Copy
Vítejte u newsletteru HN o českém předsednictví EU a o dění v unii. Každý čtvrtek ho pro vás připravují Ondřej Houska z Prahy a Kateřina Šafaříková z Bruselu. Své tipy nebo postřehy sdílejte tady nebo tady.
      

Putinovi k jubileu

Vladimir Putin oslaví v pátek 7. října sedmdesátiny. Ve stejný den se na Pražském hradě sejdou lídři 27 členských zemí EU. A české předsednictví unie chystá pro Putina speciální dárek – kvůli ochraně našich zdrojů mohou nyní Ředitelé Evropy prozradit jen to, že na summit možná přijede jeden speciální host a EU tam s ním něco podepíše, pokud se vše stihne dopracovat. Můžeme naznačit, že jde o krok, který ještě posílí jednotu Západu – což je přesně to, čemu chtělo Rusko zabránit, ale svou agresí vůči Ukrajině to jen utužilo. Že by šlo o dárek pro Putina, to je samozřejmě ironie, ale čeští diplomaté o tom mezi sebou v tomto duchu žertují.

Noční můra

Den předtím, ve čtvrtek 6. října, se na Hradě potkají státy EU s lídry dalších evropských zemí. Zatím neodřekl nikdo, takže pokud se nic nezmění, přijede třeba britská premiérka nebo turecký prezident. Tedy vrcholní představitelé víc než 40 zemí – což je z bezpečnostního a logistického hlediska pro pořadatele noční můra. Navíc velmi ztížená tím, že prezident Miloš Zeman ve středu na Hradě povečeří s katarským emírem Tamímem Ál Tháním (má zemní plyn i fotbalový tým Paris Saint-Germain, v němž hrají Messi nebo Neymar). Jenže kvůli zajištění bezpečnosti je potřeba mít Hrad vyklizený 24 hodin před začátkem čtvrtečního summitu, dozvěděli se Ředitelé Evropy. A to nebude možné. Řešení se zatím hledá. Návštěva emíra je důležitá, nicméně si myslíme, že pan prezident s ním mohl povečeřet třeba ve svých oblíbených Lánech.

Prosvištíme si: Prohloubení/rozšíření

Zmíněný summit víc než 40 evropských zemí bude příležitostí, při níž si zastánci prohloubení evropské integrace povzdechnou, že se opět odkládá, protože na dveře unie už zase někdo klepe, s dalšími státy se navazují neformální svazky a podobně. V evropské politice lze často narazit na tezi, že prohloubení integrace – tedy přenesení pravomocí z národního na unijní patro v dalších oblastech – není možné, když se EU zároveň rozšiřuje. Dějiny ale ukazují, že tenhle rozpor je falešný. EU za posledních třicet let zdvojnásobila počet svých členů a státy zásadně prohloubily vzájemné vazby - mají společnou měnu, koordinují i zahraniční a obrannou politiku. Jedno tedy nevylučuje druhé. A už jsme vysvětlovali, že summit se státy sousedícími s EU je dobrý nápad.

Chcete být bohatí?

Tak musíte podporovat Green Deal, říká v exkluzivním rozhovoru s HN Frans Timmermans, bez nadsázky guru Green Dealu. A stejně tak musíte být pro Green Deal, pokud chcete zachovat mír a demokracii. Proč volí Timmermans, výkonný místopředseda Evropské komise, taková razantní slova? Přečtěte si rozhovor.

Rychleji!

Změny spojené s Green Dealem se dotknou dvou třetin české ekonomiky. Jak konkrétně a jak toho všeho využít, vysvětlují experti z konzultační firmy McKinsey. Stejně jako Timmermans také oni byli na konferenci Green Deal Summit, kterou pořádaly HN. Tady je 10 nejzajímavějších myšlenek, které zazněly. Asi byste neuhodli, kdo prohlásil toto: „Green Deal by měl v Česku zrychlit.“

Bez plynu

V pátek se v Bruselu mimořádně scházejí – už potřetí během českého předsednictví – ministři EU odpovědní za energetiku. Měli by schválit, co navrhla Evropská komise před necelými třemi týdny, a sice zastropování elektřiny z „levnějších“ zdrojů (jádra, hnědého uhlí, obnovitelných zdrojů) na 180 eurech za megawatthodinu a zároveň daň z mimořádných zisků (minimálně 33 procent) pro naftaře. Obojí téměř jistě projde. Věci jsou předjednané, ladí se už jen detaily.

S plynem

Chybět v pátečním balíčku bude cenový strop na plyn, protože na něm nepanuje shoda. Patnáct států EU v čele s Francií se s tím nechce smířit a utvořily koalici, která hodlá strop na plyn prosadit. Patnáct států je dost, přesto země nereprezentují nutných 65 procent obyvatel EU, aby požadavek prosadily – chybí jim údajně 0,5 procenta do populačního minima. Čeká se, že v pátek ministři strop na plyn „jen“ proberou a zaúkolují komisi, aby napříště vypracovala konkrétní návrh. Rozebíráme tady, včetně chystaných nových sankcí na Rusko.

A co ty miliardy?

Jak jsme v HN exkluzivně popsali, Česko vážně zvažuje, že požádá Evropskou komisi o půjčku v hodnotě stovek miliard korun, mimo jiné proto, aby se zbavilo závislosti na ruském plynu. Půjčka je za mimořádně výhodných podmínek, kroky, které by stát musel udělat tak jako tak, by ho tak vyšly mnohem levněji. Vysoce postavený zdroj teď Ředitelům Evropy řekl, že o tom, jestli o půjčku skutečně požádá, vláda chce definitivně rozhodnout do konce listopadu. Proč to čekání, když je to tak výhodné? „Musíme se rozmyslet, jestli ty peníze vůbec zvládneme utratit,“ říká zdroj a upozorňuje, jak dlouho v Česku trvá například schvalování dotace na solární panely – prostě proto, že je k dispozici málo úředníků. Tak takhle „efektivně“ náš stát funguje.

Ostře sledované: Co hrozí v Itálii

Itálii budou vládnout lidé, kteří jsou přímými dědici fašismu, budoucí premiérka Giorgia Meloniová v mládí otevřeně obdivovala Benita Mussoliniho. Přesto to ale není tak, že by teď v Itálii hrozil rozvrat demokracie – Meloniová není Orbán. Její vláda je pro Itálii a pro EU rizikem z úplně jiného důvodu: přečtěte si proč. „Zastupuje radikální pravici, ale rozhodně si nemyslím, že začne v Itálii omezovat demokracii,“ vysvětluje v HN Martin Mejstřík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „V Itálii určitě za dva tři roky nebudeme mít situaci jako v Maďarsku.“

Šamani v Londýně

Na otázku, na jakou zemi zaútočí trhy, by asi spousta lidí odpověděla, že na Itálii. Omyl, došlo na Velkou Británii, kde se dramaticky propadla libra i důvěra investorů. Když si uvědomíme, jakou míru nekompetentnosti a ideologického zaslepení zatím tamní nová vláda předvádí, není divu.

Hladomor (asi) nehrozí

Ruská agrese vyvolala obavy, že se ukrajinské obilí nedostane k tradičním odběratelům v Africe nebo na Blízkém východě, kde kvůli tomu vypukne hladomor – a masová migrace do Evropy. Zatím se zdá, že na katastrofální variantu nedojde. Před válkou Ukrajina vyvážela až šest milionů tun obilí měsíčně. Podle eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského to v srpnu bylo 4,5 milionu tun. „Pravděpodobně to nebude tak dramatické,“ řekl Wojciechowski HN o hrozbě hladomoru. „Spíše se začínám obávat toho, co se stane na Ukrajině. Rusko využívá hlad jako zbraň a ničí ukrajinskou infrastrukturu,“ dodal.

Jourová ve Lvově

Česká zástupkyně v Evropské komisi Věra Jourová strávila neděli a pondělí v ukrajinském Lvově, kam vyrazila za místními válečnými reportéry. Ukrajinci tam založili Centrum na pomoc novinářům, které mimo jiné distribuuje neprůstřelné vesty a pomáhá zraněným. EU provoz centra financuje. „Ukrajinští novináři dělají strašně důležitou práci. Pokud by polevilo informování z místa, bude se nám hůř udržovat podpora Ukrajiny mezi našimi občany. Svědectví, které shromáždili, také bude hrát důležitou roli při vyšetřování ruských zločinů,“ řekla Ředitelům Evropy Jourová. Je dobře, že se česká komisařka zastala ukrajinských novinářů, kteří pracují v mimořádně těžkých podmínkách.

Bravo!

Ředitelé Evropy se v minulých vydáních dotkli ne úplně dotažených kulturních akcí spojených s předsednictvím, a teď mají tu čest začít z opačného konce. V Bruselu proběhl koncert Pražského filharmonického orchestru v rámci předsednictví, který si vysloužil ovace ve stoje. Provedení Beethovenova Třetího klavírního koncertu sólistou Lukášem Vondráčkem bylo prý natolik dechberoucí, že si publikum nezvykle vynutilo přídavek. „Byla to naprostá pecka,“ shrnula to jedna z přítomných v sále. Úspěch už měla červencová pražská premiéra koncertu.

Co si přečíst

🎪 Řepka, pšenice nebo cukrová řepa pěstované pro energetické využití zabírají skoro 12 procent české orné půdy, ale pokrývají jen 0,8 procenta české spotřeby energie. Podpora pěstování těchto biopaliv první generace, jak se nazývají, je nesmyslná, ukazuje tato studie. Zdravíme do Agrofertu.

☝ Co je vůbec nejdůležitější pro to, abychom zvládli vysoké ceny energií? Zeptali jsme se špičkového experta z výzkumného institutu Bruegel, rozhovor je tady.

❓ V Evropě posiluje krajní pravice, jak vidíme i v Česku. Proč tomu tak je a proč část z těchto stran najednou vystupuje proti Rusku? Vysvětlujeme.

Osobnost týdne

Tomáš Prouza, poradce

Chvíli to mohlo vypadat, že když v roce 2017 končil u premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na postu státního tajemníka pro EU, skončil i jeho pobyt ve vládních funkcích. Jeho výřečnost, pohotovost, zkušenosti ale dávaly tušit, že to nebude na dlouho. A opravdu: Tomáš Prouza se nejprve stal šéfem Svazu obchodu a cestovního ruchu, což mu opět otevřelo cestu do médií, a od letoška je pravou rukou ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) pro předsednictví EU. Předjednává dohody, včetně té akuální k cenám energií, na které se mají země EU shodnout v pátek. Celý tento týden strávil v Bruselu a mimo jiné se snažil přesvědčit europoslance a úředníky v komisi, že Češi neopomíjejí „zelenou“ agendu. Podařilo se? „Mám pocit, že nás začínají brát u klimatu víc vážně. Jednak naši lidé tady makají a pak panují obavy z nové švédské vlády, která bude mít předsednictví po nás,“ řekl Prouza Ředitelům Evropy v narážce na to, že se švédská vláda bude opírat o krajně pravicovou stranu a dost možná bude menšinová. „Sází se proto na nás, že hodně věcí z balíčku Fit for 55 dotáhneme,“ tvrdí Prouza o záměru EU snížit do konce dekády emise o 55 procent.

 

Co si poslechnout a kam zajít

📣 Paměť národa pořádá na Strahově debatu s názvem České předsednictví v době krize. Přijďte!

🙋‍♂️ Proč Češi vnímají EU tak, jak vnímají, jde to změnit a proč je špatný nápad posilovat Evropský parlament? Polovina Ředitelů Evropy o tom mluví v podcastu zEvropy, který dělá Právnická fakulta Univerzity Karlovy.

📷 Tihle školáci se pustili do chvályhodné aktivity, pořádají soutěž. Ano, souvisí s EU a týká se fotografování. Tady jsou detaily. A ceny prý „tento rok budou stát opravdu za to“.

Tečka podle Ondřeje Housky

Během výše zmíněného Green Deal Summitu, který pořádaly HN, přišli před budovu, kde se konal, demonstrovat fanoušci SPD a Trikolory. Prý proti zeleným fanatikům, kteří chtějí zničit českou ekonomiku. Ale nebyli sami, protestovali také různí aktivisté, kteří ještě poslali protestní otevřený dopis vládě, Evropské komisi, nám v HN nebo třeba České televizi, že prý firmy jako Shell, ČEZ nebo Komerční banka nemají právo se na takové konferenci podílet, protože samy škodí životnímu prostředí. Takže: SPD a Trikolora, to jsou takové chráněné dílny, kterým věda nic neříká. A Klimatická koalice nebo různí popuzení bojovníci na Twitteru zase úplně ignorují fakt, že zelenou transformaci nelze udělat ze dne na den, protože v takovém případě budou ulice plné pověstných žlutých vest. Jenže tím pádem nelze ignorovat společnosti, jako je třeba Shell. Prostě jsme v HN naštvali oba extrémy. Za mě to je signál, že to děláme dobře.

Odběr tohoto newsletteru si můžete zdarma přihlásit zde
Další informace najdete na hn.cz
         
Copyright © 2022 Economia – Newslettery, All rights reserved.

Již nechci dostávat tyto zprávy