1. Jak porozumět introvertům
2. Kam až sahá metavesmír

Přeji vám, ať se zase něco nového dozvíte.

Rovnou přiznávám, že jsem introvert. Je vám určitě jasné, že extrovert by se takovému titulku článku vyhnul, takže nemá smysl nic zakrývat. Typologicky jsem navíc melancholik. S prací v médiích se to docela pere, protože většina kolegů jsou spíš extroverti. Dobře proto vím, jaká mohou vzniknout mezi oběma světy nepochopení v komunikaci. Sepsal jsem si proto několik poznámek z načtených knih a článků, které vám mohou pomoci, ať jste extroverti nebo introverti.

Kde se vůbec takové dělení vzalo? 

Začal s tím psychiatr Carl Gustav Jung, když rozděloval lidi podle toho, jak příjemná jim je společnost druhých a jak reagují na vnější podněty a co je motivuje. Podle průzkumů a výzkumů je na světě více extrovertů. Ti mají rádi kontakt a socializaci. Uzavřenějších introvertů je kolem 30 až 40 procent. Nicméně reálně jsou to podle řady psychologů spíš hausnumera, protože každý člověk má zpravidla i rysy, které by spíš obecně patřily do druhé skupiny. Na světě tak většina lidí patří mezi takzvané ambiverty, kteří mají od každého něco.

Proč potom nějaké dělení povah řešit?

S vyhraněným extrovertem nebo introvertem se sice zase tak často nesetkáte, ale s povahovými rysy, které jsou jedné nebo druhé skupině přisuzovány, už ano. Zajímavé postřehy má Susan Cainová ve své knize Ticho, kde sepisuje soubor mnoha výzkumů. Introverti zprocesovávají informace odlišně od extrovertů. Ke zpracování a reakci u nich dojde až poté, co se proženou centrem pro dlouhodobou paměť a plánování. Proto lidé s introvertními rysy nesnášejí třeba telefonování nebo takzvané small talks, kde jsou nuceni reagovat rychle. Dalším rozdílem je, že mozek extrovertů je nastavený na přijímání vyššího rizika, pozitivněji reaguje i na překvapení. Extrovert se při diskusi soustřeďuje na druhé lidi, zatímco introvert zprocesovává i všechny informace v okolním prostředí. Introverta je proto snadné zahltit informacemi.

Jak spolu mají obě povahy fungovat?

Když chce extrovert mluvit s introvertem, zvedne telefon a zavolá mu. Introverta něco takového stojí velké množství energie, protože je vytržený z proudu svých myšlenek a vyvolává to v něm stres. Nejlepší je proto introvertovi napsat. Kompromisem pak je dle manažerů situace, kdy si obě povahy vždy předem napíšou, kdy a o čem potřebují mluvit, a až pak si zavolají. Extroverti rádi přemýšlejí nahlas, introverti to nesnášejí.  Typickým příkladem jsou pracovní porady, kdy extroverti vidí užitečné nápady a myšlenky, které tím vznikly, introverti devadesát procent zbytečných informací a plýtvání energie. Manažeři by tak měli nechat extroverty diskutovat a naopak k introvertům se obracet individuálně či se jich ptát s časovým odstupem.

Kterou povahu je lepší mít?

Taková otázka je úplně špatná. Vzpomeňte si na střední školu, kdy jste se dozvěděli o dělení lidí dle temperamentu na sangviniky, choleriky, melancholiky a flegmatiky. Kým jste chtěli být? Většina z vás na sobě určitě hledala rysy sangvinika, protože cholerik se neovládá, melancholik depkaří a flegmatik je líný. Alespoň tak fungují předsudky. Přitom každý temperament má své specifické silné a slabé stránky. Stejné je to s extroverzí a introverzí. Hlavní je vyhnout se předsudkům, jakože introvert nemůže být třeba vysokým manažerem. Víte, co mají společného Mark Zuckerberg, Jeff Bezos, Tim Cook nebo Elon Musk? Všichni jsou to introverti a určují, jak bude svět vypadat v následujících dekádách, ne-li stoletích.

Na Twitteru je zajímavé to, že ukazuje, co lidé zrovna nejvíce řeší. V uplynulém týdnu se do čela žebříčku dostal takzvaný metavesmír, který pro nás připracují introverti celého světa. Uznávám, trochu přeháním, každopádně metavesmír není jen projekt Facebooku, jak byste si mohli ze zpráv z médií v posledních dnech myslet.

Co si vůbec pod metavesmírem představit?

Vezměte si třeba nějaký módní dům. Dnes můžete přijít na jeho webové stránky a zboží si objednat. Jsou to ale pořád webové stránky. V metavesmíru budete moci navštívit obchod, který bude vypadat jako ten kamenný. Nasadíte si speciální brýle, vyzkoušíte si oblečení a rovnou si ho koupíte. Pravděpodobně také jen jeho virtuální podobu, protože do reálného světa se vám už stejně nebude moc chtít. Jestli chcete získat futuristickou představu metavesmíru, zkoukněte filmy Ready Player One od Stevena Spielberga nebo letošní novinku Free Guy.

Jak velký má koncept potenciál?

Roblox je platforma, která už takový primitivní metavesmír provozuje. Uživatelé v něm mohou nakupovat, chodit na živé koncerty ve virtuální realitě nebo hrát různé hry, které mohu vyrábět sami uživatelé. Je to zkrátka virtuální svět. A teď ta zajímavá čísla. Roblox má denně přes 43 milionů aktivních uživatelů, kteří dohromady za jedno čtvrtletí strávili ve virtuálním světě 1,1 milionu let. V průměru tak jeden uživatel strávil v tomto ne nijak extra vzhledném metavesmíru skoro čtyři hodiny. Tržby společnosti rostou každé čtvrtletí tempem přes sto procent. Představte si teď, co se stane, když někdo dokáže vytvořit něco, co bude vypadat opravdu dobře.

Kdo na tom všem nejvíce vydělá?

Metavesmír je zatím vyhrazený především vývojářům počítačových her. Kromě Robloxu lze za takový virtuální svět považovat i hru Fortnite od Epic Games. Klíčové pro budování virtuálních světů je ale aktuálně především infrastruktura. Všechny metavesmíry potřebují být on-line a běžet v cloudu. Interakce milionů lidí a detailní prostředí ale kladou velké nároky na výpočetní sílu. Na něco takového jednoduché cloudové řešení nestačí a je potřeba implementovat takzvaný edge computing, což znamená mít zařízení, která provádějí mezivýpočty blíž uživateli. A v tom umí dobře chodit třeba společnost Fastly. 

Jak na tom můžete zkusit vydělat vy?

Jak Roblox, tak Fastly jsou nováčci obchodovaní na burze. Obě firmy jsou za poměrně slušné ceny a také patří do kategorie rostoucích společností, které ještě negenerují zisky. Kdo si chce na metavesmír vsadit jistěji, může zkusit Facebook, jehož cílem je virtuální svět vytvořit. Na novém trendu bude také vydělávat výrobce čipů Nvidia. Pokud nechcete vybírat jednotlivé akcie, v červenci vznikl první pasivní fond, který tento byznys sleduje. Jestli jsou mezi vámi střelci, můžete zkusit kryptoměny spojené s vyvíjenými decentralizovanými metavesmíry.

Čeká se další zvýšení sazeb ze strany České národní banky. Ve čtvrtek bychom se tak mohli dostat už na základní sazbu ve výši 2,0 procenta. Je ale možné, že centrální banka bude chtít zdůraznit své odhodlání bojovat s inflací a zvedne repo sazbu na 2,25 procenta.

Naposledy byla úroková sazba takto vysoko v roce 2008, průměrná úroková sazba u hypoték se tehdy pohybovala kolem 5 procent.

Začne zasedání americké centrální banky, která má rozhodnout o snížení podpory ekonomiky, do níž aktuálně pumpuje 120 miliard dolarů měsíčně. Výnosy amerických dluhopisů proto mírně rostou. Očekává se také, že bankéři řeknou, kdy začnou zvyšovat sazby. Nyní se počítá s koncem příštího roku. Není proto zatím důvod nijak panikařit.

Začala klimatická konference v Glasgow, výstupy mohou být zajímavé pro zelenou ekonomiku.

Pokračuje zatím vydařená výsledková sezona. V úterý bude reportovat Pfizer, ve středu Fastly, Qualcomm nebo Etsy. Ve čtvrtek se přidají Uber, Moderna a Airbnb. Pátek uzavře Coinbase.

Děkuji vám za přízeň, už nás jsou skoro čtyři tisíce.
Mějte hezký týden
 

 

David Busta


Návštěvní kniha 👉 zde. Investiční kniha 👉 zde. Pohlazení po duši 👉 zde.