ČNB dle očekávání zvýšila úrokové sazby

Jak se bude vyvíjet česká ekonomika? Sledujte další makroekonomickou prognózu už tento čtvrtek!

Jak silné hospodářské oživení očekávají banky ve zbytku letošního roku a v roce příštím? Jak výrazná konsolidace veřejných financí bude v postcovidové éře zapotřebí? A jak rychle a do jaké výše ještě porostou úrokové sazby? Odpovědi na tyto a další otázky se dozvíte při sledování již třetí letošní makroekonomické prognózy České bankovní asociace. Ekonomickou budoucnost z pohledu bankovního sektoru vám tentokrát představí ekonomové Petr Dufek, analytik ČSOB, Michal Skořepa, makroekonomický analytik České spořitelny, a Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA. Makroekonomickou prognózu ČBA můžete sledovat ve čtvrtek 12. srpna od 10:00 dopoledne živě na YouTube kanále České bankovní asociace.

Zní to už trochu jako otřepané klišé, ale hypotéky v červnu opět prolomily rekord. Nové hypoteční úvěry od bank a stavebních spořitelen totiž dosáhly podle statistik ČNB v červnu 2021 celkového objemu 39,5 mld. Korun. To je o 8,6 miliardy korun více než v předchozím měsíci. Z hlediska „nového byznysu" jde o měsíční rekord od začátku časové řady ČNB (tj. od roku 2014), s velmi silným meziročním nárůstem o více jak 20 miliard.
Zájem o hypotéky tedy nepolevuje ani přes pozvolna rostoucí úrokové sazby. IndexRPSN podle statistiky České národní banky totiž v červnu opět stoupnul, a to o 0,05 procentního bodu na 2,26 % p. a. Úroková sazba rovněž vzrostla, a to o 0,06 p. b. na 2,12 % p.a. „Postupně se naplňují předpoklady, že RPSN a úrokové sazby hypoték půjdou mírným tempem nahoru. ČNB bude ve svém úsilí o snížení inflačních očekávání sazby dále zvedat. Otázkou je, kolikrát tak ještě letos učiní, a jaké tempo zvolí," uvedl Miroslav Zámečník, hlavní poradce ČBA.

Měsíc co měsíc potvrzovaly bankovní statistiky vysoké nárůsty úspor domácností, především těch s vyššími příjmy, které skončily na bankovních účtech. Tak jako jinde v Evropě, obyvatelstvo odkládalo útraty a šetřilo. Ekonomové do značné míry doufali, že otevření ekonomiky a podstatně lepší epidemiologická čísla se promítnou do ochoty utrácet, což by pro hospodářské oživení znamenalo velkou vzpruhu. Jak vyplývá z bankovní statistiky ČNB za červen, vklady v korunách a cizí měně sice nadále rostou, ale dynamika zpomaluje. Zatímco v květnu vzrostly vklady o necelých šest miliard korun, v červnu to bylo již jen o 3,6 miliardy. Oproti dubnovým 40 miliardám je to výrazné snížení tempa, a tedy dobrá zpráva. Nicméně od vypuknutí covidu-19 jde o kumulovaný vzestup vkladů o celkových 413,6 miliard korun. Není třeba zdůrazňovat, že úspory jsou v populaci rozloženy velmi nerovnoměrně.

Banky v Evropské unii jsou po pandemii lépe připraveny na vážné hospodářské krize než před třemi lety, a to i v případ nejhoršího scénáře. Vyplývá to z nejnovějších zátěžových testů Evropského bankovního úřadu (EBA). Testy zkoumaly výkon 50 bank v regionu. Výsledky ukázaly, že banky se přiblížily k obnovení vyplácení dividend. Ukazatel kapitálové přiměřenosti bank CET1 na konci loňského roku činil 15 procent. Byl tak nejvyšší od začátku testování. Při nepříznivém scénáři tento ukazatel klesl na 10,2 procenta, což je o něco lepší výsledek než při předchozím testu před třemi lety.

Do Senátu míří novela zákona ZPOZE

V polovině července schválila Poslanecká sněmovna ve třetím čtení novelu zákona o podporovaných zdrojích energie (ZPOZE). Nyní putuje do Senátu. Ve třetím čtení nebyl přijat žádný z pozměňovacích návrhů, který se týkal výše intervalu vnitřních výnosových procent investic (IRR). Zůstává proto pro fotovoltaické elektrárny (FVE) na 6,3 %, což je oproti diskutovaným pozměňovacím návrhům novely snížení o minimálně dvě procenta. Sněmovna neschválila ani návrhy týkající se aukcí, zavedení podpory pro elektřinu z nových FVE či změny uvedení do provozu pro fotovoltaické elektrárny z počátku roku 2011. Schválen byl ale pozměňovací návrh na 10 % solární odvod pro fotovoltaické elektrárny. Solárním elektrárnám uvedeným do provozu v letech 2009 a 2010 se, pokud Senát zákon schválí, zvýší solární daň o deset procentních bodů a současně se sníží jejich podpora. Elektrárny z roku 2009 dosud odvodu nepodléhaly, nově na ně dopadne odvod u výkupní ceny ve výši deseti procent a u zeleného bonusu ve výši 11 procent. Lze předpokládat, že snahou Senátu bude takto vzniklou situaci alespoň zčásti napravit, např. ve formě podpory pro návrh stanovující IRR pro všechny obnovitelné zdroje v intervalu IRR 8,4 - 10,6 % s tím, že konkrétní výši IRR by stanovovala vláda nařízením.

ČBA EDUCA jede na plno, covid necovid

Dlužníci v exekuci mají od července větší ochranu. Banky začaly nabízet chráněný účet.

Od začátku července si lidé v exekucích mohou zřídit u bank takzvané chráněné účty. Ty dlužníkům zajistí, že nepřijdou o tu část příjmů, kterou zákon označuje za nezabavitelnou nebo exekučně nepostižitelnou. Exekutor na tyto prostředky nedosáhne. Kdo si může účet zřídit, co je k tomu potřeba, a jak účet funguje jsme se zeptali Filipa Hanzlíka, náměstka výkonné ředitelky České bankovní asociace.

Kdo si chráněný účet může nechat zřídit?
Chráněný účet je speciální účet pro fyzické osoby v exekuci. Aby ochránily před exekutorem nepostižitelnou část svých příjmů, mohou si zřídit svůj chráněný účet. Na něj si mohou převést jednorázovou výplatu trojnásobku životního minima či nezabavitelné částky ze mzdy či jiných příjmů. První podmínkou pro zřízení chráněného účtu je přitom exekuce na klasický běžný bankovní účet žadatele o chráněný účet. Pokud dlužník žádný bankovní účet nemá, musí si ho nejprve založit a požádat exekutora, aby ho obstavil. Tento proces může trvat i několik týdnů. Další podmínkou je, aby bylo bance, ve které má dlužník obstavený běžný účet, soudem doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu dlužníka. Dále musí dlužník oslovit toho, kdo mu vyplácí příjem, tedy například zaměstnavatele nebo příslušné pracoviště ČSSZ v případě například starobních důchodů. Ti musí vyplnit potvrzení na speciálním formuláři, který lze stáhnout ze stránek ministerstva spravedlnosti. Potvrzení je pak nutné zaslat exekutorovi, aby možnost chráněného účtu potvrdil. Exekutor pošle bance informace, kolik činí chráněné příjmy dlužníka včetně například výživného či dávek sociální podpory, a teprve pak může chráněný účet vzniknout. Banka má na zřízení účtu pět dní od podání žádosti a dodání všech potřebných potvrzení a dokumentů. 

Jak funguje chráněný účet v praxi?
Zaměstnavatel, tak jako doposud, provádí srážku ze mzdy u zaměstnance, na kterého je vedena exekuce na mzdu. Poté odešle na zaměstnancův bankovní účet nezabavitelnou část mzdy (totéž pak obdobně platí u plátců jiných chráněných příjmů). Ovšem, a to je jistý paradox, zaměstnavatel neposílá nezabavitelnou část mzdy přímo na chráněný účet, jak předpokládala senátní verze chráněného účtu, nýbrž na exekučně postižený bankovní účet zaměstnance. Banka, která tento účet vede, musí takto došlou platbu „odfiltrovat" a odeslat ji na chráněný účet. To je poněkud zvláštní konstrukce, která banky postavila před nemalé technologické a organizační výzvy v procesu implementace. Především z toho důvodu bylo nakonec nutné odložit účinnost chráněného účtu z 1. dubna na 1. července, aby se banky mohly alespoň v nezbytné míře na administraci chráněného účtu připravit.

Může si zájemce účet zřídit do budoucna „pro jistotu"?
Chráněný účet nelze zřídit takříkajíc „do zásoby", tedy například spolu se zřízením klasického běžného účtu. Důvodová zpráva uvádí, že „navržená právní úprava nevylučuje, aby byla žádost povinného o zřízení chráněného účtu podána před tím, než bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného“.  Nicméně samotná žádost o zřízení chráněného účtu neznamená pro banku povinnost chráněný účet skutečně zřídit. Spouštěčem takové povinnosti je kromě žádosti o zřízení chráněného účtu také doručení usnesení o výkonu rozhodnutí, tedy informace od soudu.   

Kolik založení a vedení chráněného účtu stojí?
Právní úprava chráněného účtu obsahuje cenovou regulaci v tom smyslu, že bankám přikazuje, aby chráněný účet zřizovaly bezúplatně, tedy zdarma. Ohledně vedení tohoto účtu je pak interpretace znění zákona poněkud matoucí.  Zákon na jedné straně říká, že banka nemá právo si účtovat poplatek za jeho vedení. Hned v další větě ale zákon říká, že banka vede účet za stejných podmínek, jako klasický běžný účet, na který je vedena exekuce. Po rozsáhlých debatách s Ministerstvem spravedlnosti ČR a Českou národní bankou se ustálil výklad, podle kterého se zakazuje zpoplatnit zřízení a vedení chráněného účtu, nicméně cenové podmínky poskytování platebních a dalších služeb na chráněném účtu musí být stejné, jako tomu je u účtu, který je předmětem exekuce. To znamená, že banky mají právo zpoplatnit stejným způsobem jako u dlužníkova běžného účtu všechny produkty a služby, které se k účtu pojí – například platební karta, internetbanking apod.  Konkrétní cenová politika je ovšem ve výlučné kompetenci jednotlivých bank.

Jaké produkty a služby lze v rámci chráněného účtu využívat?
Chráněný účet nabízí podobné možnosti jako klasický běžný účet. Nelze na něj ovšem vkládat hotovost ani na něj přijímat jiné platby než ty, o kterých to výslovně říká zákon. Jediné, co si na něj lze (bezhotovostně) převést je jednorázová výplata trojnásobku životního minima, a dále částky výslovně aprobované zákonem, tedy především pohledávky, dále pak nezabavitelné částky v souvislosti s výplatou mzdy nebo jiných příjmů.

Kdy je chráněný účet zrušen?
Pokud přestane být dlužníkův obstavený účet postižen exekucí, přestává být chráněný účet „chráněný“. Banka majiteli účtu tuto skutečnost potvrdí a ten by měl informovat všechny subjekty, které mu vyplácí chráněné příjmy. Často se stává, že má dlužník více obstavených účtů. V takovém případě by měl banku informovat o tom, ze kterého obstaveného účtu budou nově převáděny na chráněný účet nezabavitelné příjmy.  Pak samozřejmě zůstává účet chráněným i nadále. Číslo nově určeného obstaveného účtu musí dlužník exekutorovi sdělit co nejdříve. Ten pak informuje další subjekty, které dlužníkovi vyplácí chráněný příjem.
 
Může mít dlužník víc chráněných účtů?
Zákon stanoví, že každý může mít pouze jeden chráněný účet. Dlužník, který žádá o zřízení chráněného účtu, je povinen prohlásit, že k datu podání žádosti nedisponuje jiným chráněným účtem. Banka bohužel nemá žádnou zákonnou možnost ověřit si, zda dlužník již nemá tento typ účtu zřízený u jiné banky. Zákon tedy pracuje s dobrou vírou na straně dlužníka. Pamatuje nicméně i na situaci, kdy se ukáže, že dlužník má ve skutečnosti chráněných účtů více: pokud banka zjistí, že dlužník má více chráněných účtů, je povinna učinit o tom do 7 dnů oznámení všem soudům, které nařídily výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu vedeného v okamžiku zřízení chráněného účtu u téhož peněžního ústavu, ze kterého jsou na chráněný účet převáděny peněžní prostředky. Podle zákona pak platí, že vyjde-li v řízení najevo, že bylo pro dlužníka zřízeno více chráněných účtů, rozhodne soud, který z těchto účtů zůstane účtem chráněným. Také může rozhodnout o tom, že účet není chráněný, vyjde-li najevo, že dlužník uvedl úmyslně nepravdivé údaje bance v prohlášení o tom, že žádný jiný chráněný účet nemá.