dnešní nejaktuálnější zprávou je oficiální zahájení přístupových jednání se dvěma zeměmi – Albánií a Severní Makedonií, které Rada EU odsouhlasila 17. července. Jde o důležitý krok nejen pro oba státy, které se tím výrazně přiblížily členství v EU, ale pro celý region západního Balkánu.
Petr Fiala 6. července představil priority předsednictví na plénu Evropského parlamentu. Co zaznělo?
„Hlavním úkolem v následujícím období bude nalézt jednotnou a silnou shodu na takových opatřeních, která negativní dopady současných krizí na naše občany co nejvíce zmírní.Protože inflace, nedostupnost energií nebo potravinová krize jsou hrozby, kterým musíme čelit a musíme jim čelit nejlépe společně.“
Mezi cíle českého předsednictví zahrnul např. poválečnou obnovu Ukrajiny nebo zajištění energetické bezpečnosti pomocí derusifikace dodávek energií, která jde z velké části ruku v ruce s dlouhodobým cílem dekarbonizace ekonomiky. Jak zdůraznil:
„Abychom se stali energeticky nezávislými na Rusku, musíme využít všechny možnosti, které nám naše geografické podmínky umožňují.“
Projev předsedy vlády Petra Fialy můžete zhlédnout na stránkách Evropského parlamentu.
Priorita snížení závislosti EU na nedůvěryhodných zemích je akcentována i v dalších oblastech, jako je obranný průmysl nebo dodávka strategických surovin.
„Řešení však musí být vyvážená, aby přílišný důraz na jedno z nich nepoškodil nebo nezanedbal jinou oblast, například sociální smír nebo naše ekonomiky. (...) Musíme se vždy snažit najít co nejširší shodu. Musíme také více respektovat názory a pozice ostatních, i když s nimi třeba nesouhlasíme.“
Zasedání pléna Evropského parlamentu bylo z pohledu ČR zásadní také kvůli hlasování o námitce proti taxonomii a zařazení jádra a plynu na seznam tzv. zelených investic. Petr Fiala požádal europoslance, aby tento křehký kompromis dosažený na půdě EU nepotopili, protože „jaderná energie a plyn z bezpečných zemí jsou pro řadu členských zemí jediným nástrojem, jak v následujících letech našich společných klimatických cílů dosáhnout“. Většina europoslanců s ním souhlasila. Naštěstí.
Co za tím stálo a co to pro ČR znamená? Na to odpovídá Ondřej Krutílek, expert na evropskou legislativu:
„Zelená nálepka pro jádro a plyn je klíčová především pro nás ve střední Evropě. Jinak bychom naše energeticky náročné ekonomiky jen obtížně dekarbonizovali, jak velí Green Deal, a tím pádem bychom nebyli schopni dostát našich závazků z Pařížské dohody.
Hlasy, které taxonomii bagatelizují s argumentem, že je dobrovolná a nic nezakazuje, si vůbec neuvědomují, kde všude se na ni v evropské legislativě odkazuje. A že právě to může de facto znemožnit přístup k penězům na financování jaderných a plynových projektů.
Před hlasováním na plénu EP zmíněná námitka těsně prošla hlasováním ve výborech ECON a ENVI a bylo velké riziko, že uspěje i v plénu, což by jádru a plynu vystavilo definitivní stopku. Jejich odpůrci se nám snažili namluvit, že podpora jádru a plynu rovná se podpora Rusku, Putinovi a jeho válce na Ukrajině, což je samozřejmě absurdní, protože jádro a plyn nemusejí pocházet jen z Ruska. Dokonce to vedlo tak daleko, že se museli ozvat sami Ukrajinci s tím, že proti podpoře jádra a plynu ze strany EU nic nemají.“
