Copy
Zobrazit newsletter ve vašem webovém prohlížeči
Vážení čtenáři,

existují témata, o kterých lze psát neustále dokola, a stejně se nevyčerpají, protože je v každém okamžiku někdo řeší. Ve světě investic jsou to návodné články o tom, kam přesunout peníze ze spořicích účtů a jak si zafixovat ještě poměrně vysoké úroky.

Kam až klesnou úroky na spořicích účtech, respektive hypoteční sazby, není přitom až tak jasno. V centrální bance nyní probíhá (doufejme, že intenzivní) diskuse, jaká vůbec je takzvaná přirozená úroková míra v ekonomice, tedy kam až lze snižovat sazby.

Od covidových dob se totiž hodně věcí změnilo. Zintenzivnil přechod na zelenou ekonomiku, prudce vzrostly investice do umělé inteligence, zvýšilo se globální napětí. To vše vede k větší poptávce po úsporách, a tedy pravděpodobně k růstu oné přirozené úrokové míry.

Co to znamená v praxi? V Česku může klíčová sazba ČNB klesat ještě relativně rychle, ale jakmile bude začínat čtyřkou, další pokles může být už poměrně opatrný. Banka by totiž měla brát v úvahu i výsledky diskuse ve Spojených státech nebo v eurozóně.

Právě v USA centrální bankéři posunuli svůj odhad ideální sazby na úroveň 2,5 až 3,5 procenta a očekávat lze vyšší posun oproti covidové éře také v eurozóně. Ve své poslední prognóze přitom ČNB uvádí, že by sazba na začátku roku 2025 měla být 2,5 procenta.

Pokud tomu tak skutečně bude, může koruna zažít solidní fičák a oslabit, protože zcela zmizí výhoda vyšších sazeb koruny. Současná debata v ČNB je proto opravdu klíčová. Hraje se o to, kolik budou stát úvěry, kolik bude vynášet spoření a co se stane s korunou.

Pro zájemce o techničtější výklad doporučuji esej analytika Štěpána Drábka. Jak naši předplatitelé jistě zaregistrovali, začali pro nás psát mladé chytré hlavy z Econetu a jejich texty mohu jen doporučit.

Vyšel nový díl podcastu MoneyPenny, kde se díváme na firemní úvěry, které stále nesou dvojciferné úroky. Bavili jsme se s Vítem Endlerem z Fingood především o rizicích, jak přesně funguje zástava a kdy ani ona investora nespasí.


Dnešní témata:

Vsadit všechno na jednu kartu?
Co takhle koupit si vlastní posed?

Akcie jako ultimátní volba

Když akcie zpravidla poráží většinu drobným investorům přístupných aktiv, mohlo by být logické vložit celé své portfolio pouze do nich. A právě s takovou myšlenkou přišla nová studie, která už dva měsíce pohání vášnivé debaty v zámoří.

Na co výzkumníci přišli?

Tři američtí profesoři nashromáždili 2500 let dat. Jinak řečeno, sesbírali časové řady sledující vývoj akcií a dluhopisů ve 38 zemích světa včetně Česka. Na základě analýzy těchto dat došli k několik zajímavým a také kontroverzním závěrům. Vyplynulo jim, že jednak nedává smysl mít v portfoliu dluhopisy a jednak, že je ideální držet vysoké pozice v domácích akciích.

Proč budí studie vášně?

V investičním světě už je nějakou dobu standardem stavět portfolio z akcií i dluhopisů. Na tomto principu stojí nejznámější portfolio 60/40, v němž je 60 procent akcií a 40 procent dluhopisů. Záměrem takového rozložení je diverzifikace, tedy nižší kolísavost. A druhá kontroverze vychází z tvrzení studie, že vysoký podíl domácích akcií je vhodný pro kohokoliv, třeba i pro Čechy.

Co finančníky tolik dráždí?

Především interpretace dat samotnými profesory a následně i laické veřejnosti. Ze studie vychází, že ideální portfolio maximalizující výnos by mělo mít 35 až 50 procent v domácích akciích. Pro Spojené státy to podle finančníků dává smysl, ale pro 13 z 38 ekonomik, jejichž trhy se propadly i o více než 80 procent a některé se nikdy nevzpamatovaly, jde o nebezpečnou myšlenku.

A jak je to s těmi dluhopisy?

Dluhopisy v posledním roce za akciemi výrazně zaostávají, což pohání narativ preferující akcie. Úloha dluhopisů je ale už zmíněná diverzifikace. Navíc dluhopisy nemusí být jen otloukánci. Mezi lety 1871 a 1941 je akcie nebyly schopné konzistentně porážet. Mimochodem doporučuji si ke změnám narativů zásadně ovlivňující finanční trhy v řádu desítek let přečíst skvělou Buffettovu esej.

Proč se studií vůbec zabývat?

Podobné generalizující závěry jsou vždy nebezpečné, protože neberou v úvahu třeba schopnost daného člověka zvládat své emoce. Jistě pro řadu lidí může dávat smysl posílat 100 procent prostředků určených k investicím do akcií, ale bude jich minimum. Nejdůležitější je mít na začátku finanční plán a podle něj řídit investice.
Více se dozvíte zde

Co takhle vlastní posed

Blíží se narozeniny mé přítelkyně, a tak jsem neuváženě navrhl, že bychom mohli zkusit glamping, tj. různé alternativní bydlení zpravidla v přírodě. Za dobrý nápad jsem to přestal považovat, když jsem viděl ceny za nocleh klidně na úrovni pětihvězdičkového hotelu u moře.

Proč nejedeme k moři?

Vysoké ceny běžně kolem čtyř až pěti tisíc korun za noc a na měsíce dopředu zaplněné termíny naznačují, že by v daném byznysu mohly být poměrně vysoké marže. A jak se správně říká, v podnikání nejde zpravidla o to, přijít s převratnou myšlenkou, ale dělat něco jen o trochu lépe. Tudíž mi samozřejmě začalo vrtat hlavou, jak daný byznys funguje.

Kolik glamping vynáší?

Záleží, co si k jeho provozování člověk pořídí. Může jít o chatku, posed, geodetickou kupoli, jurtu nebo řadu dalších alternativ, kdy se ceny pohybují od stovek tisíc do cca 2,5 milionu korun. Když se vezme v úvahu průměrná obsazenost, fixní náklady (kromě obydlí také na pozemek) a náklady spojené s provozem, návratnost investice je mezi třemi až pěti lety.

Na co si dávat pozor?

Největší opruz s investováním do glampingu je podle námi oslovených podnikatelů jednoznačně hledání vhodného pozemku. Není možné si na daném pozemku postavit, co vlastník chce, ale k čemu je určený. Samozřejmě existuje možnost zažádat si o změnu v územním plánu, ale to stojí čas, klidně stovky tisíc korun, a navíc je majitel v libovůli úřadů.

Jaké pozemky jsou vhodné?

Zajímavé pro glamping je, že od července začíná platit novela stavebního zákona, která říká, že objekty alternativního bydlení pro celoroční obývání si lze bez stavebního povolení postavit na jednoduše řečeno zahradě s rodinným domem. Rekreační obydlí až do 55 metrů čtverečních lze bez povolení postavit na pozemku, který je určen právě k rekreaci.

A proč tam teda jedeme?

Vlastnické bydlení je v Česku nedostupné a nelze očekávat, že se na tom něco změní. Proto roste mezi mladými lidmi popularita alternativního bydlení právě v objektech určených pro celoroční obývání. Tyto objekty, typicky modulární domy, jsou přitom zajímavou alternativou ke klasickým domům. A proto není špatný nápad si vyzkoušet, jak se v nich bydlí.
Více se dozvíte zde

Co neminout

Přeji vám hezký začátek jara!
 
David

Kniha oprav a připomínek 👉 zde. Investiční kniha 👉 zde.
Portfolio tracker 👉 zde. Investiční skupina 👉 zde.
Upozorňujeme, že neposkytujeme investiční poradenství a nejde o investiční rady. O vašich konkrétních investicích a finanční situaci je vždy vhodné se poradit s odborníkem.
         

 
Copyright © 2021 Economia, a.s.
Hospodářské noviny, HN.cz – All rights reserved.
Kontakt: Hospodářské noviny, Pernerova 673/47, 186 00 Praha 8, Česká republika
E-mail: redakce@hn.cz

Infolinka: 233 071 197
Zpravodaj dostáváte na základě přihlášení k odběru nebo jako předplatitel Hospodářských novin.
Nejste pravidelný odběratel tohoto newsletteru? Můžete se jím stát ZDE
Pro odhlášení odběru klikněte ZDE.

Archiv zpravodaje můžete otevřít ve webovém prohlížeči.
Nastavení zpravodaje
Ochrana osobních údajů


Chtěli byste si přečíst více našich článků? Předplaťte si HN na predplatne.hn.cz.