Copy
Zobrazit newsletter ve vašem webovém prohlížeči
Vážení čtenáři,

doufám, že jste si užili svátky a jste připraveni vstoupit do roku, který bude určitě horší lepší než ten předchozí. Tentokrát se podíváme obšírněji, co letos čekat a jak se připravit investičně. Zároveň vychází nový díl podcastu MoneyPenny, kde se věnujeme tomu, jak a kam investovat svým dětem. Hostem rozhovorové části je Radim Krejčí, šéf platformy Portu. 

Zároveň bych vás chtěl poprosit o vyplnění dotazníku, kterého brokera či platformu pro investování využíváte. Chystám se k aktualizaci investiční knihy a potřeboval bych informace, abych vám ji mohl ještě lépe přizpůsobit.

Do dotazníku můžete také připsat, co vám třeba obecně chybí. Už jsem dostal žádost o kapitolu, kdy akcie vůbec prodávat s ohledem na různé investiční strategie, a o jednu, která by se dotkla toho, jak se chovají jednotlivé druhy akcií v inflačním prostředí.

Je to samozřejmě anonymní, ale jak bývá zvykem, na konci uvidíte agregované odpovědi ostatních, tak můžete mrknout, co se zde využívá nejčastěji.

Právě toto téma ale bude šířeji rezonovat i dnešním výhledem na rok 2022. Jinak nebojte, brzy se zase vrátíme ke klasickému formátu dvou témat.

Hon může začít


Je trochu nepříjemné, jak negativní nálada ohledně tohoto roku panuje. Z úst ústavních činitelů slyšíme, že půjde o jeden z nejtěžších roků vůbec a že je třeba se připravit. Mám z toho lehké déjà vu z doby po finanční krizi, kdy jsme si dali v Česku recesi hned dvakrát za sebou. Tak snad se to tentokrát nenaplní, a pokud ano, nebude to celosvětová záležitost.

Čeho se nejvíce obávají investoři?

Průzkum mezi investory z celého světa provedený agenturou Bloomberg říká, že skoro třetina z nich má strach z inflace. Na druhém místě zůstává nejistota kolem koronaviru a možná trochu překvapivě je letos na třetím místě strach z války. Je to dané rostoucím napětím mezi Ruskem a Ukrajinou nebo Čínou a Tchaj-wanem. Čtvrtým rizikem je americká centrální banka, respektive její neočekávaný zásah. Naopak mizí zmínky o přerušených dodavatelských řetězcích či stagflaci.

Jak by tedy mohl letošek vypadat?

Pokud nedojde ke katastrofě typu války nebo se neobjeví nějaká abnormálně zabijácká varianta koronaviru, světová ekonomika poroste podle odhadů o více než 4 procenta. Potáhnou ji Čína, Evropa a Spojené státy. Klíčové ale je, že se očekává, že růst bude živit především poptávka domácností a polevující problémy v dodávkách zboží. A zde je zakopaný pes. Jednak domácnosti mohou lehce podlehnout pocitu, že bude zle, čímž pak doopravdy zle být může, ale především rostoucí útraty domácností jsou živnou půdou pro inflaci. Právě tento poptávkový tlak na růst cen je to, na co reagují centrální banky nejdůrazněji.

Co to znamená z pohledu investování?

Očekává se, že letos světová inflace dosáhne na hodnotu 3,5 procenta a i ve vyspělých ekonomikách, které nás zajímají nejvíce, se bude držet vysoko nad inflačními cíli tamních centrálních bank. Zároveň se očekává pokračující tlak na růst mezd. Jinak řečeno, čeká nás pravděpodobně rok zvýšené inflace, rostoucích mezd, rostoucí poptávky domácností, a tedy i rostoucí hrozba zatím neočekávaného dřívějšího zásahu centrálních bank. Pokud by inflace nepolevovala a hnaly ji domácnosti, centrální banky budou muset brzdit rychleji.

Jak vypadá portfolio do nepohody?

Nic moc se nemění na tom, že většinu portfolia mají tvořit akcie, to vám pořád řekne každý zkušený investor. Nicméně na základě historické zkušenosti se dá říct, kterému druhu akcií se v takovém prostředí daří. Laicky řečeno, mělo by jít o firmy, které jsou schopné přesouvat rostoucí ceny na zákazníka, a navíc je ideální, když jsou dané firmy mzdově efektivní a neporostou jim s růstem mezd tolik náklady. Zbývající část portfolia by pak měla tvořit složka, jež dokáže fungovat jako zajištění proti inflaci.

Jaká dodatečná složka to může být?

Některé studie se zabývají tím, jak citlivě jednotlivé investiční instrumenty historicky reagují na inflaci. Měří se to takzvanou betou, která říká, o kolik procent se změní cena daného aktiva, pokud se změní inflace o jedno procento. Následně se také rozlišuje, jaká inflace zrovna panuje a jak se mění. V prostředí abnormálně zvýšené inflace reagují nejcitlivěji obecně komodity, ropa nebo měď. Zároveň přináší vyšší výnosy. Jejich přidáním do portfolia si tak lze vytvořit jisté zajištění. Vysoká citlivost také znamená, že jim stačí vystavit portfolio v menší míře. Vystavit portfolio těmto instrumentům lze dnes též pomocí pasivních fondů ETF. Alternativní volbou může být zařazení do portfolia protiinflačních dluhopisů, případně zlata. 

Které akcie fungují v nepohodě?

V současnosti sází na zvýšenou inflaci známý investor Bill Ackman, jehož investiční fond mezi akcie schopné inflaci odolávat řadí například společnost Lowe's, která se zaměřuje na potřeby a prostředky do domácností. Další firmou je Restaurant Brands International, který provozuje například fastfoodové řetězce Burger King. Investiční banka Goldman Sachs má seznam firem podle jejich efektivity v podobě poměru tržeb na zaměstnance a podle sektoru působení. Tedy ideální odrazový můstek pro hledání. Mezi defenzivní pasivní fondy pak patří ty od Vanguardu nebo Invesca pro USA či iSharu pro globální trh.

Jak se budou chovat světové měny?

Na měnových trzích se dá očekávat zvýšená kolísavost, neboť se stále výrazněji rozevírají nůžky mezi tím, jak reagují centrální banky. Česká národní banka prudce zvyšuje úrokové sazby, a tak koruna vůči euru posílila na desetileté maximum. Posiluje rovněž vůči dolaru, i když o něco méně, neboť už příští rok by mělo dojít ke zvýšení sazeb i v tamní ekonomice. V eurozóně budou sazby beze změny zřejmě ještě v roce 2023. Čína naopak měnovou politiku mírně uvolňuje. Někteří investoři se proto měnově zajišťují, zajištěním se dá ale rozumět kromě nákupu speciálních instrumentů i prosté investování ve více měnách.
Více se dozvíte ve videu

Co se řeší?

V úterý zveřejní maloobchodní tržby Německo a zároveň vyjdou i čísla týkající se nezaměstnanosti. Ve středu se dočkáme zápisu z posledního zasedání americké centrální banky. Ve čtvrtek bude znám růst spotřebitelských cen za prosinec v Německu a v pátek i za celou eurozónu. Před víkendem v USA vyjdou statistiky nezaměstnanosti.

České ministerstvo financí zveřejní nejpozději ve čtvrtek Strategii financování a řízení státního dluhu ČR na rok 2022. Měla by zajímat ekonomy i investory, neboť v ní musí být napsáno, zda se počítá také v letošním roce s emisí dalších protiinflačních dluhopisů.

Aerolinky ruší kvůli nezájmu lednové spoje, může za to především omikron.

Apple se stal první společností, která dosáhla hodnoty tří bilionů dolarů.

Do Evropy by měly už brzy dorazit nové vakcíny od Novavaxu, které neobsahují očkovací látku založenou na mRNA, mohli by jí tak důvěřovat i dosud neočkovaní lidé.

Nyní dobíhají ve Spojených státech poslední takzvané pandemické šeky, což sníží ochotu utrácet mezi domácnostmi. Na druhou stranu nezaměstnanost dosud stále klesá.

Co neminout?

  • Baví mě Blinkist, kde si lze poslechnout shrnutí z tisíců superknih.
Ať se vám daří a jste zdrávi
 

Kniha oprav a připomínek 👉 zde. Investiční kniha 👉 zde
Upozorňujeme, že nejde o investiční rady. O vašich konkrétních investicích a finanční situaci je vždy  vhodné se poradit s odborníkem.

Facebook Twitter 


 
Copyright © 2021 Economia, a.s.
Hospodářské noviny, HN.cz – All rights reserved.
Kontakt: Hospodářské noviny, Pernerova 673/47, 186 00 Praha 8, Česká republika
E-mail: redakce@hn.cz

Infolinka: 233 071 197
Zpravodaj dostáváte na základě přihlášení k odběru nebo jako předplatitel Hospodářských novin.
Nejste pravidelný odběratel toho newsletteru? Můžete se jím stát ZDE
Pro odhlášení odběru klikněte ZDE.

Archiv zpravodaje můžete otevřít ve webovém prohlížeči.
Nastavení zpravodaje
Ochrana osobních údajů


Chtěli byste si přečíst více našich článků? Předplaťte si HN na predplatne.hn.cz.