Copy
Vítejte u newsletteru HN o českém předsednictví EU a o dění v unii. Každý čtvrtek ho pro vás připravují Ondřej Houska z Prahy a Kateřina Šafaříková z Bruselu. Své tipy nebo postřehy sdílejte tady nebo tady.
      

Zájem o Čechy, nezájem Čechů

Ti vůbec nejdůležitější evropští politici si vybrali Prahu, aby právě tam zaštítili vznik nového think tanku – na jednom pódiu se tak sešli francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a nizozemský premiér Mark Rutte. Po jejich boku mohl stát ještě český premiér Petr Fiala (ODS) jako jediný lídr nové členské země EU, protože i on dostal pozvánku. Jenže Češi odmítli. Osloven byl Fialův evropský šerpa Tomáš Pojar, tedy premiérova pravá ruka pro EU, kvůli „nedostatku času“ se ale věcí nezabýval a poslal ji k vyřízení svým podřízeným. A tam se pozvánka ztratila v překladu.

Je to BIG

Jde o think tank věnovaný geopolitice, Brussels Institute for Geopolitics (BIG). Stojí za ním tři akademici v čele s jedním z nejsledovanějších současných myslitelů o Evropě, Nizozemcem Luukem van Middelaarem. To on oslovil Česko, protože, jak řekl Ředitelům Evropy, „nechtěli jsme nový institut formulovat jako západoevropský klub. Chtěli jsme vaše znalosti, vaši expertizu, váš pohled na věc, a nejen na Rusko.“ Dospívání Evropy v geopolitickou mocnost je Middelaarovo dlouhodobé téma a Češi mohli být u toho. Nemusíme říkat, že odmítnutí je zoufale špatným rozhodnutím. To se zas někdo nezamyslel. A tak si přečtěte aspoň velký rozhovor s Middelaarem v HN.

Macron: přijeďte

Macron si mezitím vybral HN a jako jedinému světovému médiu mu dal rozhovor. Proč? Vysvětlujeme to tady: přečtěte si, jak se takový rozhovor rodí, co je pro to potřeba udělat a jaký Macron vlastně je, když na něj nemíří kamery.

Bude mír

Macron v rozhovoru tvrdí, že válka na Ukrajině neskončí naprostým vojenským vítězstvím jedné strany, ale podpisem mírové dohody. O tom, kdy na jednání nastane čas a za jakých podmínek má na mír dojít, ale podle něj musí rozhodnout Ukrajinci. Nikdo by jim v tomto ohledu neměl nic diktovat. „Pokud dovolíme, aby se cílem agrese stal náš soused, nic nám nezaručí, že to nezajde dál,“ pokračuje Macron. Když se Putinovi nepostavíme, můžeme si podle něj zopakovat nejhorší hrůzy dvacátého století. Přečtěte si rozhovor, prezident mluví i o Trumpovi nebo energetické krizi.

K čemu to bylo?

Když Macron přišel s nápadem na vznik Evropského politického společenství, Češi ho přijali dost podezíravě. Poté, co tento summit v Praze minulý čtvrtek skončil, byl ale premiér Petr Fiala (ODS), jeho hostitel, viditelně nadšený, označil ho za „obrovský úspěch“ a tvrdil, že „se jednoznačně ukázalo, že tento formát je smysluplný.“ Je to tak? K čemu všechno to dění v Praze - tedy čtvrteční summit Evropského politického společenství a páteční běžný summit 27 zemí unie - vlastně bylo? Hodnotíme tady.

Kóta dobyta

Češi na vlivných místech v evropských institucích prostě nejsou. Teď budou mít poprvé v historii šéfa kabinetu některého z eurokomisařů - Daniel Braun do této funkce nastoupí u Věry Jourové. To se vědělo, ale nevědělo se, kdy to nastane. „Přesné datum se teprve určí, ale bude to do měsíce,“ řekl Ředitelům Evropy informovaný zdroj. Dosavadní šéfka Jourové kabinetu, Němka Renate Nikolayová, odchází na post zástupkyně generálního ředitele útvaru, který má na starosti digitální technologie (DG CNECT).

Ostře sledované: Německo a peníze

Němci naštvali řadu zemí svou velmi velkorysou pomocí domácnostem a firmám - když budou německé společnosti díky tomu mít levné energie, získají výhodu oproti evropské konkurenci. Přišly tak náznaky, že si to Němci uvědomují a že, podobně jako v covidu, budou souhlasit se společnou evropskou akcí na zmírnění vysokých cen, tedy se systémem výhodných půjček. Jak by vše fungovalo a jak by to pomohlo Česku, vysvětlujeme tady

Zase plyn

V Praze se ve středu sešli ministři energetiky k neformální schůzce a z ní vyplynula „široká podpora“ států EU pro společné nákupy plynu nejpozději od jara příštího roku. Ministři také chtějí upravit index pro výpočet ceny plynu na nizozemské burze, aby byla odolnější vůči spekulantům. „Poměrně hodně zemí“ se v Praze vyslovilo pro zastropování ceny plynu pro elektrárny. Klíčoví producenti Německo a Nizozemí ale zůstávají proti. Chtějí jít cestou úspor a stropu maximálně na ruský plyn. Svoji představu předloží příští týden Evropská komise i „Gang of Fifteen“, patnáct států, které chtějí zastropovat veškerý dovážený plyn do Evropy. Tyto země svoje pozice koordinovaly v baru pražského hotelu Corinthia, slyší Ředitelé Evropy.

Češi už nekradou

Čerpání peněz z evropských fondů dlouho patřilo ke slabým stránkám Česka. Už je to ale výrazně lepší, řekl Ředitelům Evropy zdroj z Evropské komise. „Už se nerozkrádá, jako se rozkrádalo v regionálních programech, jako byl Severozápad. K chybám dochází, ale není jich moc a jsou to opravdu chyby, ne podvody. V komisi je s Čechy velká spokojenost.“ Ale vady na kráse se najdou - už se sice nekrade, stále ale máme co zlepšovat z hlediska schopnosti vymyslet opravdu smysluplné projekty.

Zrušit veto?

Německo či Francie by chtěly aspoň částečně zrušit právo veta v zahraničněpolitických záležitostech. Premiér Fiala je proti, jeho ministr pro EU Mikuláš Bek (za STAN) pro. Bek veřejně přiznává, o čem premiér mlčí, a sice, že další rozšíření EU se nestane bez alespoň částečného zrušení veta, protože těmito změnami to Německo, Francie a další podmiňují.

Tři důvody

Jaké ale vlastně jsou důvody, kvůli kterým ten či onen stát občas něco vetuje? Analýza ukazuje, že jsou tři a jen jeden z nich je věcný nesouhlas s nějakým návrhem. Dále jde o snahu vynutit si vetem ústupky v nějaké jiné záležitosti. A objevila se i veta způsobená vlivem cizí mocnosti - použili je Maďaři a Řekové, konkrétní příklady jsou ve zmíněné analýze. Stejně jako popis jediného případu, kdy Česko v posledních letech v zahraniční a bezpečností politice něco vetovalo.

Prosvištíme si: Vysvědčení

České předsednictví EU je v polovině, a tak jsme mu vystavili vysvědčení. Energetika za jedna, Orbán za čtyři, zní titulek článku. Celkově nastalo to, co jsme odhadovali, tedy že čeští diplomaté a úředníci jsou „držáci“, kteří své práci rozumí a suverénně ji zvládají. Zároveň se potvrzuje i to, že tam, kde chybí základní politická shoda a zadání, ani úředníci neudělají zázraky. V energetice shoda je, u otázky, k jakému závěru dovést drancování Maďarska Orbánovými věrnými, naopak shoda Fialově koalice chybí. V prvním případě mají Češi tah na branku, druhé téma se snaží „vysedět“. Ředitelé Evropy odhadují, že toto se v druhé půlce předsednictví nezmění.

Když máš Lucii

Proč vlastně úředníky chválíme? Příklad: trialogů, tedy vyjednávání mezi unijními institucemi o definitivní podobě nějakého návrhu, je spousta a minulý čtvrtek běžely dva najednou. Velvyslanec Jaroslav Zajíček šel na ten o energetice a řešilo se, kdo povede paralelní jednání o rovném odměňování mužů a žen. V Česku je rozdíl v platech mužů a žen obří a v tomto ohledu máme v Bruselu hodně špatnou pověst. Na vyjednávání se tedy nikdo úplně nehrnul. Zaskočila Lucie Šestáková, Zajíčkova pravá ruka, a vše bez problémů zvládla, je tak naděje, že návrh bude v příštích měsících schválen. Zajíčkovi jsme za jeho výkony jednou poslali písničku, tady je i pro Šestákovou.

Tohle se nepovedlo

Je tu ale i první velký kiks českého předsednictví - na zmíněné summity do Prahy přijelo minulý týden tisíc novinářů, ale pro stovky z nich na Pražském hradě nebylo místo a wi-fi měla velké výpadky. Mnoho kolegů tak muselo odejít pracovat na hotel nebo třeba do pražských kaváren, neměli tak přístup k politikům a jejich okolí. Proč to stojí za zmínku? Protože samozřejmě není vyloučené, že svou frustraci s Českem si zahraniční kolegové vybijí, až budou o naší zemi psát. Bruselská novinářská asociace API chystá podle informací Ředitelů Evropy analýzu, co na summitech z pohledu práce novinářů fungovalo (například bezpečnostní kontroly byly rychlé a milé) a co nikoliv.

Dělnice předsednictví

Předsednictví, to nejsou jen politici, diplomaté a úředníci, ale taky stovky stážistů, mladých zaměstnanců či dobrovolníků, kteří se starají třeba o to, aby politici či novináři věděli, kam mají jít a podobně. Po čtvrtečním prvním dni pražské summitové smršti ukázaly dvě dívky jednomu z Ředitelů Evropy krokoměr v mobilu - jedna na Pražském hradě nachodila 17, druhá dokonce 25 kilometrů. Vzhledem k tomu, jak nízký je rozpočet předsednictví a jak nuzné jsou odměny těch, kteří ho zajišťují, jim jejich hlavní odměnou bude hlavně dobrý pocit.

Co si přečíst

⁉ Použije Putin jaderné zbraně, jak hrozí? A proč by, pokud to skutečně udělá, mohla Evropu potkat taková ekonomická krize, jakou snad ještě nezažila? Přečtěte si odpovědi na hlavní otázky spojené s ruským jaderným vyhrožováním.

🤔 Opravdu jednotlivé země EU šetří zemním plynem, jak slíbily? Ukazuje to tento přehled. Potvrzuje to, na co upozorňuje třeba analytik Michal Hrubý z institutu Europeum, tedy že české úspory ve výši 18 procent, kterými se chlubí vláda, jsou dány loňskou vysokou spotřebou, ve skutečnosti jsou poloviční.

6️⃣0️⃣ Viktor Orbán si nově pořídil anglický profil na Twitteru a jeho tým jede bomby. Za první dva dny se Orbánovi přihlásilo přes 60 tisíc sledujících.

Osobnost týdne

Tomáš Pojar, Fialův muž pro EU

Každý lídr státu EU má svého šerpu, tedy klíčového člověka, který se mu stará o unijní záležitosti. U Petra Fialy jím je Tomáš Pojar. Kvůli oběma pražským summitům měl za uplynulý týden ještě víc práce než obvykle a z politického hlediska proběhly obě akce vzorově. Pojar je, můžeme říct, euroskeptik, který se netají tím, že ho řada aspektů fungování EU příliš nezajímá. Soustředí se tak na dva: na energetiku a Ukrajinu, tedy na ty zásadní. Tip Ředitelů Evropy: Pojar po předsednictví funkci šerpy složí a stane se Fialovým poradcem pro národní bezpečnost, což je klíčová funkce v americké administrativě, kterou brzy dost možná budeme mít i v Česku.

 

Co si poslechnout a kam zajít

📣 Ženská polovina Ředitelů Evropy hodnotila české předsednictví v podcastu Bruselské chlebíčky.

☝ Jestli budete příští týden ve Štrasburku, zajděte na výstavu o moravské Cyrilometodějské stezce a jejím významu, pořádá europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO).

🆒 A ti, kteří jsou na dosah Belgii, zase můžou vyzkoušet muzeum KMSKA v Antverpách. Galerie po jedenácti letech znovu otevřela a o rekonstrukci budovy se už teď mluví jako o senzaci roku.

Tečka podle Ondřeje Housky

Největší šajby EU Čechy samy vyzývaly, ať se k nim připojí a promýšlejí unii s nimi, ovšem Češi neměli zájem, jak píšeme na začátku tohoto newsletteru. Ve stejnou chvíli se vybíral generální sekretář Rady EU, tedy klíčový úředník s obřím vlivem. „Mně je to úplně jedno,“ glosoval obsazení tohoto postu velmi blízký spolupracovník premiéra Fialy. Tohle je strašně špatně! Stěžujeme si, že na vysokých postech v unijních institucích nejsou Češi a každá nová vláda se zaklíná, že s tím něco udělá, jak jsme na tomto místě upozornili před týdnem. V reakci na to mi napsal jeden čtenář, sám aktivní účastník českého předsednictví: „I kdybychom v institucích vysoce postavené Čechy měli, k čemu by nám byli? Jak informace od nich umíme využít? Dívat se dopředu, strategicky něco připomínkovat? No ty vole. Takže z velké části by nám takoví lidé byli víš k čemu…“ Text schválně ponechávám bez úprav, protože ono to tak prostě je. Umíme jen nadávat a stěžovat si, ale když máme možnost něco změnit, naše reakce je ta nejhorší možná - ono citované „mně je to úplně jedno“.

Odběr tohoto newsletteru si můžete zdarma přihlásit zde
Další informace najdete na hn.cz
         
Copyright © 2022 Economia – Newslettery, All rights reserved.

Již nechci dostávat tyto zprávy