Sazby hypoték rostou, zájem o ně nepolevuje

ČBA má novou adresu

Česká bankovní asociace mění po téměř 30 letech svou adresu. Nově ji najdete v těsné blízkosti Vysoké školy ekonomické, v moderních prostorech budovy Churchill II, Italská 69. Kanceláře ČBA jsou v 6. a 7. patře, k dispozici je i několik zasedaček různých velikostí. ČBA EDUCA zde má samostatnou moderně vybavenou školicí místnost. V horkých letních dnech lze pro jednání využít i terasu. Fotografie nových prostor si lze prohlédnout zde.

Spotřebitelské úvěry v době pandemie stagnovaly, lidé omezili svoji spotřebu

Zvýšení sazeb ČNB přinese posílení koruny

Inflace se už delší dobu pohybuje kolem 3 % a tlaky na zvyšování cen pokračují. Inflace by tak mohla být ještě vyšší. Protože inflační cíl má ČNB už mnoho let 2 %, množí se hlasy i ze samotné ČNB, že ještě v červnu přistoupí ke zvýšení svých úrokových sazeb, aby inflaci zkrotila. To bude mít silný efekt na celý trh. Banky už tak šly se svými úrokovými sazbami nahoru. Rozhodnutí ČNB tuto tendenci ještě posílí. Výsledkem tedy bude zdražení úvěrů pro lidi i pro firmy. Přestože to nebude žádné drama, přibrzdí to úvěrovou expanzi, což je přesně to, co ČNB chce a potřebuje pro přiblížení se svému inflačnímu cíli. Dalším efektem bude posílení koruny, což zdraží vývozy. Protože česká ekonomika je vývozně orientovaná, bude ČNB jako vždy pečlivě vážit mezi dvěma protichůdnými tendencemi – zda podpořit ekonomiku tj. nízké úrokové sazby, anebo boj s inflací, což znamená zvýšení resp. zvyšování sazeb. Tentokrát to tedy jistě bude boj s inflací. Zpevnění koruny přinese také levnější dovozy a levnější dovolené. Takže si držme palce, ať je to ještě před začátkem léta.

Podle nedávného průzkumu České bankovní asociace si 8 z 10 Čechů myslí, že banky posuzují jejich žádosti o úvěr přísně. Naproti tomu Česká národní banka považuje úvěrové standardy bank a dalších poskytovatelů hypoték za hraničně uvolněné. Tak kde je pravda? „Vyjádření ČNB, že úvěrové standardy jsou hraničně uvolněné, lze přisuzovat jejím obavám z nemovitostní bubliny, a také neuvěřitelně rychle rostoucímu trhu hypotečních úvěrů. Teorie říká, že rychlá úvěrová expanze v sobě může skrývat rizika," vysvětluje Vladimír Staňura, poradce ČBA.
Banky řídí svoje úvěrová rizika pod přísným dohledem ČNB a v drtivé většině případů i pod přísným dohledem svých vlastníků a vedení bank. Obě strany, jak ČNB, tak i banky, tak mají společný zájem. Pokud tedy 79 % respondentů průzkumu ČBA považuje úvěrové rozhodování bank za přísné, tak je to pro banky dobré vysvědčení.

Češi možná budou mít novou možnost spořit si na stáří. Vláda pro ně chystá nový produkt nazvaný účet dlouhodobých investic, který má fungovat v rámci zákona o kapitálovém trhu na principu rizikovějšího investování za cenu daňových úlev. Nový účet má mít podle předlohy stejné daňové výhody jako životní pojištění nebo produkty v takzvaném třetím pilíři, tedy penzijní připojištění. Podmínkou pro získání daňových výhod bude spoření po dobu nejméně pěti let a výběr peněz nejdříve v 65 letech. Účet by mohl přinášet vyšší zhodnocení díky investování například do akcií, dluhopisů nebo podílových fondů. Návrh na nový spořicí nástroj je součástí zákonů souvisejících s rozvojem kapitálového trhu, který doporučil Sněmovně schválit rozpočtový výbor s některými vesměs formálními úpravami. Předloha je v dolní komoře před druhým čtením.

Sněmovna schválila novelu zákona o bankách

Poslanecká sněmovna schválila minulý týden novelu zákona o bankách implementující novelu směrnice EU o kapitálových požadavcích a novelu zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu implementující novelu evropské směrnice řešící tuto problematiku. Obě novely teď musí schválit ještě Senát.

8. ročník projektu Bankéři do škol se po roční pauze uskuteční na podzim

Zákon, který budí vášně i rozpaky
 
Senát minulý týden projednal a s řadou pozměňovacích návrhů vrátil zpět Poslanecké sněmovně tzv. exekuční novelu, tedy předlohu, která má ambici poměrně zásadním způsobem proměnit české exekuční prostředí. O nutnosti změn v exekučním řádu se přitom mluví již dlouho. První čtení novely se v Poslanecké sněmovně dokonce uskutečnilo už v listopadu 2019. Před dvěma měsíci poslanci novelu schválili. Předminulý týden ji ale Senát vrátil zpět do sněmovny s novými pozměňovacími návrhy. Je samozřejmě předčasné činit jakékoli pevné závěry před tím, než předlohu znovu posoudí poslanci, ale některé postřehy už nyní podotknout lze.
 
Místní příslušnost exekutorů - návrh, který skončil u ledu
 
Jedním z nejdiskutovanějších témat poslední doby bylo zavedení teritoriality soudních exekutorů. Její podstata spočívala v tom, že si exekutora nevybírá věřitel, ale přisuzuje ho k jednotlivým případům soud podle krajské příslušnosti daného exekutora. Návrh předkládala senátorka Šípová a byl v podstatě reinkarnací pirátského návrhu tzv. čisté teritoriality na krajské úrovni s úplným vyloučením možnosti volby exekutora. Tento návrh nebyl nakonec přijat a není tedy součástí senátního pozměňovacího návrhu, který bude znova předložen Poslanecké sněmovně. „Česká bankovní asociace dlouhodobě a konzistentně argumentovala a vystupovala proti zavedení teritoriality, naposledy se tak stalo na jednání senátního ústavně právního výboru začátkem června, tedy před plenárním jednáním Senátu. Z debaty o tomto návrhu na jednání senátního ústavně právního výboru, ale i na plénu je nicméně obtížné s jistotou říct, zda to, že Senát nakonec tento pozměňovací návrh nepodpořil, bylo spíše odrazem politické reality, nebo věcně podloženého většinového nesouhlasu se zavedením tohoto právního institutu," komentoval postoj ČBA k zavedení teritoriality náměstek výkonné ředitelky Filip Hanzlík. Zároveň dodal: „Politická realita totiž jasně naznačovala, že pokud se teritorialita stane součástí senátního pozměňovacího návrhu, Poslanecká sněmovna jej – právě kvůli nesouhlasu s teritorialitou – odmítne jako celek. Tím by spadly pod stůl i další části Senátem navržených změn, což horní komora patrně nechtěla riskovat. Z našeho pohledu nicméně jednoznačně vystupují do popředí přesvědčivé věcné důvody, proč teritorialitu odmítnout. Podstatné je podle mého názoru to, že teritorialita ve skutečnosti nereaguje na hlavní a naléhavé problémy současného exekučního prostředí, natož aby je byla schopná jakkoli rozumně řešit či odstranit."
 
Problémy současného exekučního prostředí, které by zavedení teritoriality stejně nevyřešilo
 
Současný systém exekucí je podle odborníků zatížen několika neduhy. Jednak je to velké množství historicky nakumulovaných běžících exekucí, z nichž řada je vedena léta bezvýsledně nebo téměř bezvýsledně. Dalším neduhem jsou – alespoň soudě podle mediálních ohlasů – excesy při výkonu některých typů exekučního řízení, zejména pak u mobiliárních exekucí. Do třetice je pak problémem současné „doby exekuční" faktické popření možnosti povinného disponovat s tou částí jeho příjmů, kterou sám zákon označuje za nezabavitelnou.
 
„Pokud se týká snižování počtu běžících exekučních řízení, je třeba zmínit návrh na plošné zastavení marně běžících exekucí s jistinou nepřesahující 1.500 korun s přiměřenou náhradou pro oprávněné i pro exekutory. To je smysluplné a také ústavně konformní řešení, které pomůže zbavit se nemalého počtu zbytečně při životě udržovaných exekučních řízení," objasnil náměstek výkonné ředitelky ČBA Filip Hanzlík.  Podobně pozitivní roli může sehrát i návrh tzv. veřejnoprávního Milostivého léta, tedy úprava, která při splnění určitých podmínek a v jasně daném časovém rámci umožňuje dlužníkovi zbavit se historické dluhové zátěže vůči státu zaplacením jistiny a symbolické částky náhrady nákladů.  „Je dobře, že i Senát tato opatření podpořil, prostě proto, že mají skutečně smysl a řeší situaci mnoha desítek tisíc dlužníků. Česká bankovní asociace spolu s dalšími subjekty dlouhodobě podporuje i novelizaci daňových předpisů tak, aby oprávněným umožnily rychlejší daňově účinné odepisování problematických pohledávek. To by mnoha věřitelům umožnilo pohledávku efektivně odepsat namísto toho, aby byli nuceni zahajovat exekuční řízení. Tento návrh se sice v senátním komplexním pozměňovacím návrhu, ale ani ve sněmovní předloze nevyskytuje, ale vyrozuměl jsem, že obecně vzato politickou podporu má, což je povzbuzující," doplňuje Filip Hanzlík
Pokud se týká již zmíněných excesů ze strany exekutorů při výkonu exekuční činnosti je podle Filipa Hanzlíka řešením posílit dohledové a sankční mechanismy na úrovni Ministerstva spravedlnosti, popř. Exekutorské komory. „Pokud se podle některých stanovisek výrazná většina těchto excesů váže ke způsobu provádění mobiliárních exekucí, pak je jistě namístě přikročit k rozumné další regulaci způsobu provádění mobiliárních exekucí. V tomto smyslu přináší senátní komplexní pozměňovací návrh zcela jistě vylepšení oproti sněmovní verzi," vysvětluje Filip Hanzlík.
Ochrana nezabavitelných částek mzdy a některých jiných příjmů je řešena přijetím právní úpravy chráněného účtu. „Velmi lituji toho, že Poslanecká sněmovna začátkem roku nepodpořila senátní návrh právní úpravy chráněného účtu. Pokud by tak učinila, chráněné účty mohly být již několik měsíců realitou všedního dne a nebylo by nutné obtěžovat parlament odkladem účinnosti sněmovní verze. Chráněný účet je po mém soudu praktický a potřebný institut, který v právním řádu chybí," tvrdí Filip Hanzlík.  Zavedení chráněného účtu jednoznačně pomůže odstranit současnou poněkud absurdní situaci, kdy dlužník, který je zaměstnancem a je proti němu vedena exekuce na mzdu, sice od zaměstnavatele po provedení srážek ze mzdy obdrží tzv. nezabavitelnou část mzdy, ovšem pokud je tato částka zaměstnavatelem odeslána na účet zaměstnance a proti tomuto účtu je vedena jiná exekuce, použije se zůstatek na účtu včetně nezabavitelné části mzdy na úhradu vymáhaného dluhu. Zřízení institutu chráněného účtu tak je zcela reálná, hmatatelná pomoc všem dlužníkům, je to nástroj, který jim ulehčí život.
Zmínit je ale třeba i další – zdánlivé – maličkosti, které exekuční novela přináší, jako například povinnost zpřístupnění exekučního spisu v elektronické podobě nebo nahrávání komunikace mezi exekutorem a povinným. To jsou další z řady opatření, která přinášejí povinnému zvýšený komfort a ochranu.
 
Další klíčové úpravy novely exekučního řádu navrhované Senátem
 
Zálohy na náklady exekučního řízení na vstupu nemají být podle senátního pozměňovacího návrhu povinné. „Považoval bych za nespravedlivé, kdyby zákon zbytečně věřitele zatěžoval finanční bariérou na vstupu do exekučního řízení poté, co byl nucen absolvovat nezřídka i několikaleté nalézací či odvolací řízení a nést náklady těchto řízení," komentuje senátní pozměňovací návrh Filip Hanzlík. 
 
Senát podpořil racionalizaci humanizace mobiliárních exekucí, tedy alespoň umožnil, aby exekuci nebylo možné odložit, pokud hodnota majetku dlužníka přesahuje 36 násobek minimální splátky, tedy částky 1500 korun. Zpeněženy by mohly být luxusní věci, například šperky nebo sbírky obrazů. Podle sněmovní verze by dlužník mohl odvrátit prodej movitých věcí v případě, že by nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradil aspoň 1500 korun. To je z pohledu věřitele v zásadě dobrá zpráva.
 
V souvislosti se zastavením marných exekucí navrhuje Senát ve shodě s Poslaneckou sněmovnou zavést šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor zastavil bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit, mohla by trvat nejdéle 12 let. Nad rámec sněmovní předlohy ale Senát přichází  s velmi kontroverzním přechodným ustanovením ohledně běhu lhůt u marných exekucí, podle kterého se novela má vztáhnout i na exekuce zahájené přede dnem nabytí účinnosti novely s tím, že pokud taková bezvýsledná exekuční řízení trvají k datu účinnosti novely šest a více let, mají být do jednoho roku po nabytí účinnosti zastavena. „To je kontroverzní samo o sobě, ale závažnější je otázka, zda u takto zastavených řízení bude mít věřitel možnost dosáhnout alespoň jejich prodloužení o tři roky, popř. o další tři roky formou zaplacení zálohy. To podle mého názoru z přijatého znění není úplně zřejmé a může to působit nemalé výkladové obtíže,“ objasňuje Filip Hanzlík, náměstek výkonné ředitelky České bankovní asociace. Zároveň poukazuje na zúžení okruhu výjimek pro běh lhůt při posuzování doby trvání marných exekucí, což je pasáž, která se do pozměňovacího návrhu Senátu dostala doslova na poslední chvíli před zahájením plenárního projednávání exekuční novely. „Tato změna je z pohledu věřitele značně problematická, protože v důsledku tohoto zúžení se nadále bude velké množství exekucí, které jsou druhé nebo třetí v pořadí, klasifikovat jako marné a podlehnou tedy povinnosti je zastavovat. Přitom ale existuje mnoho případů, kdy na exekuci, která je druhá v pořadí, ani nelze ze zákona plnit, neboť probíhá plnění na první exekuci. Tato druhá exekuce je tedy nominálně „marná", ale je tomu tak jenom proto, že na ni není možné plnit, nicméně jakmile dojde ke splnění první exekuce, lze začít s plněním na exekuci druhou v pořadí atd. Takové opatření vnímám jako nedůvodné a ve své podstatě nespravedlivé," komentuje Filip Hanzlík. Podle něj také věřitelům z exekucí v pořadí přináší právní nejistotu, ale i dodatečné náklady spočívající v nutnosti zaplatit u takovýchto exekucí „prodlužovací" zálohu. A to přesto, že dobu trvání exekuce v pořadí tito věřitelé nemohli ovlivnit. Tato změna také vnáší do exekučního vymáhání zřetelný morální hazard, když dlužníkům ve vztahu k exekucím v pořadí v podstatě signalizuje, že druhá, třetí nebo další exekuce v pořadí se stává spíše teoretickou položkou.  
„Ať už hlasování o senátní vratce v Poslanecké sněmovně dopadne jakkoliv, bylo by podle mého názoru vhodné a užitečné, aby po jejím definitivním projednání nastala v oblasti exekučního práva určitá legislativní pauza, jakási karanténa. Je třeba konstatovat, že přijetím exekuční novely (lhostejno zda v senátním či sněmovním provedení) dojde k významnému vychýlení pomyslného kyvadla vyváženosti práv a povinností účastníků exekučního řízení ve prospěch dlužníků. Tu bychom ale měli využít k pečlivé a nepředpojaté analýze či inventuře současného stavu příslušných právních předpisů, a to se zahrnutím odborné veřejnosti, včetně té věřitelské. Tato inventura by měla vyústit v koncepční rozhodnutí o dalším postupu, kterým by mohla, a nejspíš i měla, být rekodifikace jak OSŘ, tak exekučního řádu,"  uzavírá Filip Hanzlík.