|
Vítejte u newsletteru HN o českém předsednictví EU a o dění v unii. Každý čtvrtek ho pro vás připravují Ondřej Houska z Prahy a Kateřina Šafaříková z Bruselu. Své tipy nebo postřehy sdílejte tady nebo tady. Pozor, ironie! Češi Evropu šest měsíců řídit nebudou, jak stojí v názvu newsletteru, jenže někteří politici to často tvrdí. Dost možná proto, že skutečnou roli předsednictví dostatečně neznají. Zásadně se podílet na tom, jak EU funguje, ale Češi během předsednictví mohou.
|
|
Ukrajina: Jsme s vámi, buďte s námi
Tahle slova zazněla ve středu v projevu ukrajinského prezidenta před českým parlamentem. Volodymyr Zelenskyj se snaží lobbovat za svoji věc, kde může, byť česká sněmovna a Senát byly tou jednodušší položkou na seznamu. A jaká to je věc? Zelenskyj usiluje o udělení statutu kandidátské země pro Ukrajinu. Doporučuje ho Evropská komise, rozhodnutí je na vládách členských států.
|
|
Komise: Mám tě ráda
Očekává se, že komise tento pátek doporučí poslat Ukrajině pozvánku do EU. Šéfka EK Ursula von der Leyenová opakovaně řekla, že si Ukrajinci zaslouží „naději a perspektivu“, o kterou žádají, kvůli obraně bezpečnosti Evropy a jejích hodnot tváří v tvář Putinově Rusku. Spolu s Ukrajinou by kandidátský status mělo dostat také maličké Moldavsko. Gruzie si naopak zřejmě počká kvůli potlačování svobody slova v zemi. Podrobnosti najdete v tomto textu.
|
|
Státy EU: Nevíme, jestli tě máme rádi
Lídři EU se mají bavit o kandidátském statusu pro Ukrajinu na summitu koncem příštího týdne v Bruselu. Tady je situace méně jasná. Část zemí – Česko nevyjímaje – je jednoznačně pro, část má výhrady. Nizozemci, Švédové a další upozorňují na systémové slabiny Ukrajiny jako vysokou míru korupce. Emmanuel Macron zase nabízí „evropské politické společenství“ namísto plnohodnotného členství. A překvapit může na poslední chvíli Viktor Orbán jako v květnu s obranou Putinova patriarchy Kirilla. Více opět zde. Pokud hledáte argument, proč by Ukrajina měla dostat pozvánku do EU, tady jich pět je. A tady jsou zase argumenty, proč by se i tak měla tato země stát členem EU až za mnoho let.
|
|
Prosvištíme si: Kandidátský status
Členem EU se může stát jakákoliv evropská země, která splní kritéria. A to není vůbec jednoduché, proces přistoupení k unii trvá od podání přihlášky obvykle řadu let. Cílem je zabezpečit, aby se do EU dostaly jen ty země, které na to mají – z hlediska ekonomické vyspělosti nebo fungování demokracie. Kandidátských zemí je nyní pět: Albánie, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko a Turecko. Jak jsou tyto státy ve snaze vstoupit do unie daleko, se dozvíte tady. Nejlíp je na tom rozhodně Černá Hora.
|
|
Ostře sledované: Brexit, už zas
Uzavřeš mezinárodní smlouvu, jejíž nejspornější pasáž sám navrhneš. Hned poté lžeš o tom, co ta pasáž vlastně znamená. A nakonec se ji rozhodneš prostě a jednoduše zrušit. Tak přesně takhle se chová britská vláda ve vztahu k takzvané irské pojistce, která zajišťuje, že po brexitu nemusely být obnoveny hraniční kontroly mezi Irskem a Severním Irskem, součástí Spojeného království. Kontroly se místo toho odehrávají uvnitř Spojeného království. Ano, to je velmi neobvyklé, ale navrhl to sám britský premiér Boris Johnson. Protinávrh EU zněl, aby Britové zůstali v evropské celní unii, díky čemuž by kontroly nebyly nutné. Johnson nyní hrozí, že se irské pojistky prostě zbaví, Evropská komise odpověděla žalobou a hrozbou obchodní války. Na fungování pojistky je co zlepšovat. Ale kdo téma sleduje, nemůže se zbavit dojmu, že britské vládě ve skutečnosti nejde o kompromis, ale o sbírání politických bodů doma. Mimochodem, Severnímu Irsku se díky zmíněné pojistce hospodářsky daří lépe než všem ostatním oblastem Spojeného království s výjimkou Londýna.
|
|
To máme jenom Havla?
Evropa jako úkol, to je motto českého předsednictví. Jde o název jednoho z projevů Václava Havla o EU. Havel je nepochybně jedním z největších Čechů v dějinách, ale fakt, že při hledání motta padla volba na něj, svědčí o bezradnosti. Havel si přál vznik evropské federace a v tomto duchu se vyjadřoval i v onom projevu, který nazval Evropa jako úkol. Skutečnost, že si tato slova přesto zvolí vláda, pro kterou je federální Evropa naprosto nepřijatelná (stejně jako pro opozici), vypovídá o hloubce našeho přemýšlení o Evropě… Nevíš? Dej tam Havla!
|
|
Máme priority
Vláda ve středu vedle motta a loga předsednictví schválila taky jeho priority, které jsme vám s předstihem prozradili už v minulém vydání Ředitelů Evropy. Vše podstatné si o nich můžete přečíst tady, včetně toho, k čemu je vlastně dobré stanovovat si priority, když úlohou předsednictví není prosazovat vlastní priority. Takže zopakujme, že v prioritách jde o zvládnutí uprchlické krize, snahu, aby odklon od ruské ropy a zemního plynu proběhl, pokud možno, hladce, nebo o posílení schopnosti Evropy bránit se. Jde o správně zvolené priority, protože odpovídají tomu, co EU aktuálně řeší.
|
|
A teď z obtížnějšího soudku
Předsednictví je ovšem hlavně o hledání shody nad návrhy, které už jsou na stole. V dnešní době jde především o klimatickou politiku – a návrhy, jako je zpoplatnění emisí z budov a z aut, jsou pro Česko zkousnutelné jen obtížně. Minulý týden europoslanci tuto a některé další normy překvapivě odmítli podpořit, ale vrátit se k nim mají už příští týden. A v zákulisí se už rodí kompromis. Sjednání konečné podoby opatření tedy nejspíš bude na českém předsednictví EU. Politicky to pro Čechy bude mimořádně obtížné. Jak dlouho asi budou Andrej Babiš a Tomio Okamura čekat, než vládu obviní, že v Bruselu zaprodala zájmy českých lidí a firem? To, že Babiš cíle Green Dealu jakožto premiér za Česko podpořil, je sice fakt. Ale koho v politice zajímají fakta, že ano.
|
|
Návštěva? Spíš procesí
Když Winston Churchill v květnu 1943 odplul na schůzku s americkým prezidentem Franklinem D. Rooseveltem v doprovodu 150 poradců, označil to britský velvyslanec ve Washingtonu lord Halifax ve svém deníku za „velmi zábavný projev megalomanie“. Dnešní jednání české vlády s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou a s vedením jednotlivých frakcí zastoupených v europarlamentu je nepochybně o mnoho řádů méně významné než to mezi Churchillem a Rooseveltem. Ředitelé Evropy ale mají k dispozici program návštěvy včetně jmenného seznamu všech účastníků. Za Evropský parlament se do Prahy odebralo celkem 54 lidí. Že by co do počtu účastníků nejrozsáhlejší návštěva, jakou kdy byla česká vláda poctěna?
|
|
Něco se dozvíte a ještě zasmějete
Jedna z účastnic parlamentní delegace se Ředitelům Evropy ozvala v reakci na náš předchozí newsletter. „Znáte seriál Parlament? Jde o velmi vtipný seriál o životě v Evropském parlamentu a skutečně vystihuje vnitřní složité procedury, komplexitu rozhodování a podobně,“ napsala nám. Podle recenzí je seriál opravdu sranda, a navíc poučná. Doporučujeme!
|
|
Co si přečíst
🏆 Jestli budeme za půl roku o českém předsednictví mluvit jako o úspěšném, lze poměřovat různě. Jeden způsob nabízí ve své studii Vít Havelka z výzkumného institutu Europeum.
💰 Financuje Západ Putinovi jeho válku, když Rusku stále platí za ropu a zemní plyn? Ne. Ale financuje něco jiného.
🆒 Nikdy jste neslyšeli o Evropském účetním dvoře? Čas to napravit. Vydal zprávu, jak se zemím střední a východní Evropy daří využívat evropské peníze na výzkum a inovace. Česko si nestojí vůbec špatně, z 15 zemí jsme spolu se Slovinskem jediní, kdo dává na výzkum a inovace více než dohodnutá dvě procenta HDP. Nejde nám ale „ekosystém“ podpory, konkrétně to, jak nadějné start-upy a firmy napojit na finance, které jsou k dispozici. Pro zájemce celý report tady.
|
|
Liz Trussová, britská ministryně zahraničí
„Ve vodě je krev, pojďme někoho zabít!“ Dost možná právě tenhle citát vytanul v posledních měsících Liz Trussové na mysli. John Mack, šéf banky Morgan Stanley, těmito slovy své podřízené burcoval, aby při burzovních operacích dorazili oslabené kusy. Oslabeným kusem je teď i britský premiér Boris Johnson. A je veřejným tajemstvím, že Trussová patří k těm, kteří by ho rádi nahradili. Každý ze zájemců o Johnsonovo křeslo hledá podporu v různých vodách vlastní Konzervativní strany. Trussová se rozhodla přetáhnout na svou stranu to vůbec nejeuroskeptičtější křídlo strany – a proto je to právě ona, kdo nyní v rámci britské vlády tlačí na roztržku s EU ohledně irského protokolu. Byť v referendu v roce 2016 hlasovala proti brexitu. V červnu dala exkluzivní rozhovor HN. Ve vztahu k Rusku patří v Evropě k těm vůbec největším jestřábům. |
|
Co si poslechnout a kam zajít
❓ Na to, co EU čeká pod českým předsednictvím, se můžete zeptat přímo ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN). V pondělí 20. června ho čeká více než dvouhodinová debata, anglicky, s bruselským publikem. Podrobnosti a registrace zde.
😪 Nemůže být sporu o tom, že Británie na brexitu ekonomicky prodělala, vypočítali odborníci. A v tomto podcastu vysvětlují proč a o kolik.
🤼♂️ Jak změní ruská agrese proti Ukrajině rozložení sil ve světě? Experti to proberou na konferenci na Právnické fakultě UK.
|
|
Tečka podle Kateřiny Šafaříkové
První zasedání ministrů financí proběhne pod českým vedením 12. července a agenda tomu chtěla, že Ecofin, jak se tato schůzka jmenuje, zrovna formálně ukončí chorvatskou cestu do eurozóny. Chorvaté do ní vstoupí 1. ledna 2023. Chorvatsku se bude blahopřát, ministři se budou radovat, že se zóna společné měny rozšiřuje a vstoupí to do bruselských dějin jako první agenda, kterou české předsednictví úspěšně uzavřelo. Oslavy bude řídit předsedající ministr, tedy Zbyněk Stanjura (ODS) – člen strany, která euro rozhodně odmítá. Ještěže má čeština tolik pořekadel a pranostik, budou se následující půlrok evidentně hodit! Pro tentokrát tedy: Odříkaného chleba největší krajíc.
|
|
Odběr tohoto newsletteru si můžete zdarma přihlásit zde. |
|
Další informace najdete na hn.cz |
|
|
|
