|
Když nepoteče plyn, je to vyšší moc? Byznys potichu řeší krizové scénáře; Nový vítr pro PPF; Mladá krev do ČNB
Vzít si svetr a stáhnout topení o dva stupně opravdu nestačí. České firmy, které ke své výrobě potřebují zemní plyn, to dobře vědí. Takové konstatování vás asi nepřekvapuje, ale zajímavější začne být v okamžiku, kdy vás byznysmeni nechají nahlédnout pod pokličku toho, co teď konkrétně řeší. „Chystáme detailní scénáře, co budeme dělat, když plyn nepoteče. Komu zavoláme jako prvnímu, kterou linku zastavíme, koho propustíme a koho si budeme moci nechat. Procházíme všechny smlouvy s dodavateli, uvažujeme, jaké obchodní podmínky budeme muset porušit, když přerušíme výrobu a nebudeme od nich odebírat, co budeme moci svést třeba na vyšší moc, kde nám hrozí soudy,“ popisoval mi tento týden jeden z vysoce postavených manažerů české rodinné firmy.
Společnosti také uvažují nad zákazníky. Co se stane, až jim nebudou moci dodávat, jak velké zásoby mohou aktuálně vyrobit navíc a kolik je to bude stát. Komu zboží přednostně dodají a kdo bude mít smůlu. Navíc zkoumají, zda část výroby nepřesunout do zahraničí, kde mají často pobočky a výhledy na dodávky plynu jsou tam lepší, a zároveň procházejí své továrny a uvažují nad jinými zdroji energie. Plyn je ale svou výhřevností a způsoby použití velmi specifický a jsou provozy, kde je jeho nahrazení například elektřinou prakticky nemožné a už vůbec by nedávalo ekonomicky smysl. Firmy se tak spíše dívají po topných olejích.
„Všechna tato cvičení děláme potichu, aby o nich vědělo co nejméně zaměstnanců, které nechceme děsit,“ dodával manažer, který v případě zastavení dodávek plynu uvažuje o poklesu obratu v Česku o více než polovinu a jasném propadnutí firmy do ztráty. Působí přitom v oboru blízkém potravinářství, u něhož by laik tak vysokou potřebu zemního plynu nečekal, má na svých výrobcích velkou přidanou hodnotu a v běžných dobách tvoří energie jen jednotky procent nákladů z velkoobchodní ceny. Se zdražováním a promítáním vyšších cen vstupů do finálního zboží proto takový problém nemá, plyn by mu ale ve výrobě fyzicky chyběl a jeho náhrada je technologicky velmi náročná, drahá a zdlouhavá. Kolik takových firem je, nikdo přesně nespočítá, ale zdaleka to nejsou jen často zmiňovaní výrobci hnojiv nebo skláři.
Miliardář a obchodník s komoditami Petr Paukner zastavení plynu tento týden v Hospodářských novinách rovnou nazval „katastrofickým dopadem na hospodářství“, o kterém politici raději moc nemluví, aby veřejnost neděsili. Snad se chovají alespoň podobně jako šéfové firem, kteří se před svými zaměstnanci sice potichu, ale zároveň pilně připravují na nejhorší scénáře. Nad českou ekonomikou tak stále visí obrovský průšvih. A pokud na ni dopadne, bude úplně jedno, jestli si vezmete svetr, nebo ne.
|
