Copy
View this email in your browser


 
 

 

Zažeňte novoroční splín. Tady je deset důkazů, že na tom nejsme tak špatně, jak to vypadá


Dvouciferná inflace, nulový ekonomický růst, případně rovnou recese, k tomu stále vysoké ceny energií a nevyzpytatelný vývoj v konfliktu na Ukrajině nebo kolem covidu. Předpovědi na rok 2023 nedávají příliš důvodů k optimismu, přesto není tak těžké najít i v současné situaci desítku dobrých zpráv, které můžou zahnat novoroční chmury. Samozřejmě s tradiční výhradou, že jde o hodnocení ryze subjektivní, a co je pozitivní pro jednoho, může druhý vnímat negativně.

1) Plynový hladomor nenastal

Obavy z nedostatku plynu přes zimu se zatím ukazují jako zbytečné. Samozřejmě jsme měli štěstí na počasí, protože prosinec patřil v historickém srovnání mezi ty teplejší (a od jeho druhé poloviny se teploty dostaly i k rekordům), takže plynu v zásobnících je stále dost (a to nejen v Česku), navíc se rozběhly nové LNG terminály a k evropským břehům přijíždějí další a další tankery s cennou surovinou. 

 

2) Ceny energií klesají

Když je něčeho hodně, tak cena zpravidla zamíří dolů. To platí i o plynu a elektřině. Oproti maximům z konce prázdnin jsou ceny velkoobchodních kontraktů sotva na čtvrtině, byť stále výš, než jsme bývali zvyklí před ruskou invazí na Ukrajinu. Jen holt nelze očekávat, že by se zlevnění v blízké době promítlo i do cen pro konečného spotřebitele – stejně jako měly plyn a elektřina zpoždění při zdražování, můžeme očekávat prodlevu i při pohybu cen opačným směrem.

 

3) Benzin stojí stejně jako před rokem

Před Vánocemi z totemů pump téměř vymizely cenovky začínají čtyřkou, tedy částky vyšší než 40 korun za litr obyčejné nafty či naturalu. Levná ropa, oslabení dolaru i zklidnění na rafinérském trhu vrátily ceny benzinu u čerpacích stanic zhruba na úroveň, kde byly před rokem, než začala válka na Ukrajině. Nafta je – navzdory nižší spotřební dani – meziročně stále zhruba o dvě koruny dražší, ale období, kdy jsme se radovali z ceny pod padesát za litr, je teď opravdu minulostí.

 

4) Nejsilnější koruna od roku 2011

Česká měna vytrvale posiluje, v tomto týdnu dokonce po téměř 12 letech prolomila hranici 24 korun za euro a pomáhá tak tlumit dopady vyšších cen dováženého zboží. Dlouhodobě slušná kondice koruny ještě více vynikne třeba ve srovnání s dalšími „neeurovými“ zeměmi – 100 maďarských forintů ještě před pár lety stávalo okolo osmi korun, teď jsou za šest. Polský zlotý: ze šesti na pět. O turecké liře nemluvě, ale její pád je hlavně důsledkem problémů tamního hospodářství.

 

5) Menší závislost na Číně

Rozpad dodavatelských řetězců během covidové pandemie vede k tomu, že část firem se snaží nahradit vzdálenou výrobu – zejména v Číně – a přesunout ji blíž k Evropě, případně rovnou na starý kontinent. Jistě, může to ve výsledku vyjít o něco dráž, na druhou stranu určitá přirážka za bezpečnost dodávek a menší podporu nevyzpytatelného a nedemokratického režimu za to stojí.

 

6) Jednodušší daně pro OSVČ

Dobrá zpráva pro všechny podnikatele, kteří nechtějí řešit povinnosti spojené s fungováním v režimu plátce DPH – limit pro registraci se od letoška zvyšuje z jednoho na dva miliony korun ročního obratu. Na stejnou úroveň také vzroste možnost využití takzvané paušální daně – podnikatelé odvádí každý měsíc určenou částku a už neřeší daňové přiznání ani podání přehledů pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. 

 

7) Byty už opravdu zlevňují

Průměrná čísla v nabídkových cenách sice ukazují pouze na decentní zlevňování nemovitostí, zkušenosti z trhu ale ukazují, že částky, které kupující reálně platí, se propadly mnohem výrazněji. Výjimkou tak nejsou i o milion levnější byty v pražských panelácích, v procentuálním vyjádření pak zřejmě největší cenový pokles čeká nemovitosti v chudších regionech. A pokud byste zatoužili po nějaké chatě či chalupě, tak je rozhodně z čeho vybírat.

 

8) Už to zase létá!

Vypadá to, že covidový útlum letecké dopravy je také úspěšně za námi. Pražské letiště se loni v počtu odbavených cestujících přiblížilo 11 milionům, což je takový solidní standard z přelomu první a druhé dekády tohoto století. Jistě, na rekordních 17,8 milionu pasažérů z rok 2019 to ještě nemá, každopádně už je při plánování cest zase z čeho vybírat a také není třeba řešit, za jakých podmínek vás do vaší vysněné destinace vůbec pustí.

 

9) Nové značky přicházejí

Zapomeňte na zavřené obchody a zboží za páskou, v nákupních centrech už to zase žije a přicházejí do nich nové zahraniční značky. Loni jich bylo celkem 38, což je dokonce více než v posledním předcovidovém roce. Na své si přijdou i milovníci řetězců rychlého občerstvení: do Česka se chystá třeba italská síť Rossopomodoro nebo americký fastfood Popeyes.

 

10) Vláda začne plnit program

Loňský rok přinutil vládu namísto svých slibů řešit hlavně válku na Ukrajině nebo energetickou krizi. Letos ale premiér Fiala slibuje, že se naplno pustí do nutných reforem a zaměří se také na snižování schodku státního rozpočtu. Nejvyšší čas, chce se říct. A také poslední možnost – poté, co v lednu vyberou Češi nového prezidenta, nás čeká zhruba rok a půl trvající období bez voleb, tedy ideální okno na prosazení „nepopulárních“ opatření.

Výběr týdne
 


Jak se staví jaderné úložiště

Světový závod o stavbu prvního hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva Francie nevyhraje, její šance na medaili jsou ovšem vysoké. A jen kousek za ní je Česko. Podmínky pro monstrózní projekt v hodnotě stovek miliard jsou v každé zemi fatálně odlišné, přesto se překážky až nápadně podobají.

 

Drsné vyjednávání o nájmech

Majitelé obchodů řeší na začátku nového roku problém, kterým se v minulosti příliš zabývat nemuseli. Kvůli loňské rekordně vysoké inflaci jim hrozí, že od letoška budou muset platit podstatně vyšší nájem. Mohou za to běžné inflační doložky ve smlouvách. Nájemníci se tak na začátku roku snaží dostat zástupce obchodních center a retail parků k jednacímu stolu a přesvědčit je, aby nájem tolik nezvyšovali.  

 

Co jsme hledali na internetu

Koho a co Češi nejvíce vyhledávali na internetu? Kudy teče do jejich telefonů a počítačů nejvíce dat, ať už v mobilním, nebo pevném připojení? Kdy byli za loňský rok nejvíce online? Která auta, byty či televizní seriály je zajímají? HN s pomocí dat, která poskytli mobilní operátoři, poskytovatelé fixního internetu a vyhledávačů a dalších online služeb, zmapovaly, jaký byl rok 2022 na českém internetu.

 

30 let od rozdělení, spojení stále mizerné

Rozdělení československé federace před třiceti lety zasáhlo obzvlášť citlivě oblast dopravy. Někdy trochu umělé, přesto desítky let draze budované vazby se rozpadly a nové se budovaly jen ztuha. A tak obě země nejsou ani o třicet let později propojené o moc lépe než tehdy. A nepomohly zatím ani peníze z evropských fondů.

 

Jak pečovat o fotovoltaiku

Fotovoltaika má podle experta z ČVUT Pavla Hrziny v energetice své nepopiratelné místo. Po technické stránce jde o jednoduché zařízení s jednoduchou instalací. Bez paliva a větší údržby vydrží fungovat přes 20 let. Pár věcí je ale dobré si pohlídat.

Přeji hezký víkend
Tomáš Lysoněk
tomas.lysonek@economia.cz




         


Copyright © 2022 Economia, a.s.
Hospodářské noviny, HN.cz – All rights reserved.
Kontakt: Hospodářské noviny, Pernerova 673/47, 186 00 Praha 8, Česká republika
E-mail: redakce@hn.cz
Infolinka: 233 071 197
Zpravodaj dostáváte na základě přihlášení k odběru nebo jako předplatitel Hospodářských novin.
Nejste pravidelný odběratel toho newsletteru? Můžete se jím stát ZDE
Pro odhlášení odběru klikněte ZDE.
Archiv zpravodaje můžete otevřít ve webovém prohlížeči.
Nastavení zpravodaje
Ochrana osobních údajů

Chtěli byste si přečíst více našich článků? Předplaťte si HN na predplatne.hn.cz.