Copy
Otevřete si email v prohlížeči.

Proinvestovat se do stáří

Je neuvěřitelné, kolik zásadních zákonů stihne vláda projednávat, když je koronavirová krize a není čas na delší debatu. To bude i příklad „návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu“. Pod tímto dosti krkolomným názvem se ukrývá docela zásadní změna, jak po nás český stát chce, abychom si spořili na stará kolena.

Vedle klasických nástrojů jako je „penzijko“ či „životko“ přibude i takzvaný účet dlouhodobých investic, přes který by nás stát pobízel k vykročení na kapitálový trh. „V dnešní době ČR daňově podporuje investice do životního pojištění nebo do penzijních fondů (účastnických nebo transformovaných), což znevýhodňuje jiné produkty vytváření úspor na stáří. K narovnání podmínek v oblasti daní je vhodné přijmout i odpovídající sektorovou regulaci, které zajistí splnění alespoň minimálních náležitostí a dohled ČNB, případně působnost finančního arbitra pro řešení spotřebitelských sporů,“ tvrdí návrh, který mám k dispozici a nyní koluje mezi ministerstvy.

Záměr není špatný, už dlouho se o něm také debatuje, byť je otázka, zda velmi opatrné Čechy někdo může vůbec na kapitálový trh donutit. Ale důležitý je detail a o něm asi nyní nebude mnoho času na debatu.

To zásadní z návrhu: „Celková maximální částka, o kterou lze snížit základ daně, se navrhuje ve výši 48 tis. Kč.“ Tato úleva tedy odpovídá současným limitům a poptávka se po produktech na zajištění podzimu života se asi pomalu bude přesouvat k novému produktu od penzijního či životního pojištění.
Ve zprávě jsou i první odhady, jak by se nový nabídka k investicím mohla projevit na státní kase: „Pokud by například nově uplatnilo 100 tis. poplatníků odpočet ze zaplacených příspěvků na účet dlouhodobých investic od základu daně ve výši 10 tis., na inkaso DPFO by to mělo negativní vliv ve výši 150 mil. Kč ročně na úrovni veřejných rozpočtů.“

Státní rezervy od Gazpromu

Státní správa hmotných rezerv je jedním z nejsmutnějších hráčů v současné koronavirové krizi. Nemá nic z toho, co by měla mít, jen teď ve velkém dokupuje tuny sýra, paštik a těstovin. Už jsem o tom psal.

Prý na nic jiného nejsou peníze. Ale na něco přeci jen jsou.

Na začátku dubna vyhrál dodávku elektřiny SSHR na tento rok Vemex Energie za 2,5 milionu korun.

Jde v podstatě o drobné, ale v této zásadní součásti české kritické infrastruktury by jeden zrovna tuto firmu nečekal. Za Vemexem byl léta možná nejmocnější Rus v Česku Vladimir Jermakov, dohnaly ho ale dluhy. Vemex Energie ale dál na trhu působí. Patří jako do rodiny ruského Gazpromu.

Kellnerovy chmury a Křetínského radost 

Dlouho to u Kellnerů vypadalo, že "skorotchán" investuje do toho moderního, zatímco "skorozeť" doluje jen poslední peníze z byznysů minulosti. Jak moc to ale nyní koronavirová krize změnila.

Home Credit většinově vlastněný PPF byl dosud korunou v Kellnerově impériu – 28 milionů aktivních klientů, čistý zisk 422 milionů eur v roce 2018. Jenže těžiště spotřebitelských půjček leží v Číně a tam už se množí zprávy o neschopnosti splácet u mnohých dlužníků. Ve specifickém čínském systému stát nepochybně pomůže polostátním bankám se záchranou velkých podniků, malé dlužníky ale nechá pravděpodobně napospas.

A čínské problémy mohou dopadnout ještě jedním kanálem na PPF. Významným partnerem a financiérem skupiny je Bank of China (to je ta banka, kam jezdí Václav Klaus sponzorovaný PPF, a pak píše eseje o tom, jak jíst nudle).  Představitelé několika bank včetně BoC už však naznačili, že očekávají v důsledku domácí problémů menší angažovanost v zahraničních projektech.

To miliardář Daniel Křetínský sice prodělal koronavirus, ale kromě médií mu zbytek skupiny dělá radost. Po energiích je poptávka a koronavirus významně oslabil evropský tlak na přechod na zelenou energii. Je tak dost dobře možné, že jeho uhelné nákupy z nedávné minulosti budou ještě dlouho nést velmi slušné peníze.

A k tomu domácí drobnost: Přestože risk pro Křetínského není žádný problém, jednou za čas je třeba také se něčím zajistit. SOR Libchavy je úspěšný výrobce autobusů nejen pro Česko, ale i pro zahraničí. Minulý rok utržil přes tři miliardy korun, to už je slušná záruka. V březnu na firmu tak dopadla zástava u Komerční banky na slušný peníz: „Zajištěné dluhy (jak jsou definovány v Zástavní smlouvě) musí vzniknout (pokud již neexistují) nejpozději k 10. výročí dne uzavření Zástavní smlouvy a maximální celková výše jistiny Zajištěných dluhů nepřekročí v jakékoli měně částku 5.425 000 000 CZK.“

Agrární komora ve vládě

Na vládu jde změna statutu jedné z nejmocnější českých organizací - Agrární komory. O souhlas nemusí mít strach. Ministr zemědělství Miroslav Toman byl dlouholetý prezident komory, premiér Andrej Babiš pak stvořil jednoho z nejdůležitějších členů komory – Agrofert.

Symbolem korporativismu může být například požadavek na tuto změnu: „V podpisové části se slova „Ing. Miroslav Toman, CSc., v.r.“ nahrazují slovy „Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc., v.r.“ v návaznosti na aktualizaci předpisu.“ Asi to projde...

Dokument je ale také zajímavý nově stanovenými ciframi, za kolik komora je ochotna lobovat za své členy. Pro zemědělce platí 2,- Kč za 1 ha zemědělské půdy, pro ty bez půdy od 30 tisíc po 210 tisíc.

Není to levné, ale na druhou stranu o dobrých kontaktech komory na vládu nemůže být sebemenších pochyb.

Rozhodnutí o Bukově se blíží

Výstavba podzemní laboratoře v Bukově na Vysočině je už roky předmětem sporů. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) je s projektem v bývalém uranovém dolu spokojena. Na druhé straně je třeba Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), jeho předsedkyně Dana Drábová se s kritikou nijak zvlášť netají.

Dlouho odkládaný spor se nyní ale asi dostává do horké fáze. Poradenská firma Deloitte za dva miliony dostala zakázku „Kontrola kvality smluvního vztahu PVP Bukov“, aby vůbec řekla, kde v dolu Rožná končí SÚRAO a kde začíná zase jiný státní podnik DIAMO. „Dle závěrečné zprávy je současný provoz PVP Bukov z hlediska poměru cena/výkon aktuálně nepřijatelný. Z tohoto důvodu je nyní plánována tzv. rekonfigurace Dolu Rožná I, v jejímž rámci by mělo dojít k omezení jeho hloubky a ke zmenšení vnitřní plochy daného dolu. Náklady na tuto rekonfiguraci by měl nést částečně Objednatel a částečně Státní podnik DIAMO dle toho, v čí prospěch bude daná část rekonfigurace prováděna.“ SÚRAO by dále rádo expandovalo své výzkumné pracoviště: „Dále bylo rozhodnuto, že bude realizována 2. etapa výstavby PVP Bukov, v jejímž rámci dojde k rozšíření stávajících prostor výzkumného pracoviště. Podrobný rozsah potřebných stavebních prací, jež mají být předmětem zadání výstavby 2. etapy, by měl být předmětem jednání Objednatele se Státním podnikem DIAMO, jemuž má Objednatel jako zadavatel v úmyslu výstavbu 2. etapy zadat v jednacím řízení bez uveřejnění. Rozšíření PVP Bukov má být realizováno výlučně pro potřeby Objednatele. Rekonfiguraci Dolu Rožná I a realizaci 2. etapy výstavby PVP Bukov by měl provádět Státní podnik DIAMO. “

Pozdní fond investic

V dubnu požádal Státní fond rozvoje bydlení o zaregistrování ochranné známky Státní fond podpory investic. O co jde: státní fond se má tento rok přejmenovat, aby nedotoval jen bydlení, ale i celkový rozvoj obcí. Na letošní rok má o 1,1 miliardy korun více, celkově 4,12 miliardy. Ale to, co vypadalo na počátku roku jako velká sláva, se nyní v krizi ukazuje jako naprosto zpožděné a nedostatečné.

Tento fond by byl totiž přesně ideální proti velké protikrizové veřejné investice. Andrej Babiš už sice roky pábí, že místo celého ministerstva pro místní rozvoj budeme mít ministerstvo veřejných investic, ale nakonec není připraven ani tento fond a rozhodně nemá tu palebnou sílu, kterou bychom nyní potřebovali. Tak hlavně že bude ta ochranná známka a hezký nový web.

Komentáře: Nebezpečný korporativismus, domácí škola a rozhovor s Prokopem

Půlce domácností klesl příjem. Aby nepřibylo sto tisíc exekucí, varuje Prokop. Tým sociologa Daniela Prokopa zveřejnil výsledky vůbec prvního průzkumu, který sleduje dopad krize na obyvatele a jejich chování. Čtvrtina lidí se obává ztráty práce, přes polovinu domácností šetří a dvě z pěti mají úspory na pouhý měsíc.
 

Na pomoc nesmí dosáhnout jen velcí a vlivní. Korporativismus nás nezachrání. Ekonomiku by mohly dostat na nohy chytré pobídky. Ale jen pokud budou otevřené i pro menší hráče. Ti zatím bohužel zůstávají mimo hru – a s nimi i naše budoucnost.

 

Potřebujeme řešit krizi. Ne se teď hádat o zdanění nemovitostí. Lidé sice nemají jistotu příjmu na další měsíc, ale my jim zlevníme milionové nákupy. Originální protikrizová strategie.

 

Koronavirus dal šanci studentům, rodičům i kantorům k sobě najít cestu. Že by se děti doma něco kloudného naučily, není moc pravděpodobné. Karanténa ale může odstartovat lepší spolupráci mezi školou a rodinou.

A teď budete platit!

Tady vždy nabízím k podpoře nějakou podle mě důležitou neziskovku či projekt.
Dnes ale jinak. Když vidím, jak se pokládá knižní trh a jak nesmyslně vypadá státní "pomoc" kultuře, tak mám jednoduchou prosbu: kupte si knížku.

Přihlaste si odběr newsletteru.
Díky za čtení, sdílení i reakce.

Tak zase za týden a na odreagování sledujte Kulturní karanténu.
 

Twitter
Facebook
Instagram
Website
Email
LinkedIn
Copyright © 2020 David Klimeš, All rights reserved.


Chcete změnit zasílání newsletteru?
Můžete ho změnit nebo zrušit.

Email Marketing Powered by Mailchimp