Věřili byste, že v roce 2021 může někdo tvrdit, že internetové připojení s vyšší rychlostí, než je 25 megabitů směrem k uživateli a tři megabity směrem od něj, je zbytečné a uživatelé jej nepotřebují? A věřili byste, že to říká člověk, který se podílel na vývoji ethernetu i wi-fi? Všechno je možné, když vám za to dobře zaplatí.
Člověkem, který se staví proti rychlejšímu internetu pro všechny na straně amerických oligopolních operátorů, je Richard Bennett. Na rozhovor, ve kterém lobbuje proti změně definice vysokorychlostního internetu, upozornil bývalý předseda ČTÚ Jaromír Novák a skutečně to stojí za přečtení.
Hlavní sdělení textu je, že americký internet obstál během pandemie a domácnosti nepotřebují více než 25 megabitů rychlost stahování a pět, maximálně deset megabitů rychlost odesílání dat. A to jako strop do dalších let. Hlavně Bennett pokládá za nesmysl budovat drahé optické sítě a brát mase lidí možnost říkat, že mají rychlý internet.
Je paradox, že v Americe mohou vedle sebe existovat dva tak rozdílné světy – na jedné straně mobilní operátoři, kteří zavádějí 5G jako o život a trumfují se pravidelně v pokrytí a dosahovaných rychlostech připojení. A potom „kabelovky“, které dusí uživatele pomalým internetem násobně dražším, než máme v Evropě, a které přitom dělají vše pro to, aby zabránily vzniku konkurence. Dokonce i Google tvrdě narazil se snahou zavést optický internet jako standard napříč Amerikou. Za devět let existence projektu Google zvládl pokrýt teoreticky jedno procento americké populace v devíti z padesáti států, D.C. a Portoriko nepočítaje.
Někdy je prostě i český oligopolní píseček lepší než země nekonečných možností, což je tedy hodně co říct. A v Česku za to patří obrovský dík lokálním poskytovatelům internetu, kterým manažeři bývalého Českého Telecomu, a možná i O2, říkali dlouho dost pohrdavě „wifináři ze stodoly“ či něco v tom smyslu.
Jak rychlý má reálně být?
Otázka, jak rychlý internet člověk potřebuje, je ale aktuální i v Česku a odpověď se změnila. Pandemický rok ukázal, že nejlevnější dostupné připojení často nestačí. Většina lidí přitom volí levnější varianty, než aby připláceli za špičkový internet. To je vidět na statistikách rychlostí v optických sítích nebo v sítích kabelového internetu, které nyní patří Vodafonu. V síti bývalého UPC je průměrná naměřená rychlost na serveru DSL.cz pouhé tři megabity nad rychlostí nejnižšího nabízeného tarifu s parametry 50/3 Mbps. V nabídce UPC přitom byl i půlgigabitový internet a Vodafone ho nabízí dál, dokonce má v nabídce gigabit. Příplatek za skok z 50/3 na 150/10 Mbps byla jen stokoruna, ale výrazná část uživatelů si vystačila raději s pomalejší variantou.
O2, ale i lokální operátoři za poslední půlrok hlásili zájem o rychlejší varianty služeb a kvalitnější routery, protože takový základní internet nestačil na on-line výuku dvou dětí zároveň. Definice vysokorychlostního internetu 25 nebo 30 Mbps platila do konce loňského roku. Nyní je vysokorychlostní internet podle plánů EU rychlost stahování 100 megabitů a k tomu odpovídající upload. Ten nemusí být pro domácnosti symetrický, ale nemůže být také směšně nízký. Rychlost 100 megabitů by do konce roku 2025 měli mít dostupnou všichni Evropané, polovina populace by pak měla mít možnost dosáhnout na gigabitový internet.
Kolik ale reálně potřebujete? Pro e-maily, prohlížení webu nebo práci s jednoduchými aplikacemi, jako je počasí nebo mapy, stačí 5 Mbps. Nebude to radost, ale taková rychlost je použitelná. Pro videohovory by měla stačit stejná rychlost, ale v obou směrech, tedy i pro upload, aby video z vaší strany vypadalo na druhé straně slušně. Pro sledování videa ve slušné kvalitě už je potřeba dvojnásobek, 10 Mbps pro stahování, upload může zůstat nízký. On-line hraní nevyžaduje tak rychlý internet co do objemu přenesených dat, vyžaduje ale rychlou odezvu, 10Mbps však bohatě stačí. Nejnáročnější je streamování videa v rozlišení 4K, tam je minimum 25 Mbps.
Ale to není všechno. Popsané rychlosti se vztahují na jednoho uživatele, takže je nutné hezky cimrmanovsky násobit. Typická čtyřčlenná rodina tedy pro plnohodnotné využití internetu potřebuje alespoň 50Mbps rychlost stahování a minimálně 10 Mbps pro upload.
Ještě rychlejší internet je pak potřeba, když chcete rychle přenášet velké objemy dat. Čas jsou v tomto případě peníze, ale je velký rozdíl, když se třeba nová hra stahuje půl hodiny, nebo čtyři. Nebo celý den. Rychlost 100 Mbit k uživateli a 20 od něj už je vlastně příjemný, přitom dostupný luxus, který zajistí rychlé stahování a bezproblémové streamování videa ve vysoké kvalitě, i kdyby se všichni členové rodiny dívali na něco jiného. Těch 100 Mbps doporučených Evropskou unií tak není jen hezké číslo, ale realistický pohled na požadavky aktuálních aplikací a on-line služeb.
Gigabit je „zbytečný“ v tom, že jej málokdo dokáže využít naplno, ale tady nejde o to, aby všichni tahali gigabit dat za sekundu. Zásadní je vytvořit tlak na investice do infrastruktury a to znamená primárně optické páteřní sítě a ideálně optiku „do každé ulice“. Jenže v Americe se tomu zatím aktivně brání a tvrdí, že to není potřeba, protože operátoři nechtějí investovat.
V Česku jsme překvapivě dál. ISP se brání tím, že je to drahé a dlouho to trvá. Mají pravdu, ale stejně na tom začali makat, protože jinak je převálcují mobilní sítě, které však optiku potřebují také. Jen mírně znepokojivé může být, že nejvíce peněz do toho podle zveřejněných informací sype Cetin.
Krátce ze světa
Internetový výlet se trochu protáhl, tak jen krátce ze světa technologií v aktuální podobě. Google podle deníku The New York Times čelí vnitřní nespokojenosti zaměstnanců i části manažerů kvůli zpomalenému tempu inovací a pomalému rozhodování Sundara Pichaie. To je ale typické pro velké korporace upsané na burze. Hlavní už není měnit svět, ale stabilně vydělávat, a to se Googlu daří.
Microsoft překonal hranici tržní kapitalizace dvou bilionů dolarů jako teprve třetí firma v historii po Applu a Amazonu. Výrazný podíl na této hodnotě mají i videohry. Bez legrace, Xbox a věci kolem něj tvoří odhadem až čtvrtinu příjmů Microsoftu, celá divize „osobnější počítače“, kam patří Xbox a Windows, dělá třetinu příjmů Microsoftu. Google má tržní hodnotu přibližně 1,7 bilionu dolarů.
iPhone 12 mini se už kvůli špatným prodejům nevyrábí, lidé dávají přednost větším telefonům s větší baterkou. Analýza společnosti TrendForce ale říká, že i tak Apple letos vyrobí 223 milionů iPhonů, o dvanáct procent více než před rokem. Nové modely však mají přinést jen malé změny, takže v dalším roce nelze očekávat zásadní růst prodejů.
Apple posiluje svou službu Apple TV+, která posílení skutečně potřebuje. Kromě na září chystané Nadace podle knížek Isaaca Asimova vyrobí i kreslený seriál podle populárního komiksu Strange Planet z hlavy Nathana Pyleho, který vyšel i v české verzi s povedeným překladem Michaly Markové. Podivná planeta se točí kolem modrých bytostí, které používají kouzelně upravený jazyk připomínající staročeské čistonosopleny, ale zábavnější.
Česko se dostalo do pozornosti technologických médií kvůli novému malwaru, který autoři pojmenovali Crackonosh. Odborníci z Avastu odhadují, že autoři jsou místní, a tak škodlivý software pojmenovali po Krakonoši. Jejich škodlivý software je schovaný do nelegálně šířených verzí videoher a po spuštění využívá napadený počítač k těžbě kryptoměny Monero. Zatím si autoři viru přišli v přepočtu asi na dva miliony dolarů.
Stahovat komerční software z torrentů je nelegální, na rozdíl od hudby nebo filmů, a kromě toho je to velké riziko. V tomto případě malware zpomaluje počítač tím, že ho přetěžuje těžbou, krátí jeho životnost a zvyšuje účty za elektřinu. Pokud vaše PC po stažení her, jako je GTA V, NBA 2K19, Far Cry 5, Euro Truck Simulator 2 a dalších, z nelegálních zdrojů hodně hučí, nejspíše je zavirované a měli byste s tím něco dělat.
A nakonec, i když to s technologiemi nemá co dělat, zkuste se podívat, jestli nenajdete nějakou neziskovku, přes kterou byste mohli poslat peníze na pomoc lidem zasaženým tornádem. Ale asi je to zbytečné, protože jste to nejspíš už dávno udělali. A díky za to. A technologicky si zaslouží díky operátoři, kteří na postižených místech nabízejí služby a neomezená data zdarma.
|
|
