ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ A NOVÁ MEDICÍNA – III. ČÁST

Znavený poutník dorazil za soumraku k vesnici. Spatřil studnu se džberem a žíznivě zrychlil krok.

Když byla na dosah, ustrnul v půli pohybu a zmrazen hrůzou hleděl na hada stočeného na úpatí pažení studny.

Nemohl se pohnout, protože pohyb by hada mohl podnítit k smrtelnému útoku.

A tak tam stál, nekonečně dlouho, a začínalo mu být jasné, že dříve či později setrvání v nehybnosti již nevydrží a to bude konec jeho životní poutě.

Vtom šel kolem vesničan a ptal se poutníka, proč tam tak zmrazeně stojí v podivné pozici.

Poutník mu šeptem vysvětlil, že nechce skončit uštknutím hada, a prosil o pomoc.

Vesničan se ale zasmál a řekl, že to, co poutník považoval v přítmí soumraku za nebezpečného hada, není had, ale provaz, na kterém se spouští džber dolů do studně, přikročil k provazu, vzal ho do ruky a ukázal zblízka poutníkovi.

Poutníkovi se ulevilo a samou radostí vesničana objal. Ale ještě dlouho po svém „vysvobození“ cítil odezvy prožitého strachu.
 

---

Provaz existuje skutečně, had existuje pouze v poutníkově mysli. Poutník nereaguje na skutečnost, ale na svoji představu o ní. Ač had není skutečný (existenci si pouze „vypůjčil“ od provazu), reakce na něj jsou takové, jako by byl skutečný.
 

---

 
Nechceme zde analyzovat smysluplné biologické programy, jak jsou popsány a definovány v Nové medicíně. Je jich známa přibližně stovka. Smysluplný biologický program je uveden do chodu v situaci, která je pro mne životně důležitá. Je spuštěn v případě ohrožení životaschopnosti. Má pomoci organismu čelit tomu, čemu je čelit třeba, a nakonec napravit případné následky, aby organismus mohl fungovat přinejmenším stejně tak dobře jako předtím, ne-li lépe.

U nás – lidí vybavených myslí – mohou smysluplné biologické programy startovat z celkem abstraktních důvodů. Kromě toho je můžeme myslí držet v chodu po mnohonásobky času, pro který byly vyvinuty.
 

---

V esoterické a spirituální scéně se lze setkat s názory, že k uzdravení stačí pochopit smysl a hlubší příčiny onemocnění, a proto je každý nemocný v podstatě hlupák, který ještě nepochopil a proto zaslouženě trpí. Tyto názory obvykle přicházejí od lidí, které momentálně nic netrápí.

Jistě, v Nové medicíně vidíme, že pochopení konfliktních spouštěčů může být zásadním krokem k uzdravení, ale nepochopení a nevědomost nemůže být předmětem hodnocení. Nevědomost je způli věčná, nemá totiž počátek, ale může mít konec. I kdyby byla nemoc čistě výsledkem nevědomosti, nikdo se pro nevědomost vědomě nerozhodl.
 

---

Tento svět je svět jevů. Jevy jsou proměnlivé a pomíjivé a sřetězení jejich příčin můžeme chápat pouze do určité mělkosti. Ale i poměrně mělké pochopení nás může vysvobodit z mnohých zdánlivě neřešitelných konfliktních situací a ukončit působení smysluplných biologických programů reagujících na hada přítomného pouze v naší mysli.

Jak takové osvobozující pochopení vnášet do praxe každodenního života? To si ozřejmíme v lednovém věstníku.