Obsah newsletteru určujete i vy

• Takovou vlnu pozitivních reakcí na obnovení newsletteru jsem tedy nečekal. A že k tomu mnozí pošlete i finanční příspěvek, to už vůbec ne. Děkuji!
   
• Samozřejmě to i zavazuje. Kdo podporuje, ten rozhoduje. A já se budu snažit popisovat to, co vás zajímá. Dnes vybírám mail jednoho bankéře: „Překvapuje mě (i když...), že se v ČR vůbec nemluví o EU programech na podporu ekonomiky. Psal jste nedávno o EU Resolution Fund a že vláda si potichu rozdělila miliardy eur, které k nám mají připlout. To je skutečně něco, o čem by se mělo mluvit denně.“ Přání je mi rozkazem, podíváme se detailně do Národního plánu obnovy (a nebude to hezké).
   
• Ale v úvodu se nejprve koukneme na děsivou zprávu Rady vlády pro duševní zdraví, která ministrům poslala hodně tristní shrnutí dopadu pandemie na naši psychiku. Dále upozorňuji na novou seniorskou stranu. Pro pobavení uvádím hitparádu nejlepších zakázek, co v krajích nechali minulí hejtmani. Také důležitá změna Ředitelství silnic a dálnic na státní podnik. A na závěr pohádka, jak dřevař Babiš s novou lesnickou koncepcí ke štěstí přijde, i kdyby z vlády příští rok odešel.
   
• Díky za podporu, jen s vaší pomocí může newsletter otevřeně informovat.

Koronavirus napadl i naši psychiku

Rada vlády pro duševní zdraví poslala ministrům zhodnocení dopadů koronaviru na naši psychiku. Není to veselé čtení.

• "Nejde přitom pouze o chronické následky proběhlé infekce, strach z onemocnění sebe nebo svých blízkých, eventuálně výčitky z přenosu choroby a extrémní pracovní nasazení s následným vyčerpáním u pracovníků první linie, ale zejména o dopady sociální izolace a dalších opatření, která jsou přijímána k zabránění šíření infekce, a také ekonomické dopady, které budou – bohužel – důvodem růstu duševních obtíží v populaci v blízké budoucnosti."

Dle dat Národního ústavu duševního zdraví výskyt současných duševních onemocnění stoupl ze zhruba 20 procent na 30 procent. Riziko sebevražd se zvýšilo třikrát. Deprese také. Úzkostné poruchy dvakrát. Zvýšila se frekvence tzv. binge drinking (pití velkého množství alkoholu při jedné příležitosti).

Přes zvládnutí alespoň v nějaké míře distanční výuky, trpí i děti. Podle šetření České školní inspekce se 10 000 dětí vůbec nezapojilo v distanční výuce, duševní zdraví i rozvoj těchto dětí mohou být nyní i do budoucna výrazně ohroženy. Přišla změna životního stylu - narušení spánku, nedostatek podnětů, nedostatek sportovního vyžití, rutina, málo soukromí, konflikty a nárůst duševních onemocnění uvnitř rodiny.

Linka bezpečí registrovala zhruba 30procentní nárůst hovorů s tématem násilí v rodině, 30procentní nárůst osobních problémů (včetně psychických potíží) i 30procentní nárůst tématu problému s internetem (včetně sexuálního zneužívání).

Stát ovšem zareagoval. Zřídil linku 1212, navýšil kapacity, podpořil dobrovolnické programy. Nepříliš viditelné, ale důležité je zajištění úhrad a poskytování distanční péče v psychiatrických ambulancích či metodické doporučení ministerstva poskytovatelům následné lůžkové péče v psychiatrii, včetně doporučení k podpoře lidských práv v období epidemie.

Pandemie na Česko doléhá v oblasti duševního zdraví o to vážněji, protože dle zprávy je „oblast duševního zdraví dlouhodobě nedostatečně podporována a rozvíjena“ a nelze se „opřít o funkční systém péče a prevence“. V některých měsících vidíme „zvýšení preskripce benzodiazepinů v ordinacích praktických lékařů až o 50 procent“. To vše je v krizi nyní ještě mnohem viditelnější.

Už v létě Rada vlády pro duševní zdraví požadovala některá opatření. Vybírám ta zásadní:

• Nastavit mechanismus rychlé mobilizace zdrojů, s využitím dobrovolnictví (nutnost koordinace dobrovolnických organizací – Skaut, Červený kříž apod.) a participace ze strany občanů / uživatelů péče.

• Posílit preventivní programy na školách (v prezenční ale i distanční formě) – posílit fondy pro primární prevenci a podpořit zřizovatele škol k jejich využívání, zejména v oblasti podpory psychosociálního zdraví.

• Vytvořit síť zdravotních krizových center (1KC / kraj), jako komplexních center poskytujících telefonickou, ambulantní, terénní intervenci, i krátkodobou stabilizaci na lůžku.

• Využít fondy prevence zdravotních pojišťoven na podporu psychické odolnosti (programy prevence vyhoření u zdravotníků, programy zdravého životního stylu u lidí s duševním onemocněním atd.)

Evropa z Fondu obnovy modernizuje, my kupujeme říční lodě

Všechny unijní země od léta usilovně řeší, jak se co nejhlouběji zakousnout do balíku 750 miliard eur ze speciálního fondu obnovy, ze kterého se má modernizovat koronavirová Evropa. Česko si v rámci tohoto nástroje může zažádat o granty ve výši zhruba 6,7 miliardy eur (orientačně 172 miliard korun). 70 procent fondů přitom musí být závazně přiděleno v letech 2021–2022 a zbývajících 30 procent nejpozději v roce 2023. Času na dobrou strategii tedy není mnoho.

Vláda připravila Národní plán obnovy (NPO), který má většinu prostředků zastřešit. Bohužel bez jakékoliv veřejné diskuze. Andrej Babiš a Karel Havlíček na počátku října pokusili rychle prohnat vládou, neuspěli však, nezískali s polotovarem souhlas zbytku vlády. Takže premiér předal v polovině října v Bruselu předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové dokument, který ač nutně potřebuje souhlas Evropské komise, tak nemá ani souhlas české vlády.

Z NPO unikají útržky, ale kompletně vlastně dosud nikde nebyl zveřejněn, což je chyba.

Za vše mluví, že klíčovou prioritou fondu obnovy jsou zelené investice, ale když Karel Havlíček chtěl po vládě schválit například kapitolu Renovace budov a ochrana ovzduší za 19 miliard, u kolonky místo detailního plánu byl jen lakonický vzkaz: „Ke komponentě nebyly v požadovaném termínu dodány informace.“ U ochrany přírody a adaptace na klimatickou změnu za 15 miliard to samé.

Některé oblasti jsou rozpracované dobře (například digitální agenda), jiné vůbec ne.

O to více vyniknou některé detaily – nevíme sice, jak modernizovat celé oblasti za desítky miliard, ale již máme přesný plán podpory říční plavby, která dostane 50 nových lodí. Také nový web ministerstva spravedlnosti za 20 milionů je něco, co určitě Evropskou komisi ohromí.

Plán naprosto nerespektuje evropský semestr a z toho vyplývající doporučení pro země, jejichž respektování bude pro schválení plánu v Bruselu klíčové. Pravidelné semestrální volání po udržitelnosti penzí třeba Česko mohlo využít k zaplacení rozjezdu důchodové reformy. Ta je v základu hotová a ve střední variantě i zaplatitelná. V NPO sice formálně závazek „zlepšit dlouhodobou fiskální udržitelnost důchodového systému“ je, leč dál nic konkrétního v plánu není.

Podobné je to i s dalšími sliby v NPO. Deklaruje se snaha „zlepšit dlouhodobou fiskální udržitelnost systému zdravotní péče“, ale vláda jen lije další desítky miliard do systému přes státního pojištěnce a finanční udržitelnost naopak zhoršuje.

Některé sliby jsou vyloženě provokativní. Například slib „konsolidace strukturálního salda sektoru vládních institucí bude probíhat alespoň o 0,5 procentního bodu meziročně“, když premiér navrhuje rozvolnit zákon o rozpočtové zodpovědnosti, aby mohl prosadit radikální snížení daní spolu se zrušením superhrubé mzdy.

Je těžké z plánu vybrat něco konkrétního, když nemá jasné priority. Většina položek je zjevně jen vidlemi přeházená ze státního rozpočtu a velmi pravděpodobně mnohé z toho Evropská komise odmítne, protože nesplňují modernizační kritéria fondu. Vybírám trojici věcí, která mě zaujala svou odvahou.

1. Zrychlené daňové odepsání vybraného hmotného majetku za 15 až 20 miliard. Ministerstvo financí si nechce z fondu nechat proplatit jen ztrátu za hojně debatované daňové vratky. Ale také tam chce dát náklady na chystané zrychlené odpisy. „Hmotný majetek zařazený v první odpisové skupině by poplatník podle obecné právní úpravy odpisování odpisoval 3 roky, zatímco podle navrhované úpravy tento majetek odepíše již za 1 rok. Hmotný majetek zařazený ve druhé odpisové skupině by poplatník podle obecné právní úpravy odpisování odpisoval 5 let, zatímco podle navrhované úpravy tento majetek odepíše již za 2 roky.“ Jak to souvisí s modernizací? „Tato podpora sekundárně motivuje k investicím do novějších produktů, tj. k modernizaci výrobních prostředků poplatníků, tj. zejména k posunu směrem k větší ekologizaci a digitalizaci. Novější výrobní zařízení totiž v zásadě musí splňovat přísnější ekologické standardy a také je u nich větší kompatibilita s digitálním světem.“ Aha.

2. Bezpečná doprava za 36 miliard a spousta jiných dopravních investic za další miliardy. Uvidíme, jak česká vláda třeba obhájí v Bruselu, že rekonstrukce železničních tunelů za čtyři miliardy pomůže vybudovat zelenou a digitální Evropu.

3. Nové stavební řízení za 4,5 miliardy. Z fondu by se v podstatě měla proplatit celá reforma stavebního řízení. Bude zajímavé sledovat, jak česká vláda v Bruselu odůvodní, že stavební řízení pomalejší než v Čadu a Kongu u nás způsobil vir.

Jako protiváhu nabízím trojici menších věcí, které mohou snad dopadnout dobře:

1. Vybudování vysokorychlostního připojení k internetu pro školy za 400 milionů. „Podpora bude směrovat na připojení škol k vysokorychlostnímu internetu, které se nacházejí v bílém adresním místě. Pro školy vysokorychlostní přístup k internetu má neustále rostoucí význam. Zřízení gigabitové přípojky pro školy je přitom jedním z cílů EU.“

2. Kreativní vouchery za 610 milionů. „Kreativní vouchery jsou protějšek voucherů inovačních, ale zaměřené na měkké inovace (např. design webu, produktů a služeb, grafický design, práce s filmem a textem nebo marketingové strategie). Jedná se o příspěvek až do výše 85 % nákladů, maximálně však 150 000 Kč, pro SME na spolupráci s kreativními profesionály. Minimální hodnota zakázky musí být alespoň 50 000 Kč bez DPH.“

3. Modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce za tři miliardy. „Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti, zejména rekvalifikace, vzdělávání, opatření v souvislosti s nástupem práce 4.0. Podpora podnikového vzdělávání - rozvoj a znalostí digitálních technologií, zejména v malých a středních podnicích.“

Vláda by rozhodně měla celý plán včetně všech doprovodných dokumentů dát co nejrychleji k veřejné debatě, ať z toho polotovaru je možné do konce roku něco přijatelného dodělat, co skutečně přispěje k modernizaci republiky.

A je to tady: nová partaj Senioři 21

Je s podivem, že to vlastně někoho napadlo až tak pozdě. Seniorů ve stárnoucím Česku razantně přibývá, důchodová reforma neexistuje, pracovní trh rozhodně není pro seniory přívětivý. To vše si říká o čistě seniorskou protestní stranu. A je tady. V polovině října vzniklo nové hnutí Senioři 21.

Kdo stojí za hnutím, není snadné zjistit. Nakonec si mi ozval Jaromír Fojtík z Ostravy. Odmítá řeči, že půjde o další politický vehikl exsenátora Vladimíra Drymla, který nyní vede spolek Senioři ČR. Zároveň ale říká, že nové uskupení bude spolupracovat s "desítkami seniorských organizací".

• „Naše cíle - Senioři 21 se pokusí v parlamentu hájit zájmy všech seniorů, důchodců. Vadí nám pokračující politická, ekonomická jakož i morální devastace ČR."

A počítá, jakou může mít hnutí cílovou skupinu:

• „Podpora spočívá v množství potencionálních voličů. Při reálné úvaze, že nám dají hlas dva z deseti důchodců, pak jednoduchými počty dospějeme k výsledku - dvaceti čtyř poslanců.“

Do konce roku chce tato skupina představit politický program, ale na webu mají už sedm zásad, ve kterých je vlastně vše. 

1. Jsme zásadně proti posouvání hranice odchodu do důchodu. Hranice 65 let je pro nás maximální. (To jednoduše není s demografií Česka možné, takže na odboji proti posouvání hranice se dá snadno vydělat popularita.)

2. Valorizace starobních důchodů – všem stejně, protože zásluhovost byla určena výměrem důchodu. (To je také chytlavé, trvá nepoměrně déle vysvětlit realitu, že důchody jsou tak rozrůzněné – například nízké penze žen -, že vyrovnávací mechanismus by v přidávání měl být.)

3. Odchodem do důchodu ukončit povinnost seniorů platit koncesi České televizi a rozhlasu. (Nepodstatné, ale každé hnutí musí mít nějakou kulturní válku.)

4. Důchodový fond musí být nedotknutelný a musí být plněn z rozpočtu 12% HDP (dnes je to 7.5 %.) (Vtip je v tom, že na 12 procent HDP podle projekcí dostoupáme v roce 2060 i bez jakékoliv změny kvůli nepříznivé demografii. Proto se právě už nyní má provést reforma.)

5. Provést revizi neziskových organizací. (Další kulturní válka, která vydrží více jak jedno volební období.)

6. Zajistíme seniorům seznámení s IT technikou, „chytrými“ telefony, ekonomické minimum. (Správný požadavek reagující na obecnou nejistotu seniorů v dnešním světě, kterou stát neřeší.)

7. Nebudeme prosazovat výplatu třináctého důchodu, ale jen deset tisíc každému důchodci před Vánocemi. (Pokud si nyní vláda ANO a ČSSD myslí, že seniory omámí pěti tisíci, brzo zjistí, že ostatní umí násobit.)

Před časem jsem psal, jak strana Důchodci za životní jistoty se v roce 1998 těsně nedostala do sněmovny a její předseda Eduard Kremlička pak kvůli prohře v sázce snědl brouka. Ale to mohl oslovovat rezervoár 1,3 milionu seniorů přes 65 let. Nyní jich je přes dva miliony a za pár let jich bude 3,2 milionu.

• „Je proto na zodpovědných stranách, aby už nyní vymýšlely novou společenskou smlouvu s čím dál početnější armádou seniorů. Pokud politici nechtějí, aby senioři volili protestně, pak jim musí nabídnout vedle dávek i chytré pobídky k delší pracovní aktivitě, dostupnou sociální a zdravotní péči, bydlení. Dosavadní hybatelé politiky − mladí a lidé středního věku − už důchodce prostě nemohou přehlížet, protože ti je velmi brzo přečíslí. Pokud se na rozvoj stříbrné ekonomiky vykašleme, brzo vznikne zase jistě nějaký Kremlička. A tentokrát už brouka určitě nebude muset jíst.“

Sbohem Asfinagu, z ŘSD bude státní podnik

A ještě vzniká jedna zajímavá politická síla. Nepůjde o partaj, ale o nový státní podnik. Mocná příspěvkovka Ředitelství silnic a dálnic se má transformovat na státní podnik Správa dálnic a silnic.

Je to zajímavá historie. Že příspěvkovka není vhodná, to věděl snad každý ministr dopravy. Ale debata oscilovala vždy mezi současným stavem a případnou akciovkou plně vlastněnou státem.

Někteří ministři chtěli ŘSD transformovat dle rakouského Asfinagu, aby mohla dopravní infrastrukturu financovat i svými dluhopisy (takto mi to naposledy vyprávěl Dan Ťok).

Nová strategie nyní posuzuje variantu i akciovky, i státního podniku. Akciovka by sice využila „již ověřené zákonné úpravy, zefektivnění činnosti a zvýšení hospodárnosti vynakládání finančních prostředků a zlepšení postavení ŘSD a.s. jako zaměstnavatele na trhu práce“, ale vadí „časová, organizační a finanční náročnost transformace a užší možnost zásahů do její činnosti ze strany Ministerstva dopravy, když u akciové společnosti nelze nikdy zasahovat do jejího obchodního vedení.“ To je ale právě klad Asfinagu, že ho politici nemohou plundrovat dle volebního cyklu.

Takže raději státní podnik, kde management není nakonec vůbec za nic zodpovědný, což uvádí nepokrytě i materiál:

• „Mezi nevýhody naopak pak patří zejména omezená odpovědnost ředitele státního podniku, který jako jeho zaměstnanec odpovídá za výkon své činnosti dle Zákoníku práce do výše 4,5násobku svého průměrného měsíčního platu.“

Zjevně je na státním podniku politická shoda, protože autor věcného záměru opravdu nenechal na akciové variantě niť suchou. U akciovky by tak byla například prý i „potřeba zvýšené ochrany před insolvencí a exekucí“.

Hejtmani odchází, smlouvy zůstávají

V mnoha krajích dosavadní politický establishment odchází. To však neznamená, že za sebou nenechávají dárečky pro nástupce. Již jsem psal o některých kauzách minule (novinkou je, že ohledně zamýšlené nemocnice ve Zlíně i stará rada doporučila Jiřímu Čunkovi svým usnesením, ať se na to vykašle a nic už nepodepisuje). Tak dnes už jen malou osobní hitparádu těch nejkrásnějších smluv.

1. Středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová 26. října podepsala smlouvu na distribuci magazínu Středočech za půl milionu, ta navazuje na rámcovou smlouvu z letošního léta. Příjemcem peněz je Strategic Consulting, firma Jana Čížka, který se proslavil spoluprací s Tomiem Okamurou, za SPD i kandidoval.

2. Zlínský hejtman Jiří Čunek 27. října podepsal s KPMG smlouvu skoro za milion na hodnocení potenciálu cestovního ruchu ve Zlínském kraji. Jak je možné hodnotit rozvoj cestovního ruchu, když za necelý týden může přijít nová garnitura s úplně jiným zadáním, jak propagovat kraj?

3. Jihomoravský hejtman Bohumil Šimek se zase 12. října rozhodl, že si musí od E&Y za 2,3 milionu nechat zjistit, jak transformovat nemocnice na jednu příspěvkovku. Je samozřejmě možné, že si příští měsíc už nový hejtman bude přát něco jiného, ale studie již je zadána...

Takto se dá samozřejmě pokračovat dále. Středočeský a Zlínský kraj excelovaly v předvolebních smlouvách, ale i ostatní hejtmany zjevně pobídl ke smluvní aktivitě fakt, že kvůli koronaviru jejich poslední podpisy nikdo nezkoumá.

Liberland v Kolíně

Už čtyři roky má český podnikatel a politik Vít Jedlička svůj stát Liberland kdesi v zátočině mezi Chorvatskem a Srbskem. Ale nyní se vrací do Čech.

Vznikl nový institut Liberland Institute, který nabízí „kurzy a vysokoškolské vzdělávání; vědecký výzkum; publikační činnost; spolupráce s vysokoškolskými a vzdělávacími institucemi; pořádání konferencí a seminářů; organizace odborných stáží, pracovních cest a exkurzí.“ Zajímavé jsou další figury – institut řediteluje prorektor a spolumajitel kolínského školy Academia Rerum Civilium - Vysoká škola politických a společenských věd Vladimír Srb:

• „Liberland Institute, z.ú. jsme založili s panem Mgr. Vítem Jedličkou, se kterým se známe profesně několik let díky mé knize o politických systémech evropských mikrostátů.“ 

A dodává, že peníze jdou za Jedličkou, který úspěšně hospodaří na přivlastněném kousku země a vydělává třeba na prodeji občanství:

• „Konkrétní zásady financování má na starosti správní rada, kterou vede pan magistr Jedlička. Vztah k Liberlandu není právně žádný, instituce je zřízena podle českého práva a sídlí v ČR, ale již z názvu je jasné, že předmět činnosti (vzdělávání, věda, výzkum) bude realizován v těch oblastech, které se týkají právě projektu Liberlandu (stát, politika, ekonomika apod.) - konference, semináře, vzdělávací kurzy, výzkumné projekty apod.“

Třeba se tak z Kolína do Liberlandu brzo bude jezdit i na Erasmus, byť poněkud stísněný.

Nová koncepce pro dřevaře Babiše

Dřevařský byznys není pro holding obmyšleného Andreje Babiše tím základním, ale je v něm nyní v největším střetu zájmů. Firma Uniles je zásadním dodavatelem státních Lesů České republiky. Poslední sérii smluv za stamilióny podepsaly oba subjekty na počátku listopadu, objemově podle propočtů Hlídače státu je mezi nimi byznys za 64 miliard.

Zároveň ministr zemědělství Miroslav Toman, který má Babiše za nadřízeného a jsou spolu historicky propojeni i přes Agrární komoru, nyní prosazuje novou koncepci státní lesnické politiky do 2035. Ta je už schválená, ale nyní chce vládou schválit ještě „aplikační dokument“ - jízdní řád změn. Důležitou prioritou je především „zajistit konkurenceschopnost lesního hospodářství a navazujících odvětví a jejich význam pro regionální rozvoj“.

Ministerstvo zemědělství chce také „revidovat a snížit počet povinností uložených lesním zákonem vlastníkům lesů, popřípadě upravit jejich tvrdost, za účelem získání větší volnosti v jejich rozhodování při obhospodařování lesů“. Zároveň úplně změnit lesní správu:

• „Vyjmout státní správu lesů a státní správu myslivosti z obecného systému státní správy a vytvořit speciální státní správu – 'lesodohlédací úřady' mimo strukturu spojeného modelu veřejné správy s důrazem na poradenskou a osvětovou činnost státní správy.“

Pro mimořádné postihy dřevařského byznysu by pak měl vzniknout „lesnicko-dřevařský fond k řešení mimořádných situací“.

Strategickou surovinou by už nemělo být zjevně jen lithium, ale právě i dřevo:

• „Zařadit dřevo do strategických surovin státu (surovinová strategie státu) a vytvořit strategické materiály z oblasti vyššího uplatnění dřevní hmoty, dřevařského výzkumu a bioekonomiky,“ požaduje materiál.

A teď finance. Ministerstvo chce „úpravu legislativy v energetice za účelem řešení přebytku dřeva v průběhu kalamitní situace a jejích následků“, hlavně rozšíření zeleného bonusu o 1,2 miliardy ročně. Dále je třeba „posílení stávající nedostatečné výše zdrojů a rozsahu finančních podpor současně poskytovaných MPO do rozvoje dřevozpracujících podniků“. A také do dřevařství výrazně více nasměrovat eurofondy:

• „V rámci efektivní stimulace sektoru bude nutno nastavit rozpočet podpor mnohonásobně vyšší.“

Zásadní změny je dle harmonogramu schválit už příští rok. I kdyby tak Babiš z vlády odešel, dřevařská část jeho obmyšlené firmy má erár zasmluvněný na spoustu let dopředu a asi se podaří výrazně více otevřít do byznysu i dotační penězovody.

Co číst

• Tragický azersko-arménský konflikt pomalu odchází z prvních stránek novin, což je chyba. Navíc má i českou stopu. Investigace.cz upozorňuje, že Ázerbájdžánská elita si oblíbila jižní Čechy. Politicky exponované osoby zde investují i podnikají, přestože jinde jsou vyšetřovány z korupce.
   
• Už jsem je letmo zmiňoval v komentáři o velmi mizerném vládním návrhu na rušení superhrubé mzdy. Ale expertní studie, jak lépe upravit daň z příjmu, je vhodné si přečíst komplet. Jak tu od think-tanku IDEA, tak tu od ekonomů VŠE.
   
• "Nedochází k žádnému rozštěpení společnosti na nesmiřitelné tábory. Že je nějaká názorová skupina velmi hlasitá, neznamená, že je zároveň početná," velmi správně připomíná sociolog Martin Buchtík.
   
• A americké prezidentské volby. Pozoruhodně velký počet osobností v českém veřejném životě vyměnilo svou epidemiologickou expertízu za hluboké znalosti americké politiky.
  V minulém newsletteru jsem sdílel průzkum, jak se v čase celí republikáni posunuli k populistickým a neliberálním pozicím, trumpismus zdaleka není jen projektem jednoho muže, je i reakcí na poptávku, která se opět nečekaně silně ozvala. 
  Zajímavé je pročítat i reflexe pomýlených průzkumů. Z těch pokornějších doporučuji Politico a Economist. K tomu zajímavý graf, jak průzkumy podceňovaly podporu republikánského kandidáta v roce 2016 i 2020 - často jde o stejné státy se stejnou chybovostí.