|
ČBA NEWS
|
|
|
|
Klesající počty nakažených a stoupající proočkovanost nám dávají naději, že se náš život pomalu vrací do normálu. Dokazují to i čísla. Objem nově poskytnutých spotřebitelských půjček začíná po měsících stagnace opět růst. To znamená, že lidé začínají opět utrácet. To je dobrá zpráva nejen pro banky, ale i pro české hospodářství, jehož oživení potřebujeme jako sůl. A právě restart ekonomiky bude tématem dalšího dílu ČBA FOCUS, který pro vás právě připravujeme. Pozvání do něj tentokrát přijali: Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, Petr Dvořák, generální ředitel národního pivovaru Budějovický Budvar a Miroslav Zámečník, ekonom České bankovní asociace. Moderování se znovu ujala Daniela Písařovicová. Diskuze to bude opět zajímavá. Dozvíte se například, jak dlouho nám pravděpodobně potrvá, než se odrazíme od pomyslného dna a vrátíme se k růstové trajektorii, jak se s krizí mohou vypořádat jednotlivé obory, a jak každý z nás může pomoc znovu rozjet ekonomiku zasaženou koronavirem. Nový díl ČBA FOCUS můžete sledovat již tento pátek na YouTube kanále ČBA nebo na Spotify.
Zachovejte nám přízeň a užívejte jara. Doufám, že bude plné jen dobrých zpráv.
|
|
|
Monika Zahálková,
výkonná ředitelka
|
|
|
|
|
|
| Zájem o půjčky opět roste, lidé začínají utrácet |
|
|
|
|
|
Po několika měsících stagnace zájem o spotřebitelské půjčky opět oživuje. V únoru narostl oproti předchozímu měsíci objem nově poskytnutých spotřebitelských úvěrů o 16 %. Jsou to první signály, že lidé se chtějí vrátit ke svým nákupům, jako to bylo před pandemií. Spotřebitelské úvěry v pandemickém roce podle statistik ČNB stagnovaly. Celková úroveň měsíčních objemů byla nižší než v roce 2019. Obvyklý objem nových půjček se pohyboval mezi 6 a 7 mld. korun, v dubnu 2020 byl objem nově poskytnutých spotřebitelských půjček dokonce pouhých 4 mld. korun. „Nižší zájem o spotřební úvěry v loňském roce byl logicky daný menší spotřebou. Ať už chtěnou nebo vynucenou. Nicméně oživení zájmu o půjčky v lednu i únoru je známkou toho, že se život pomalu vrací do normálu a lidé opět začínají utrácet. Dá se očekávat, že v létě se bude opakovat stejný vzorec chování koronaviru jako vloni. Tím pádem začnou lidé znova žít, více nakupovat a budou k tomu chtít využít, ve větší míře než v loňském roce, i spotřební úvěry," komentoval očekávaný vývoj spotřebitelských půjček Vladimír Staňura, hlavní poradce České bankovní asociace. |
|
|
|
|
|
|
| Boom hypoték pokračuje: touhu bydlet ve vlastním nezastavila ani pandemie, hypotéku plánuje 13 % Čechů |
|
| Minulý rok byl co do objemu hypotečních úvěrů rekordní a začátek roku 2021 má slibně nakročeno. Jen v březnu sjednaly banky pode Fincentrum Hypoindexu hypotéky za neuvěřitelných 45 miliard korun, tedy jednou tolik než v břenu loňského roku. Objem poskytnutých hypoték se tak za první čtvrtletí letošního roku vyšplhal na téměř 100 miliard korun. O půjčku na bydlení má, i přes probíhající koronavirovou pandemii, zájem 13 % Čechů. Pro naprostou většinu je totiž hypotéka jediná cesta k vlastnímu bydlení. Vyplynulo to z březnového průzkumu České bankovní asociace. |
|
| Memoradum ČBA pro Udržitelné finance podepsaly další subjekty |
|
| K závazku podílet se na vytváření podnikatelského prostředí, které povede k udržitelnému a společensky odpovědnému rozvoji země, přistoupila koncem března Stavební spořitelna České spořitelny a minulý týden také Sberbank. Celkem se k Memorandu ČBA přihlásilo již 15 subjektů. Součástí závazku je mimo jiné připravenost bank spolupracovat s veřejnou správou v rámci řešení specifické situace ČR při spolufinancování projektů realizovaných za pomoci EU fondů. Banky jsou rovněž připraveny pomoci spolufinancovat ve spolupráci se státem strategické projekty co nejefektivnějším způsobem tak, aby jejich realizace co nejvíce přispěla k udržitelnému rozvoji naší země. |
|
| Procento pozitivních testů v bankách v minulém týdnu opět pokleslo |
|
| Týdenní výkaz za čtyři největší banky, jež jsou součástí tzv. kritické infrastruktury (ČS, ČSOB, KB a UniCredit Bank), potvrzuje další pokles podílu pozitivních antigenních testů, a to z 0,24 % na 0,19 %. „Při takto nízkých číslech již každý pozitivní záchyt navíc změní statistiku, takže nechceme podléhat předčasnému optimismu, nicméně trend je zřejmý," upozorňuje výkonná ředitelka ČBA Monika Zahálková a dodává: „Opakovaně testováni jsou všichni zaměstnanci, jejichž přítomnost na pracovišti je v zájmu obsluhy klientů na pobočkové síti či z důvodů zajištění provozu nezbytná." |
|
| Finanční instituce budou využívat digitální stopu klientů při posuzování rizik |
|
| Úvěrový registr CRIF – Czech Banking Bureau provedl nedávno výzkum mezi bankami na téma „Vliv pandemie na schvalovací procesy v bankách a finančních institucích". Z průzkumu vyplynulo, že jako největší interní riziko hodnotí finanční instituce „data a informace", tj. jejich využití a integraci v souvislosti s největším externím rizikem, kterým je „změna v chování klientů". Finanční instituce, v daleko větší míře než dosud, proto plánují využít při řízení rizik v retailu transakční údaje na běžném účtu a digitální stopu klientů. Z externích zdrojů chtějí využít nejvíce údaje od telco operátorů a open data zdroje. Jako reakci na pandemii chtějí finanční domy rovněž měnit svoje úvěrová pravidla (credit policy). Tuto změnu upřednostňují před zásahy do skórovacích karet. Finanční instituce tedy s velkou pravděpodobností považují pandemii za přechodný jev, a mění tak pravidla, nikoliv modely. |
|
| Covidovým programům se daří, chystá se další podpora |
|
| Záruční programy s přídomkem COVID, které v průběhu roku vláda schválila jako jeden z důležitých nástrojů ke zvládání recese způsobené protiepidemickými opatřeními, měly původně skončit posledním dnem minulého roku. Dočasný rámec veřejné podpory však byl kvůli pokračující vážné epidemiologické situaci prodloužen nejprve do poloviny a posléze až do konce letošního roku. Na čerpání úvěrů v rámci čtyř „covidových" záručních programů ke konci prvního letošního čtvrtletí lze ilustrovat správnost průlomového rozhodnutí poprvé v historii Česka konstruovat záruční program za provozní financování COVID III jako decentralizovaný, kdy stát ručí až do výše 30 % za portfolio provozních úvěrů, které na základě schválených kritérií sestavují komerční banky. S nastupujícím oživením nazrála i v segmentu malých a středních podniků doba na vyšší podporu úvěrů investičních, na niž bude zaměřen do finálního stádia příprav spějící záruční program COVID III – Invest. |
|
| Evropská rada dala zelenou novému centru kompetencí pro kybernetickou bezpečnost |
|
| EU se rozhodla posílit bezpečnost internetu a dalších kritických sítí a informačních systémů zřízením centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost, jehož úkolem bude soustřeďovat investice do výzkumu, technologií a průmyslového vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti. Tento nový subjekt se sídlem v rumunské Bukurešti bude zejména směrovat financování týkající se kybernetické bezpečnosti z programů Horizont Evropa a Digitální Evropa. „Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost" bude spolupracovat se sítí národních koordinačních center určených členskými státy. Centrum bude také spojovat hlavní evropské zúčastněné strany, včetně průmyslových subjektů, akademických a výzkumných organizací a dalších příslušných sdružení občanské společnosti, tak aby vytvořily komunitu kompetencí pro kybernetickou bezpečnost, jež bude zlepšovat a šířit odborné znalosti v oblasti kybernetické bezpečnosti v celé EU. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bankovní identita je Zákonem roku |
|
| Zákon o bankovní identitě, univerzálním způsobu identifikace v on-line prostředí, s velkým náskokem zvítězil ve 12. ročníku prestižní ankety Zákon roku. Tento způsob elektronického ověření totožnosti je doposud největším digitalizačním projektem bankovních domů ve spolupráci se státem. S bankovní identitou se mohou klienti bank přihlašovat do systému veřejné správy nebo k některým službám soukromých firem. Zákon nabyl účinnosti 1. ledna letošního roku a za tři měsíce od spuštění získalo bankovní identitu již přes 5 milionů klientů bank. |
|
|
|
Poslanci schválili novelu exekučního řádu |
|
| Poslanecká sněmovna schválila v polovině dubna novelu exekučního řádu, která po 20 letech vnáší jiná pravidla do procesu vymáhání dluhů. Nyní ji projedná Senát. Odborníci doufají, že ten do novely doplní komplexní odbřemenění systému od milionů nevymahatelných exekucí z minulosti, a hlavně zavedení principu teritoriality. „Obáváme se, že řada návrhů k novele občanského soudního řádu a exekučního řádu vznikala bez expertní oponentury, nejsou k nim zpracovány žádné analýzy dopadů a lze očekávat, že jejich přijetím by mohlo dojít k značně nezamýšleným negativním účinkům. Zejména návrh na zavedení takzvané teritoriality exekutorů má potenciál rozvrátit systém vymáhání pohledávek, aniž by jakkoli pomohl dlužníkům," uvedl Filip Hanzlík, náměstek výkonné ředitelky České bankovní asociace. „Věříme však, že se parlament nedá v závěru volebního období zlákat k experimentům s vážnými riziky pro vymahatelnost práva a tím i stabilitu české ekonomiky," uzavřel Filip Hanzlík |
|
| Informace ke schváleným ČBA kodexům a standardům najdete zde.
|
|
|
|
|
|
|
| Finále celoevropské soutěže European Money Quiz |
|
|
|
|
| V úterý 20. dubna 2021 se uskutečnilo finále mezinárodní soutěže ve finanční gramotnosti pro studenty ve věku 13-15 let European Money Quiz, kterou pořádá Evropská bankovní federace. Letos probíhala celá soutěž kompletně on-line a zapojilo se do ní celkem 28 zemí. Finálové kolo, kterého se zúčastnily vždy dvojice vítězů z kol národních, bylo v anglickém jazyce. Českou republiku reprezentovali David a Zuzka ze Základní školy Chýně, kterým patří obrovské uznání a díky. Na stupních vítězů stanuli zástupci z Maďarska, na druhém místě skončilo Irsko a na třetím místě se umístili studenti ze Slovenska. Všem moc gratulujeme a těšíme se na příští, již čtvrtý, ročník! Na záznam z finále se můžete podívat ZDE. |
|
|
| ČBA EDUCA slaví čtyři roky! |
|
|
|
|
| Dnes jsou to na den přesně čtyři roky od okamžiku, kdy se pod hlavičkou ČBA EDUCA uskutečnil vůbec první termín zkoušek odborné způsobilosti pro oblast spotřebitelských úvěrů. Čtyři roky úsilí, neustálého zlepšování a rozšiřování služeb, přineslo nejen členským bankám ČBA, ale i celému trhu, obrovské výhody a změnu v přístupu k provádění zkoušek. Kromě cenově velmi přívětivého nastavení, zavedla ČBA EDUCA do praxe dálkový dohled komise i možnost skládat v rámci jednoho termínů zkoušky z různých oblastí. Nejen v souvislosti s epidemickou situací a vládními omezeními uvedla jako první na trh zkoušky prováděné kompletně distančním způsobem. Za celou dobu fungování ČBA EDUCA se zkoušek zúčastnilo více než 86 000 uživatelů a téměř 57 000 z nich bylo úspěšných. I přes právě končící přechodné období pro pojištění jsou v celkovém součtu stále nejžádanějšími zkoušky pro distribuci spotřebitelských úvěrů, které úspěšně složilo již 26 500 osob. Zájemci se mohou připravovat na zkoušky ze všech oblastí na portále www.cbaeduca.cz. Kromě standardního e-learningového kurzu mohou využívat i mini testy, trenažéry s otázkami podle oblastí, trenažéry sestavené podle úspěšnosti otázek, kvízy atp. Zkoušky odborné způsobilosti pro penze, spotřebitelské úvěry a kapitálové trhy navíc ČBA EDUCA nabízí i v anglickém jazyce, a to včetně přípravných e-learningových kurzů. Kromě přípravy na zkoušku zajišťuje ČBA EDUCA i kurzy, které slouží k trvalému udržování znalostí v oblasti spotřebitelských úvěrů a kapitálových trhů a následné vzdělávání pro oblast pojištění. Pro systém Android je navíc k dispozici i mobilní aplikace, která umožňuje studium i mimo dosah internetu. Jsme rádi, že tu pro Vás můžeme být, děkujeme za Vaši přízeň! |
|
|
|
|
| Útoky hackerů v době pandemie narůstají. V bezpečí nejsou firmy ani jednotlivci |
|
Koronavirová epidemie a s ní zvýšený pobyt lidí v online prostoru představují pro hackery ideální situaci. Značně se proto navýšil počet útoků na organizace i běžné uživatele. Útoky jsou navíc čím dál sofistikovanější. Zatímco v případě institucí dochází zejména k únikům osobních a obchodních dat, v případě obyčejných lidí se útočníci zaměřují nejčastěji na zcizení finančních prostředků na bankovních účtech nebo citlivých dat, například přihlašovacích údajů. S útoky tak čím dále častěji bojují sociální sítě, státní instituce, firmy bez ohledu na velikost, ale i třeba nemocnice. Bezpečnostní situaci zkomplikoval mimo jiné přechod na vzdálenou práci.
„Podle dostupných dat začalo během pandemie pracovat z domovů 40 % zaměstnanců, u některých firem pracují v současnosti z domova dokonce téměř všichni zaměstnanci. Z technologického hlediska je nutné zpřístupnit na dálku různé interní systémy a data, což umožňuje několik technologií, například VPN (virtuální privátní síť) nebo protokoly pro vzdálenou správu – Remote Desktop Protocol (RDP)," říká Petr Barák, předseda Komise ČBA pro bankovní a finanční bezpečnost.
Právě na protokoly pro vzdálenou správu se útočníci zaměřili. Jen v lednu a únoru letošní roku zachytili bezpečnostní analytici společnosti ESET v České republice přes 800 milionů pokusů o prolomení protokolu pro práci na dálku. Celkově se jedná o více než 15 tisíc unikátních počítačů, na kterých se podařilo včas útok detekovat a zastavit jej. Pokud srovnáme data za první čtvrtletí loňského a letošního roku, počet uživatelů, kteří byli cílem těchto aktivit, se v České republice meziročně zvýšil o 92 procent, ale počet pokusů o útok se za stejné období zvednul bezmála devětkrát.
Vydírání jako nový nástroj
Institucím a firmám, jejichž bezpečnostní systémy napadením neodolaly, dávají hackeři často možnost ukradená data odkoupit zpět, a to za velmi vysoké částky. Firmy tak často doplácejí na podcenění zabezpečení a nedostatečnou prevenci při práci s daty a ukradená data z jejich systémů končí na tržištích darkwebu. „Stejně jako pro každého z nás, i pro firmy platí, že by ve svých zařízeních a systémech měly uchovávat vždy pouze to, co je skutečně nezbytné. Pokud data uchovávat nemusí, je bezpečnější je odstranit. Vše ostatní znamená, že se o data musí důsledně starat, tedy řídit riziko nejen obsahu (citlivosti) dat, ale i způsobu jejich uložení, zabezpečení, přístupu k nim a dalšího nakládání s nimi, za což nesou vzhledem k tomu, že jsou v roli jejich zákonného správce, i právní odpovědnost," komentuje Petr Barák z bankovní asociace.
V posledním roce útočníci přišli s řadou dalších metod, jak oběti z řad firem a institucí vydírat a vydělat na nich. Příkladem může být zejména doxing. Ten vznikl jako reakce na menší účinnost kampaní využívajících ransomware, což je zjednodušeně řečeno vyděračský software, který blokuje počítačový systém, dokud oběť nezaplatí výkupné. Pokud uživatel či firma ale správně zálohují, ransomware je neohrozí a útočník o šanci na výkupné za opětovné zpřístupnění zašifrovaných dat přijde. Vydá-li se ale útočník cestou doxingu, oběti de facto vyhrožuje zveřejněním takto získaných dat. Což pro firmu představuje reputační riziko, ale i riziko ztráty dat z výzkumu, interních informací, obchodních tajemství a podobně.
Na pozoru by se měl mít každý klient banky
Zvýšenou pozornost ochraně svých dat by měli věnovat i soukromí uživatelé. Ukradená data z firem a institucí, jako jsou telefonní čísla, adresy, jména příbuzných ale i hesla, si pak hackeři a další podvodníci dle potřeby různě přeprodávají a následně je používají pro další útoky.
Navíc, na uživatele internetu v tuto chvíli míří nejen phishingové útoky v podobě masových kampaní s infikovanými e-maily či v podobě falešných stránek, lačnících po přihlašovacích údajích k bankovním účtům a samozřejmě finančních prostředcích na nich, ale čím dál častěji se objevuje i tzv. vishing. To je podvodná technika založená na vyvolání strachu a zpanikaření oběti. Klientovi volá v neobvyklý čas útočník vydávající se za bankéře a s pomocí osobních údajů o klientovi, které získal například z ukradených databází či sociálních sítí, si získá jeho důvěru. Ten pak snadno uvěří, že je jeho účet byl napaden a jediné, co jeho prostředky „zachrání“, je jejich odeslání na účet, který mu falešný bankéř sdělí. Tato podvodná technika sice není tak častá jako phishing, ale vede ke značným škodám. Klient může přijít o veškeré prostředky a než si svou chybu uvědomí a kontaktuje banku či policii, jsou již peníze nenávratně pryč.
„V současné době jsou útoky sofistikovanou kombinací analýzy ukradených dat, psychologických triků a vhodného načasování. Je to sázka na pravděpodobnost. Čím více o vás útočník ví, tím větší šanci má vás zaskočit ve slabý okamžik a vymámit z vás přístupové údaje," vysvětluje Petr Barák a dodává, že základem je nezpanikařit a uvažovat racionálně: „Banky přihlašovací údaje, PINy ani údaje z platebních karet od klientů nikdy nevyžadují. Stejně tak neposílají v mailech, SMS ani jinak odkazy na stránky, kam mají klienti tyto údaje zadávat. Údaje nikomu na vyzvání neposkytujte a urychleně kontaktujte svou banku – můžete tak pomoci někomu, kdo již tak obezřetný jako vy nebude."
Riziko se skrývá v mobilu
Od počátku roku taktéž narůstá objem bankovního malware v mobilních telefonech, jedná se zejména o bankovní trojský kůň Cerberus. V únoru analytici zachytili 40% nárůst detekcí. Tento škodlivý kód dokáže pomocí vysokých oprávnění udělených uživatelem odcizit přihlašovací údaje do internetového bankovnictví a také obejít dvoufázové ověření přihlášení. Proto je důležité dbát také na bezpečnost našich telefonů. Infikované aplikace pocházejí z neoficiálních zdrojů. Odborníci doporučují aplikace stahovat výhradně z oficiálních obchodů jako jsou Google Play či App Store a používat renomovaný bezpečnostní software, který potenciální riziko včas odhalí. Uživateli to nepřidělává žádné starosti, ale je to skutečně nejspolehlivější prevence. Cerberus navíc ohrožuje jen internetové bankovnictví, nikoli aplikace bank. Proto je vhodné používat pouze oficiální bankovní aplikace a ověřovat platby pomocí otisků prstů nebo FaceID. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
