Copy
Vítejte u newsletteru HN o českém působení v Evropě a dění v EU. Každý čtvrtek ho připravují Ondřej Houska z Prahy a Kateřina Šafaříková z Bruselu. Své tipy nebo postřehy sdílejte tady nebo tady.
      

O co jde teď

Všem čtenářkám a čtenářům přejeme úspěšný rok 2023! České předsednictví EU skončilo, zhodnotili jsme ho a teď budeme sledovat, jestli Česko dokáže úspěch a zkušenosti z předsednictví využít. Schválně, jestli se politici vrátí k typickému českému postoji, kdy umí jen vše kritizovat a na vše nadávat, nebo jestli se Česko změní v aktivní zemi, jejíž představitelé berou EU za svou a dokážou přicházet s nápady, které mají šanci získat podporu dalších členských států. Jsou tu pozitivní signály, ale uvidíme, jak to dopadne.

Jak mít vliv

My Češi si tradičně stěžujeme, že máme v EU malý vliv. „Důležité je najít si pro sebe roli – ta nemůže spočívat jen v hájení vašeho úzkého národního zájmu,“ vysvětluje v rozhovoru s HN Luuk van Middelaar, jeden z nejuznávanějších světových odborníků na EU. Co by podle něj mělo Česko dělat, jak se chovat a jakou zemí by se mělo inspirovat? Přečtěte si.

Stále víc nepřátel

Evropanům přibývá nepřátel a zcela jisti si nemůžeme být ani tradičními přáteli, jako jsou Američané, tvrdí Middelaar a vysvětluje proč. Státy unie by si měly uvědomit, že pokud chtějí přežít jako nezávislé a prosperující země, musí víc spolupracovat. A začít svět vnímat takový, jaký je, a ne na něj naivně pohlížet růžovými brýlemi. Země unie jsou doslova odsouzeny k úzké spolupráci v celé řadě oblastí. Jak konkrétně by měla vypadat, o to se ovšem tvrdě pohádají. Ale realitě neuniknou, vysvětluje Middelaar.

Prosvištíme si: Suverenita

Fialova vláda zaprodala suverenitu českého státu, když s ostatními státy EU dělala kompromisy, napsalo Ředitelům Evropy několik čtenářů v reakci na hodnocení předsednictví – země prý ostatním příliš lezla do zadnice, řečeno kulantně. Tak tedy, suverenita není tím větší, čím častěji se bouchá do stolu, a tím menší, čím víc se uzavírají dohody s ostatními. Desetimilionový vnitrozemský stát závislý svojí prosperitou a bezpečím na okolních zemích těžko může mluvit o svrchovanosti, pokud s nimi nebude pěstovat smysluplné vztahy a uzavírat prospěšné dohody. A to přesně Česko během (nejen) uplynulého půlroku dělalo. Pobyt v EU nebo v NATO tedy českou suverenitu neumenšuje, právě naopak.

Ředitelé lepší monitoringu

Když už jsme u té zpětné vazby od čtenářů, pár z nich z řad pracovníků ministerstva zahraničí nám mezi svátky napsalo, že tento newsletter čtou raději než přehled českého tisku, který každý den připravuje Lipavského úřad. Prý se z Ředitelů Evropy dozvědí víc na kratším prostoru a ještě se většinou i pobaví. Zájem nás těší, velmi za něj děkujeme a slovy klasika – jedeme dál.

TOP 10 žen

Diplomatku z českého zastoupení při EU v Bruselu Lucii Šestákovou zařadily HN mezi TOP 10 žen Česka právě uplynulého roku. Šestáková je zástupkyní klíčového vyjednávače Jaroslava Zajíčka, který řeší většinou záležitosti vnitřního trhu nebo životního prostředí. Ve své roli se tak Šestáková stala spoluautorkou oceňovaných dohod v energetice a dalších oblastech během českého předsednictví. Jen pro jistotu: za její výkon ji mezi TOP ženy vybralo vedení HN, a to bez jakékoliv intervence Ředitelů Evropy.

Vondra hájí Green Deal

Několik členů ODS zkritizovalo uzavření části klimatického balíčku FitFor55 během českého předsednictví jako „šílenství“. Klíčový člen této strany, bývalý vicepremiér a nyní europoslanec Alexandr Vondra, ale dohodu hájí. „Podařilo se zabránit podstatně horším věcem a celková nabídka pro Česko je teď lepší,“ okomentoval Vondra pro Ředitele Evropy výsledek předvánoční dohody o rozšíření emisních povolenek na další odvětví po roce 2024. Vondrova slova jsou přitom relevantní - europoslanec byl stínovým zpravodajem pro nový režim obchodování s povolenkami a vyjednávání zblízka sledoval. Výsledná dohoda je dobrá - a dokonce nezbytně nutná - i podle známého ekonoma Pavla Sobíška.

Ostře sledované: Šest výzev

Na začátku roku se rýsuje šest velkých výzev, kterým bude muset Evropa i Česko v souvislosti s válkou na Ukrajině letos čelit. O co jde, v jaké výchozí situaci jsme a co dělat, to sepsal kolega Martin Ehl. Namátkou – jak se obejít bez ruského plynu, který dost možná nebude vůbec, jak udržet jednotu Západu nebo jaký přístup zvolit k Rusku. V každé z těchto oblastí může letos dojít k řadě sporů a problémů.

Mír? Ne

Jasně, bylo by skvělé, kdyby boje okamžitě přestaly a všichni se dohodli se všemi na míru, který by vyhovoval všem! Jenže něco takového není reálné. Je mnohem pravděpodobnější, že válka letos neskončí. A dát teď Rusku mírovou nabídku by dokonce bylo zásadní chybou. To vše vysvětlujeme.

Nůž do zad

Nová auta na benzin a naftu by se měla v EU přestat prodávat od roku 2035. Ještě předtím ale mají pro benziňáky a nafťáky začít platit výrazně přísnější pravidla. V evropské hantýrce se jim říká Euro 7, nedávno je navrhla Evropská komise. Podle Martina Jahna z vedení Škodovky je návrh tak přísný, že jde o „nůž do zad“. Škoda Auto by prý kvůli tomu musela přestat vyrábět Fabii. „Nechápu, kdo může takový návrh v dnešní době vůbec zplodit,“ rozčiluje se Jahn. A věří, že členské země EU a europoslanci návrh komise výrazně zmírní.

Kritika? Nechápu

Na Německo se v Česku dost nadává – prý málo podporuje Ukrajinu a chová se sobecky na poli energetiky, když například svým firmám dá štědré kompenzace vysokých cen, čímž je zvýhodní před konkurencí. Německý velvyslanec v Praze Andreas Künne tvrdí, že tato kritika je zcela nezasloužená. Vyjmenovává spoustu těžkých zbraní, které Berlín Ukrajincům poslal. A energetika? „Kritika na adresu Německa je poněkud laciná, když Česko a řada dalších zemí svým občanům a firmám stropuje ceny na nižší úrovni než Německo, a navíc na celou spotřebu plynu,“ říká v rozhovoru s HN.

Předsednický šunt

České předsednictví EU rozdávalo krásné deštníky jako upomínkové předměty, jak jsme psali. Byla po nich velká sháňka, stejně tak třeba po předsednických kravatách. Jenže – deštníky se rozpadají, kravata se po několika málo použitích začíná párat. Ředitelé Evropy na to z legrace upozornili premiéra Fialu, když za ním ve středu zašli udělat rozhovor a on sám si předsednické kravaty na ředitelském krku všiml. „To víte, předsednictví už skončilo,“ reagoval. Ale vážně – rozhovor s Fialou o (nejen) české roli v Evropě si budete moci přečíst v příštím čísle tohoto newsletteru.

Co si přečíst

🔝 Za necelý rok se svět změnil jako nikdy v historii Česka. Tady je výběr článků, díky kterým to vše pochopíte.

☘ Nářky na Green Deal jsou mimo, pro český průmysl jsme zajistili dostatečné pojistky, tvrdí klíčoví vyjednávači českého předsednictví EU.

☝ Na Čechy jsem pyšný, jak předsednictví zvládli, říká šéf sudetských Němců Bernd Posselt, který přitom hlasoval proti vstupu Česka do EU.

Evropa podle...

Začínáme!

Už nebudeme vyhlašovat osobnost týdne, skutečné osobnosti začnou samy psát. Vybrali jsme několik velmi inspirativních žen a mužů, kteří se budou na tomto místě střídat. Začínáme příští týden, a to opravdu zostra – Henry Foy, bruselský zpravodaj deníku Financial Times, který dříve působil jako korespondent tohoto top světového deníku ve střední Evropě, a tak dobře zná i Česko. Vedl taky zpravodajství Financial Times z Moskvy, kde, mimochodem, udělal jako jeden z posledních západních novinářů velký rozhovor s Vladimirem Putinem.

Co si poslechnout

👉 Předsednictví skončilo, co dál? Ředitelé Evropy o tom mluví v podcastu serveru Euractiv. Sešla se v něm zhruba polovina všech novinářů, kteří se v Česku o EU zajímají…

🆒 Pavel Pírek jako výherce jedné soutěže strávil celý den s ministry, zrovna když jednali o stovkách miliard eur. Jaké to bylo?

〽 Světová ekonomika a obchod se mění a Česko je vůči těmto trendům jednou z nejzranitelnějších zemí, říká expert.

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

„Předsednictví nás naučilo jedné věci, lépe hájit zájmy České republiky,“ řekl Petr Fiala tento týden na úvod bilanční tiskové konference k předsednictví. Aha, takže jsme si zablbli a teď zpátky do osvědčené brázdy, kde je Brusel nepřítel, evropské zájmy neexistují, jen národní a tak dále, blesklo člověku hlavou při premiérových slovech. Bylo to znejišťující prohlášení. Právě předsednictví nemá učit obhajobu národních zájmů – o potřebě být neutrálním servismanem během onoho půlroku mluvil opakovaně sám Fiala a Česko se tak chovalo. A pak proto, že na základě bilance předsednictví by si jeden myslel, že premiér z evropské zkušenosti vyvodí jiný závěr. Takový, že „Brusel“ je i naše prostředí, kde Česko umí hravě uspět a může být přínosem pro ostatní, pokud ví, co chce. Fiala mluvil přes hodinu a slova tímto směrem z jeho úst později zazní. Hlavní vzkaz ale padl jiný. Evropské zrání české politiky bude zjevně ještě napínavější, než se mohlo zdát.

Odběr tohoto newsletteru si můžete zdarma přihlásit zde
Další informace najdete na hn.cz
         
Copyright © 2023 Economia – Newslettery, All rights reserved.

Již nechci dostávat tyto zprávy