Copy
View this email in your browser
Vážení přátelé,

zdravíme Vás před Velikonocemi a děkujeme Vám za Vaši podporu - je Vás čím dál tím více a moc si toho vážíme! S mnoha s Vámi se těšíme na osobní setkání na jedné z nadcházejících akcí - pozvánky naleznete níže. 

Tento měsíc vám přinášíme rozhovor s Dr. Mohamedem El Alilim o jednom z nejlepších zdravotnických systémů v Evropě a o tom, jak hodnotí zdravotnické technologie. Rozhovor a komentář připravil náš kolega Matěj Kučera.

V mapě měsíce se podíváme na to, jak mnohé státy přistupují k tzv. dani ze slazených nápojů. O návrzích různých podob daní z méně zdravých potravin se v Česku dříve mluvilo, ale jak na příkladu mnoha zemích světa vidíme, Česko se nyní řadí již k menšíně, které takové zdanění nemají.

Zajímavé články, naše postřehy či komentáře s vámi současně pravidelně sdílíme také na našem webu a sociálních sítích IEZ.

Přejeme vám příjemné čtení, 
Tým IEZ

P. S. Tento newsletter poprvé posíláme přes MailChimp: neváhejte se ozvat, pokud uvidíte jakékoliv věci ke zlepšení! 

O rozdílech mezi českým a nizozemským systémem zdravotní péče, o schvalovacím procesu nového léčiva a o ekonomii zdravotnictví v současné praxi v Nizozemsku si můžete přečíst v exkluzivním rozhovoru pro IEZ s Dr. Mohamedem El Alilim. Rozhovor připravil náš kolega Matěj Kučera.
ODKAZ NA ROZHOVOR A KOMENTÁŘ
MAPA MĚSÍCE

Daň za slazené nápoje v globálním měřítku: kde a jak funguje?
Téma zavedení daně za slazené nápoje je stále více předmětem zájmu tvůrců politik na celém světě pro její potenciál zlepšit zdraví populace a zvýšit příjmy země. Navíc mnohé studie ukazují, že daně z nápojů slazených cukrem (*SSB-sugar-sweetened beverages) zvyšují ceny a snižují prodej zdaněných nápojů a objevují se důkazy o přínosech pro zdraví. Zavedením SSB mohou země snížit spotřebu těchto nápojů a snížit s tím spojená rizika nadváhy, obezity, cukrovky či jiných chronických onemocnění.

Specifika tohoto daňového nástroje se v jednotlivých zemích liší. Zatímco některé státy se rozhodly zaměřit na ekonomické účinky daní SSB, jiné vysvětlily přijetí jako zdravotní opatření. V jiných zemích, např. v Německu, však převládla skepse ze strany některých odborníků (podpořená aktivním lobbyingem potravinářského průmyslu) a k zavedení takové daně zatím nedošlo. 

Klíčová zjištění:
  • V platnosti je globálně ověřeno zavedení 118 daní SSB, z toho 105 na národní a 13 na subnárodní úrovni, národní daně SSB pokrývají 51 % světové populace
  • Daně SSB v evropském regionu přijalo pouze 19 % zemí na národní úrovni. Mezi tyto země se Česko neřadí a to i přesto, že Češi spotřebují skoro 50 kg cukru na osobu a rok a onemocnění související s konzumací cukru rizikově stoupají (např. sousední Německo takovou daň zkoušelo zavést, ale narazilo na tvrdý odpor)
  • Pokrytí obyvatelstva daněmi SSB je nejvyšší v jižní Asii (98 %), Latinské Americe a Karibiku (81 %) a subsaraharské Africe (80 %)
  • Většina ověřených daní SSB jsou spotřební daně (104 ze 118 tj. 88 %), přičemž íce než 1/2 spotřebních daní SSB se vybírá jako pevná částka na základě určitého měřítka spotřeby a asi 1/3 se vybírá na základě % hodnoty produktu
  • Specifická spotřební daň SSB, t.j. na základě množství (např. objemu nebo obsahu cukru), byla zavedena v Belgii, Francii, Portugalsku či ve Velké Británii
  • Úspěšný příklad Portugalska: V Portugalsku byla zavedena dvoustupňová daň SSB ve výši 0,8 EUR/l a 0,16 EUR/l podle obsahu cukru. Téměř 100% daně bylo přeneseno na spotřebitele. V prvním roce bylo hlášeno 7% snížení prodeje SSB.
Zdanění SSB se může promítnout do vyšších cen sladkých nápojů a nižší poptávky či reakce výrobců snížením podílu cukru v produktech. Daně SSB tak mohou být win-win strategií: výhrou pro veřejné zdraví i veřejné příjmy.

Pro zvýšení úspěšnosti návrhu a implementace daní SSB doporučuje WHO konstruktivní spolupráci zákonodárců se zdravotnickými a finančními autoritami.


Zdroj mapy: Hattersley, L., & Mandeville, K. L. (2023). Global Coverage and Design of Sugar-Sweetened Beverage Taxes. JAMA Network Open, 6(3), e231412-e231412. 

Přehled evidence od Světové banky

Mapu a komentář připravili Noemi Macko-Forgáčová a Jakub Hlávka
Další výstupy a příspěvky
 
V rozhovoru pro Respekt s naší kolegyní, lékařkou a expertkou na výžvivu, Eliškou Selinger, si můžete přečíst o tom, jak zastavit lavinu obezity v Česku, o změně českého jídelníčku a také její názor na dýňové karbanátky ve školním stravování. 
PŘEČTĚTE SI CELÝ ROZHOVOR
Akce, které doporučujeme

17. 4. Kancelář zdravotního pojištění: Sympozium Zdravotnictví 2030+ a další iniciativy systémových změn, s účastí Jakuba Hlávky (IEZ)  (více informací)
 

18. 4. Zdravotnický deník: Možnost pracovat, akorát že vůbec aneb ženy, flexibilita, diverzita a management ve zdravotnictví (více informací)

19. 4. Národohospodářský ústav AV ČR: "Jak by měla vypadat dělba odpovědností a kompetencí v řízení zdravotnictví?", s účastí Jakuba Hlávky (IEZ)  (pozvánka)

25. - 26. 5.  Advance Healthcare Management Institute: Prague International Health Summit 2023 (webová pozvánka)

Pokud je téma, o kterém byste se dozvěděli rádi více, nebo byste se k nám chtěli přidat, neváhejte nám napsat.

Vše dobré za celý tým přeje,

 
Jakub Hlávka
Spoluzakladatel
Facebook
LinkedIn
Website






This email was sent to <<Email>>
why did I get this?    unsubscribe from this list    update subscription preferences
Iniciativa pro efektivní zdravotnictví · Karmelitská · Praha 118 00 · Czech Republic

Email Marketing Powered by Mailchimp