Hlavní úkol

Letní dovolené pomalu končí, české předsednictví EU se za pár dní opět naplno rozjede. A to skutečně ve velkém, už v úterý a ve středu se v Praze sejdou ministři zahraničí zemí unie. Česko si před letní pauzou dalo jeden velký úkol, který hodlá v následujících týdnech a měsících z pozice předsednického státu tlačit všude možně, řekl Ředitelům Evropy mimo záznam vysoce postavený český diplomat - zabránit tomu, aby se v Evropě rozšířila únava z války na Ukrajině. „Ta únava už je přitom jasně patrná,” varuje diplomat. Lidé už prostě začínají mít války dost, jejich pozornost se přesouvá k tématům, jako je razantní zdražování. „Když mluvím o únavě, nemyslím politiky. Lídrům v Evropě je jasné, že musí Ukrajinu proti Rusku podporovat. Hrozbou je vývoj veřejného mínění,” vysvětluje diplomat.

Český plán

A má pravdu, a to i co se týče veřejného mínění v Česku, potvrdil Ředitelům Evropy mimo záznam přední český sociolog. Taky Čechy už válka přestává zajímat a řeší hlavně brutální inflaci, která na ně na podzim tvrdě dopadne. České předsednictví EU proto chce téma podpory Ukrajiny zmiňovat na všech možných fórech, na stovkách schůzek, které z titulu předsednické země Praha řídí. Cílem je zabránit, aby pozornost politiků v zemích unie polevila, vysvětluje zmíněný diplomat. A jak známo, když o něčem neustále veřejně mluví politici, odrazí se to v psaní a ve vysílání médií, a tedy následně i v názorech lidí.

Putinova naděje

Že je to, co chtějí Češi v rámci svého předsednictví EU dělat, skutečně na místě, potvrzuje slavný historik Timothy Snyder. „Nejdůležitější proměnnou tohoto léta může být veřejné mínění v Evropě a Severní Americe. Putinovou cestou k vítězství, možná jeho jedinou cestou, je to, že nás přesvědčí, že Ukrajina nemůže vyhrát nebo že za válku vlastně může Ukrajina a konflikt by skončil, kdybychom se v něm přestali angažovat.”

Užiteční idioti

Právě proto je tak nebezpečné to, co hlásá krajní pravice i levice v Německu, Česku, Itálii nebo Francii, tedy že například dodávky zbraní Ukrajině jen prodlužují konflikt. Stejně tak nebezpečné je působení Andreje Babiše na nejnižší pudy občanů, když tvrdí, že česká vláda podporuje Ukrajince víc než Čechy. Takové lži můžou jen prohloubit tu už zmíněnou únavu lidí z války a vyvolat v nich dojem, že kdybychom se na Ukrajinu vykašlali, inflace jako zázrakem zmizí a účty za energie nebo za potraviny zase spadnou na dřívější čísla.

Konec víz?

Už v minulém newsletteru jsme psali, že ministr Lipavský chce Gymnich využít k tomu, aby svoje kolegy z EU přesvědčil o smysluplnosti zákazu vydávání turistických víz ruským občanům. Lipavský razí tezi, že dokud budou ruští vojáci za podpory většiny tamní veřejnosti vraždit Ukrajince, nemají se ruští občané co slunit na evropských plážích. Tvrdí také, že zákaz vstupu na území EU zkomplikuje možnost ruské špionáže. Pokus dvou Rusů a jednoho Ukrajince před pár dny proniknout do zbrojovky na území Albánie, člena NATO, jeho slova aktualizoval.

Opozice přibývá

Ne každý stát ale zákaz víz pro Rusy podporuje. Proti se už ozvaly Kypr, Řecko či Bulharsko. Další země, jako například Švédsko nebo Německo, nesouhlasí s plošným zákazem, protože by to podle nich znesnadnilo cestu do Evropy i Rusům, kteří budou utíkat před Putinovým režimem a EU pro ně přitom chce zůstat otevřená. Evropané by měli být jen selektivnější v tom, kterého Rusa k sobě pustí, tvrdí tyto země. Debata na Gymnichu tak nebude jednoduchá. Každý stát sice o udělení víz rozhoduje sám, bez společného postupu ale zákaz v prostoru bez vnitřních hranic nedává smysl.

Češi na Ukrajině

Minulý týden strávila šestičlenná delegace Čechů včetně Lipavského náměstka pro EU Jaroslava Kurfürsta a předsedy poslaneckého výboru pro obranu a bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) čtyři dny na Ukrajině. Ve Lvově zjišťovali, co všechno bude západ Ukrajiny potřebovat, aby zvládl novou vlnu uprchlíků z východu země před nadcházející zimou. V Kyjevě pak došlo i na téma ruských víz. „Ukrajinská vláda si uvědomuje, že to je rozhodnutí Evropské unie. Upozorňuje ale na to, že pro Rusko stále platí facilitační dohoda, takže Rusové se snáz a levněji dostanou na území EU než jiní občané. Tak tudy může vést možná cesta,“ řekl Ředitelům Evropy Jaroslav Kurfürst.

Ostře sledované: Ceny energií

V Evropě trhají rekordy, jedna megawatthodina elektřiny vyskočila na 700 eur, což je dvanáctkrát víc než před dvěma lety. Plyn zdražil dokonce šestnáckrát (na 250 eur za MWh). „Ceny energií vzrostly z úrovní 'velký špatný' na 'Apocalypse Now'“, glosoval to hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. A dodal, že s takovými cenami „není konzistentní dnešní životní úroveň EU a velikost průmyslu“. Důvodem nynějšího nárůstu je neplánovaná odstávka plynovodu Nord Stream 1 na přelomu srpna a září. Mnozí se obávají, jestli plyn poté ruskou trubkou vůbec poteče. Mezitím zavírají první podniky kvůli nákladům na energie a třeba školy na Slovensku uvažují, jestli v zimě částečně nezavřít a dohnat pak výuku v létě, aby ušetřily. Evropské vlády by měly urychleně přijít s nějakým řešením, pokud se kontinent nemá ponořit do sociálních bouří. Přidat by měla zejména česká vláda, která zatím žádný ucelený plán nepředstavila. HN popsaly možné cesty.

Paradox války

Pokud budou ruští vojáci na Ukrajině dál páchat krutosti, nejspíš nehrozí, že by státy EU zmírnily své sankce proti Rusku a přestaly Ukrajinu vojensky a finančně podporovat. Ale co když ruské armádě dojde dech, třeba kvůli tomu, že západní sankce na dovoz techniky, kterou ruští vojáci nutně potřebují, začnou skutečně silně působit? Nebo co když Putin nařídí přestávku v bojích a dá určitou šanci vyjednávání, byť ho nejspíš nebude myslet vážně? ptá se Nathalie Tocciová, ředitelka římského Ústavu mezinárodních vztahů. Poukazuje na to, že teprve v takových chvílích se ukáže, jestli jednota Západu vůči Rusku skutečně vydrží.

Jourová proti Polsku?

Prestižní německý týdeník der Spiegel napsal velký článek o české eurokomisařce Věře Jourové (ANO). Že prý je v Evropské komisi protihráčkou její předsedkyně Ursuly von der Leyenové, protože nebýt Jourové, už by byl dávno vyřešen spor s Polskem ohledně dodržování pravidel právního státu. Jourová je prý proti tomu, aby komise Polsku poslala první splátku peněz z evropského Fondu obnovy založeného v zájmu zotavení z pandemie covidu-19. Realita? „To není pravda. Já jsem s uvolněním peněz pro Polsko souhlasila, hlasovala jsem pro,“ napsala Ředitelům Evropy Jourová. A dodala, že Poláci peníze ještě nedostali prostě proto, že ohledně právního státu stále nesplnili to, co slíbili.

Kdyby jen Rusko

Kéž by byl svět tak jednoduchý, že bychom se my, uprostřed Evropy, mohli zabývat jen Ruskem. „Za posledních 10 let celosvětově vzrostl škodlivý ekonomický vliv, vměšování a nátlak ze strany Číny. Doprovodný korozivní kapitál zapustil kořeny také v České republice,“ stojí v analýze organizace Evropské hodnoty, jejímž hlavním autorem je Jan Famfollet. Dává doporučení, která by Česko mělo v zájmu omezení čínského vlivu uvést do praxe. Famfollet k tomu pro Ředitele Evropy řekl: „Není strategické poskytovat Číně know-how a zboží využitelné v moderním vojenství a hybridních konfliktech, jako například drony či umělou inteligenci, které jednou mohou být obráceny proti nám.“

Kde byl Bek?

EU má sice v srpnu letní přestávku, ale ministr Mikuláš Bek (STAN) se do ní ponořil snad až příliš. Jeho poslední aktivita na Twitteru byla ze 4. srpna, opět se „probudil“ až ve středu. Upozorňovali jsme, že předsednictví EU je skvělá příležitost, jak občany informovat, co ta unie vlastně je a jak funguje. Chtělo by to přidat.

Právo veta zůstane

Ministr Bek podle informací Ředitelů Evropy prosazoval, aby české předsednictví EU zahájilo debatu o možném konci práva veta na půdě unie v otázkách zahraniční politiky. Takový požadavek vyplynul mimo jiné z občanské Konference o budoucnosti Evropy a dlouhodobě na to tlačí třeba francouzský prezident Emmanuel Macron nebo šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Česká vláda v tom byla rozdělená, teď se ale zdá, že je rozhodnuto. Premiér Petr Fiala (ODS) na poradě českých velvyslanců před zrušením veta varoval. Řekl, že jednomyslné dohody jsou sice zdlouhavější, ale „následně pevnější“.

Michel ve Francii

V rámci série o dovolených evropských politiků tentokrát předseda Evropské rady (tedy summitů lídrů členských států EU) Charles Michel - je na jihu Francie, kde si užívá vln Středozemního moře. Stavil se za Macronem, který tam byl také?

Co si přečíst

🕯 Kde můžeme získat nové kapacity zemního plynu? A kolik ho můžeme reálně uspořit snížením spotřeby? Vysvětluje Michal Hrubý z think-tanku Europeum.

5️⃣ Válka na Ukrajině trvá půl roku. Tady je pět lekcí, které konflikt přinesl a které budou důležité pro bezpečnost a prosperitu Evropanů.

❓ Co by se dělo v Československu nebýt invaze v srpnu 1968? Chtěli lidé zachovat komunismus, nebo by vláda jedné strany časem zhroutila? Vysvětluje to historik Jakub Rákosník.

Osobnost týdne

Sanna Marinová, finská premiérka

Co si poslechnout a kam zajít

📷 Prohlédněte si výstavu fotografií přímo z Ukrajiny a koukněte na film, který ilustruje současnou situaci v Rusku. To vše zdarma v pražském Ústavu mezinárodních vztahů. 

♨ Proč nemáme obousměrný plynovod s Polskem, o kterém politici pořád mluví? Jeho existence by významně snížila českou závislost na Rusku.

☝ Polovina Ředitelů Evropy bude moderovat debatu v rámci konference Forum 2000 o výzvách, které přinese možné začlenění Ukrajiny do vnitřního trhu EU. Diskutovat budou ministr průmyslu Jozef Síkela, náměstek ukrajinského ministra hospodářství nebo generální ředitel Evropské komise pro rozšíření. Debatu lze sledovat online. Více informací tady.

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Přibývají reakce na náš newsletter a jedna z nich byla: „A kdy napíšete o mně?!“ Nejmenovaná česká diplomatka dala najevo rozčarování, že v jednom z minulých vydání jsme za Osobnost týdne označili velvyslance Jaroslava Zajíčka, zatímco ji dosud ne. Dotyčná pokračovala, že Zajíček měl dlouhý rozhovor v Deníku N, ČRo a dalších médiích, což ji vedlo k závěru, že se čeští novináři „rozhodli udělat z Jaroslava Zajíčka hvězdu“ (zatímco z ní ne). Tak tedy, pro onu diplomatku a případně další: v médiích Andreje Babiše to možná funguje tak, že se ráno „šéf“ rozhodne, z koho udělá hvězdu nebo komu se to musí natřít. V médiích, která reprezentují autoři tohoto newsletteru ale ne. Píšeme o věcech, které jsou důležité, aktuální, zajímavé a/nebo nesou výraznou českou stopu (Jaroslav Zajíček se podílel na dohodě EU o šetření plynem). Nic víc, nic míň. Jakýmkoli podnětům se nebráníme.