Takhle už dál ne

EU chce něco dělat s brutálními cenami energií – české předsednictví unie tak svolalo na pátek 9. září krizovou schůzku ministrů zodpovědných za energetiku, kteří budou řešit, co s tím. Nevěřte povídačkám o zhoubných dopadech Green Dealu, může za to Putin, tvrdí pro HN šéf pražské burzy. I přehnaný tlak na Green Deal je spoluvinen, oponuje analytik. Důležitější je, co s tím pro nejbližší dobu dělat - mluví se o několika možnostech, pracuje na nich Evropská komise.

Kvůli plynu

Nejpravděpodobnější je oddělení cen elektřiny a zemního plynu. Podle současných pravidel totiž cenu elektřiny určuje ten nejdražší zdroj její výroby, což je nyní plyn. Toto řešení, které by cenu elektřiny výrazně srazilo, už od loňska podporují Francie, Itálie, Španělsko, Řecko či Belgie. Proti byly hlavně skandinávské země, Nizozemsko a Německo, které už ale mezitím názor změnilo.

Kde je strop

Čeští politici stále víc volají po zastropování ceny zemního plynu, detaily ale nesdělili. S plánem na zastropování cen přitom přišel už na jaře italský premiér Mario Draghi. Chce, aby EU stanovila maximální cenu, kterou by za plyn byla ochotná platit Rusku – jednalo by se tedy fakticky o uvalení cla na ruský plyn. Evropu by to nestálo nic, naopak by ušetřila. Pro byli i Američané. Detaily jsme v HN popsali tady. Cenový strop, o němž mluví Češi nebo třeba Rakušané a Belgičané, je myšlen spíš tak, že by náklady nesly státní rozpočty jednotlivých zemí. Už před několika měsíci přišli právě s takovou myšlenkou Španělé a Portugalci.

Fiala a zájmy

„Nejsou žádné evropské zájmy, jen ty národní,“ prohlásil v minulosti opakovaně nynější premiér Fiala, třeba na této konferenci. A teď volá po „evropském řešení“ vysokých cen energií. Jistěže EU je kolbištěm, kde se střetávají různé národní zájmy. Ale není jen tímto kolbištěm, jak se nám roky snaží namluvit politici z ODS nebo třeba Andrej Babiš (ANO). EU je klubem, jehož členové mají řadu společných zájmů. Platí, že ve většině případů není rozpor mezi tímto společným evropským zájmem a českým zájmem. Snad nynější krize přispěje k tomu, abychom si to v Česku konečně uvědomili.

Gymnich v Praze

Ministři zahraničí států EU měli Gymnich – pravidelnou neformální schůzku – v Praze a jednali o ruské válce proti Ukrajině. Konkrétně, jak by měla vypadat politika vůči Rusku v realitě, která nastala letos 24. února. A ještě konkrétněji, co s vízy do EU pro Rusy.

Konec výhodných víz

Státy hraničící s Ruskem čelí přívalu ruských turistů přes svoji pozemní hranici poté, co země EU přerušily po invazi letecké spojení s Moskvou. Pobaltí, Finsko a také Polsko tlačily na zákaz víz pro Rusy, většina ministrů ale byla proti. V Praze prošla pouze dohoda na pozastavení vízové liberalizace s Ruskem, což by mělo zisk víz Rusům zkomplikovat a prodražit. Podrobnosti popisujeme v tomto textu.

Necháme je čekat

Byť Pobaltí nezískalo, co chtělo, prezentovalo dohodu z Prahy jako posun kupředu. „Získali jsme podporu pro to, zavést na hranicích specifická národní nebo regionální opatření k zajištění bezpečnosti našeho území,“ řekl HN litevský šéf diplomacie Gabrielius Landsbergis. O čem přesně mluvil? Zainteresované země plánují Rusy tak dlouho nechat čekat ve frontách na hranicích a každého podrobit důkladné osobní kontrole, až to většinu z nich odradí od cesty do EU. Bude to fungovat? Ukáže praxe.

Úspěch, nebo neúspěch?

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dlouhodobě patří mezi „jestřáby“ ohledně ruských víz, pražskou dohodu ale nepovažuje za neúspěch – označil ji za „výrazný pokrok“. Podobně to rámovali někteří další diplomaté. „Debata o Rusku byla celkově skvělá a dost si to odpracovali ještě před Gymnichem ministr Lipavský a vůbec české předsednictví,“ řekl Ředitelům Evropy jeden z nich.

Ostře sledované: Bitva o Británii

„Modlíme se, aby novou britskou premiérkou nebyla Liz Trussová,“ řekl Ředitelům Evropy zdroj zabývající se vztahy mezi EU a Velkou Británií. Vše nasvědčuje tomu, že modlitby vyslyšeny nebudou – Trussová, nynější ministryně zahraničí, je jasnou favoritkou hlasování členů britské Konzervativní strany, kteří nového premiéra určí. Výsledek bude znám 5. září. Trussová jakožto očekávaná premiérka se podle všeho pustí do tvrdého střetu s unií, ostatně o tom sama mluví. Zato z hlediska ruské invaze na Ukrajinu nic nezmění na současné jednoznačné britské podpoře Kyjeva, jak o tom svědčí i tento exkluzivní rozhovor, který poskytla HN.

Itálie pod palbou

Sázky investorů proti italským dluhopisům jsou nejvyšší za téměř 15 let, mnozí tak už prorokují další dluhovou krizi v Evropě, která by byla, vzhledem k velikosti Itálie, neskonale dramatičtější než ta řecká. Důvodem obav o vývoj v Itálii je tentokrát hlavně pravděpodobný nástup krajní pravice k moci po pádu vlády národní jednoty premiéra Maria Draghiho. Zároveň ale sílí tvrzení, že katastrofické předpovědi jsou přehnané. V HN budeme dění ohledně Itálie dál podrobně sledovat.

Už tweetuje!

„Koukám, že se Mikuláš Bek polekal kritiky od skutečných ředitelů Evropy a začal tweetovat jako o závod,“ napsal jeden čtenář po minulém newsletteru, ve kterém jsme popíchli ministra pro evropské záležitosti, že by měl o EU víc komunikovat. Ředitelé Evropy samozřejmě nevědí, jestli současná aktivita Mikuláše Beka (za STAN) na sociálních sítích souvisí se zmíněnou kritikou, nebo jenom s koncem prázdnin. Tak či onak ale změnu kvitují a doufají, že vydrží!

Předsednictví se zamlouvá

„Pozoruju, kolik Čechů si v poslední době změnilo profily na LinkedInu. Najednou tam všichni pracují pro předsednictví!“ poznamenal s úsměvem před Řediteli Evropy zástupce české státní správy. Narážel na to, že mnozí lidé napojení na evropskou politiku Česka tenhle fakt cudně zamlčovali, když ještě předsednictví kvůli nejistotě a zmatkům po změně vlády zavánělo průšvihem. Průšvih se ale zatím nekoná, a tak se Češi hrdě hlásí k národním barvám.

Mňam

Zahraniční novináři, kteří tento týden přijeli do Prahy na neformální schůzky ministrů obrany a zahraničí, si pochvalovali jídlo v tiskovém sále Kongresového centra. „Trhané kachní maso se smetanovou bramborovou kaší? Wow! České předsednictví zjevně ví, jak si naklonit zahraniční novináře,“ řekl Ředitelům Evropy jeden z nich. Jídlo prý bylo výrazně lepší než v době předchozího francouzského (!) předsednictví. Dodejme, že občerstvení dodala známá česká cateringová firma Zátiší. Ředitelé Evropy rozhodně nepatří k těm českým médiím, která zajímá jen to, kolik to vše stojí. Reprezentace země prostě buď něco stojí, nebo je odfláknutá. Jsme pro první přístup.

Propagace Česka

S létem skončila doba, kdy se miliony Evropanů mohly o Česku dozvědět i něco jiného než to, jak Praha zvládá své předsednictví unie. Na začátku totiž šlo předsednictví využít i k propagaci Česka v Evropě, teď už půjde jen a pouze o to, co Češi předvedou. Ona propagace se ale českému předsednictví povedla. Ze spousty článků v prestižních zahraničních médiích vybíráme aspoň ten o snaze Česka zlepšit si skrz předsednictví pověst, o novinářce Noře Fridrichové a její podpoře matek samoživitelek a reportáž o tom, jak Češi pomáhají Ukrajincům. České předsednictví tak sklidilo plody toho, že do Prahy a na několik dalších míst v zemi pozvalo několik desítek zahraničních novinářů, jak jsme informovali.

Sedláček do Bruselu

Do bruselského týmu Česka nově přibyl Michal Sedláček, diplomat, bývalý velvyslanec v Peru, exnáměstek Petra Nečase na ministerstvu práce, člen ODS a jeden ze studentských vůdců listopadové revoluce v roce 1989. Za Česko bude docházet do pracovní skupiny Rady pro koordinaci odpovědi na krize (pod zkratkou IPCR). Řešili se tu třeba lidé uvízlí za hranicemi kvůli různě dlouhým karanténám během covidu. Teď je hlavní „obživou“ skupiny (a tím i Sedláčka) pomoc Ukrajině.

Co si přečíst

🎪 V HN jsme dali dohromady nejpopulárnější výmysly, kterými se Rusko snaží ospravedlnit svůj útok na Ukrajinu. Některé pronikly i do Česka.

👍 Nad ruskou agresí a reakcí Česka i Evropy se zamysleli dva z nejpřednějších českých historiků, Jaroslav Pánek a Jiří Pešek. „Snad tato zkušenost přiměje náš národ k výraznějšímu přijetí celku Evropy za naši širší vlast,“ píšou. Tuto naději sdílíme s nimi.

🧨 Riziko, že válka na Ukrajině přeroste v jaderný konflikt, je mnohem větší, než si připouštíme. A významný podíl na tom mají USA, tvrdí slavný politolog John Mearsheimer. Jeho názory, podle kterých za nynější válku ve skutečnosti může Západ, jsme popsali v HN.

Osobnost týdne

Olaf Scholz, německý kancléř

Co si poslechnout a kam zajít

💻 Jak je na tom Česko s digitalizací, čeho chce dosáhnout a jaké jsou plány celé EU? Vysvětluje Jan Míča, který má toto téma na starosti na Úřadu vlády.

👋 Toto je v souvislosti s uprchlíky z Ukrajiny důležité pro všechny učitele, vychovatele nebo organizátory různých táborů a dalších akcí pro děti: série webinářů plných informací o tom, co je důležité pro začlenění dětí cizinců do školního kolektivu. Připravila Asociace pro mezinárodní otázky.

🎼 V pátek 2. září ve 20:00 proběhne hlavní Koncert pro Evropu v rámci předsednictví na české půdě. Na plovoucí scéně na Vltavě budou Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor hrát Smetanu či Dvořáka.

Tečka podle Ondřeje Housky

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová tráví hodně času konverzacemi s arabskými šejky, protože se snaží dostat do Evropy náhradu za ruský plyn, svěřil se jeden muž, který byl přítomen nedávné schůzce von der Leyenové s jistým českým politikem. Von der Leyenová si s šejky nepochybně taky píše SMS. Takže už vidím, jak na ni fanatici transparentnosti zakleknou, aby je zveřejnila, stejně jako to po ní požadují kvůli jejím textovkám s šéfem farmaceutické firmy Pfizer – s ním von der Leyenová řešila dodávky vakcín proti covidu. Představa, že v politice musí být vše veřejné, je mimořádně naivní a nebezpečná. Prostě nelze mít plnou transparentnost a plnou efektivitu. Trvat na úplné otevřenosti v době mimořádné krize, jako byla ta covidová a jako je teď ta plynová, je výrazem opravdu velké zabedněnosti.