Novinky z DIVIZNY

To je jen řečnická otázka. Nejen že může, ale rozhodně to i dělá. Jak vysvětluje český biolog Jan Šobotník: „Pokud by termiti nerozkládali odumřelé dřevo, tak by obsah CO₂ v atmosféře byl výrazně nižší než ten, jak ho máme, a teplota na Zemi by byla o několik stupňů nižší.“ Vidí tak termity vedle člověka jako nejdůležitější živočišný druh mající globální dopad. Celý rozhovor lze slyšet zde.


Hmyz ale může mít vliv na klima i trochu oklikou a v měřítcích, která si možná teď ještě nedovedeme úplně představit. S rostoucí lidskou populací a potřebou ji nasytit, případně i poptávkou po západním stylu stravování je chov hovězího dobytka stále na vzestupu. Přitom krávy jsou pro Zemi větší ekologickou zátěží než všechna auta na světě. Doprava má na svědomí asi čtrnáct procent emisí skleníkových plynů, zato produkce hovězího až o několik procent navíc. Spolu s vysvětlením, jak se vědci snaží využít genetiku skotu nebo úpravy krmiva směrem k menší produkci metanu to připomíná pořad České televize Horizont zde.


Neexistuje ale nějaká jednodušší cesta, jak získávat proteiny a současně nezatěžovat planetu?
O tom, že zemědělství a produkce potravin má na klima silný vliv se přesvědčili i vědci z projektu Drawdown (drawdown = nadčerpání, okamžik, kdy se do atmosféry bude uvolňovat méně uhlíku, než kolik ho bude ukládáno). Pokusili se vyčíslit, jaký potenciál ve snížení CO₂ by měly různé oblasti lidské činnosti. Výsledkem je seznam 100 řešení ke zvládnutí globálního oteplování seřazených sestupně dle významu, který jeden z autorů Chad Frischmann, komentuje následovně: „Uvažujeme – li o řešení klimatu, často myslíme na výrobu elektřiny. Uvažujeme o obnovitelné energii jako nejdůležitějším souboru řešení a je nesmírně důležitý, ale při prvním pohledu na seznam si všimneme, že jen prvních 5 z horních 20 se týká elektřiny. Co nás překvapilo je, že se 8 z horních 20 řešení týká potravinového systému. Dopad jídla na klima může překvapit mnoho lidí, ale tyto výsledky ukazují, že rozhodnutí, které o potravinách děláme každý den, o potravinách, které produkujeme, kupujeme a konzumujeme, jsou možná těmi nejdůležitějšími příspěvky, kterými jednotlivec může přispět k odvrácení globálního oteplování.“ Celé video je možné shlédnout zde.

V duchu předchozích odstavců tedy nepřekvapí, že mezi 5 projektů, které se dostaly v kategorii změna klimatu do finále cen SDGs 2020 (17 cílů přijatých všemi státy OSN, které mají řešit globální sociální, ekonomické i environmentální problémy do roku 2030) je i projekt společnosti SENS Foods CZ s.r.o.  Jejich cílem je produkovat udržitelný hmyzí (v tomto případě cvrččí) protein. Jak to vypadá? V Sens postavili největší farmu cvrčků na světě, kde cvrčky chovají. Životní cyklus od vajíčka po dospělce trvá 30 dní. Dbají i na humánní usmrcení a zpracování cvrčků. Výsledný produkt je pak ze 70 % cvrččí protein srovnatelný s nejkvalitnějším hovězím, 20 % tuk (více omega-3 a omega-6 než má losos), 5 % chitin, mikroživiny. Prodává se ve formě cvrččí mouky nebo v různých výrobcích typu proteinových tyčinek. Do cen SDGs se dostal díky tomu, že ve srovnání s hovězím masem potřebuje na stejnou produkci 2 000× méně vody, 15× méně půdy a 12× méně krmiva. Více o firmě zde: https://damesens.cz/.

Brožuru výsledků všech kategorií SDGs 2020 plnou inspirativních nápadů naleznete zde.

Využití cvrčků jako potraviny zní možná trochu divoce, ale jak k tématu poznamenává český biolog a kněz Marek Vácha v pořadu Českého rozhlasu Leonardo plus: „Všechno je v hlavě. Indové se na nás koukají skrz prsty, protože jíme hovězí, Židé a muslimové, že jíme vepřové. Asiaté si říkají, co jsme to za lidi, když konzumujeme něco tak krásného jako králíci. Hmyz je nepochybně nevyužitý zdroj proteinů a je jednoduché ho pěstovat. Ekologicky to dává obrovský smysl, protože je to velmi laciné.“ 

Celý pořad zaměřený na hmyz nejen z pohledu možné potraviny budoucnosti je k poslechu zde.

Kdo ví, třeba jednou dokážou i cvrčci ovlivnit klima Země a zastíní i ty tolik úspěšné termity.