|
Další level nátlaku na pumpy. Opravdu tato vláda bude nařizovat ceny benzinu a nafty?
Středopravá vláda ani v posledních dnech nepřestává překvapovat, k jakým krokům je ochotna přistoupit. A v následujících třech týdnech bude rozhodovat o tom, zda přistoupí ke dvěma velkým protitržním věcem, které od ní po volbách nečekal téměř nikdo. Do 10. září hodlá rozhodnout o zavedení dodatečné daně pro banky a energetické firmy, které říká „válečná daň“. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS znovu pohrozil diktováním marží, a tedy i cen u pohonných hmot. A to už od 1. září, tedy za dva týdny a půl.
Stále se mi chce věřit tomu, že jde jen o slovní nátlak na čerpací stanice k rychlejšímu zlevňování a nakonec žádné přikazování „přiměřených“ výdělků v oboru, kde je dost komerčních subjektů, nebude. A to i přes to, že Stanjurovo ministerstvo financí je k takovému diktování zase o krok blíž. Už má sepsaný výměr, který mají HN k dispozici. A také metodický pokyn. Žádnou konkrétní částku, která by určovala maximální možnou cenu benzinu nebo nafty nebo povolený rozdíl mezi kupní a prodejní cenou, materiál neuvádí. Obsahuje ale vzorečky, podle kterých si limit bude muset vypočítat každá čerpací stanice a distributor. Jak pro maloobchod (čerpací stanice), tak pro velkoobchod (distributoři) jsou ve vzorcích klíčové hodnoty, které by mělo ministerstvo v dalších dnech stanovit. U čerpacích stanic se v dokumentu hovoří o „referenční marži“, u distributorů o „koeficient“.
Velmi zjednodušeně si čerpací stanice budou moci k cenám, za které palivo nakoupí u distributora, přičíst přirážku, jakou si dávali v lednu a únoru letošního roku. A číslo stanovené od ministerstva financí, což má být opět průměrná přirážka za leden a únor, ale má jít o průměr za všechny čerpací stanice v Česku. To se mimochodem provozovatelům pump nelíbí, protože v té době prý měli podprůměrně nízké marže.
Stanjurovo ministerstvo ve čtvrtek obhajovalo připravovanou regulaci tím, že v červenci měly benzinky „nepřiměřeně velké marže“. Tak se na ně pojďme trochu detailněji podívat.
Hlavní sdělení bylo, že čerpací stanice si z litru benzinu nechávaly v průměru o tři koruny víc. Je to moc? V červnu podle údajů ministerstva financí byla průměrná hrubá marže (tedy rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou, ne zisková marže) benzinu 2,36 Kč, průměrná cena podle CCS pak 47,33 Kč. To ve výsledku znamená hrubou marži asi pět procent. O měsíc později došlo k nárůstu. Rozdíl mezi prodejní a kupní cenou byl 5,64 Kč a průměrná cena 47,73 Kč. To je marže necelých 12 procent. Ano, je to nárůst, ale i samo ministerstvo v prohlášení říká, že v červenci si pumpy kompenzovaly výrazně nižší marže z května a června. A necelých pět procent ani dokonce necelých 12 procent hrubé marže není něco, co by šlo označit „astronomickými maržemi“, jak to udělal prezidentský kandidát Josef Středula. Nicméně ministr financí Stanjura říká, že už je to moc, a čeká, že provozovatelé čerpacích stanic si marži sníží. Což se podle jejich vyjádření v srpnu děje.
Zajímavé je, že proti cenovému stropu nebrojí jen ty čerpací stanice, co mívají nejdražší pohonné hmoty (vesměs ty největší řetězce), ale i ten, kdo oproti nim bývá levnější o několik korun a má na čerpacích stanicích fronty (Tank Ono). „Stropování cen je v tržním hospodářství ekonomický nesmysl. Jakou marži si dá obchodník, je jeho věc. Pokud bude prodávat benzin za 50 korun na litr a jinde bude za 40, tak mu na pumpu nikdo nepřijede a stejně zlevní,“ okomentoval pro HN majitel Tank Ono Jiří Ondra.
Jako většina ostatních chci platit za pohonné hmoty co nejméně a budu rád, když mi při tankování plné nádrže cena spadne zase pod dva tisíce korun. Stanjurův záměr nechat antimonopolní úřad zkontrolovat, zda čerpací stanice nedělají něco nekalého, je naprosto v pořádku. Ale považuji za nebezpečné diktovat někomu na trhu, kde je dost subjektů, kolik si může přihodit ke své nákupní ceně. Zejména, když toto číslo nepřevyšuje 15 procent. Což není v byznysu nic mimořádného, natož, Středulovými slovy, astronomického (to už je tomu blíž ČEZ a jeho nikoliv hrubá, ale čistá zisková marže za druhé čtvrtletí přes 60 procent – taky u něj vláda vymýšlí mimořádnou daň, momentálně nazývanou „válečnou“). Mimochodem, kdybych si měl rýpnout, tak mnohem vyšší „marži“ z paliv má stát skrze daně, při současné ceně nafty 42,40 Kč za litr je to zhruba 37 procent a u benzinu (40,60 Kč) dokonce 45 procent. To se naopak zdá mnoha spotřebitelům nepřiměřené.
|
