Copy
Vážení přátelé,
v minulém vydání našeho newsletteru jsme otevřeli téma přestupků, neboť v této oblasti dochází k podstatným změnám. Tentokrát navazujeme článkem pojednávajícím o centrální evidenci přestupků, který by neměl uniknout Vaší pozornosti. Zároveň upozorňuji na významné legislativní změny, a to jak již schválené, tak i ty připravované. Více se dozvíte v sekci Legislativa.

Krásné a klidné dny přeje
Mgr. Kateřina Sedláčková, partner



Vítáme v našem týmu nové kolegyně, advokátní koncipientku Mgr. Petru Kočí a asistentku Adélu Valentovou. Těšíme se na spolupráci a přejeme Petře a Adéle mnoho pracovních úspěchů!

Dále s radostí oznamujeme, že náš kolega Mgr. Ing. Michal Jurák úspěšně složil advokátní zkoušky a nadále bude posilou našeho týmu již jako advokát. Blahopřejeme!
 





Nová zákonná úprava pro řešení krize na finančním trhu
V oblasti finančního trhu přibyla nová zákonná úprava, která transponuje směrnici Evropské unie. Touto úpravou je zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu. Jde o právní předpis, vzhledem ke své specifické problematice, velmi složitý a zároveň nepřehledný, jelikož na mnoha místech odkazuje přímo na nařízení EU č. 575/2013. Ačkoli je tato nová právní úprava poměrně speciální, nebude obtížné se s ní v praxi setkat alespoň v přenesené podobě. Například podle platného znění § 53 odst. 1 písm. l) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, základní kvalifikační předpoklady pro plnění veřejné zakázky splňuje mj. dodavatel, „vůči němuž nebyla v posledních 3 letech zavedena dočasná správa nebo v posledních 3 letech uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhuʺ.
Dotčené osoby
Zákon upravuje činnost bank, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry a některých dalších osob v rámci jejich působení na finančním trhu. Příslušným orgánem k řešení krize je Česká národní banka, která pro výkon pravomocí vytvoří zvláštní samostatný organizační útvar.

Účel zákona
Účelem úpravy je vytvoření plánů pro řešení krize na finančním trhu a zavedení postupů pro její řešení. Cílem je přenést důsledky selhání institucí finančního trhu z daňových poplatníků na akcionáře těchto institucí a zároveň zavedení konkrétních postupů k předcházení takovým důsledkům.

Ozdravný plán
Povinné osoby musí vypracovat, udržovat a minimálně jednou ročně aktualizovat svůj ozdravný plán, jehož náležitosti zákon stanovuje. V ozdravném plánu jsou uvedeny následující informace:
a) široká škála možných ozdravných opatření, aplikovatelných v případě závažného zhoršení finanční situace pro obnovu stability,
b) podmínky a postupy pro zajištění včasné realizace ozdravných opatření,
c) analýzy založené na více scénářích vzniku a vývoje nepříznivých makroekonomických jevů.
Ozdravný plán je následně posuzován Českou národní bankou; ta také v případě zjištění nedostatku v činnosti instituce ukládá povinnost provést opatření uvedená v ozdravném plánu či uložit další povinnosti uvedené v zákoně. V případě vážného zhoršení situace nebo pochybení ve vedení má ČNB oprávnění odvolat členy vedoucího orgánu instituce.

Řešení krize
Zákon ukládá institucím povinnost informovat ČNB v případě svého selhávání. ČNB je v této souvislosti vybavena pravomocemi ke zvládnutí nastávající krize, spočívající zejména v:
a) možnosti odvolat nebo nahradit členy vedoucích orgánů,
b) podmínění rozhodnutí vedoucích orgánů souhlasem ČNB,
c) zákazu nakládání s majetkem,
d) požadavku vydání nových nástrojů zahrnovaných do kapitálu.

Garanční systém finančního trhu
Nově vzniklý Garanční systém finančního trhu zastřešuje již dříve zřízený Fond pojištění vkladů (dále jen „FPVʺ) a nový Fond pro řešení krize (dále jen „FŘKʺ). Zatímco FPV funguje v zásadě podle původního modelu a spravuje peníze určené k výplatě klientům v případě insolventnosti finanční instituce, nově vzniklý FŘK shromažďuje prostředky pro případ ohrožení stability na finančním trhu. Hlavním účelem FŘK je tedy předcházení těm důsledkům, které zhojuje FPV. Příspěvky institucí do FPV jsou stanovovány podle individuální míry rizika na trhu. Výše pojištěných vkladů zůstává na 100 tis. EUR. Příspěvek do FŘK se určí s ohledem na výši dluhů finanční instituce.


Dodavatel musí podle zákona o veřejných zakázkách v rámci základních kvalifikačních předpokladů prokazovat, že u něj v posledních třech letech nebylo uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
 

Zákon o účetnictví
Rozsáhlou novelou navazující na změny v civilním právu prošel zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Od nového roku se účetní jednotky dělí do čtyř skupin v závislosti na počtu zaměstnanců, čistém obratu a aktivech. Do zákona se vrací podvojné účetnictví, které je, zjednodušeně řečeno, umožněno vést jednotkám přímo nezaloženým za účelem zisku. Změny se mimo jiné týkají i definice aktiv či oceňování majetku, tedy oblastí rozhodných pro kategorizaci účetních jednotek.

Kontrolní hlášení k DPH
Od 1. 1. 2016 vzniká dle novely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, plátcům DPH povinnost podávat kontrolní hlášení. Právnické osoby mají tuto povinnost měsíčně, a to do 25 dnů od skončení kalendářního měsíce, za které je podáváno. Povinnost plátce vzniká vždy, když uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo byla-li poskytnuta úplata přede dnem takového plnění. Hlášení je možno podat výhradně elektronicky.

Daň z nabytí nemovitých věcí placena vždy kupujícím?
Výbory poslanecké sněmovny v současné době projednávají návrh změny úpravy daně z nabytí nemovitých věcí. Podle tohoto návrhu by měl daň platit vždy nabyvatel nemovité věci. Současná úprava umožňuje stranám ve smlouvě ujednat, která z nich bude k zaplacení daně povinná. Novela zákonného opatření č. 340/2013 Sb. přináší i další změny, jako například úplné osvobození územních samosprávných celků od daně z nabytí nemovitých věcí nebo vyloučení institutu ručitele při placení daně.

Povaha daňového penále (4 Afs 210/2014)
Nejvyšší správní soud ČR určil povahu daňového penále ve svém rozhodnutí z listopadu 2015. Do tohoto rozhodnutí nebylo daňové penále považováno za trest dle Listiny základních práv a svobod, a tudíž se na něj nevztahovala ochrana plynoucí z Listiny. V případě uvedeného rozsudku se jednalo o právo využít pozdějšího zákona, je-li pro pachatele příznivější. Soud dovodil, že daňové penále dle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod lze podřadit pod pojem „trestní obviněníʺ. Penále svou povahou představuje trest a ten, komu je ukládán, tedy musí být chráněn stejnými principy, jakými je chráněna osoba, které je ukládán trest dle trestního práva. Pro úplnost lze dodat, že aplikace principů trestního práva ve správním trestání byla judikaturou dovozena již dříve.

Zásada rovného zacházení v pracovním právu (21 Cdo 3976/2013)
Rozsudek Nejvyššího soudu poukazuje na oblast po právní stránce sice velmi jasnou, avšak bohužel často porušovanou. Touto oblastí je sjednání takové výhody, resp. odměny za práci, pro zaměstnance, jakou žádný jiný ze zaměstnanců vykonávajících stejnou práci v pracovní smlouvě nemá. Zásadní při zkoumání protiprávnosti takové výhody je právě shoda ve vykonávaných pracích porovnávaných zaměstnanců. Pokud se zaměstnavatel rozhodne některého ze svých zaměstnanců „odměnitʺ stálou výhodou (ať už finanční či jinou), plynoucí z pracovní smlouvy, musí dobře zvážit, zda tento zaměstnanec vykonává práci v rozsahu širším (či například práci zodpovědnější či náročnější), než ostatní zaměstnanci, u kterých nebyla výhoda sjednána. V opačném případě totiž mají na stejnou výhodu nárok všichni zaměstnanci vykonávající stejnou práci, a jestliže tato zásada není dodržena, zaměstnavatel porušuje zásadu rovného zacházení zakotvenou v zákoníku práce.
Centrální evidence přestupků
 
Jak už bylo konstatováno v minulém čísle našeho newsletteru, oblast přestupků se člověka často dotýká mnohem více než mediálně mnohem populárnější trestní právo. A jak bylo také v minulém newsletteru slíbeno, vracíme se k novele zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále též jen „přestupkový zákonʺ). Od října tohoto roku nabude účinnosti poslední část novely obsahující mimo jiné úpravu evidence přestupků. Ta bude velmi obdobná rejstříku trestů, jak ho známe doposud. Ač obě evidence povede rejstřík trestů, což by mělo snížit náklady a náročnost zavedení evidence přestupků, jednotlivé evidence od sebe budou odděleny. Novela počítá s evidováním pravomocných rozhodnutí o vybraných přestupcích v následujících oblastech:
 
  • na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (§ 30 přestupkového zákona)
  • na úseku zemědělství a myslivosti (§ 35 odst. 1 písm. c) a f) přestupkového zákona)
  • na úseku obrany České republiky (§ 43 přestupkového zákona)
  • proti veřejnému pořádku (§ 47 odst. 1 přestupkového zákona)
  • proti občanskému soužití (§ 49 přestupkového zákona)
  • proti majetku (§ 50 přestupkového zákona)
 
V současné době navíc panuje mezi odbornou právní veřejností názor, že v případě funkčnosti a účelnosti registru můžeme očekávat přibývání nových evidovaných druhů přestupků.
 
Nejzásadnější otázkou samozřejmě zůstává, jaké pro nás bude mít tento registr praktické důsledky. Nejcitelněji by se užitečnost evidence mohla projevit v rychlosti jednotlivých řízení. V současné době jsou přestupkové komise na úřadech zavalovány agendou tzv. pověstí, tedy v podstatě výpisů ze svých vlastních evidencí přestupků poskytovaných soudům a jiným oprávněným institucím. Pokud tyto instituce budou moci přímo nahlížet do centrální evidence, odpadne lhůta, ve které musí samy čekat na odpověď úřadu. Tyto úřady naopak budou mít více času na vlastní přestupkovou agendu. V praxi by se změna měla výrazně projevit například při čekání na vydání zbrojního průkazu. Po splnění všech zákonných povinností žadatelem totiž jeho získání zdržuje v podstatě pouze čekání na pověst z úřadu místa bydliště žadatele. Výše pokut udělovaných recidivistům by rovněž měla být zavedením evidence dotčena. Pokuty jsou, stejně jako tresty v trestním právu, ukládány v rámci zákonného rozmezí a při určení jejich výše má orgán povinnost přihlédnout právě k dříve spáchaným přestupkům. To ovšem nebylo možné splnit zcela, pokud orgán projednávající přestupek jednoduše neměl k databázi všech přestupků pachatele přístup. V neposlední řádě bude po novele možné některá právní jednání kvalifikovat jako pokračující trestný čin, namísto jednotlivých přestupků (například v případě několika po sobě jdoucích drobných krádeží), neboť bude možné prokázat časovou souvislost a souvislost v předmětu útoku, jak ukládá zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.



 

Jsme členy Legal Netlink Alliance, mezinárodní organizace sdružující advokáty z celého světa.
Copyright © 2016 Doleček Kahounová Sedláčková advokátní kancelář, All rights reserved.

Naše adresa:
Doleček Kahounová Sedláčková advokátní kancelář
Ostrovní 126/30
Praha 1 - Nové Město 110 00
Czech Republic

Add us to your address book
 

www.akdks.cz

Pokud si nepřejete dostávat novinky z naší kanceláře, můžete se odhlásit z odběru novinek.






This email was sent to <<Email Address>>
why did I get this?    unsubscribe from this list    update subscription preferences
Doleček Kahounová Sedláčková advokátní kancelář · Ostrovní 126/30 · Praha 1 - Nové Město 110 00 · Czech Republic

Email Marketing Powered by MailChimp