AKTUALITY

Kulatý stůl k tématu nadužívání psychotropní medikace u lidí s mentálním postižením

Dne 7. prosince 2023 se v Poslanecké sněmovně PČR uskutečnil kulatý stůl zástupců zdravotních a sociálních služeb k tématu nadužívání psychotropní medikace u lidí s mentálním postižením. Setkání zorganizovala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Mgr. Klára Šimáčková Laurenčíková a předseda Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny PČR MUDr. Vít Kaňkovský. Zúčastnili se náměstci MZ a MPSV, zástupci sociálních služeb a stejně tak zástupci služeb psychiatrických. Za ty byli přítomni lékaři PN Opařany, PN Bohnice a za výbor PS dr. Vaněk a dr. Šilhán.

Jednání zahájil redaktor Petr Třešňák jako zástupce iniciativy #netlum, která si klade za cíl právě změnu přístupu k medikaci pacientů s mentálním postižením. Pan Třešňák představil výsledky průzkumu, který v rámci iniciativy realizovali za pomoci ÚZIS. Na základě dat, která měli k dispozici, identifikovali necelých 63.000 pacientů s dg. mentálního postižení, z nichž 40 % vykazovalo chování náročné na péči a 37 % užívalo antipsychotika. Z osob užívajících antipsychotika 80 % netrpělo dle dat ÚZIS psychotickým onemocněním. Poukázali pak na to, že ve srovnání s ostatními rozvinutými zeměmi jsou takové počty neúměrně vysoké, protože většinová praxe směřuje k výraznějším využití nefarmakologických postupů. Přivítali proto možnost diskuze zvl. se zástupci psychiatrické obce k možnostem zlepšení situace v této oblasti, mj. proto, že tato skupina pacientů často není schopna sama hájit své potřeby a zájmy. Navrhli mezi možnostmi zlepšení mj. zpracování doporučeného postupu léčby, zařazení tématu do postgraduálního vzdělávání psychiatrů a možnost vzdělávání stávajících praktikujících lékařů.

V následné tříhodinové diskuzi ze strany zástupců psychiatrů zazněly dílčí výhrady k metodě a argumentaci, neboť počet osob s mentálním postižením je jistě vyšší, než odpovídá informacím získaným z ÚZIS, kde jsou registrování pouze pacienti, kteří z nejrůznějších důvodů – nejčastěji problémového chování – přišli do kontaktu se zdravotnickými službami, a tedy procenta léčených pacientů budou nižší. Stejně tak většina přítomných poukázala na neúměrný důraz proti použití antipsychotik, která jsou jednak v dnešní době bezpečnější než v minulosti, ale navíc jsou podávána off-label široké skupině psychiatrických pacientů bez mentálního postižení. Což ovšem nezpochybňuje některé problémové oblasti, např. vysoké dávky psychofarmak podávané u těchto pacientů nebo využívání medikace jako jediné a první intervence u problémového chování. Za PS společnost jsme vyjádřili připravenost se tématu dále věnovat a podpořit tvorbu doporučeného postupu i edukaci odborníků. Psychiatři jistě ochotně rozšíří své povědomí o moderních postupech léčby, aby výsledky jejich odborné činnosti byly co nejlepší. Problém však primárně začíná před návštěvou psychiatrických služeb, protože farmakologická intervence je často očekávána nebo vyžadována samotnými pečovateli pacientů, ať již se jedná o rodiny či instituce. Nejpřímější cesta ke snížení počtu medikovaných pacientů tak směřuje především přes vyšší kompetence pečovatelů a rozvoj edukačních služeb pro ně, protože nemedikovaní zůstanou ti pacienti, kteří nebudou potřebovat psychiatrické ošetření. Což vůbec nevylučuje, že i mezi psychiatrickými přístupy je co zlepšovat, všímat si excesivních farmakologických intervencí, zvažovat za příznivých okolností jejich redukci, používat léky s příznivějším terapeutickým profilem aj.

Každopádně zajištění lepší péče pro tuto skupinu pacientů předpokládá také její lepší finanční ohodnocení. Nefarmakologické postupy vyžadují jednak zájem a ochotu je aplikovat, stejně tak ale  více personálu pro péči o pacienty a jejich proškolení k analýze potřeb pacientů, ať už ve zdravotní či sociální oblasti. O možnostech prioritizace této obtížně se bránící skupiny pacientů a rozvoji služeb pro ně v oblasti ambulantní a akutní i následné lůžkové péče se věnovala závěrečná část diskuze, na níž naváže další setkání v příští roce.