Hybatel exkluzivně

Polovina Ředitelů Evropy se vydala do Paříže udělat exkluzivní rozhovor s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, dnes nepochybně hlavním hybatelem dění v EU. Tady je důkaz. Macron v rozhovoru říká třeba to, jak a za jakých podmínek by měla skončit válka na Ukrajině, jestli bude možné po jejím konci zase spolupracovat s Ruskem, nebo co myslí tím, když tvrdí, že prožíváme návrat nemyslitelného - a zdaleka přitom nemluví jen o válce. Čtěte ve čtvrtek odpoledne a v pátek na hn.cz a/nebo v pátek v tištěných HN.

Macron bez kamer

Jaký je francouzský prezident za zavřenými dveřmi, když na místě nejsou žádné kamery, a také diktafon Ředitelů Evropy už je vypnutý? To se začíná vyptávat on! Šlo o soukromý hovor, ale Ředitelé Evropy mohou naznačit, že se zajímal o to, jak se bude vyvíjet veřejné mínění v Česku. A přeptal se taky na aktuální názory jednoho konkrétního českého politika a na jednoho důležitého byznysmena. Můžete tipovat, o jaké lidi jde😉

Je to k něčemu?

V Praze se ve čtvrtek poprvé v historii sejde něco, co dostalo název Evropské politické společenství (EPS). Patří do něj 27 zemí EU plus 17 evropských států, které by do unie buď chtěly vstoupit (třeba Ukrajina či Srbsko), zájem nemají (například Norsko nebo Ázerbájdžán), nebo vystoupily (Británie). Bezprostředním cílem summitu je, aby se lídři všech států pobavili, jak řešit energetickou krizi nebo jak dál reagovat na válku na Ukrajině. Má EPS smysl? Rozebíráme tady. Chybět bude jen dánská premiérka Mette Frederiksenová, která doma řeší politickou krizi. V pátek, kdy se na Hradě na neformálním summitu potkají premiéři či prezidenti 27 zemí EU, už ale přítomná bude.

Historická věc

Ve čtvrtek odpoledne je na Pražském hradě v rámci summitu EPS vyhrazeno několik hodin na bilaterální schůzky. Jedna bude poutat obzvláštní pozornost - ta mezi lídry Turecka a Arménie. Jak známo, rozděluje je historie, hlavně turecká genocida Arménů v minulém století, k níž se Ankara nehlásí. Ale problematická je i přítomnost, kdy Turecko podporuje Ázerbájdžán, arcinepřítele Arménů. Schůzka lídrů Arménie a Ázerbájdžánu, zemí, které spolu periodicky válčí, na programu není.

Zlevnit plyn

V pátek už v Praze zůstanou jen lídři 27 zemí EU. Bavit se budou, opět, o plynu. Většina států EU chce zastropovat cenu dováženého zemního plynu, ale Evropská komise se k předložení takového návrhu dosud neměla. Tvrdila, že by se dodavatelé mohli naštvat a přesměrovat tankery se zkapalněným plynem třeba do Asie. Ředitelé Evropy mají k dispozici návrh společné deklarace pátečního summitu lídrů zemí EU a v ní je výzva komisi, aby návrh urychleně předložila. Jenže tak jednoduché nebude.

Já, já, já

Deklaraci jednak sepsal předseda Evropské rady Charles Michel navzdory dohodě členských států, že žádný společný „papír“ z pražské schůzky nebude, aby lídři neztráceli čas slovíčkařením. Jak jsme už upozorňovali, Michel má velmi vyvinutou potřebu zviditelňovat se. „Michel, to je me, myself and I“, česky tedy „já, já, já“, shrnul to velvyslanec jedné velké členské země v Praze. Tentokrát Michel zjevně nechtěl připustit, že se páteční summit obejde bez jeho vkladu. Lídry si tím každopádně nenaklonil.

Zase ti Němci

Hlavní problém se ovšem jmenuje Německo, které odmítá omezení ceny plynu, protože by to jeho plynové elektrárny odskákaly. Německo mělo na svojí straně víc států, s argumentem, že by zastropování mohlo ohrozit dostatek plynu v Evropě před nadcházející zimou. Teď ale řadu zemí Němci naštvali, když nečekali na zbytek EU a schválili pro svoje domácnosti a firmy obří balíček pomoci za 200 miliard eur. Jak Ředitelům Evropy řekl jeden bruselský diplomat, „nejdříve Němci ostatní vtáhli do průšvihu se svojí sázkou na ruský plyn a teď nás v tom průšvihu ještě koupají“. Debata o ceně plynu dováženého do Evropy bude každopádně hlavním tématem pátečního summitu EU. Ursula von der Leyenová už oznámila, že se komise vrací k nápadu zastropovat cenu plynu pro elektrárny.

Ostře sledované: Zima

Předpověď počasí málokdy hraje roli v geopolitice, pro letošek to ale neplatí. Evropané s napětím sledují, jak bude vypadat nadcházející zima, kvůli drahým energiím na kontinentě – a první odhady Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), které sbírá data i od odborníků z USA nebo Japonska, nezní nadějně. Letošní zima by měla být chladnější, sušší a nemělo by foukat. To všechno bude znamenat jediné: tepla bude potřeba víc. „Pokud to bude takto vypadat, bude potřeba víc energie. Nejen proto, že se ochladí, ale bude i méně větru k výrobě větrné energie a méně deště pro vodní elektrárny,“ okomentovala to Florence Rabierová, generální ředitelka ECMWF.

Dárek nebude

Jak jsme zjistili, Česko jako předsednická země chystalo Vladimiru Putinovi dárek k jeho pátečním sedmdesátinám – teď už můžeme říct, že chtělo do Prahy pozvat generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který měl s EU podepsat deklaraci o spolupráci. Francie ale byla proti, a dokument se tak podepíše ještě tento měsíc v Bruselu. Paříž argumentovala, že by to zastínilo pražský summit Evropského politického společenství. A jak známo, autorem myšlenky na jeho vznik je francouzský prezident Emmanuel Macron. Jinak se ale Macron držel zpátky a do přípravy čtvrtečního summitu prý nezasahoval, ocenil ho vysoce postavený zdroj z českého předsednictví.

Chceme deštník!

Každé předsednictví rozdává úředníkům, diplomatům nebo novinářům upomínkové předměty. Zatímco předsednické osušky jsme zhodnotili jako nepovedené, deštníky se opravdu povedly – jsou bílé s logem předsednictví a je o ně doslova rvačka. Ostatně, na zahajovacím ceremoniálu předsednictví v Litomyšli se všechny, které tam byly k zapůjčení kvůli dešti, rozkradly. Nyní slyšíme, že je kradli dokonce i policisté. Problém je v tom, že deštníků je málo, dodávka dalších nadlouho uvízla v jednom přístavu v Číně a pak v Rotterdamu, doslechli jsme se. Ale nyní už prý dorazila, což je fajn, protože i Ředitelé Evropy by se k deštníkům rádi dostali – v Litomyšli je ukrást nestihli.

Co si přečíst

🙄 Moc nechybělo a Česko si namísto úspěšné dohody z minulého pátku o zastropování elektřiny dalo gól do vlastní branky. O co šlo, popisujeme tady. 

4️⃣ Putin udělal po útoku na Ukrajinu čtyři velké chyby, které ho dostaly do úzkých. Právě kvůli nim teď míří k porážce.

🤭 Když se dáte na voodoo, nemůžete se divit, že to dopadne špatně. Na voodoo se dala i nová britská vláda, jak vysvětlujeme, se svým návrhem na razantní snížení daní, a to hlavně pro bohaté. Trhy ihned zaútočily na britskou libru i státní dluhopisy a premiérka Liz Trussová byla donucena k ponižující otočce.

Osobnost týdne

Alice Krutilová, paní předsednictví

Co si poslechnout a kam zajít

🆒 Kdo chce lépe pochopit, co je to ten „Brusel“ a jak funguje, může zajít do nově otevřeného návštěvnického centra Evropské komise. Prý je uděláno skvěle se spoustou interaktivních prvků a je vhodné i pro děti, podělila se s námi o své dojmy jedna čtenářka.

👉 Zajděte na konferenci Vysoké školy ekonomické (nebo se dívejte online), řeč bude třeba o tom, co udělat s evropskou energetikou. Přijedou velmi povolaní hosté, HN jsou partnerem akce.

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

„Je to zoufalství, když vidím, co všechno nám protéká mezi prsty,“ posteskl si přede mnou vysoce postavený český euroúředník. Komentoval fakt, že žádný Čech nebo Češka nevede kabinet komisaře a vůbec je na vrcholu úřednické pyramidy v Bruselu povážlivě pusto, pokud jde o české zástupce. Mezi šéfy kabinetů, generálními řediteli a jejich zástupci přitom proudí nejvíc informací a mít je včas udržuje zemi na tepu dějin. Dotyčný úředník zároveň poznamenal, že právě teď, když kvůli předsednictví začínají instituce pošilhávat po schopných Češích, je vhodná doba na to, aby vláda vytipovala, kde by se jí nějaká spojka hodila, a začala o obsazení vrcholných úřednických pozic jednat. Kdysi s tím začal Tomáš Prouza coby eurotajemník premiéra Bohuslava Sobotky a pokračovala Milena Hrdinková, která byla ve stejné roli u Andreje Babiše. Prouza ale nedostal dost času, Hrdinková měla nevýhodu toxického Babiše v zádech. Zvládne to Fialův tým?