Copy
Vítejte u newsletteru HN o českém předsednictví EU a o dění v unii. Každý čtvrtek ho pro vás připravují Ondřej Houska z Prahy a Kateřina Šafaříková z Bruselu. Své tipy nebo postřehy sdílejte tady nebo tady.
      

Dlouhá noc

Češi dostali za úkol zkrotit ceny energií v EU a za tím účelem svolali na pátek mimořádnou schůzku ministrů energetiky do Bruselu. Svůj návrh před ní dala Evropská komise, Češi a pak ještě jednou komise. Každý vstup se trochu liší, v něčem se překrývají a každopádně to vše slibuje hodně dloooouuuuuhý pátek.

Co spíš projde

Většina států se potkává v tom, že je nutné zastropovat cenu elektřiny, zisky výrobců nad onen strop rozdat ohroženým domácnostem a firmám, a pokud možno šetřit proudem i plynem. V zásadě všechny státy souhlasí i s tím, že je potřeba poskytnout peníze obchodníkům na energoburze, aby měli z čeho platit takzvané margins, zálohy za budoucí dodávky energií. Tím ale shoda končí.

Co spíš neprojde

Část zemí chce jít cestou regulace ceny plynu pro elektrárny, zatímco jiné podporují návrh komise sebrat část obřích zisků „levnějším“ výrobcům, což jsou jaderné elektrárny, hnědouhelné nebo ty na obnovitelné zdroje. Rozcházejí se názory na zastropování ceny ruského plynu. Ten po odstavení Nord Streamu 1 ještě stále trochu teče plynovodem Bratrství. Země na této trubce – Slováci, Rakušané, Maďaři, Bulhaři a také Češi – jsou ale proti, protože se obávají, že to pak Putin úplně vypne. Jako nepřijatelná pak vypadá regulace ceny emisních povolenek, protože tu kromě hrstky východoevropských států nikdo nechce.

Kulhající komunikace

Ale jako by nestačilo samotné téma, i komunikace o cenách energií je příkladem toho, jak se nemá dělat. Ve chvíli, kdy šéf resortu průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) tvrdí, že vše je pod kontrolou (není), jeho vládní kolega Pavel Blažek (ODS) varuje před sociálními bouřemi, zakládá vlastní energetický tým a zve si české diplomaty v Bruselu podat mu hlášení, jak postupuje vyjednávání u energií (proč, když šéfuje justici?).

Bábovičky a děti

Kulhá to ale i na unijním patře. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová chce tak moc být zachránkyní Evropanů, že nečekala a oznámila konkrétní kroky včetně zastropování ceny ruského plynu nebo povinného šetření proudem ve chvíli, kdy teprve probíhala debata velvyslanců členských zemí. Ti tak vůbec nevěděli, co se děje. „Je to ještě vtipnější,” svěřil Ředitelům Evropy vysoce postavený zdroj z české státní správy, „když jsme oznámili svolání schůzky ministrů na 9. září, volali nám od šéfky komise, jestli nám tohle datum, které předchází termínu výročního projevu von der Leyenové o stavu unie, nakukal někdo od Charlese Michela,” dodal v narážce na napjatý vztah von der Leyenové s šéfem Evropské rady, tedy summitů lídrů zemí EU. Rádi se prostě nemají oni ani jejich týmy a, jak jsme psali, projevilo se to už na samém začátku českého předsednictví. „Jako děti”, nazvali jsme to tehdy.

Prosvištíme si: Peníze pro Ukrajinu

Právě tohle téma budou řešit ministři financí států EU v pátek v Praze na neformální schůzce. Unie Ukrajině slíbila podporu za devět miliard eur, z toho miliardu už poslala. Zbývá tedy uvolnit osm miliard - a cílem českého předsednictví EU je na pražské schůzce zjistit, jaká je nálada mezi ministry ohledně toho, jak velká část z těchto peněz má jít formou daru a jaká formou půjčky, řekl Ředitelům Evropy vysoce postavený zdroj. Podle něj Ukrajina na letošek potřebuje na mzdy, důchody a vůbec běžný chod státu 39 miliard eur nad rámec toho, co je za válečného stavu schopna vybrat na daních a podobně. A oněch 39 miliard prý taky získá: od EU, USA či Kanady a různých mezinárodních institucí. Devět miliard prý Kyjev ještě najde ve vlastních devizových rezervách. Evropská investiční banka prý také připravuje velký program investic na Ukrajině.

Vydírání po maďarsku

Tématem pražského jednání ministrů financí naopak nebude záměr zavést na globální úrovni daň pro velké firmy na úrovni alespoň 15 procent (vysvětlujeme tady). Najednou to blokují Maďaři, byť s tím dříve souhlasili. Důvod není tajemstvím. „Možná jsou tu i jiné věci, o které Maďarům jde,” říká kulantně onen vysoce postavený zdroj. Budapešť prostě ostatní země drží jako rukojmí, dokud jí Evropská komise neschválí balík miliard z fondu obnovy po pandemii. Jenže to by Maďarsko nesmělo porušovat zásady právního státu. České předsednictví téma globálního zdanění dá na některou z dalších schůzek ministrů financí. Nevylučuje ani to, že ostatních 26 zemí EU Maďary obejde a zavedou normu bez nich, pomocí takzvané posílené spolupráce.

Posedíme, uvidíme

Čtenáři tohoto newsletteru si možná vzpomenou na červencový projev maďarského premiéra Viktora Orbána, ve kterém si hrál s rasovou čistotou Evropanů; projev proto dostal označení „goebbelsovský”. Český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) tehdy vyřkl tezi, že řeč urychlí debatu v EU, jak celkově naložit s Orbánem. Jak to dopadlo? „Cítím, že mezi zeměmi roste vůle dovést spor (o právní stát, pozn.red.) s Maďarskem k nějakému závěru,” řekl Bek. „Maďarsko ale přišlo s novými argumenty a je fér si ho vyslechnout. K tomu by mělo dojít v říjnu. Rozuzlení nenastane v horizontu měsíce či dvou,” dodal.

Ukrajina a veto

Bek to řekl tento týden na slyšení před europoslanci. Ti se ho ptali mimo jiné na to, jak chce české předsednictví postupovat ve věci zrušení práva veta v EU. Bek přiznal, co většina domácích politiků nepřiznává nebo možná netuší: souvislost rozšíření EU o Ukrajinu, což Česko podporuje, s pádem veta v některých oblastech. „Chceme otevřít debatu o dalším rozšíření a je evidentní z postojů mnoha zemí, že rovnice, která spojuje nové rozhodovací procesy EU a rozšíření, je prostě platná. Nemůžeme dělat, že neexistuje,” řekl Bek. Premiér Petr Fiala (ODS) přitom přesně tohle před třemi týdny udělal, když se postavil proti jakémukoliv rušení práva veta v EU.

Ostře sledované: Vlci

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová nežije v poslední době jen vysokými cenami energií, ale i vlky. Ano, vlky. Německá média uplynulý víkend informovala, že von der Leyenová truchlí nad ztrátou svého oblíbeného poníka, třicetiletou Dolly, kterou napadl a usmrtil vlk na farmě von der Leyenové nedaleko Hannoveru. „Celou rodinu ta zpráva velmi rozrušila,” citoval předsedkyni deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Jde údajně už o třetí zvíře, o které přišla kvůli vlkům. Ti se dlouho zdržovali na Balkáně, v Pyrenejích a v Pobaltí, v posledních letech se ale smečky rozšířily i do Německa, Česka a dalších států; zardoušení vlky ostatně hlásí u svojí zvěře také čeští farmáři. Staronový evropský predátor – dosud jím byla hlavně klíšťata – bude zcela jistě patřit mezi ostře sledované, proto Ředitelé Evropy vědí, co dělají, když vlky zmiňují.

Lidský granát Liz

Z toho, že je novou britskou premiérkou Liz Trussová, panuje v EU, mírně řečeno, rozčarování. Ač byla proti vystoupení Británie z EU, v poslední době nasadila tvrdě euroskeptický tón. Šéfkou vlády se stala díky své sázce na ty nejostřejší odpůrce unie ve své Konzervativní straně. Proč má přezdívku „lidský granát”? Proč tak tvrdě kritizuje EU? Je možné, že nakonec opět otočí a ustoupí? A jaký postoj má k Rusku? Dozvíte se tady.

Co hrozí

Pokud Británie část brexitové dohody skutečně vypoví, jak Trussová hrozí, EU bude mít právo reagovat. Vposledku může dojít až na obchodní válku, tedy vypovězení nynější smlouvy o nulových vzájemných clech. To by dopadlo nejen na firmy a zaměstnance, ale nevyhnutelně by to narušilo evropsko-britské vztahy. A to v době, kdy by měl být Západ jednotný vůči Rusku. Česká rovina toho všeho? Není tajemstvím, že Britové doufali, že v současné české vládě vedené ODS (která měla k britským konzervativcům vždy velmi blízko) najdou spojence. Ale nezdá se, že by Češi měli pro britské otočky pochopení, jak Ředitelé Evropy slyší z diplomatických zdrojů. Což ukazuje i tento tweet Češky, která se zabývá mezinárodním obchodem v té frakci Evropského parlamentu, v níž s ODS dříve seděli i britští konzervativci.

Praha středem vesmíru

Centrem kosmického programu EU je už 10 let Praha. Toto výročí slaví v těchto dnech agentura EUSPA, jejíž sídlo umístily státy unie právě do Prahy, tehdy se jí ještě říkalo Galileo. Podrobnosti jsou tady. HN se nedávno vydaly přímo do sídla agentury a přinesly velkou reportáž o tom, co vlastně její zaměstnanci dělají. Mimochodem, nedávno k nim přibyla Milena Hrdinková, bývalá státní tajemnice pro evropské záležitosti v době premiéra Andreje Babiše (ANO). V agentuře teď vede její komunikaci.

Bývalé město

Ředitelům Evropy se v jednom z minulých newsletterů „povedl“ překlep, který zněl: „bývalé město Charleroi“. Belgické Charleroi městem samozřejmě stále je. A ne ledajakým. Pravidelně je označováno za nejošklivější město na světě. To je přece jen přehnané, jak konstatuje jeden z autorů tohoto newsletteru, který o tom kdysi točil reportáž. Nicméně sám její název –⁠ „Architektům snad museli dávat LSD“ –⁠ mluví za vše.

Co si přečíst

🆕 Europeizace Petra Fialy – to je trend, který je od začátku ruské války na Ukrajině celkem jasně patrný. Proč, jak přesně Fiala změnil to, co o EU říká, a kam se ještě posune? Víc tady.

🆎 Ceny energií by v Česku okamžitě razantně klesly, kdybychom opustili energetickou burzu v Lipsku, slyšíme často. Třeba od Andreje Babiše nebo Tomia Okamury (SPD). Ale šlo by o „nerozumný krok“, tvrdí Martin Zeman, analytik Institutu pro politiku a společnost, který je spojený s Babišovým ANO.

🎪 Jestliže se v Česku stydíme za skandály spojené s politiky, slovenskou politiku aby analyzoval psychiatr, píše kolega Martin Ehl. Přečtěte si, co je u sousedů špatně. Přitom mají Slováci často mimořádně kompetentní lidi, třeba odcházejícího ministra zahraničí Ivana Korčoka. Tady je jeho rozhovor s HN.

Osobnost týdne

Daan Huisinga, nizozemský velvyslanec v ČR

Jeho jméno je širší veřejnosti neznámé, což je škoda. Osmapadesátiletý muž je jedním z těch lidí, kteří mají podíl na tom, že Češi v zimě možná nebudou mrznout. Huisinga byl jedním ze zprostředkovatelů pronájmu části kapacity nového terminálu na zkapalněný plyn v nizozemském Eemshavenu polostátní společnosti ČEZ. Právě dnes, ve čtvrtek, čeká terminál, který by měl pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v Česku, slavnostní otevření. Huisinga mimochodem před třiceti lety, než nastoupil na nizozemské ministerstvo zahraničí, pracoval u majitele terminálu, společnosti Gasunie. Nebyl to tudíž pro něj neznámý terén. O všem velmi dobře komunikuje na Twitteru a je nápomocný novinářům, což ani jedno není v diplomacii automatické. Takže dankjewel!

 

Co si poslechnout a kam zajít

👸 Liz Trussová chtěla za mlada v Británii zrušit monarchii, teď ji královna Alžběta II. jmenovala premiérkou vlády Jejího Veličenstva. Kdo je Trussová a jaké má názory, se dozvíte také v podcastu HN Ranní brífink.

📣 I v EU existuje, po vzoru USA, Projev o stavu unie. Pronáší ho každoročně předsedkyně Evropské komise. Ten další bude ve středu 14. září – a na této debatě z cyklu Café Evropa, kam můžete přijít i vy, ho zhodnotí odborníci i politici. Moderuje polovina Ředitelů Evropy.

🆒 Ruští politici i jejich čeští přikyvovači často tvrdí, že Ukrajina jako samostatný stát (nebo Ukrajinci jako samostatný národ) fakticky nikdy neexistovala. Slavný historik Timothy Snyder o dějinách Ukrajiny tento semestr přednáší. A první lekce je dostupná online.

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

V Bruselu je od tohoto týdne k vidění výstava českého designu a země je na ní reprezentována často lídry svého oboru – skláři (Bomma, Lasvit), výrobci nemocničních lůžek (Linet), tvůrci počítačových her (Amanita Design) a dalšími. Na zahájení výstavy, kterou připravila pražská UMPRUM, přesto nepřišel nikdo z pozvaných ministrů ani dalších zástupců státu, ačkoli dostali pozvánku a stát se na výstavě finančně podílí (čestnými výjimkami byly velvyslankyně při EU Edita Hrdá a europoslankyně za ANO Martina Dlabajová). Je to chyba. Povědomí o zemi a její renomé se nejlépe šíří přes věci, které lze vidět, lze si je osahat, můžete si je případně pořídit a nesou nějakou emoci. Tohle všechno design splňuje. Ten český navíc představuje nemalou část domácího HDP. Zaslouží si zájem státu. Takže ministři, na výstavu! 

Odběr tohoto newsletteru si můžete zdarma přihlásit zde
Další informace najdete na hn.cz
         
Copyright © 2022 Economia – Newslettery, All rights reserved.

Již nechci dostávat tyto zprávy