|
Češi v energopasti. Teorie alkoholického kopce, trocha klasického punku a smutná lekce malé násobilky
Jsou tomu dva týdny, co skupina Bohemia Energy oznámila, že končí s dodávkami elektřiny a plynu pro zhruba devět set tisíc svých zákazníků. Prvotní obavy, jestli během pár hodin nezůstanou bez energií, vystřídalo uklidňující zjištění, že existuje institut dodavatele poslední instance a s ním spojená jistota zajištění dodávek až na dalšího půl roku.
Nemusíte dělat nic, ozveme se vám, postaráme se, uklidňovali nouzoví dodavatelé vyplašené zákazníky. Zatím skončil další prodejce, začaly chodit první dopisy s novými předpisy záloh a velcí hráči si libují, jak snadno jim přibývají noví zákazníci, kteří už z režimu dodavatele poslední instance odešli a podepsali standardní smlouvu.
Ostatně – co nejrychlejší úprk doporučuje i ministerstvo průmyslu a Energetický regulační úřad. To z jiného resortu dosluhující vlády – ministerstva práce pod vedením Jany Maláčové z poražené ČSSD – zaznívá, že dobrá rada je momentálně tak jediné, co pro klienty rozhořčené z vidiny drahé zimy představitelé státu můžou udělat. Žádné dávky, příspěvky, nic. Je po volbách, poslední zhasne.
A mezitím lidem i firmám přicházejí ty zmíněné předpisy záloh. Cenový skok zažívají hlavně domácnosti, které topí plynem. Samotná komodita stojí aktuálně zhruba trojnásobek (možno prostudovat třeba ceníky innogy, která je nouzovým dodavatelem plynu na většině území Česka), jenže přichází zima. Tedy půlroční období zhruba od listopadu do dubna, během kterého ony domácnosti uskuteční naprostou většinu ze své roční spotřeby plynu.
Nouzový dodavatel tak očekávanou roční útratu rozpočítá mezi 6 měsíců místo 12 a jednoduchým násobením zjistíme, že 3 (nárůst ceny komodity) x 2 (co běžně zaplatím za rok, musím v zimě vydat za poloviční dobu, tedy 2x rychleji) = 6 (číslo, kterým vynásobím zálohu). Praktický příklad: 3000 x 6 = 18 000. Slovy 18 tisíc měsíčně záloha na plyn – třeba u staršího, nezatepleného domu nic výjimečného.
Češi tak začali ve velkém počítat a hledat, kam před extrémním zdražením utéct. Jenže na rozdíl od let minulých se tyto stovky tisíc zákazníků nikdo nesnaží lákat nízkou cenou. Hospodářské noviny porovnaly nabídky největších dodavatelů a příliš optimisticky pro lidi, kteří hledají úsporu, nevyznívají.
Tak co teď? Should I Stay or Should I Go, ptají se nejen The Clash, ale také spousty bezradných zákazníků. Situace se uklidní, ceny půjdou dolů, vždyť třeba plyn v režimu DPI je týden za týdnem levnější. Lepší nabídky určitě časem přijdou, říkají jedni. Nemá smysl čekat, rychle pryč, dražší alternativa než nouzový dodavatel neexistuje, oponují druzí. Jisté je jen jedno – žádná zaručená rada neexistuje, nikdo totiž netuší, jak se ceny energií budou dál vyvíjet. Chcete-li: „Nikdo z nás neví, jak ten kopec máme kdo vysoký.“
|
