Pod koronavirem bývá největší tma

• Obnovuji newsletter, protože věcí, které se nyní s minimálním zájmem dějí ve stínu koronavirové krize, je už opravdu hodně. Za jiných okolností by se jistě umístily na titulních stranách novin a hodně dlouho tam zůstaly. Tak některé alespoň zde.
• A druhá novinka – přeci jen dělání newsletteru zabere nějaký čas. Hodně lidí mě pobízelo ke zpoplatnění obsahu, ale to se mi nechce, protože už nyní je toho až moc za nejrůznějšími paywally. Přátelé z Investigace.cz proto pro mě otevřeli dárcovskou výzvu a komu newsletter přijde kvalitní, může přispět, aby pro ostatní mohl zůstat zdarma.

Tak a nyní už se pojďme podívat, co vše se odehrává v temném stínu covidu.

Záhada neexistujícího plánu Čunkovy nemocnice. Na ÚOHS míří žaloba

Už toto pondělí by se radní Zlínského kraje měli zabývat otázkou, zda podepsat veřejnou zakázku na projektanta nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích. Nejde zdaleka jen o věc jednoho kraje. Věc pečlivě sledují i ostatní krajské vlády a mnoho stavebníků, protože kauza určí, co se dá v Česku na sílu protlačit, obhájit u antimonopolu a stane se i argumentací při prosazování dostaveb nemocnic, domovů seniorů, škol, radnic a dalších nákladných staveb.

Prosazování nemocnice stálo pravděpodobně dosavadního populárního hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL) vítězství v krajských volbách a dokonce půjde do opozice. Ovšem to je jen politické vyústění, to byznysové zdaleka nekončí: než se bude poroučet, zakázku za 350 milionů na projektanta zamýšlené nemocnice může ještě podepsat. A toto vše se může dít poté, co jiný šéf na odchodu – předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj – zamítl protest proti zmíněné veřejné zakázce.

K tomu nyní nová informace. Jiří Slánský z hradecké firmy JIKA-CZ, která soutěž rozporovala u ÚOHS, plánuje rozhodnutí Rafaje napadnout ještě soudně.

• „Ano, současnou optikou plánujeme podat v nejbližší době žalobu na rozhodnutí úřadu. Jde o to, že nejsme srozuměni s argumentací předsedy úřady, respektive se nevypořádal s argumenty, případně je dle našeho právního názoru zkreslil, tak jak je uvádíme níže. V současné době se zpracovává žaloba s pečlivým zvážením jednotlivých kroků. Nejsme tlačeni časem jako v po prvoinstančním rozhodnutí. Chci pečlivou přípravu a poté jdeme ven.“

Zeptat se na názor pana hejtmana je těžké, protože po zveřejnění článku na Aktuálně.cz o celé kauze, se už omezil jen na stručnou SMS:

• „Pane Klimeš, není vhodné, abych komunikoval s člověkem pracujícím v dresu protistrany. Navíc se sám dehonestujete tím, že buď fakta nechcete vidět či si je neumíte zjistit.“

To jsem ani nevěděl, ale co kdyby pan hejtman pravdu, tak raději nechme mluvit samotná fakta, která orazil svým štemplem hejtmanův dobrý známý pan Rafaj.

Nechme teď stranou mnoho zvláštností jako byla mimořádně krátká lhůta na podání projektu, kvalifikační kritéria či svérázný požadavek na lékařského manažera, stejně tak vazbu klíčového člověka vítězného konsorcia na skupinu Penta (více ve zmíněném článku). A ocitujme z Rafajova rozhodnutí rovnou tu záhadu největší – o detailním rozkresu celé nemocnice, který nejprve přestal existovat, aby se jeho autor následně ocitl ve vítězném konsorciu projektanta.

Zlínský kraj poskytl v zadávacím řízení jen velmi obecný rozkres nemocnice, ale zároveň neopatrně na webu umístil jednu fotografii, kde se vedení kraje chlubí jedné návštěvě již detailně rozkreslenými pavilóny. Na to si oponenti samozřejmě stěžovali, zvláště když na celý projekt původně dostali jen měsíc, a ještě přes vánoční svátky – kdo by detailní plán již měl, byl by ve velké výhodě.

ÚOHS si vyžádal tedy stanovisko Zlínského kraje a autor detailního rozkresu musel tedy odpovědět. A to stojí za citaci:

• „Zmíněné výkresy nebyly nikým objednány. Jedná se o privátní pracovní materiál, který nebyl předmětem zakázky pro Zlínský kraj. Součástí každého projektového díla je mnoho skic, náčrtů a variantních schémat. Jejich množství je úměrné snaze projektanta hledat optimální řešení, prověřovat navrhované skutečnosti. Autor studie tedy sdělil, že na fotografiích zobrazené materiály vypracoval pro svou vlastní potřebu, a poskytl je k prezentaci na schůzku, která je zobrazena na fotografiích. Jedná se tedy o interní materiály společnosti Atelier-r, s.r.o., jejichž vznik nemohl zadavatel nijak ovlivnit, neboť bylo pouze věcí zpracovatele studie, jaké podklady si vytvořil pro zpracování studie nebo zda si nad rámec smlouvy se zadavetelem některé části studie dále pro svou potřebu rozpracoval, či/zda takové rozpracování vzniklo v jedné či více variantách apod.“

Tak si to přeložme do češtiny: Pan hejtman se návštěvám chlubí novou nemocnicí nad detailně rozkresleným návrhem pavilónů, ale to není jeho plán, protože si jej pro sebe udělala jen tak z plezíru firma, která ho pak hejtmanovi pouze půjčila, ale která již s krajem spolupracuje a také se pak stala součástí vítězného konsorcia. Panu Rafajovi na tom nepřišlo nic divného.

Není tak divu, že záhada neexistujícího plánu, který přesto existoval, bude jedním z argumentů Slánského z JIKA-CZ proti Rafajovu rozhodnutí:

• „Přestože zadavatel věděl o skutečnosti, že návrh podrobnějšího dispozičního řešení je již zpracován, přesto stanovil lhůtu pro zpracování studie jako jedno z kritérií hodnocení, čímž ostatní dodavatele postavil do zcela nevýhodné pozice. Zvýhodnění zpracovatele Studie pokládá předseda za přirozené, když důkazy (fotografie) navrhovatele zpochybňuje pouze tím, že je na nich vidět pouze jeden výkres, který byl vytvořen pro marketingové účely, aniž by cokoliv dále zkoumal či ověřoval.“

A ještě poznámka na závěr: nyní se vybírá hodně podivně Rafajův nástupce, ale tato kauza ukazuje, že není ani tak důležité jméno, ale že předseda ÚOHS má nárok na tak silné a svérázné slovo v druhé instanci. Více o současném stavu antimonopolu a co by se mělo změnit v mém rozhovoru s někdejším 1. místopředsedou ÚOHS Robertem Nerudou.

Hezoučký vzkaz z Hradu a hladový jaderný účet chce vyšší příspěvky

Další důležité téma, které covid úplně pohřbil, je případná dostavba jaderné elektrárny Dukovany. Že ovšem Pražský hrad nespouští jádro z očí, to nám připomnělo státní vyznamenání Františka Hezoučkého. O zásluhách inženýra v Dukovanech a v Temelíně nemůže být pochyb, ale pan Hezoučký rozhodně ještě není v důchodu a jeho dekorace metálem byla jasným vzkazem vládě i ČEZu.

Hezoučký totiž prosazuje hodně odvážnou cestu si smontovat nový blok Dukovan jako Merkur, a to koupí ruského jaderného ostrova a zbytek nějak „dobastlit“ českými firmami.

To Hradu samozřejmě imponuje a tak se Hezoučký na čas stal i poradcem na ministerstvu průmyslu, kde Hrad dlouhodobě spravuje energetickou část ministerstva. Odtamtud ovšem musel Hezoučký už před dvěma lety odejít, protože dosti neurvale prosazoval tento svůj sen, a ještě ho posílal z mailu poradenské firmy, která spolupracovala s Rusy.

• „Ano, je to jeden směr uvažování. A podle mě mnohem praktičtější než debata o tom, koho vyloučit či nevyloučit. Jde o to, pohlídat si klíčové prvky, jako je IT, systém ochrany, kontroly a řízení. A také se vyhnout tomu, abychom byli závislí na jediném dodavateli paliva. To je praktický přístup, jak mít celý projekt opravdu pod kontrolou.“

Hezoučkého Merkur tedy nebude, ale je otázka, zda nastoupená cesta, jak nechat vyhrát Rusy a přitom tvrdit, že to Rusové vlastně neovládají, protože předali dokumentaci, je o tolik jiná a méně riziková.

A ještě jedna podstatná zpráva kolem jádra, byť úplně jiná: Deloitte za skoro dva milióny pro Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vytvoří nový ekonomický model jaderného účtu. Tam jaderky odvádí ročně kolem 1,7 miliardy korun, nyní je tam přes 30 miliard a má se z něj v budoucnosti zaplatit kontroverzní hlubinné úložiště, jehož lokaci vláda stále nechce vybrat. Co je podstatné:

• „Výše poplatků na jaderný účet je stanovena v AZ fixní sazbou 55 Kč/MWh vyrobenou v jaderných elektrárnách. Tato sazba nezohledňuje inflaci a v budoucnosti bude muset být zvýšena,“ píše se bez obalu v zakázce.

A právě Deloitti mají SÚRAO vymyslet taková ekonomický model, aby se na účet sypalo více peněz.

Česko bude mít hlavu v cloudu s Microsoftem

Na jednu stranu koronavirus zcela obnažil, jak je komunikace českého státu tristní a digitalizace je jen marketingový termín pro nekonečné papírování. Na druhou stranu kvůli krizi opadl zájem, co se v této oblasti vlastně děje.

A děje se toho dost. Ministr průmyslu Karel Havlíček na vládu nese „Prohlášení o záměru České republiky a Microsoft Corporation“. Tento „Letter of Intent“ je sice nezávazný, ale „stanovuje strategické podmínky potenciálního strategického vztahu“. Microsoft by se chtěl podílet na vybudování eGovernment cloudu:

• „Toto prohlášení vyjadřuje současný záměr stran uzavřít navrhovanou obchodní transakci s cílem urychlit digitální transformaci zákazníka pomocí přesunu jeho existující infrastruktury do cloudu a vyhodnotit, ze strany společnosti Microsoft, proveditelnost zavedení cloudových služeb v České republice.“

Jistě, vše je zatím jen „závazně nezávazné“, ale nechtělo by to trochu větší debatu, jak a kdo bude zajišťovat strategické služby českého státu v cloudu? Nemá vláda trochu moc hlavu v oblacích?

Akční plán proti korupci. Vláda si tvrdě došlápne sama na sebe

Teď něco pro pobavení. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová nese na vládu Akční plán boje proti korupci na roky 2021 a 2022. Mnohé z toho jistě prospěje, ale nelze se ubránit při čtení černému humoru.

Důležitou prioritou je prosadit nový zákon o lobbování. Speciálně asi pro pana Faltýnka scházejícího se za nouzového stavu v zavřené restauraci s ministrem zdravotnictví platí dovětek:

• „Cílem návrhu je pozitivně vymezit to, co lobbování je, a pomoci tak všem aktérům, aby se vyhnuli činnostem, které nemohou a nemají být považovány za legitimní způsob prosazování dílčích zájmů v rámci veřejné debaty, ale za projevy korupce. Přijetím regulace lobbování by mělo dojít ke zvýšení transparentnosti nejen na vládní, ale i na parlamentní úrovni. S přijetím regulace musí být nutně spojena i osvěta zákonodárců tak, aby se byli schopni v nové regulaci dobře orientovat a uměli pro svou práci efektivně využívat prvky, které nová regulace lobbování přináší.“

K naprosto zmatečné komunikaci během krize a aktuálního pokusu o možnost tajení informací během krizových stavů můžeme třeba dodat toto:

• „Ministerstvo vnitra bude pokračovat v podpoře započatého legislativního procesu již vládou schváleného návrhu novely zákona o svobodném přístupu k informacím a zákona o právu na informace o životním prostředí tak, aby jeho přijetí vyvolalo žádoucí protikorupční efekt.“

K chaosu s nákupem všeho možného a všemi možnými i nemožnými způsoby lze zas například dodat:

• „Veřejná správa má v krizových situacích naprosto legitimně v rámci příslušných zákonů možnost využívat všechny zákonné instrumenty, které nabízí právní úprava veřejných zakázek.“

A samozřejmě nesmí chybět už asi dvacetiletá trvalka – slib ochrany whisleblowerů. Že to je pro vládní hnutí ANO priorita, potvrdila například již někdejší hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová svým trestním oznámením na záchranářku za to, že si dovolila říct, že nejsou roušky.

• „V roce 2021 bude klíčovým úkolem prosadit v Parlamentu schválení návrhu zákona o ochraně oznamovatelů a návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů, kterými má být do českého právního řádu implementována směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.“

Papír zjevně snese všechno...

Legislativní hitparáda 2021: Babiš se chystá na BIS a další vládní plány

Na vládu putuje důležitý dokument, který by nebýt koronaviru vzbudil náležitou pozornost. Plán legislativních akcí vlády na rok 2021 ukazuje, čím se tento kabinet rozloučí s vládnutím a co se ještě snaží procpat do norem.

Je toho hodně, tak taková malá hitparáda, řazeno dle nebezpečnosti.

1. Premiér Andrej Babiš se chce podívat do zákona o zpravodajských službách: „Cílem návrhu právního předpisu je zpřesnit vyjádření působnosti Bezpečnostní informační služby.“ Snad se tedy nebude zpřesňovat dle intencí Hradu.
2. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce dokončit energetický zákon. Ten se musí povést, už jsem o něm v newsletteru psal, protože například malým výrobcům energií by měl nabídnout hodně zajímavé možnosti (teoreticky): „Věcný záměr nového energetického zákona bude předložen vládě na podzim roku 2020. Následně bude vypracováno paragrafové znění nového energetického zákona s termínem předložení vládě do prosince 2021.“
3. Ministerstvo financí slibuje finanční arbitra, což může být účinná pomoc, nebo jen další nefunkční byrokracie: „Vytvoření nové právní úpravy řešení spotřebitelských sporů v oblasti poskytování a zprostředkování finančních služeb, která nahradí stávající zákon o finančním arbitrovi z roku 2002.Úprava má reagovat na trendy v oblasti řešení sporů, zvýšit efektivitu a kvalitu řešení spotřebitelských sporů a upravit způsoby projednávání sporů před finančním arbitrem.“
4. Ministerstvo průmyslu by zákonem rádo upravilo práva obcí, které za baráky nebudou mít jen skládku, ale rovnou skládku vyhořelého jaderného paliva. Oficiálně se to jmenuje „Návrh zákona o zapojení dotčených obcí a jejich občanů do řízení směřujících k výběru lokality pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech a k povolení provozování úložiště radioaktivních odpadů.“ To bude hodně konfliktní věc.
5. Ministerstvo práce už nyní příliš nezvládá návrh na financování dětských skupin, a to přijde ještě to nejlepší – najít tu správnou částku příspěvku. „Cílem je vydat prováděcí právní předpis, jak stanoví zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Prostřednictvím státního příspěvku na provoz jeslí a omezení maximální výše úhrady nákladů na financování služby péče o dítě v jeslích rodičem zajistit finanční dostupnost služby.“
6. A ještě jednou MPSV. Věcný záměr zákona o sociální práci je hodně sledovaný, doufejme, že se povede, prospělo by to celé republice. „Vytvoření jednotné legislativní úpravy sociální práce s cílem vymezit kompetence, povinnosti zúčastněných subjektů, zvýšení kvality a dostupnosti sociální práce, standardizovat výkon činnosti sociální práce, rozšířit moderní způsoby vzdělávání v oboru sociální práce i v dalším vzdělávání apod.“
7. A neunikneme ani jedné pěkné kulturní válce. Pod dozorem ministerstva kultury se pohádáme, co má či nemá být národní kulturní památka. „Doplnit soubor národních kulturních památek, na základě vědeckého vyhodnocení, o další významné kulturní památky, které mají zásadní vztah k české státnosti, patří mezi nejvýznamnější reprezentanty našeho kulturního dědictví a jsou dokladem úcty českého národa k významným dějinným událostem.“

Co číst

• Investigace.cz přináší pozoruhodné porovnání, za kolik se kde v Evropě kupovaly respirátory. „Například u nákupu výše zmíněných respirátorů vlády platily za ty samé respirátory FFP2 ceny mezi šesti a tisíci korunami za kus. Hranici tisícikoruny za jeden respirátor překonaly jen Česko a Ukrajina.“
   
• Na Aktuálně vznikla hezká grafika, jak kde ekonomicky vlády pomáhají. Kromě Česka společnost nikde nedovolila, aby státy výrazně nepreferovaly malé a střední podnikání.
   
• Proč tolik sílí vliv spikleneckých teorií a proč jim věříme? Zajímavý esej Kateřiny Smejkalové (byť je na něm hezky vidět ta neschopnost vystoupit z již poněkud nudného schématu, že za vše mohou ti zlí ekonomové). Může fungovat i jako anonce k mé knížce Česko versus budoucnost, kde mnohé ze zmíněného rozebírám. 
   
• K volbám v USA dva odkazy: Za přečtení stojí ostrý rezignační dopis investigativního novináře Glenna Greenwalda z Interceptu. To nevadí, pokud vám nic neříká ani jméno, ani médium. Jde o jeho text, který je ostrým obviněním čím dál polarizovanější novinářské scény, která nakonec místo ke konsenzu tenduje k neschopnosti dialogu a nakonec cenzuře. Mnoho z uvedeného sedí i na česká média.
   
• A druhý odkaz – často se rozlišuje Donald Trump a republikáni. To je jistě správné, ale i republikáni jako strana se výrazně posunuli od liberalismu a k populismu. Economist zveřejnil zajímavý graf z dat (pravda, hodně měkkých) švédského institutu V-Dem. Zajímavý není jen posun, ale především to srovnání s evropskými stranami.