Milé čtenářky a milí čtenáři,

aktuální lockdown na dobré náladě nikomu nepřidá, výzkumy ale vykazují opravdu varovný pokles důvěry ve stát. Důvodů k tomu může být celá řada - od zvýhodňování velkých firem přes neochotné sdílení informací státem a chybějící vizi dalšího rozvoje země až po kritický stav médií. 

V Evropě sílí útoky na nezávislost veřejnoprávních i soukromých médií, Evropská komise však rozšiřuje balíček podpory celému odvětví. V mediální sekci se soustředíme především na stupňující se boj o hlavu ředitele ČT v Radě ČT, do níž se aktuálně volí 4 noví radní.

Různí aktéři se shodují, že v Národním plánu obnovy jsou mezery - chybí vize i komplexní pohled. Půjde o promarněnou šanci? Nejen to se dozvíte v sekci veřejné finance.

V sekci ženy pod tlakem pandemie přibližujeme, jak aktuální situace dále prohloubila již tak nerovné postavení žen. K MDŽ nám ale vláda nadělila schválení strategie rovnosti žen a mužů do r. 2030.

Aktuální průzkum Nadace OSF k dopadům pandemie ukazuje, že  40 % NNO očekává problémy s fundraisingem. Dobrou zprávou je, že na podporu soukromých dárců se mohlo spolehnout 47 % organizací. V sekci praktická podpora připomínáme i grantovou výzvu Civic Europe pro občanskou soudržnost a zmiňujeme i další příležitosti (např. k posílení vašich digitálních kompetencí).

Přínosné čtení i poslech Vám přejí

Káťa, Jana  a Petr z Glopolisu :-)

DŮVĚRA VE STÁT

Klesá důvěra ve stát, rostou obavy z pandemie. Z dat PAQ Research za poslední období mj. vyplývá, že počet lidí s velkými obavami z epidemie vzrostl na 50 % (jako na vrcholu 1. vlny). Ze ztráty zaměstnání má velké obavy přibližně pětina pracujících. Z těch, kteří mají omezený úvazek či pracovní příjem, má velké obavy přibližně 40 %.

Zvýhodnění velkých firem kritizuje stále více různých organizací. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu T. Prouza upozorňuje, že peníze dostanou, poklesnou-li jim tržby o 25 %, zatímco malé firmy se musí propadnout o 50 %. Ekologické NNO vyzývají vládu i k uzavření průmyslových a velkých podniků na nezbytně nutnou dobu, aby opatření byla efektivnější a ve společnosti rozložena férově. Navíc v době, kdy dluží zdravotníkům odměny, neodškodňují adekvátně zavřené podniky, o podpoře služeb a kultury ani nemluvě, našli ministři 3,7 mld. Kč na kompenzační bonusy za emisní povolenky okruhu cca 100 firem (vč. Agrofertu).

Novela Infozákona se nyní projednává na výborech, načež by měla i s pozměňovacími návrhy zamířit do 2. čtení. I její 2. verze, která  leží ve Sněmovně od října 2019, ale hrozí největším zásahem do práva občanů na informace od r. 1989. Vznikla proto pracovní skupina ANO, Pirátů a ČSSD, která s Ministerstvem vnitra a Rekonstrukcí státu připravila komplexní pozměňovací návrh. Ten by měl odstranit řadu problematických ustanovení a upravit zákon tak, aby chránil úředníky, ale současně zbytečně neomezoval žadatele.

Média slábnou i v Evropě. Reportéři bez hranic v indexu svobody tisku za r. 2020 uvádí, že napříč střední a východní Evropou sílí útoky vlád na ediční nezávislost veřejnoprávního vysílání, negativní trendy lze sledovat i v západní Evropě - slabší vláda práva, útoky, online hrozby a finanční problémy. 

Podpora EU. Po Akčním plánu pro demokracii a akčním plánu „Evropská média v digitální dekádě” chce na podporu médií v březnu Komise zahájit tzv. Evropské fórum zpravodajských médií nad potřebami sektoru. Kromě technické nabízí i pomoc finanční: do 20 % z prostředků fondu obnovy (na digitální transformaci) spadá i mediální sektor. V rámci centrálně řízeného programu Kreativní Evropa (navýšeném z 1,6 na 2,2 mld. eur) bude mít odvětví médií navíc “vlastní obálku”. 

Regulace politického marketingu. Transparency International (TI) vydala analýzu politické reklamy online, vč. případové studie ČR. Na 60 % zemí nemá regulaci žádnou. TI proto doporučuje aktualizovat pravidla politických financí a politické reklamy v digitální éře, zejména ověřovat identitu politických sdělení, trvat na odpovědnosti online platforem a inzerentů za transparentnost reklam, posílit finanční reportování politických subjektů a online platforem, omezit tzv. microtargeting a posílit standardy pro obchodování s daty uživatelů.

Situace v Česku. Dle expertů roste politický a mocenský vliv na veřejnoprávní média, postupuje i oligarchizace soukromých médií a snižování jejich plurality. Hrozby vnímají např. v netransparentním a nekompetentním jednání Rady ČT, v odmítání informací novinářům či v dlouhodobých útocích na ně. V důsledku pandemie sice vzrostl zájem o zpravodajství - v únoru nejnavštěvovanější kategorie na českém internetu, ale také vliv dezinformací. Výpadky tržeb tištěných titulů a příjmů z inzerce za r. 2020 dosahují téměř 2 mld. Kč a navíc mnohá média ani nedosáhla na podpůrná opatření státu. 

Blíže k odvolání šéfa ČT. Výroční zpráva, kterou bude 24. 3. schvalovat Rada ČT, obsahuje zásadní ustanovení: ČT údajně porušuje zákon o České televizi, zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání či Kodex ČT, protože na rozdíl od jiných politických stran SPD nemá ve vysílání  prostor adekvátní svému zastoupení v parlamentu. 10. 3. Rada ČT konstatovala, že P. Dvořák nesplnil její usnesení požadující interní statistiky pozvánek do zpravodajských pořadů a radní H. Lipovská prosadila usnesení, že P. Dvořák porušil povinnosti stanovené zákonem, protože nechal na stížnost odpovědět jednoho ze svých ředitelů. Rada ČT tak získala zákonné odůvodnění pro jeho případné odvolání.

Kandidátů do Rady ČT je 56. Za situace, kdy k odvolání ředitele je třeba 10 hlasů z 15 má po dvoudenním veřejném slyšení (sledujte online reportáž) 18. 3. volební výbor vybrat 12 finalistů pro 4 volná místa, užší nominaci pak postoupí plénu Sněmovny k finální tajné volbě. Radní se ujmou funkce 31. 5. Letos by měla následovat ještě jedna volba, protože 16. 9. končí mandát radnímu Z. Šarapatkovi. Celkově se letos obmění třetina Rady ČT, bez personálních změn pak bude rada pracovat další dva roky. 

Promarněná šance s Národním plánem obnovy? Byznys, svaz obcí i nevládní organizace se na jediné společné debatě k NPO shodly, že v něm chybí vize a milníky, kam chce Česko jít v obnově a modernizaci, a provázání s tím, co by mělo být financované z dalších fondů EU. Proces přípravy byl netransparentní, veřejnost nemá přístup k aktuální verzi. Plán připomíná lepení děr ve státním rozpočtu po zrušení superhrubé mzdy spíš než rozjezd důležitých reforem. Podle Senátu je sbírkou nápadů ze šuplíku. MPO svůj přístup obhajuje, matně připustilo, že řídící orgán bude podobný monitorovacím výborům pro operační programy ESF+. Zdrojů z EU na transformaci je pro ČR dostatek, vláda by měla ukázat, že je umí dobře zkombinovat a využít. 

Podívejte se na záznam z diskuse k NPO pořádané CEBRE 10. 3.

Sociální služby za 10 km dálnice. Z rozhodnutí vlády má být navzdory protestům NNO i doporučením Evropské komise 10 % z Evropského sociálního fondu (ESF+) pro 2021-2027 (5,2 mld Kč) přesunuto do infrastrukturálního Fondu soudržnosti. Iniciativa Za bydlení vyzývá vládu, aby situaci přehodnotila, neboť snížení investic do lidských zdrojů povede k prohloubení chudoby, sociálnímu vyloučení a ke zvýšení bytové nouze. K výzvě se přidalo 35 organizací.

Jak se Česku daří čerpat evropské dotace? 

ŽENY POD TLAKEM PANDEMIE

Krize prohlubuje nerovné postavení žen. Ženy tvoří většinu personálu v první linii i v nejvíce postižených sektorech. Pravděpodobnost ztráty zaměstnání nebo výrazného snížení příjmu je u žen o 24 % vyšší než u mužů. Zároveň vzrostla potřeba neplacené péče o děti a blízké kvůli lockdownům a uzavření škol. Průměrná míra nerovností v odměňování je  však v Česku 5. nejhorší v EU. Nedávná studie odhalila, že přestože ženy tvoří většinu zdravotnického personálu, jen 3,5 % krizových pandemických štábů má rovné zastoupení žen a mužů. 

Situace v Čechách. O ratifikaci tzv. Istanbulské úmluvy bude dle zmocněnkyně pro lidská práva H. Válkové zřejmě rozhodovat až příští vláda, která by měla dokument obdržet do konce června 2022. Výzkum CVVM ukázal, že zastánců Istanbulské úmluvy je dvakrát víc než odpůrců, ale řada lidí na dokument nemá názor a neví, co by měl v praxi přinést. 8. 3. vláda schválila strategii rovnosti žen a mužů do roku 2030. Ta mj. zmiňuje, že předmětem dezinformací a mylných interpretací se Istanbulská úmluva stala v zemích východní a střední Evropy, v západní Evropě tyto reakce nevyvolávala.

Interaktivní mapa "Ženy v politice 2021", kterou společně vydaly Inter-Parliamentary Union a UN Women, ukazuje, že ženy tvoří pouze čtvrtinu členů/ek národních parlamentů (přijímají tam přitom výrazná klimatická opatření), pětinu ministrů/yň vlád a jen 22 států světa má v čele ženu (dochází v nich k větším investicím do opatření proti chudobě a sociální ochrany).

PRAKTICKÁ PODPORA

Dopady pandemie na NNO - negativní. Průzkum Nadace OSF ukázal, že pandemie měla zásadní vliv na NNO. Pocítily ho zejm. menší organizace s nižším rozpočtem. 62 % organizací se potýká s nutností omezit práci se svými klienty, což má dopad na nejzranitelnější skupiny obyvatel. Pětina očekává, že bude muset své aktivity a služby ještě více omezit, každá 10. pak snížení počtu pracovníků. Čtvrtina respondentů musela vracet peníze za nerealizovaný projekt. 40 %  očekává zásadní problémy s fundraisingem, 39 % má obavy z ukončení grantů a dotací. Řešením by mohlo být rozvolnění plnění a správy projektů ze strany dárců. 

.. i pozitivní. Mezi povzbudivé trendy pandemie patří podpora individuálních dárců, na něž se mohlo spolehnout 47 % organizací. 66 % rozšířilo či zefektivnilo způsoby práce zaměstnanců, podobné procento zefektivnilo i komunikaci v organizaci a 44 % organizací rozšířilo nebo zefektivnilo komunikaci s klienty či příjemci aktivit. 48 % objevilo v důsledku pandemie nová témata a směry činnosti, 37 % začalo realizovat nové aktivity či služby a 36 % navázalo nové podoby spolupráce. 

Grantová výzva pro občanskou soudržnost. Připomínáme možnost přihlásit se do grantové výzvy Idea Challenge, která je určena pro jednotlivce a organizace, aby podpořili aktivní občanství a propojovali názorově nesourodé skupiny. Vyhlašuje ji evropský inkubátor pro lokální občanské iniciativy Civic Europe, partnery v ČR jsou Spiralis a Glopolis. Přihlásit se můžete do 26. 4.

Webinář pro žadatele o grant programu Active Citizens Fund k bilaterální spolupráci se bude konat 23. 3. od 14:00 hod. Dozvíte se, jak vypadá občanský sektor v Norsku a na Islandu, jaké jsou přínosy spolupráce se zahraničními partnery, a seznámíte se s konkrétními příklady úspěšného navázání spolupráce. V programu ACF lze průběžně žádat o bilaterální granty. Spolupráce s donorskými zeměmi je prioritou programu ACF, proto budou na podzim podporovány projekty s partnery z těchto zemí. Registrovat se můžete do 22. 3.

Posílení digitálních kompetencí občanských organizací nabízí nová průběžná výzva vypsaná Nadací OSF. Potřebujete ve vaší organizaci zlepšit dovednosti v používání digitálních technologií? Požádejte si o akční grant na cca 30-70 tis. Kč na projekt na 1-12 měsíců. Letos se budou vyhodnocovat žádosti podané do 31. 5.

Inkluze a posilování důvěry. European Civic Academy 2021 - Rebuilding trust in democracy: na 1. ze 3 setkání se bude diskutovat na téma “Inkluze: pro lidi, s lidmi” společně s předními akademickými pracovníky a aktéry občanské společnosti. Více informací naleznete v pracovním dokumentu. Zaregistrovat se můžete do 22. 3. 

Spolupráce pro odolnou demokracii. Abychom posílili demokracii, potřebujeme nové způsoby myšlení a spolupráce. Připojte se 25. 3. k webináři s A. Kahane, M. Bojer a A. Akpan a buďte součástí diskuse o budoucnosti demokracie, která vás donutí k zamyšlení.

Měníte svět k větší udržitelnosti? Asociace společenské odpovědnosti oceňuje projekty, které míří k naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) od OSN. Ceny SDGs 2021 dávají příležitost jak velkým globálním firmám, tak i malým a středním podnikům včetně občanských organizací, škol a měst k tomu, aby ukázali, jakým způsobem pomáhají svým podnikáním a činností aktivně naplňovat principy udržitelného rozvoje. Registrace probíhá v termínu 1. až 30. 3. 

Archiv všech předchozích čísel najdete zde.
K odběru se můžete přihlásit prostřednictvím tohoto odkazu.
Newsletter pro Vás připravuje tým Glopolis, kontakt: Kateřina Vrbová, vrbova@glopolis.org.