Zdravím,
mé jméno je Karel Wolf. Oblasti kryptoměn a veřejného blockchainu se věnuji více než osm let. Každý týden vás budu provázet světem haší, eliptických křivek, metaverz a občas i meme obrázků psích plemen. Ale dost o mně. Co byste měli vědět ze světa kryptoměn?
Právě se děje
Globální pokles likvidity – od rozvah centrálních bank po peněžní zásobu M2 (bankovní vklady a peníze na termínovaných účtech) – znovu poslal aktiva na nová minima a pokračuje v užírání bohatství vyprodukovaného v předchozích letech.
Vzhledem k tomu, že se centrální banky staly kupcem státních dluhopisů, cenných papírů krytých hypotékami a jiných finančních nástrojů, dodávaly tím trhu více likvidity k nákupu aktiv dále po rizikové křivce. Když má systém více peněz nebo souhrnně ekvity, musí někam směřovat. To za předchozích 12 let vedlo k jednomu z největších nárůstů ocenění aktiv na světě.
Jenže s tím je dočasně konec. A my se ptáme, jak přesně tato předčasně ukončená párty ovlivňuje krypto a bitcoin? Odpověď možná naleznete v dnešním grafu, teď už ale pojďme na výběr novinek za tento týden.
— Správný blockchain nezná na rozdíl od centralizovaných databází down time, tedy, potud alespoň teorie. Realita je ale taková, že slabší chvilky nastávají i v lepších rodinách. Důkazem bylo pondělí 17. října, kdy bitcoinový blockchain nebyl 85 minut schopný vyprodukovat blok. Ten by přitom měl podle teorie vyprodukovat průměrně každých 10 minut.
Čistě technicky vzato o skutečný výpadek sítě vlastně nešlo, to ale majitelům pěticiferného množství transakcí, které zůstaly na poměrně dlouhou dobu viset v síti bez jediného potvrzení, příliš optimismu přidat nemuselo. Ideový otec Lightning Network, Tadge Dryja, na svém Twitteru upozornil, že takové věci jsou zcela v pořádku a podobný interval mezi bloky můžeme statisticky očekávat jednou za 34 dní, pokud neberou v úvahu změny obtížnosti. Je to zkrátka součást matematiky celého mechanismu.
— Mastercard by rád kontroloval, kudy proudí finance do krypta. V rozhovoru pro CNBC prozradil, že chystá novou službu, která umožní tradičním finančním institucím, jako jsou třeba banky, poskytovat služby obchodování kryptoměn. Platební gigant bude společně s platformou Paxos fungovat jako prostředník a poskytovat zároveň služby v oblastech bezpečnosti, regulatorního poradenství a compliance. Nový produkt poběží v pilotním režimu od prvního čtvrtletí příštího roku.
Společnost prohlásila, že roste počet jejích zákazníků, kteří chtějí být exponovaní kryptoměnám, ale raději by tak činili skrze tradiční banky.
Firma zároveň také představila nový „šmírovací nástroj“ pro vydavatele platebních karet. Nese název Crypto Secure a pomáhá odhalit nezákonné transakce s kryptoměnami. Dosahuje toho kombinací různých analytických nástrojů start-upu CipherTrace, který (jak pravidelní čtenáři Cryptoshotu vědí) Mastercard koupil přesně před rokem.
Služba vyhodnocuje rizika kryptoměnových burz a dalších poskytovatelů virtuálních aktiv. Nástroj pomocí barevně rozlišených grafických schémat ukazuje vydavatelům karet, kde majitelé nakupují kryptoměny. Vydavatelé díky tomu mohou identifikovat kryptoměnové burzy, měřit počet schválených a zamítnutých transakcí, analyzovat svou expozici vůči riziku kryptoaktiv a mít přístup k referenčnímu ratingu finančních institucí.
– Největší centralizovaný stablecoin, Tether, snížil podíl komerčních dluhopisů ve svých rezervách na nulu, společnost to oznámila minulý čtvrtek. Tether problematické dluhopisy nahradil takzvanými T-Bills, tedy státními pokladničními poukázkami Spojených států, což jsou de facto velmi krátkodobé státní bezkupónové dluhopisy.
Firma se tak snaží rozptýlit stále přetrvávající dlouhodobé pochybnosti trhu o kvalitě etherových rezerv. Tether držel v květnu firemní dluhopisy v hodnotě 20 miliard dolarů a koncem června objem snížil na 8,5 miliardy dolaru. Začátkem října technologický ředitel společnosti Paolo Ardoino na Twitteru uvedl, že společnost snížila objem svých komerčních papírů na méně než 50 milionů dolarů.
– Burza Binance získala druhý nejvyšší počet hlasův governance tělese (DAO organizaci) populární decentralizované burzy Uniswap. Binance v úterý 18. října delegovala 13,2 milionu tokenů UNI do své vlastní peněženky. V praxi to znamená, že Binance nyní může tokeny použít k hlasování o rozhodnutích týkajících se správy a řízení, která ovlivňují celý Uniswap protokol.
Binance konkrétně drží 5,9 % hlasovacích práv, ty se počítají jako procento tokenů delegovaných na burzu z celkového počtu delegovaných tokenů. Nachází se tak za venture kapitálovou firmou a16z, která drží 6,7 % hlasů. Zakladatel decentralizované burzy Uniswap, Hayden Adams, se obává, že by mohla centralizovaná Binance tokeny, které ve skutečnosti patří uživatelům burzy, zneužít k účasti na řízení čistě z vlastních důvodů.
„Jde o velmi unikátní situaci, protože UNI technicky patří svým uživatelům,“ uvedl Adams na Twitteru. „Obvykle je větší zapojení do správy spíše dobře, ale není jasné, jakým způsobem se hodlá Binance zapojit do systému správy,“ dodal. Částka, kterou Binance delegovala, představuje 1,3 % celkové nabídky UNI.
— Aaron Iovine, bývalý šéf regulačních záležitostí ve zkrachovalé lendingové společnosti Celsius, která v podstatě provozovala Ponziho schéma a jež dluží svým věřitelům miliardy, získal nové místo výkonného ředitele pro regulační politiku digitálních aktiv ve společnosti JPMorgan.
Iovine strávil ve funkci osm měsíců, před tím zastával podobnou pozici u Cross Bank River. Funkce v JPMorgan je nově vytvořená a byla oznámena jen několik týdnů poté, co generální ředitel JPMorgan Jamie Dimon označil kryptoměnové tokeny za "decentralizované Ponzi". Celsius na sebe podal v červenci v New Yorku žádost o bankrot podle kapitoly 11, řízení stále probíhá.
Zajímavé také je, že konkurzní spis Celsia, který ukazuje seznam nezajištěných věřitelů (psali jsme o něm v minulém newsletteru) s pohledávkami vůči společnosti, obsahuje i Iovineovo jméno.
Tip Forbes Cryptoshotu
Graf týdne
Likvidita patří mezi hlavní hybatele každého trhu. Problém s ní je trochu v tom, že ji můžeme definovat různě, takže v hovorech o ní lze snadno sklouznout k vágnosti. My se dnes omezíme na vztah globální likvidity a bitcoinu.
Rezervy centrálních bank ve Spojených státech, Číně, Japonsku a Evropské unii dosáhly na začátku tohoto roku více než 31 bilionů dolarů, což je zhruba desetinásobek úrovně z roku 2003. Přestože rozvahy bobtnaly celou dekádu a přímo i nepřímo tak přifukovaly ceny aktiv, fiskální a měnová politika se začala roztáčet do extrému až během pandemického roku 2020.
Od začátku letošního roku se ve světle extrémní inflace centrální banky snaží alespoň část těchto rozvah likvidovat. Není náhodou, že vrchol průmyslového indexu S&P 500 nastal jen dva měsíce před prvními snahami o tahání za fiskální brzdu. Kryptoměny a bitcoin coby dynamická riziková aktiva byly ovlivněny stejným způsobem. Ostatně roční vrchol rychlosti nafukování rozvah hlavních centrálních bank nastal doslova jen týdny před tím, než začal bitcoin pomalu stoupat na svá historická maxima kolem 60 tisíc dolarů. Opačně tedy funguje i vysávání likvidity z trhu.
Bitcoin, podobně jako ostatně celý krypto sektor, během pandemie fungoval jako houba, která během přesycení likviditou v době krizové expanze více než jiná aktiva nasávala veškerou přebytečnou peněžní nabídku. Při výrazném poklesu likvidity se zákonitě tento trend otočil. Jak je pak ale možné, že je právě v tuto chvíli bitcoin stabilnější než ostatní aktiva?
Trik je v tom, že do hry vstupuje ještě jiný faktor, který je specifický právě jen pro bitcoin. Nejstarší kryptoměna má totiž díky své neelastické nabídce – přírůstek daný miningem je matematicky daný a pravidelně se snižuje – velký počet uživatelů, kteří kryptoměnu neprodají bez ohledu na cenový vývoj. Velká část bitcoinů v oběhu je nelikvidní. Současná zásoba bitcoinu na burzách je dnes vůbec nejnižší historicky, co kdy byla. Na spotovém trhu se z celkové zásoby obchoduje méně než dva miliony bitcoinů (aktuálně asi 1,98 milionu BTC). / Zdroj: Bitcoin Magazine PRO
Story týdne
Unie už si zase brousí zuby na těžbu kryptoměn
Tedy, ne snad, že by Evropská unie sama plánovala kryptoměny těžit, má opačný problém, nejraději by byla, kdyby se na jejím území netěžily vůbec. Alespoň než se podaří vyřešit nastalou energetickou krizi. I pak chce ale na mining aplikovat přísnější metr, budoucnost totiž vidí hlavně v energeticky úspornějších variantách síťového konsensu.
Evropská komise by chtěla začít omezovat těžaře krypta v případě náznaků problémů na evropském energetickém trhu. Pracuje také na tvorbě energetických štítků pro kryptoměny, které mají jejich provozovatele motivovat k přechodu na energeticky šetrnější způsoby dosahování síťového konsensu.
EK leží v žaludku hlavně síťový konsensus proof of work – takzvaný Nakamotův konsensus – a s ním související fenomén těžby kryptoměn. Cílem štítků má být omezení rostoucí spotřeby energie v tomto odvětví. Dokládá to i následující citace z doprovodného dokumentu, který komise publikovala v úterý.
„Vzhledem k současné energetické krizi a zvýšeným rizikům pro nadcházející zimu Komise naléhavě vyzývá členské státy, aby zavedly cílená a ambiciózní opatření ke snížení spotřeby elektřiny subjektů působících na krypto trhu v souladu s návrhem nařízení Rady o mimořádné intervenci k řešení vysokých cen energie,“ uvádí komise a dodává:
„V případě, že bude potřeba snížit zatížení elektrických systémů, musí být členské státy připraveny zastavit také těžbu kryptoměn,“ otevřeně vyzývá k odřezávání minerů v rámci takzvaného odpojování zátěže. Ta spočívá v tom, že energetické společnosti záměrně vypínají dodávky určitému okruhu uživatelů, aby se zabránilo zhroucení celé sítě.
Komise v dokumentu dále uvádí, že je v dlouhodobější perspektivě potřeba, aby členské státy ukončily daňové úlevy a další fiskální opatření zvýhodňující těžaře kryptoměn.
Evropa není z pohledu globálního rozložení těžby kryptoměn příliš významná, pochází odsud jen zhruba 10 procent těžební kapacity, okamžitý praktický dopad tak nebude tak zásadní, jako ten dlouhodobý politický.
Politické tlaky na omezování těžby kryptoměn v EU ostatně nejsou žádnou novinkou. Již při diskuzi o hlavní evropské regulaci kryptoaktiv – Nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA) se v rámci projednávání v Evropském parlamentu objevil nápad zakázat na území EU proof-of-work, nakonec ale zákonodárci ustoupili a v regulaci zůstala jen povinnost pro tvůrce a poskytovatele kryptoaktiv zveřejňovat spotřebu energie a dopad na životní prostředí.
To, že se některé kryptoměny v čele s Bitcoinem proof-of-work konsensu drží zuby nehty, má svůj důvod. Alternativní a energeticky šetrnější systémy blockchainového konsensu, jako je dnes často vyzdvihovaný Proof of stake, budou z principu vždy méně bezpečné, než silný Proof of work systém. Proof of stake systémům hrozí útoky s mnohem horšími následky, je totiž možné se pokusit s minimálními náklady změnit celou historii PoS blockchainu.
Hovoříme pak o takzvaných Long Range útocích. Ty jsou umožněné díky problému jménem Weak Subjectivity a fenoménu Costless Simulation. Ani Proof of work sám o sobě není samospasitelný, je jen tak bezpečný, jak energeticky náročný vklad byl do sítě vložen.
Pokud byste se o rozdílech obou mechanismů rádi dozvěděli víc, přečtěte si náš zítřejší článek Evropská komise vrací úder. Chce přiškrtit těžbu kryptoměn a zastavit tak plýtvání energií, kde se oběma konsensus mechanismy zabýváme podrobněji.
To je pro dnešek vše a budu se těšit na další shledání ve vašich mailboxech příští týden.
— Karel Wolf, Forbes
Cryptoshot nesupluje funkci investičního poradce. Máte-li přesto jakýkoliv dotaz, obraťte se přímo na autora newsletteru.
