Tento newsletter nenapsala umělá inteligence.
Upozornění na to, zda za publikovaným textem stojí lidská práce, nebo syntéza existujících textů s využitím strojového učení, zatím v češtině není potřeba, ale během pár měsíců se to může změnit.

Tento týden bude totiž pro budoucnost počítačových technologií i literatury možná stejně důležitý jako 24. leden 1984, kdy Steve Jobs představil první Macintosh, i když půjde jen o symbolické datum.

Na vývoji umělé inteligence pracuje lidstvo už více než půl století a přemýšlí o ní minimálně 77 let. První myšlenku na stroj, který dokáže rozšířit lidské znalosti a porozumění světu, zveřejnil americký inženýr Vannevar Bush.

„Představte si budoucí zařízení, ve kterém si jedinec uchovává všechny své knihy, záznamy a svou komunikaci a které je mechanizované, takže jej lze konzultovat s obrovskou rychlostí. Je to zvětšený soukromý doplněk jeho paměti…“ Bush popsal fungování univerzálního počítače v roce 1945 v eseji As We May Think. S myšlenkou na skutečně myslící stroj přišel za dalších pět let Brit Alan Turing, jenž si dovedl představit počítač, který bude schopný hrát třeba šachy.  

Zlom přišel na začátku prosince, když společnost OpenAI spustila veřejný přístup ke své konverzační umělé inteligenci ChatGPT, která dokáže komunikovat jako člověk nejen v angličtině, ale docela slušně i v češtině.

Novinka hned vyvolala nadšení studentů, že za ně bude psát seminárky, zděšení učitelů, že studenti budou podvádět, a v očích korporátních šéfů se objevily symboly dolarů, popřípadě obrovský strach, že prošvihnou životní šanci.

Tento týden se celý nesl ve znamení snahy o uchopení umělé inteligence ve velkém komerčním prostředí. Po letech pomalého přidávání funkcí založených na neurálních sítích a strojovém učení se prolomila pomyslná hráz. Na veřejnost se dostaly informace o chystaném začlenění konverzační umělé inteligence do vyhledávače, a to spustilo poplach v Googlu, který se poprvé v historii začal trochu bát o své neotřesitelné postavení ve světě vyhledávání.

Je to paradox, protože Google na umělé inteligenci a jejím využití ve svých produktech pracuje minimálně deset let a strojové učení používá už dlouho pro vylepšování překladů, rozpoznávání objektů v aplikaci Google Lens a od roku 2016 nabízí uživatelům svého Google Asistenta. Inovace ale přibývaly pomalu, rozhodně v nesouladu s tím, jak rychle rostly počty zaměstnanců firmy. V případě strojového překladu se Google nechal překonat malým německým projektem DeepL, který umělou inteligenci využívá efektivněji a lépe dokáže pracovat s kontextem.

I Microsoft systémy založené na strojovém učení používá dlouho. Jeho hlasová asistentka Cortana se neprosadila, ale například přepis diktátu do textové podoby ve Wordu funguje i v češtině, jen to nevyvolává velké emoce. Microsoft ale nyní využívá deset let starou miliardovou (v dolarech) investici do společnosti OpenAI a využívá její technologii ChatGPT pro zlepšení schopností vyhledávače Bing a webového prohlížeče Microsoft Edge.

Oba produkty Microsoftu mají marginální tržní podíl, navzdory svému spojení s Windows 10 a 11, ale oznámení nových funkcí zvýšilo zájem o vyhledávač od Microsoftu na desetinásobek. Google to přimělo k akci, ale nemá moc co ukázat. Oznámil, že umělou inteligenci přidá do svého vyhledávání, ale když ukazoval, co bude umět, ukázal také chybnou odpověď. Taková drobnost, se kterou se u konverzačních systémů umělé inteligence musí počítat, způsobila pokles hodnoty akcií Googlu o sedm procent – sto miliard hodnoty zmizelo přes noc.

Pokles ale možná reaguje na celkovou prázdnost prezentace novinek ze světa umělé inteligence od Googlu. Firma nejprve v pondělí narychlo zveřejnila tiskovou zprávu o budoucnosti vyhledávání s umělou inteligencí a ve středu pak naživo v Paříži ukázala vedle konverzační umělé inteligence ve výsledcích vyhledávání další projekty s umělou inteligencí. A právě ty zklamaly. Google ukázal drobnosti. Malá zlepšení, o kterých často hovoří už léta a měl zpoždění s jejich spuštěním. Chybělo něco, co by uživatele nadchlo tak jako dříve spuštění Gmailu nebo prohlížeče Chrome. Nebo služba Fotky Google.

Nadšení z umělé inteligence může rychle přejít v noční můru, jak ukázala reakce akciového trhu na selhání marketingového týmu v Googlu při prezentaci. Ještě větší následky může mít konverzační a „kreativní“ umělá inteligence na lidstvo jako takové. Hrozí, že se bude jazyk a celá kultura ještě více homogenizovat.

Už první výstupy systému ChatGPT, který využívá i nový vyhledávač Bing od Microsoftu, vyvolaly nadšení z toho, že texty zní „skutečně“ a věrohodně. Ukázalo se ale, že zní „skutečně“, protože jsou plné floskulí. Umělá inteligence nevymýšlí nové věci, opakuje a syntetizuje, co se naučila. Dá se očekávat, že časem dokáže měnit styl psaní nebo napodobit konkrétní autory (v mém případě by to znamenalo „spoutstu“ překlepů), ale primárně bude produkovat texty plné frází.

Můžeme se bát také o kreativitu a lidskou schopnost analyzovat informace, pokud tuto práci přenecháme umělé inteligenci, ale to je zbytečný stres. Podobně jako byla zbytečná obava z toho, že se civilizace zhroutí, když školáci začnou používat kalkulačky.

Jednu takovou novou kalkulačku jsme tento týden uprostřed šílenství s umělou inteligencí testovali. Galaxy S23 Ultra od Samsungu má v sobě umělé inteligence také dost. Stará se o optimalizaci baterie, ale nejvíc je vidět při zpracování obrazu z fotoaparátu. Pouze strojovým učením/umělou inteligencí lze vysvětlit způsob, jakým pořizuje fotografie Měsíce. I desetinásobné optické přiblížení je málo na tak detailní obrázky bez použití dramatických softwarových úprav.

Druhé možné vysvětlení je, že je to čistá magie. Nový telefon od Samsungu ale fotí výrazně lépe než předchozí modely i v situacích, které nejsou omezené na jeden kus hodně vzdálené skály, kterou je snadné celou zmapovat a pak tyto informace použít při vylepšení snímku pořízeného telefonem.
Galaxy S23 v našich testech boduje také skvělou výdrží baterie a navzdory zdánlivě marginálním změnám představuje největší skok v kvalitě života s mobilem možná od Galaxy Note II. Více najdete v podrobné recenzi na tech.hn.cz.

Perný týden nemá za sebou jen Google, ale také Twitter, který v polovině týdne spustil novou funkci dlouhých příspěvků a o několik hodin později zažil hodinový výpadek, kdy nešlo odesílat žádné zprávy. Platící zákazníci v programu Twitter Blue (v ČR není dostupný) mohou do jednoho příspěvku vtěsnat 4000 znaků, tedy více než polovinu textu, který máte před sebou. Předplatné Twitter Blue, které stojí podobně jako předplatné Netflixu nebo Disney+, si podle uniklých interních dokumentů pořídilo za dva měsíce 290 tisíc ze 450 milionů aktivních uživatelů služby.

Nakonec se dějí nové věci i na české scéně. Příští týden u nás spustí provoz streamovací služba SkyShowtime, ale ještě tento týden ji předběhla Prima FTV se spuštěním přepracované služby Prima+, která k archivu vysílání přidává originální obsah a nabízí ho ve verzi s polovičním množstvím reklamy za 99 korun a bez reklam za 149 korun měsíčně. Levnější varianta má také omezené rozlišení na HD (1280 × 720 bodů). Bezplatná verze s reklamou pak nabídne menší výřez vlastní tvorby Primy s reklamou a v SD kvalitě.