Copy
Vítejte u newsletteru HN o českém předsednictví EU a o dění v unii. Každý čtvrtek ho pro vás připravují Ondřej Houska z Prahy a Kateřina Šafaříková z Bruselu. Své tipy nebo postřehy sdílejte tady nebo tady.
      

Český Kissinger?

Tomáš Pojar, šerpa premiéra Petra Fialy, tedy jeho nejbližší člověk přes EU, by se měl už od 1. ledna stát vůbec prvním českým poradcem pro národní bezpečnost, zjistili jsme. Tedy pokud se do té doby stihne změnit kompetenční zákon. V Česku by tak vznikla podobná pozice, jakou třeba ve Spojených státech proslavil hlavně Henry Kissinger. Pojar by zaujal funkci, po které toužil od začátku - netají se, že ho zajímají hlavně bezpečnostní témata. Otázkou je, jestli nadále zůstane šerpou s tím, že by ale velkou část agendy fakticky vykonával někdo jiný, nebo jestli Fiala i formálně dostane jiného šerpu. Definitivně rozhodnuto prý zatím není. Pokud by jeden člověk vykonával obě funkce, byla by to rozhodně chyba.

Sobecké Česko

Čeští politici pořád opakují, že se nesmí stát, aby emise razantně snižovaly jen země EU a zbytek světa se „flákal“: to by podle nich zničilo evropskou ekonomiku. Může to být pravda, ale byli bychom věrohodnější, kdybychom sami plnili, co jsme slíbili. Vyspělý svět včetně Česka se zavázal, že chudším zemím pošle na boj se změnami klimatu 100 miliard dolarů ročně do roku 2020. Slib, jak jinak, nesplnil. Česko přispělo jen jednou, a to směšně nízkou částkou 110 milionů korun. Letos se otevřelo další tzv. okno, kdy je možné přispět, takže se dozvíme, jestli se Fialova vláda zachová jinak než ta Babišova, která neustále mluvila o tom, že snažit se musí všechny země, ale sama přispět se neobtěžovala. Uvidíme, co Česko předvede na velké klimatické konferenci COP 27, která začíná v neděli a na kterou jede i premiér Fiala.

Sobecké Česko II

A další příklad: musíme lidem pomáhat v zemích, kde žijí, aby neměli motivaci migrovat do Evropy, tvrdí čeští politici. Je to logické. Jenže: Česko dává na rozvojovou pomoc třetí nejmenší příspěvek ze všech zemí OECD. Čili - opět - máme plná ústa řečí, ale skutek utek. „Splnění našich vlastních slibů by pro nás bylo i bezpečnostní pojistkou. Je v našem zájmu, aby se rozvojové státy stabilizovaly a modernizovaly co nejrychleji spolu s námi a byly našimi obchodními a bezpečnostními partnery, nikoliv naopak,“ zdůrazňuje pro Ředitele Evropy Romana Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky.

Ostře sledované: Češi a čipy

Na světě je jen málo důležitějších a strategičtějších výrobků, než jsou čipy. Státy EU se rozhodly, že sníží svou závislost na jejich dovozu, protože teď vyrábějí jen sedm procent světové produkce. Pandemie přitom ukázala, jak může být taková závislost nebezpečná. A kdyby Čína napadla Tchaj-wan, jak stále víc hrozí, nastala by opravdová čipová katastrofa. Jednou z priorit českého předsednictví EU tak je zajistit dohodu nad návrhem, který má přispět k výraznému zvýšení výroby čipů v EU. A zatím se to Čechům opravdu daří. Přečtěte si, jak konkrétně snahy o motivaci firem k větší výrobě čipů v Evropě vypadají.

Děkujeme!

Sešlo se vás opravdu hodně - pozvali jsme vás, naše čtenáře, přímo k nám do Hospodářských novin k debatě o tom, jak si Češi během svého předsednictví EU vlastně vedou. A o čem byla řeč? O tom, kdo podle Václava Klause zradil Česko, kdy budou Češi dominovat Bruselu a dokonce padlo i něco o političce, která chtěla EU prosazovat sloganem, že bychom se v Evropě měli „společně udělat"😳 Raději se podívejte na video se záznamem celé debaty.

Šetřeme jinde

Generální ředitelství Evropské komise pro energetiku, což lze na národní úrovni přirovnat k ministerstvu, chtělo po invazi na Ukrajinu přijmout dalších skoro 30 lidí. Měli řešit energetickou krizi. Ale nenastoupil skoro nikdo, slyší Ředitelé Evropy. Šéfka komise Ursula von der Leyenová chce šetřit peníze členských států. Experti jsou ale potřeba, a tak se nedostatek lidí dohání pomocí národních odborníků - dočasně zapůjčených lidí z členských států, které platí samy země EU. Nepřekvapivě jich nejvíc vyslali bohatí Němci. Že by odpor Evropské komise vůči zastropování plynu v EU, které nejhlasitěji odmítá Německo, s něčím souvisel?

Co blbnete, USA?

V Praze se v pondělí sešli ministři průmyslu a obchodu zemí EU se svou americkou kolegyní Katherine Taiovou. Ta v zásadě od každého ministra uslyšela variaci na otázku, jestli si USA fakt myslí, že je správné vyhlásit obchodní válku jedinému rozumnému strategickému partnerovi, kterého mají, tedy Evropské unii. Ministři takto reagovali na nový protiinflační zákon USA, který obsahuje i klauzuli, která poškozuje evropské výrobce dodávající na americký trh. Jde hlavně o elektromobily. Taiová se hájí v rozhovoru s HN. Ve snaze spor vyřešit vznikla zvláštní evropsko-americká pracovní skupina. Sejít se má velmi brzy.

Prosvištíme si: Dotace velkým

Země EU už v září rozhodly, že budou malým a středním firmám kompenzovat drahé energie. Teď přibyly i velké průmyslové podniky. Evropská komise pod krkolomným názvem „dočasný krizový rámec“ na konci října schválila uvolnění pravidel státní pomoci, na něž Brusel dohlíží. Chemičky, ocelárny, betonárky, sklárny a další energeticky náročné provozovny mohou dostat až 150 milionů eur – v přepočtu přes 3,5 miliardy korun – v následujících čtrnácti měsících na umoření faktur hlavně za plyn. Zatímco pravidla platí pro celou sedmadvacítku stejná, schopnost států dotovat svoje podniky je různá. Bude mít česká státní kasa peníze na podporu zdejšího průmyslu a co ten vlastně na novou možnost dotací říká?

To je hnus, velebnosti!

Česká města jsou už několik týdnů oblepena kampaní Evropské komise, která má občany nadchnout pro obnovitelné zdroje energie. Záměr je to dobrý (obnovitelné zdroje budovat potřebujeme), provedení špatné, jak se můžete dočíst zde. Jestli si někdo v Bruselu fakt myslí, že někoho chytnou za srdce floskule jako „diverzita“, „úcta“ nebo „zelená transformace“, fakt žije na jiné planetě.

Vyšší bere

Právo EU má vždy přednost před tím vnitrostátním. A Maďaři a Poláci se nemohou vymlouvat, že unii nic není do toho, jak doma omezují nezávislost soudů, vysvětluje v rozhovoru s HN Koen Lenaerts, šéf Soudního dvora EU, tedy nejvyššího soudu v sedmadvacítce. Mluví i o tom, proč jeho soud před dvěma lety rozhodl proti Česku ve sporu o povinné kvóty na přijímání uprchlíků. Česko je tehdy odmítlo respektovat, ale následnou soudní při prohrálo.

Zahradilův přestup

Europoslanec Jan Zahradil patří k hlavním zastáncům toho, aby jeho ODS v Evropě zůstala členem konzervativní frakce ECR, nikoliv aby se tak či onak přidružila k větším a vlivnějším lidovcům (EPP). Zahradila si nedávno v jiné věci všiml i vlivný bruselský server Politico – a uvedl, že je členem EPP… Pouhá chyba, nebo výraz toho, jak je Zahradil ve skutečnosti v Bruselu známý? Nyní už Politico svůj omyl každopádně opravilo.

Co si přečíst

🚂 Co je železničářská diplomacie, kterou vede Ukrajina a kterou teď během své návštěvy poznal i premiér Fiala?

📣 Existuje ještě Visegrádská čtyřka, bude možné se zase bavit s Ruskem a jak se chová Německo? V rozhovoru s HN o tom mluví ministr zahraničí Jan Lipavský.

👩‍👧 Jak se dá skloubit ostré pracovní tempo během předsednictví s péčí o malé dítě, jste-li jediný rodič? Mimo jiné o tom mluví česká diplomatka v Bruselu Lucie Šestáková v rozhovoru pro Respekt.

Osobnost týdne

Anna Hubáčková, bývalá ministryně životního prostředí

Krátce po nástupu do funkce na sebe upozornila tím, že přiznala neschopnost mluvit anglicky. U šéfky resortu, kde se klíčová rozhodnutí přijímají na nadnárodní úrovni, to byl problém. Hubáčková si to kompenzovala náborem patřičně vybavených lidí do týmu, nevykašlala se ale ani na svoji angličtinu. Na své poslední schůzce ministrů životního prostředí EU na konci října, kterou řídila – a která byla jednou z nejtěžších kvůli hledání jednomyslné shody unie nad mandátem pro konferenci COP 27 –, se bavila s eurokomisařem pro klima Fransem Timmermansem anglicky a bez tlumočení. Celkově ve funkci určitě obstála lépe, než se dalo na začátku jejího angažmá očekávat.

Co si poslechnout a kam zajít

⚠ Čínský prezident Si Ťin-pching má větší moc, než kdokoliv z jeho předchůdců. Jak velké ohrožení to je i pro nás

🌳 Jak by zněla hudba v pravěku, kdyby existovala? To ukazuje skupina Heilung, která v pátek zahraje v Praze. A proč to patří sem? Protože vedle hudebního a vizuálního zážitku koupí lístku uděláte dobrý skutek, skupina za každou prodanou vstupenku nechává vysadit strom. Už je téměř vyprodáno.

🙋‍♀️ Bruselská televize Bruzz natočila speciální pořad o Česku kvůli jeho předsednictví a vystupuje v něm i polovina Ředitelů Evropy. Pro zájemce tady.

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Premiér Petr Fiala napsal komentář – o důvodech, proč stát za Ukrajinou – pro vlivný evropský server Politico. Je to v krátké době za sebou jeho už druhý názorový text v zahraničním médiu, první před třemi týdny otiskly Financial Times. Pro šéfa vlády a ODS jde zjevně o způsob, kterým se rozhodl komunikovat s okolním světem. „Očividně se chce vyhnout otázkám na Evropu a rozporům ODS (ve vztahu k ní),“ poznamenal k tomu středoevropský zpravodaj deníku Le Monde. Má samozřejmě pravdu, protože je na co se Fialy ptát. Rozhovorů, ve kterých by se premiér musel popasovat s evropskou politikou svojí strany a svými vlastními tezemi o EU, by ale člověk napočítal na prstech jedné ruky. Kritiku je v tomto případě potřeba namířit hlavně do vlastních řad. Valnou většinu českých novinářů Evropa nezajímá, nerozumí jí a tak se na ni neptají. Na tiskovkách v Bruselu zase není pro takový dialog prostor. Fiala to tak má s Evropou vlastně jednoduché. Změníme to, chtělo by se říct. Ale jak, když těm, kdo se chtějí ptát, nabízí Petr Fiala zatím jen komentáře?

Odběr tohoto newsletteru si můžete zdarma přihlásit zde
Další informace najdete na hn.cz
         
Copyright © 2022 Economia – Newslettery, All rights reserved.

Již nechci dostávat tyto zprávy