Co zlepšit?

Česko podle nás zvládlo předsednictví EU výborně. Politici rozhodně nezklamali, ale přesně jak jsme očekávali, excelovali hlavně úředníci a diplomaté. Potvrdilo se, že tito lidé jsou v Česku stejně kvalitní jako v jakékoliv jiné zemi EU – jen jich samozřejmě máme výrazně méně. A stát si jich až dosud ne tak úplně vážil. Jestli se to změní, poznáme i podle toho, co udělá pro to, aby v jeho službách po předsednictví zůstali. Ale z čeho se poučit, jak být při příštím předsednictví ještě lepší?

Ondřej Houska:

Politici musí konečně prokázat nějakou ambici, nikoliv mít jako hlavní cíl předsednictví nějak přežít (platí to o minulé i současné vládě). Že spolu se svými týmy dokážou v Bruselu projevit vůdčí schopnosti, ukázal třeba ministr průmyslu Jozef Síkela v energetice, byť se mu na domácí scéně dařilo mnohem hůř. Chtělo by to, aby Česko bylo v EU aktivní pořád, aby s nápady a možnými návrhy kompromisů přicházelo neustále, nejen když musí, protože unii zrovna předsedá. Když to umí jiné střední i menší země, může to zvládnout i Česko. To by ale česká politická elita musela EU konečně začít vnímat jako něco, co je prostě další sférou domácí politiky, nikoliv jako něco vnějšího, kam se jezdí na návštěvu úplně stejně jako třeba do Pákistánu.

Kateřina Šafaříková:

Poté, co jsme napsali, že vláda sestavila seznam lidí, kterým by mohla po úspěšném předsednictví pomoct k práci v institucích EU, rozvinula se obvyklá česká hra na závist. Češi a Češky, o nichž se jako o potenciálních kandidátech nemluví, začali pomlouvat ty, o kterých se mluví. A tak podobně. Závist samozřejmě není nic exkluzivně českého, její vyhřeznutí tam, kde je jedním z klíčů k úspěchu spolupráce, ale zemi nadobyčejně oslabuje. Součástí předsednického poučení by proto měla být také kultivace „české sítě“ – spolupráce mezi úředníky, diplomaty a experty v Praze a v Bruselu. První výkop by měla udělat vláda, třeba tak, že každý ministr, který přijede do Bruselu, se s Čechy v institucích potká. Kdybychom měli parafrázovat bývalou americkou ministryni zahraničí Madeleine Albrightovou o speciálním místu v pekle, znělo by to zhruba takto: „Speciální místo v pekle je určeno pro Čechy, kteří nepomáhají ostatním Čechům.“

Když ministři brečí

Pár dní stará schůzka ministrů vnitra, na které se řešil vstup Chorvatska, Rumunska a Bulharska do Schengenu, byla mimořádně vypjatá, dozvěděli se Ředitelé Evropy. Chorvatský ministr plakal štěstím, protože jeho země může od ledna do prostoru bez hranic vstoupit. Jenže Rakousko vetovalo přijetí Rumunska a Bulharska (u něj mělo i podporu Nizozemců). Rumunský ministr vnitra se kvůli tomu neubránil slzám. Během jednání na sebe řada ministrů křičela. I ostřílení veteráni bruselských jednáních to popisují jako něco, co ještě nezažili. Sluší se připomenout, že Rumunsko i Bulharsko podmínky pro vstup do Schengenu splnily. Veta proti jejich členství jsou politická.

Pojar zůstává

Dosavadní Fialův muž pro EU Tomáš Pojar bude od ledna poradcem pro národní bezpečnost, o čemž jsme informovali jako první. Pojar zároveň zůstane premiérovým evropským šerpou, tedy oním klíčovým mužem pro EU, jak potvrdil Ředitelům Evropy. „Půjde to zvládnout, ta agenda se kvůli válce na Ukrajině spíš sbližuje než vzdaluje a bude tu kontinuita po předsednictví,“ řekl Pojar. Že by Pojara unijní vyjednávání začalo i bavit?

Strop konečně tu

Státy EU se po téměř tři čtvrtě roce neúspěšných pokusů shodly na zastropování ceny zemního plynu. Magické číslo, které v pondělí podpořil nakonec i hlavní odmítač stropu, Německo, je 180 (eur za megawatthodinu). Pokud se plyn na burze TTF udrží nad touto částkou po určitou dobu a rozdíl mezi ní a cenou LNG plynu bude nad 35 eur, strop se aktivuje a cenu plynu bude tlačit dolů. Mechanismus vstupuje v platnost 15. února 2023, mnozí ale už teď varují, že bude buď k ničemu, nebo ohrozí dodávky suroviny do Evropy. Vysvětlujeme.

Ostře sledované: Síkelova mikina

Zastropování plynu v EU dotáhl ministr průmysl a obchodu Síkela, pro kterého to byla už devátá schůzka šéfů energetiky během předsednického půlroku. Síkelův tým si pro tuto příležitost nechal vyrobit speciální mikinu s anglickým nápisem „Svoláme tolik rad pro energetiku, kolik bude potřeba“. Je to narážka na Síkelovu odpověď médiím na začátku předsednictví, co bude dělat, když se státy na stropu nedohodnou. Ministr si mikinu oblékl na závěrečnou tiskovku v Bruselu a rázem se zrodil hit. O mikině psala zahraniční média a v rozhovoru pro Bloomberg TV Síkela přiznal, že museli udělat dodatečnou objednávku, jaký je o ni zájem. Také reportérka Bloombergu si o mikinu během rozhovoru řekla. Ředitelé Evropy ji samozřejmě už mají😊

Volejte Moru

Na postu viceguvernéra České národní banky v únoru skončí Marek Mora. Žádný jiný Čech nemá takové zkušenosti s tak významnými funkcemi v Bruselu jako on – působil tam před svým nástupem do centrální banky. A má v Bruselu samozřejmě i tomu odpovídající kontakty. Byl by hřích, kdyby ho český stát neoslovil a nenabídl mu nějaké odpovídající uplatnění. Mora v roce 2009 po pádu Topolánkovy vlády fakticky zachránil první české předsednictví EU.

Fiala důvěryhodný

Premiéru Petru Fialovi se na posledním letošním summitu EU dostalo poděkování za výkon českého předsednictví z mnoha stran, až to mnohým členům vládního týmu vehnalo slzy do očí, jak tvrdili. Fialovi pak vysekl osobní poklonu nizozemský premiér Mark Rutte. Poděkoval mu, že držel dohody. „Fiala je považovaný za někoho, na koho je spolehnutí, komu lze věřit,“ sdělil mimo záznam jeden z diplomatů na summitu. Jde o důležitou změnu. Bývalého premiéra Andreje Babiše považovali ostatní lídři za málo důvěryhodného kvůli jeho střetu zájmů a těkavé politice, což oslabovalo pozici Česka. Teprve uvidíme, jak s nahromaděným kapitálem Fiala naloží. Ten kapitál tu ale je.

Nepovedená chvála

ODS na svém Facebooku vychválila svého předsedu a premiéra Fialu. Prý se mu povedla jeho poslední „Rada EU“. Až na to, že premiér jezdí na Evropskou radu, tedy na onen summit. Není to banalita, v Radě EU zasedají ministři, v Evropské radě premiéři nebo prezidenti. ODS post záhy upravila, ale to už byly printscreeny na světě. Připomnělo nám to Jana Fischera, úřednického premiéra, který Evropské radě v roce 2009 osobně předsedal, ale přesto ve svých pamětech píše, že to byla Rada EU. Tak už to snad při příštím českém předsednictví bude lepší.

Jak s Německem

Česko a Německo se letos v mnohém lišily – občas doopravdy, občas spíš zdánlivě. Každopádně ale platí, že Berlín byl, aspoň zpočátku, k podpoře Ukrajiny zdrženlivější než Praha, Česko prosazuje rychlé rozšíření EU, zatímco Německo varuje, že to nelze udělat bez její reformy a podobně. Sporná místa ale nejsou zdaleka tak sporná, jak by se mohlo zdát, nalezení shody by nemuselo být příliš složité, vysvětlují dva čeští a jeden německý analytik ve společné studii.

Češky jedou

Jedna ze dvou mluvčích českého předsednického týmu v Bruselu Eva Hrnčířová by měla záhy nastoupit do kabinetu eurokomisařky Věry Jourové. Ředitelům Evropy to potvrdily dva zdroje a nevyvrátila to ani sama Hrnčířová, bývalá bruselská zpravodajka ČT. Jakou pozici by měla u Jourové zastávat, se teprve vyjasní. A do redakce bruselského serveru Politico nastoupí vůbec první Češka – Ketrin Jochecová, absolventka žurnalistiky a mluvčí předsednictví na ministerstvu vnitra. Ředitelům Evropy potvrdila, že v lednu nastupuje do týmu autorů newsletteru Brussels Playbook, který (trochu) inspiroval i nás.

Co si přečíst

🤝 Kdo zabránil katastrofě v Rusku a zachránil tak Putina? Lidé, kteří jinak jeho válku nenávidí.

☝ Rok 2023 bude pro EU skutečně klíčový. V čem a proč Česko své předsednictví EU nevyužilo tak, jak mohlo?

🎪 Británie je nyní o více než pět procent chudší, než kdyby zůstala v EU, ukazuje analýza.

Osobnost předsednictví

Jaroslav Zajíček, velvslanec

Co si poslechnout

🥇 Že Češi nemají v Bruselu vliv? Tady je rozhovor s Čechem, který se v Evropské komisi podílel na vytvoření nových pravidel proti zahraničním firmám využívajícím štědré dotace. Jde hlavně (ale ne výhradně) o Čínu.

🗣 České předsednictví EU dopadlo výborně, a to i díky Putinovi. A kdo by měl dostat státní vyznamenání? Polovina Ředitelů Evropy hodnotila český výkon na CNN Prima News.

🎼 Už máte dost koled i vánočních písní Karla Gotta? Pusťte si o letošních svátcích pro navození atmosféry něco (naprosto) jiného, máme pro vás pár tipů.

Tečka podle Ondřeje Housky

Tento newsletter jsme začali dělat kvůli informování o českém předsednictví EU, které nyní končí. Přesto jsme se rozhodli neskončit – Ředitele Evropy odebírá přes 20 tisíc lidí, což je o dva řády víc, než jsme čekali. Moc si toho vážíme a moc za to vám, našim čtenářům, děkujeme. O dění v EU a o českém přístupu k ní vás budeme informovat dál. Pište nám, dávejte nám podněty, kritizujte nás – zpětná vazba je to nejdůležitější! S dalším číslem newsletteru se přihlásíme zase v lednu. Nyní vám já i Kateřina přejeme krásné Vánoce a do nového roku jen to nejlepší. A jak říká velký český historik a můj učitel Robert Kvaček, hlavně ať není (zase) historický!