Copy
ČBA NEWS
22/2021 – For English version please click here

Milé kolegyně, milí kolegové,

inflace se v poslední době skloňuje ve všech pádech. Jen od začátku listopadu se v médiích objevila v téměř 3600 článcích a byla i například tématem našeho posledního dílu
ČBA FOCUS. To samé platí i pro HDP a „oživení ekonomiky". A tak není divu, že se těmto tématům věnujeme intenzivně i my v České bankovní asociaci. Kromě pravidelných komentářů našeho hlavního ekonoma (k odběru se můžete zapsat zde), také jednou za čtvrt roku zveřejňujeme makroekonomickou prognózu na další období. Tu jsme i tentokrát připravili na základě diskuse s ekonomy z našich členských bank jako konsensus jejich aktuálních prognóz. A jak vidí prognostický panel ČBA vývoj tuzemské ekonomiky v letošním i příštím roce? Na to se můžete podívat ze záznamu naší tiskové konference. A i když máte pocit, že makroekonomové hovoří jinou řečí, doporučuji si prognózu „dát". V podání našeho Jakuba Seidlera, Petra Gapka z MONETA Money Bank a Jaromíra Šindela ze Citibank jsou i těžká makroekonomická témata snadno pochopitelná. A i když předpovědi nejsou tak příznivé, jako před pár měsíci, je třeba zachovat si dobrou náladu a víru, že vše se již v příštím roce v lepší obrátí. 

Chraňte si své zdraví, zůstaňte negativní a buďte pozitivní!

Monika Zahálková Monika Zahálková,
výkonná ředitelka
Monika Zahálková, výkonná ředitelka ČBA
AKTUÁLNĚ

Česká ekonomika poroste letos pomaleji, než se čekalo, jen o 2,6 %. Příští rok zrychlí na 3,9 %, inflace však bude nejvyšší od roku 2008. 

Hlavní ekonomové bank zastoupení v prognostickém panelu České bankovní asociace snížili odhad růstu tuzemské ekonomiky jak pro letošní, tak příští rok. Růst tuzemské ekonomiky dle nové prognózy ČBA v letošním roce dosáhne 2,6 %, zatímco srpnová prognóza čekala růst o 3,4 %. V příštím roce pak prognostický panel ČBA předpokládá růst ekonomiky o 3,9 %. Oproti dřívější prognóze očekávající růst o 4,5 % jde tak o slabší hodnotu zejména z titulu rychlejší inflace dopadající na spotřebu domácností a také stále pokračujících problémů v subdodavatelských vztazích. Ty se sice postupně zlepšují, ale budou patrně alespoň částečně přetrvávat i během první poloviny příštího roku. Tahounem růstu by však měla být investiční aktivita, která by měla oproti letošnímu roku znatelně zrychlit. U spotřeby domácností existují mezi jednotlivými prognózami velké rozdíly (růst mezi 2,4 % až 6,5 %). Některé odhady přepokládají citelnější zpomalení spotřeby domácností z titulu dopadu vyšší inflace a obecného zvýšení jejich zadlužení, které ve spojení s vyššími úrokovými sazbami bude řadě domácností ubírat část příjmu na spotřebu. Naopak jiné odhady počítají s určitým rozpouštěním nahromaděných úspor a návratem spotřeby k před pandemické úrovni.
Zrychlení inflace v druhé polovině letošního roku bylo nad očekávání a vedlo k výrazným revizím odhadů inflace v letošním i příštím roce. Zrychlení bude spojeno zejména s cenami bydlení, kdy se koncem roku očekává citelnější zdražení cen energií, které doposud tuzemskou inflaci tolik neovlivňovalo. V závěru letošního roku se tak inflace bude pohybovat kolem 6 %, její případný další růst bude tlumit plánované snížení DPH u energií. Za celý letošní rok inflace dosáhne v průměru 3,8 %. Odhady inflace na příští rok jsou zatíženy výraznou nejistotou, jelikož není patrné, zda přetrvá snížení DPH na energie, případně v jaké snížené sazbě. V tomto ohledu se předpoklady jednotlivých prognóz v panelu liší. Ačkoli mediánová inflace na příští rok činí 5,1 %, některé odhady se blíží 6 % a obecně převládal mezi experty prognostického panelu názor, že inflace má potenciál překvapit v první polovině roku vyššími hodnotami. Zdražení bude poměrně plošné následkem průsaku vysokých cen energií. Dle současných odhadů by měla inflace dosáhnout vrcholu v 1. čtvrtletí příštího roku. Většina prognóz však nepředpokládá, že by se do konce příštího roku vrátila pod 3% hranici horního tolerančního pásma ČNB. 

Z TRHU
ČNB letos ještě neřekla poslední slovo, sazby dál porostou

Česká národní banka v letošním roce přistoupila k bezprecedentní rychlosti zvyšování sazeb a během několik měsíců zvýšila svou základní úrokovou sazbu z 0,25 % na 2,75 %. Podle prognózy ČBA však ještě neřekla letos poslední slovo. „Základní úroková sazba by se koncem letošního roku měla pohybovat na úrovni 3,25 %. V příštím roce však již zvyšování sazeb bude podstatně mírnější a mediánový odhad předpokládá koncem příštího roku sazby v rozmezí 3,25 a 3,5 %," uvedl Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA. „I přes rychlé zvyšování sazeb stále platí, že tento nástroj bude inflaci brzdit velmi pomalu, protože jeho vliv na ni je v horizontu alespoň jednoho roku. V krátkém pohledu by mohla mírně pomoct silnější koruna, ta vzhledem k razantnějšímu zvýšení sazeb posílila však jen k hranici 25,2 Kč za euro. Obecně tak na rychlé zvyšování sazeb ze strany ČNB reaguje poměrně omezeně. Zvyšování sazeb má však také signalizační efekt, aby se inflační očekávání v ekonomice neusazovala, o to složitější a nákladnější by bylo inflaci následně tlumit," dodal. Podle některých hlavních ekonomů bank se dá očekávat, že ČNB začne v druhé polovině příštího roku již sazby opět snižovat s vidinou zpomalující inflace za horizontem roku 2022.

Bankovní identita je nejdůvěryhodnější způsob elektronického ověření identity

Bankovní identita, kterou banky spustily na začátku tohoto roku, si rychle získala důvěru Čechů. Podle průzkumu agentury Stem/Mark vyhotoveným pro českou technologickou společnost Cleverlance ji Češi považují za nejdůvěryhodnější způsob elektronického ověření identity. Větší důvěru mají už jen v klasický občanský průkaz, nebo průkaz s čipem. Ten ale většina dotázaných nemá. ​Skutečnost, že si bankovní identita získala přízeň Čechů, potvrzuje i nedávný průzkum České bankovní asociace, který pro ni zpracovala výzkumná agentura Ipsos. Podle něj zná tento pojem již 64 % Čechů. Navíc, dvě třetiny dotazovaných bankovní identitu už vyzkoušeli, nebo to v blízké době plánují. K jejímu využití je může motivovat například i nová služba, která je na Portále občana k dispozici od konce října. Jedná se o záznamy z Registru silničních vozidel, tj. informace o aktuálně i historicky vlastněných nebo provozovaných vozidlech.

Banky digitalizují procesy reklamací při omylem zaslaných platbách

Každý měsíc se několik stovek klientů bank zmýlí a pošle peníze na špatné číslo účtu. Aby dostali platbu zpět, musí kontaktovat svoji banku, která se spojí s bankou příjemce omylem zaslaných peněz, a pokusí se pro klienty tyto finanční prostředky získat zpět. Doposud byl celý proces komunikace mezi bankami řešený manuálně, což je náročné nejen na administrativu, ale výrazně to zpomaluje i celý reklamační proces. Proto v rámci Komise pro platební styk byla při České bankovní asociaci založena pracovní skupina, která se touto problematikou zabývá. Jejím cílem je, aby místo standardních dopisů byly banky schopné si dané výzvy k součinnosti na základě žádostí klientů, kteří omylem zaslali platbu na jiný účet, předat elektronicky. „Spuštění realizace dohodnutých digitálních postupů předpokládáme v květnu příštího roku. Ačkoliv klienti dále budou muset oslovit banku a doložit, že se spletli a požádat ji o součinnost, přesto by digitalizace procesu mohla celou reklamaci výrazně urychlit, což je v konečném důsledku i dobrá zpráva pro klienty," doplnil Tomáš Hládek, gestor Komise ČBA pro platební styk, v rámci níž byla pracovní skupina zřízena.

Zelené dluhopisy jsou in, první zelené bondy emitovala i Evropská komise
Evropská unie vydala v polovině října své první zelené dluhopisy v souhrnné výši 12 miliard eur. Stalo se tak v rámci emise dluhu předvídaného plánem Next Generation EU s cílem pomoci hospodářské obnově Evropy po koronavirové pandemii s tím, že oživení by mělo být pokud možno „zelené" a „digitální". „Necháme-li stranou historickou bezprecedentnost a kontroverznost takového kroku spočívající v tom, že jde o společný dluh zemí EU, a tudíž krok směrem k možné budoucí fiskální unii, lze i v jednotlivých zemích předpokládat relativně čilou aktivitu ve stejném směru," objasnil Petr Procházka gestor Komise ČBA pro udržitelné finance. Zároveň dodal: „Vzhledem k tomu, že cca 40 % EU fondů by mělo být v následujících sedmi letech alokováno do udržitelných projektů, budou zelený dluh emitovat jak jednotlivé členské státy, tak soukromí investoři, kteří na náročnou a velmi nákladnou transformaci budou potřebovat dostatek prostředků. Bude se tedy jednat jak o samotné výrobce, včetně velkých energetických společností, tak o finanční investory, včetně bank, kteří budou hledat co nejlepší zhodnocení pro svůj kapitál tak, aby bylo v souladu s jimi v mnoha případech deklarovanou společenskou odpovědností. Středoevropský prostor a Česká republika, vzhledem ke svému současnému energetickému mixu, v tomto trendu rozhodně nebudou výjimkou."
Čím dál tím víc firem neplatí daň z příjmu
Podle analýzy Dun & Bradstreet vykázalo za rok 2020 nejvíc českých firem v daňovém přiznání nulu nebo ztrátu. Z více než 81 000 společností, u kterých jsou k dispozici finanční výkazy ve sbírce listin, žádnou daň z příjmu nezaplatilo 51,5 procent z nich. Z dat Dun & Bradstreet dále vyplývá, že za daň z příjmu za rok 2020 odvedl nejmenší podíl firem za poslední čtyři roky.

Inflace, koncernová Východní liga a vetřelec z Grünheide

Inflace začíná být přechodná nějak moc dlouho na to, aby se nezačala „zahnízďovat" do vyjednávání o mzdách, a to i v Německu, kde harmonizovaný index spotřebitelských cen dosáhnul podle předběžných statistik meziročně 4,6 %. To je, zejména na německé poměry, opravdu hodně. Navíc se ukazuje, že mzdové požadavky se v řadě sektorů odvíjejí od současného vývoje, nikoli od konejšivých slov šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové, že v příštím roce inflační tlaky odezní. Při srovnatelně napjaté situaci na trhu práce v Německu jako u nás, mají odbory šanci uspět tam, kde se daří a kde si vedou jednotlivé firmy dobře v produktivitě. Koncern VW, který se chce stát jedničkou v elektromobilitě, přitom dostává konkurenta přímo na domácím hřišti: továrna Tesly v Grünheide u Berlína je před otevřením a její produktivita bude oproti závodu v saském Cvikově trojnásobná. To už by mělo škodovácké odborové předáky, kteří v únoru 2019 požadovali nejvyšší platy z „východní ligy", hodně zajímat. Více v komentáři Miroslava Zámečníka, hlavního poradce ČBA.

Evropská komise investuje téměř 2 miliardy eur z programu Digitální Evropa do podpory digitální transformace

V rámci programu Digitální Evropa přijala Evropská komice (EK) tři pracovní programy, v nichž stanoví, na které cíle a konkrétní tematické oblasti budou vynaloženy prostředky v celkové hodnotě 1,98 miliardy eur. Cílem programu Digitální Evropa je posílit technologickou suverenitu Evropy a uvést na trh digitální řešení, ze kterých budou mít prospěch občané, orgány veřejné správy a podniky. Hlavní program v hodnotě 1,38 miliardy eur se zaměří na investice do oblasti umělé inteligence, cloudových a datových prostor, kvantové komunikační infrastruktury, pokročilých digitálních dovedností a širokého využívání digitálních technologií v celém hospodářství a společnosti, a to do konce roku 2022. Vedle hlavního programu zveřejnila EK i dva specifické programy: první se zaměřuje na financování v oblasti kybernetické bezpečnosti s rozpočtem ve výši 269 milionů eur do konce roku 2022 a druhý na zřízení a provoz sítě evropských center pro digitální inovace s rozpočtem ve výši 329 milionů eur do konce roku 2023.
ČÍSLO TÝDNE
Z LEGISLATIVY
Z legislativy

Vláda odesílá do sněmovny zastaralý návrh zákona o hromadných žalobách

Vláda na svém jednání začátkem listopadu schválila zákon o hromadných žalobách. Nyní ho má projednat poslanecká sněmovna. Zákon byl přitom vládou schválen v podobě, ve které jej již jednou do parlamentu odeslala. Poslanecká sněmovna k tomuto návrhu vyjádřila tehdy svůj postoj především tím, že neprojevila vůli dokončit o něm ani první čtení. Návrh se totiž setkal se silnou kritikou jak zástupců odborné veřejnosti, tak i řady poslankyň a poslanců, když pro většinu z nich zjevně nebyl akceptovatelný v podobě zpracované ministerstvem spravedlnosti a schválené vládou.
V mezidobí navíc došlo k tomu, že na úrovni Evropské unie byla schválena směrnice o tzv. zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů. Ta přináší pravidla pro hromadné žaloby, nicméně nebyla a není ve vládním návrhu jakkoli reflektována. Vláda se nyní ani příliš netají tím, že k opětovnému odeslání návrhu zákona o hromadných žalobách do parlamentu ji motivovala prakticky výlučně situace kolem společnosti Bohemia Energy.
„Česká bankovní asociace patřila ke kritikům vládní předlohy především kvůli obavám ze zneužitelnosti institutu hromadných žalob v konkurenčním boji. Rozhodnutí vlády odeslat do Poslanecké sněmovny návrh zákona o hromadném řízení v podobě, ve které ji dolní parlamentní komora formou jakési pasivní rezistence jednoznačně odmítla již v minulém volebním období, považujeme za velmi nešťastné a nesprávné rozhodnutí. Jsme přesvědčeni, že by se tento návrh zákona neměl stát obětí nebo nástrojem momentálních politických zájmů či potřeb. Navíc je dnes zcela zřejmé, že vládou schválený návrh je zastaralý a překonaný evropskou směrnicí o zástupných žalobách, která musí být do českého právního řádu implementována, ale vládou schválený návrh ji vůbec nereflektuje," uvedl Filip Hanzlík, náměstek výkonné ředitelky ČBA. Vláda tak do sněmovny vědomě odesílá legislativní předlohu, u které je zřejmé, že v navržené podobě vůbec nemůže být přijata, aniž by se Česká republika vystavila sankčnímu řízení pro nesprávnou implementaci uvedené směrnice. Více zde.

Z legislativy Formování nové vládní koalice a vládního programu
Dne 8. listopadu 2021 byla zahájena ustavující schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Nově zvolené poslankyně a poslanci se tak v dolní komoře zákonodárného sboru sešli poprvé od říjnových voleb, a to primárně s cílem zvolit vedení Poslanecké sněmovny, obsadit (až) šest místopředsednických míst, ale také proto, aby stanovili strukturu, počet členů a obsazení jednotlivých výborů dolní parlamentní komory. Po zvolení vedení sněmovny následovalo podání demise stávající vlády Andreje Babiše do rukou prezidenta republiky. Prezident republiky z nemocničního lůžka avizoval, že je připraven bez zbytečného odkladu po přijetí demise stávající vlády jmenovat novým předsedou vlády předsedu ODS Petra Fialu. Ten, pokud bude skutečně prezidentem jmenován, následně prezidentu republiky předloží návrh na personální obsazení a jmenování svého vládního kabinetu. To by samo o sobě, vzhledem k pokročilé shodě v rámci tzv. pětikoalice, nemuselo trvat nijak dlouho, a pokud prezident republiky nebude se jmenováním nové vlády otálet s poukazem na nevhodnost některých ministerských kandidátů, lze očekávat, že vláda by mohla být jmenována relativně brzy, zhruba v horizontu jednoho měsíce. S ohledem na to, že strany budoucí vládní koalice podepsaly minulý týden koaliční smlouvu, od které se do značné míry bude odvíjet i text programového prohlášení vlády, lze očekávat, že nově jmenovaná vláda předstoupí před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry i dříve, než je ústavou stanovený maximální limit 30 dnů po jmenování vlády.
Informace ke schváleným ČBA kodexům a standardům najdete zde.
FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Nový zákonný e-kurz pro distributory flotilového pojištění

ČBA EDUCA nabízí pro své klienty, zaměstnance bank, novinku – e-kurz s názvem Manuál flotilníka. Ten je podle zákona DPZ (zákon o distribuci pojištění a zajištění) určený pro všechny, kdo se podílejí na pojištění svých klientů tzv. flotilovým způsobem, například nabízejí pojištění proti zneužití platební karty a jiné. Smyslem zákonných kurzů je, aby každý pracovník, který se dostane se zákazníkem do kontaktu při nabídce finančních produktů, disponoval odbornými znalostmi a znal všechny zákonné povinnosti, které v kontaktu se zákazníkem má. Po prostudování e-kurzu Manuál flotilníka a absolvování závěrečného testu, bankovní zaměstnanec získá certifikát, a splní tak všechny požadavky na způsobilost v prodeji flotilového pojištění.
TÉMA

Průzkum ČBA: Digitalizace rozhýbala i nejkonzervativnější Čechy. Roste obliba mobilních aplikací, uvítali bychom online bankéře.

Elektronické bankovnictví v současnosti využívá téměř každý Čech (97 %) s přístupem k internetu. Nejčastěji používáme internetbanking (60 %), jeho obliba ale postupně klesá. Naopak skokově roste zájem o mobilní bankovnictví, které dnes používá již více než polovina populace (51 %). Češi jsou otevřeni i dalším inovacím. Dvě třetiny již využily, nebo to v blízké době plánují, bankovní identitu. Tu přitom vnímají jako přínosnou novinku na trhu. Necelá polovina dotazovaných by také uvítala možnost komunikovat se svou bankou prostřednictvím online bankéře (45 %). Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace (ČBA), který zpracovala výzkumná agentura Ipsos.

Digitalizace se postupně stává nedílnou součástí života všech Čechů. Zatímco před deseti lety elektronické bankovnictví používala jen asi pětina Čechů (zdroj Eurostat), dnes ho využívá doslova téměř každý (97 %). Podle poloviny populace by do budoucna mohlo dokonce nahradit kontakt s bankéřem (54 %). Třetina Čechů ale tento názor nezastává. Pro ty je osobní kontakt důležitý (35 %), a navíc jim bankéř může vysvětlit případné nejasnosti (60 %). To by ale mohla změnit možnost řešit finanční záležitosti s bankou skrze online bankéře (kontakt s osobou bankéře prostřednictvím online nástrojů). Tuto službu by uvítala téměř polovina dotázaných (45 %).
Je naprosto přirozené, že se řada finančních služeb postupně přesouvá do online prostředí. Pandemie ukázala i těm nejkonzervativnějším Čechům, že elektronické bankovnictví je bezpečné, rychlé a pohodlné. Banky do jeho rozvoje investují nemalé finanční prostředky a neustále pracují na jeho zdokonalování a posilování bezpečnosti. Do klíčových produktů a procesů zapojují roboty i umělou inteligenci, což významně zjednodušuje život klientům, ale i samotným bankám," vysvětluje Pavel Kolář, gestor komise ČBA pro digitalizaci.
Právě ochota investovat nejen do rozvoje, ale i do posílení bezpečnosti, pomáhá bankám upevňovat důvěru klientů. Podle průzkumu ČBA by 6 z 10 Čechů nesvěřilo své finance nikomu jinému než bance. Mimo jiné i proto, že banka dokáže pokrýt veškeré jejich potřeby v oblasti financí (61 %).
 
Obliba mobilní aplikace skokově roste

Zatímco zájem Čechů o obsluhu svých financí prostřednictvím počítače se meziročně snížil o necelou čtvrtinu (na 60 %), využívání mobilního telefonu se rok od roku zvyšuje. Mobilní bankovnictví dnes využívá již polovina Čechů a svůj účet přes stránky banky v mobilu spravuje na 14 % z nás. „Trend zvyšování zájmu o mobilní bankovnictví je zcela logický. Dnes nám mobily nabízejí téměř stejné, nebo dokonce větší, množství funkcí jako klasický počítač, na rozdíl od něj máme ale mobil stále po ruce. Banky navíc své mobilní aplikace neustále inovují. A ačkoliv mobilní bankovnictví převažuje zejména u mladých lidí do 35 let, kteří s mobilem v ruce tráví téměř 24 hodin denně a je pro ně přirozenější využít pro správu a kontrolu svých financí právě telefon, postupně roste počet uživatelů i mezi staršími generacemi. Tento trend do značné míry akcelerovala pandemie," komentuje Michal Straka, specialista agentury Ipsos na finanční trh.
 
Mobilní aplikace vs. internetové bankovnictví

Průzkum ČBA ukázal, že Češi jsou se svým elektronickým bankovnictvím spokojeni – konkrétně 48 % s internetovým bankovnictvím a 55 % pak s mobilní bankovní aplikací. Pokud uživatelům něco vadí, tak v případě internetového bankovnictví jde nejčastěji o složitost přihlašování, výpadky a složité ověřování plateb. U mobilní aplikace pak o výpadky či odstávky a složité vyhledávání konkrétních plateb. 
Využívání internetového nebo mobilního bankovnictví závisí na tom, jaké úkony Češi chtějí realizovat. Obecně platí, že jednodušší operace, jako jsou převody peněz v rámci své banky, tuzemské platby nebo kontroly zůstatků a úspor, dělají Češi spíše v mobilním bankovnictví. Internetbanking naopak stále využívají pro složitější a sofistikovanější operace, jako je změna a nastavení trvalých příkazů či nastavení limitů na kartách.

Bankovní identitu Češi znají a považují za přínos

K rozvoji digitalizace také významně přispěla od ledna tohoto roku možnost širokého využití tzv. bankovní identity v dalších oblastech, kde je třeba digitálně prokázat identitu daného uživatele. I přesto, že jde relativně o novinku na trhu, tento pojem zná již 64 % Čechů. Od uvedení na trh se skrze bankovní identitu přihlásilo k online službám státu již téměř 530 tis. unikátních uživatelů.
Bankovní identita má už přes 5,8 milionů aktivovaných identitních prostředků a jejich počet roste každým dnem. Zároveň se zvyšuje její aktivní využívání, a to zejména díky jednoduchosti, pohodlnosti a bezpečnosti této metody – stejně jednoduše jako se občané přihlašují do svého internetového bankovnictví, se s bankovní identitou mohou identifikovat a následně pak využívat služby státu (e-governmentu) či soukromých firem," uvádí Pavel Kolář z ČBA.  
Bankovní identitu Češi považují za přínos v oblasti digitalizace (67 %). Ten spatřují zejména v možnosti čerpat služby od státu (57 %), v možnosti využívání zaručeného elektronického podpisu (41 %) a v možnosti čerpat služby také od soukromých firem (31 %). Co by ale uvítali je i možnost přihlášení, resp. identifikace, v případě snahy o využití elektronických služeb na portálech zdravotních pojišťoven, registrů či telefonních operátů.
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
Odhlásit se z odběru novinek.