Copy
Vítejte u newsletteru HN o českém předsednictví EU a o dění v unii. Každý čtvrtek ho pro vás připravují Ondřej Houska z Prahy a Kateřina Šafaříková z Bruselu. Své tipy nebo postřehy sdílejte tady nebo tady. Pozor, ironie! Češi Evropu šest měsíců řídit nebudou, jak stojí v názvu newsletteru, jenže někteří politici to často tvrdí. Dost možná proto, že skutečnou roli předsednictví dostatečně neznají. Zásadně se podílet na tom, jak EU funguje, ale Češi během předsednictví mohou.
      

Sobecky ruce pryč?

Pokud Rusko zastaví dodávky zemního plynu a Česku bude plyn chybět, ostatní státy EU se s Čechy musí rozdělit, požadují čeští politici. Zbytek unie od nás nesmí dát „sobecky ruce pryč“, prohlásil premiér Petr Fiala (ODS). Jak to dopadne? Rozdělí se s Českem ty státy, které by plynu měly dost?

Tohle je solidarita

Ano, rozdělí, tvrdíme v tomto textu a vysvětlujeme proč. Státy EU nejsou jeden s druhým solidární jen tak pro nic za nic. Unie nefunguje tak, že jedna země natáhne ruku a automaticky dostane podporu. Zásadní je, aby její problém nemohl potenciálně ohrozit i ostatní státy. Zároveň ale platí, že ochota ke vzájemné pomoci, ochota prokázat solidaritu v posledních letech roste. To vše mluví pro to, že zbytek unie nenechá Čechy v případě krize mrznout.

A co vy, Češi?

Členské země EU ale pro Čechy něco udělají jen v tom případě, že Češi udělají něco pro sebe. Je nepředstavitelné, aby Česko čekalo pomoc, aniž by samo začalo plynem pořádně šetřit. Solidarita v EU je podmíněná. Třeba od Španělů, kteří mají spoustu zkapalnělého zemního plynu, může těžko někdo požadovat, aby omezili klimatizaci nebo veřejné osvětlení, pokud by velké úspory nedělaly také země, které pomoc můžou potřebovat, tedy Češi nebo třeba Němci. Je proto nejvyšší čas, aby česká vláda představila pořádný plán úspor, jako to udělalo třeba zmíněné Španělsko.

Sucho, kam se podíváš

Šetřit plynem a dalšími fosilními palivy je potřeba i kvůli změnám klimatu. Ostatně, Evropa s tím –⁠ v rétorické rovině –⁠ začala dávno před ruskou invazí na Ukrajinu. Ani tady Česko nebude „v klidu“. Ohrožuje ho zejména nedostatek vody v krajině. Už jsme upozorňovali, že vysychání půdy za uplynulých dvacet let se v EU dotklo nejvíc právě Česka. Do třiceti let pak hrozí, že se ladovská země plná rybníků bude podobat suché kavkazské stepi, zmiňuje vědec Jan Hollan. Ve studnách nebude voda, na Moravě a Vysočině už nepůjde nic pěstovat.

Inspirace v Izraeli

Čeští politici, zejména z řad ODS, se ale pořád tváří, že nevědí, jestli mají tomu globálnímu oteplování věřit. A to i když většina Čechů podle průzkumů už věří. Ve čtvrtek se v rámci českého předsednictví EU v Praze koná summit klimatických ambasadorů –⁠ schůzka zástupců zemí unie zodpovědných za tuto agendu. Debata by mohla mít za jeden z cílů přesvědčit vládní klimaskeptiky. Na pomoc si lze vzít i spojence Česka, Izrael: se změnami klimatu má svoje zkušenosti a třeba v zadržování vody v krajině je nejlepší na světě. A na Izrael snad ODS dá.

Prosvištíme si: Solidarita po Česku

Když jde o zemní plyn, Česko žádá o pomoc a tvrdí, že pokud mu ji ostatní země unie neposkytnou, EU ztrácí smysl. Jistě, ovšem vzpomeňme si, co se ozývalo z Česka, když státy jako Itálie spadly do brutální ekonomické krize kvůli dopadům pandemie – tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) byl nejdřív proti pomoci, než se nechal přesvědčit. A dnes vládní ODS se přesvědčit nenechala a v Evropském parlamentu hlasovala jako jedna z minima stran proti vzniku společného evropského fondu, z něhož pomoc šla. Že prý měly být Itálie a spol. zodpovědnější a před krizí lépe hospodařit, pak by pomoc nepotřebovaly, zněl argument. Se stejnou logikou by ale teď Čechům mohly jiné země EU vmést do tváře: měli jste být zodpovědnější a svou závislost na ruském plynu včas snížit. Proč se to nestane, vysvětlujeme ve zmíněném textu.

Má to ještě smysl?

Visegrádské čtyřce teď předsedá Slovensko a jeho vláda svolala na 6. září do Bratislavy schůzku ministrů zahraničí států V4, zjistili Ředitelé Evropy z diplomatických zdrojů. Je to důležité i v tom kontextu, že ministři zemí V4 se v posledních měsících nescházeli –⁠ nikdo neměl zájem o schůzky s proruskými Maďary. České ministerstvo zahraničí uvedlo, že ministr Jan Lipavský (Piráti) v Bratislavě bude, stejně jako jeho kolegové ze Slovenska, Maďarska a Polska. Cílem setkání podle diplomatů je, aby si čtyři ministři upřímně vyříkali, jak by měla spolupráce v rámci V4 dál pokračovat. Státy V4 se mají napříště soustředit na praktické projekty, třeba v energetice a v kultuře, nikoliv dělat z Visegrádu nějaký životně důležitý blok v rámci EU a neustále se vymezovat proti „Bruselu“, slyší Ředitelé Evropy z diplomatických kruhů.

Těžba obnovena

Narušení dodavatelských řetězců v důsledku pandemie a ruské vydírání plynem vedou k úvahám o návratu strategické výroby na kontinent, aby Evropa nebyla závislá na dovozu klíčových surovin ze třetích zemí. Že je globalizace v ohrožení, vysvětlujeme tady. Podle deníku Financial Times Evropská komise zvažuje uvolnění environmentálních limitů konkrétně na těžbu kobaltu, lithia nebo grafitu, které jsou potřeba do větrných turbín či solárních panelů k výrobě obnovitelné energie.

Kauza lithium podruhé?

Dává to smysl, debata o tom ale zřejmě bude složitá. Státy, které investovaly peníze a politický kapitál do ukončení nebo omezení těžby, na to nebudou chtít přistoupit. Ozvou se i ekologové kvůli dopadům těžby na životní prostředí. V případě Česka navíc povstává přízrak „kauzy lithium“, kdy možnou těžbu tohoto kovu soukromou firmou ve zdejším nalezišti označil Andrej Babiš v říjnu 2017 bezdůvodně za „krádež za bílého dne“ a udělal z toho hlavní téma –⁠ pro něj vítězných –⁠ voleb. A teď se blíží komunální volby…

Ostře sledované: Zákaz víz pro Rusy

Ministr zahraničí Lipavský chce využít neformální schůzku se svými resortními kolegy z EU v Praze 30. až 31. srpna k tomu, aby je získal pro zákaz vydávání turistických víz Rusům. Lipavský sdílí názor estonské premiérky a dalších politiků, že návštěva Evropy je výsada, ne lidské právo. Dokud budou ruské síly vraždit Ukrajince za podpory nebo mlčení většiny Rusů, ti nejsou vítáni v evropských letoviscích, argumentuje český ministr. Argument je to silný a protiargumentů není moc, zejména na pozadí faktu, že do zemí EU jezdí především prominenti Putinova režimu. Obyčejní Rusové většinou nemají pas nebo jezdí do okolních států. Přesto to nebude jednoznačná debata. Pokud se pro zákaz státy EU rozhodnou, půjde o uplatnění kolektivní viny v praxi. Ta je přitom v rozporu s právem a principy, na kterých stojí evropské demokracie. I proto se už několik zemí včetně Německa ozvalo s nesouhlasem na adresu Lipavského návrhu.

Pohled z druhé strany

Další díl z našeho cyklu o tom, kam jezdí na dovolenou vlivní Evropané. Nejvlivnější česká europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) s rodinou projíždí americké národní parky. „Je užitečné podívat se na Evropu i z druhé strany Atlantiku;-),“ napsala Ředitelům Evropy.

Příště bez „a“

V závěru minulého newsletteru Ředitelé Evropy zmínili předsedkyni Evropského parlamentu. Roberta Metsolaová, napsali jsme. V reakci na to se nám dostalo vysvětlení, podložené podrobnou jazykovou analýzou, od Kanceláře Evropského parlamentu v Česku, že správný tvar je Roberta Metsolová. Jako v češtině nepíšeme Obamaová, ale Obamová, měli bychom psát Metsolová. Ředitelé Evropy souhlasí, omlouvají se a věří, že správný tvar začnou používat všechna česká média, což se až dosud prakticky nedělo. 

Co si přečíst

☝ Co vlastně pohání Putina, jaký byl hlavní důvod pro jeho rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu? Vysvětlení je zde.

⚔ Rusko je nyní největší, ale zdaleka ne jedinou hrozbou pro země EU. Jak by se měly státy unie a NATO na další hrozby připravovat, zkoumají analytici.

✍ Z Itálie si často děláme legraci kvůli jejímu vysokému dluhu a chabému růstu. A když jí přiznáme nějaké silné stránky, je to obvykle dobré jídlo a pití. Ale od Itálie se máme co učit i v některých oblastech ekonomiky. Tady jsou.

Osobnost týdne

Silvio Berlusconi, italský politik

Na tom, že je výše zmíněných silných stránek Itálie výrazně méně, než by mohlo být, má velkou „zásluhu“ bývalý premiér Berlusconi. Jen u málokterého politika najdeme takový rozpor mezi slovy a činy jako u něj –⁠ a to jsme z českého prostředí zvyklí na nějaké „kabrňáky“. Berlusconi desítky let slibuje například razantní nastartování růstu italské ekonomiky. Ale ve skutečnosti je právě on jedním z hlavních viníků její dlouholeté stagnace. Pár dní po volbách, které v Itálii budou 25. září, mu bude 86 let. Přesto se jeho strana Forza Italia nejspíš stane klíčovou složkou budoucí vládní koalice. Sice získá mnohem menší podporu než dvě krajně pravicové strany, Bratři Itálie a Liga, ale tyto formace bez Berlusconiho nedosáhnou na většinu v parlamentu. Je výrazem tristní situace italské politiky, že právě Berlusconi bude v této koalici vlastně zárukou stability.

Co si poslechnout a kam zajít

🙄 Posilovat pravomoce Evropského parlamentu s tím, že jde o jedinou přímo volenou instituci v EU? To by byla jen hra na demokracii, tvrdí jeden z Ředitelů Evropy, který byl hostem podcastu Bruselské chlebíčky.

🙋‍♂️ Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) byl nejdůležitějším mužem prvního českého předsednictví EU v roce 2009. V podcastu serveru Euractiv srovnává minulé předsednictví s tím současným.

🥇 Od počátku září až do konce roku bude v bruselském Muzeu designu v rámci předsednictví probíhat výstava toho nejzajímavějších, co se v českém designu stalo za porevolučních třicet let. Ukázky vystavovaných objektů a další informace najdete v tomto článku.

Tečka podle Ondřeje Housky

Andrej Babiš chce vyvolat hlasování o nedůvěře vládě, pokud neodstoupí ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Jak by případný pád vlády během předsednictví EU Evropa vnímala? To je úplně jednoduché –⁠ jako naprosté české selhání. I kdyby měl Babiš ohledně kritiky Rakušana pravdu –⁠ to nijak neposuzujeme –⁠ pro ostatní země unie by to stále byl jakýsi těžko pochopitelný domácí spor, který převážil nad nutností, aby se Češi dohodli sami mezi sebou, když jde o základní zájem jejich státu –⁠ a tím dobře zvládnuté předsednictví EU je. Babišovi by v očích Evropy neprospělo ani to, že prakticky všechny země unie si oddechly, když jakožto český premiér loni skončil. Stačí se zeptat velvyslance jakéhokoliv státu EU v Praze, abychom si ověřili, že je to pravda. Takže: pád vlády by nyní byl zásadní chybou. Úderem 1. ledna příštího roku nechť se pohledem z Evropy děje cokoliv.

Odběr tohoto newsletteru si můžete zdarma přihlásit zde
Další informace najdete na hn.cz
         
Copyright © 2022 Economia – Newslettery, All rights reserved.

Již nechci dostávat tyto zprávy