KLIMATICKÁ KONFERENCE COP 26 (31. 10.-12. 11. 2021, Glasgow)
Pařížská dohoda zavazuje všechny země udržet nárůst teploty pod 2 stupně Celsia, ideálně jen o 1,5. V současnosti je planeta teplejší již min. o 1,1 stupně. Avšak výsledkem dobrovolných národních závazků z roku 2015 by bylo katastrofální, více než 3-stupňové oteplení. Každých 5 let se proto musí závazky na konferencích zúčastněných stran - COP - navyšovat.
COP26 přinesl následující hlavní závazky:
📣 Do roku 2030 má EU cíl snížit emise CO2 o 55 % (oproti 1990), USA na 1/2 (oproti 2005). EU i USA chtějí být do roku 2050 uhlíkově neutrální.
📣 Čína plánuje dosáhnout emisní vrchol v roce 2030 a uhlíkovou neutralitu do 2060, což by vedlo k nárustu o 2,4 stupně. Čínský prezident do Glasgow nepřijel.
📣 Indie oznámila, že zajistí 1/2 energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 a uhlíkovou neutralitu do 2070.
📣 USA a EU se zavázaly k omezení emisí metanu (80-krát škodlivějšího než CO2) o 30 % do roku 2030.
📣 Lídři EU, USA a Kanady podepsali dohodu o odvrácení úbytku lesů do roku 2030.
UNPCC. Dle doporučení vědeckého panelu OSN by ale do roku 2030 bylo třeba omezení globálních emisí o 45 % oproti 2010 (tedy o 7 % každý rok této dekády) a nulové (netto) emise do roku 2050 - každý zlomek stupně se počítá. Před summitem obnovené národní závazky více než 100 zemí však stále znamenají 16-procentní nárůst emisí!
Klimatické finance na podporu chudých zemí byly v Glasgow vedle definitivní stopky pro uhlí a podpory přirozených úložišť uhlíků klíčovým tématem. Dlouhodobý závazek bohatých zemí poskytnout do Zeleného fondu OSN 100 mld. USD ročně se nedaří plnit. Nový závazek slibuje od 2025 až 1 bilion dolarů na pomoc chudším státům v přechodu na čistší energii a podporu klimatu.
Emisní obchodování je klíčový, ale sporný mechanismus pro firmy i státy, na němž zkolaboval poslední COP v Madridu. Umožňuje snižovat emise dříve tam, kde je to levnější, ale je zneužívaný a sám o sobě nestačí. Po 6 letech byl v Glasgow schválen nový systém obchodování s emisními kredity v podobě tun uhlíku stažených z atmosféry. Zvýší investice do projektů zachycujících uhlík jak ze strany “offsetujících” firem, tak vlád.
Česká republika mj. stále nerozhodla - na rozdíl od jiných evropských států - o příspěvku do Zeleného fondu OSN. ČR do fondu přispěla částkou 110 mil. Kč jen jednou v období 2014-2018. V době konání summitu Senát odmítl balíček EK Fit for 55 o snížení emisí v EU o 55 % oproti roku 1990.
|