Zdravím,
mé jméno je Karel Wolf. Oblasti kryptoměn a veřejného blockchainu se věnuji více než devět let. Každý týden vás budu provázet světem haší, eliptických křivek, metaverz a občas i meme obrázků psích plemen. Ale dost o mně. Co byste měli vědět ze světa kryptoměn?
Právě se děje
Část manažerů investičních fondů bije na poplach. V probíhající krizi likvidity, zdá se, totiž nemelou z posledního jen malé a středně velké americké banky, ale také komerční nemovitosti. S pomocí úvěrů, často od regionálních bank, se jim podařilo přečkat pandemii a masivní přechod na home office a nyní v době, kdy by se měly bohatě hojit, ve skutečnosti z posledních sil skřípou zuby.
Tedy, to je alespoň obraz, který nám prodavači zkázy podávají. Pokud mají pravdu, čeká možná sektor, který má dnes hodnotu přes 20 bilionů dolarů, největší krach od počátku 90. let. Krize se navíc tentokrát netýká převážně Ameriky, ale ohrožuje také evropský trh.
Jejich úvaha je postavená na jednoduchých paralelách. Podle FDIC v letech 1990 až 1991 zkrachovalo téměř 300 bank poté, co Fed náhle změnil dlouhodobě nízké úrokové sazby. Tím ochromil jak samotné banky, tak předlužené developery, kteří si vytvořili závislost na levné hotovosti.
Současná situace s rychle rostoucími úrokovými sazbami, zdá se, vytvořila podobné prostředí jako tehdy. Navíc s tím drobným rozdílem, že situaci ještě zhoršuje nárůst obliby práce z domova, kterou nastartovala pandemie.
Nejmenovaný šéf velké americké banky nedávno Financial Times prozradil, že v příštích několika letech nejspíš dojde k propadu splatnosti u řady těchto nemovitostí. Doslova k tomu dodal, že komerční nemovitosti jsou páka na páku na páku. K dovršení celkového obrazu je potřeba říci, že zhruba 70 % úvěrů na komerční nemovitosti v USA vlastní právě ty malé a středně velké banky, které v současnosti mají vlastních problémů už tak nad hlavu.
Polívka se ale většinu nejí tak horká, jak se uvaří, takže se nechme raději překvapit. Byla by podobná případná krize, která by nastala, vůbec dobře pro kryptoaktiva? Ze současných potíží bankovního sektoru krypto trh zatím profitoval. Jenže tady bychom hráli úplně jinou hru. Ostatně krypto trh má vlastní problémy, Dokonce i bezpečný přístav jako bitcoin se poslední měsíce potýká s vážnými vnitřními problémy. O tom ale za chvíli.
Co dalšího se odehrálo v poslední době ve světě kryptoměn, tedy pomineme-li fakt, že to bylo v pondělí přesně rok od rozpadu ekosystému Terra a kolapsu LUNy nebo že americká burza Bittrex raději dobrovolně zamířila v USA k bankrotu podle kapitoly 11, než aby čelila šikaně ze strany Komise pro cenné papíry a burzy?
– Goldman Sachs publikoval svůj nejnovější dotazníkový průzkum mezi správci rodinných financí bohatých jednotlivců a zjistil něco, co jsme možná všichni tušili, ale nikomu se to nechtělo říkat příliš nahlas. Zájem elit investovat část svého jmění do kryptoaktiv po loňském roce značně ochladl.
Podíl rodinných kanceláří, které neinvestují do kryptoměn a nemají zájem do nich investovat ani do budoucna, se z 39 procent v roce 2021, kdy banka uskutečnila svůj první průzkum, zvýšila na 62 procent a tvoří tak většinu. Podíl těch, kteří se potenciálně zajímají o investování do kryptoměn do budoucna, klesl z původních 45 procent na pouhých dvanáct.
Průzkum ale přeci jenom nevyznívá úplně pesimisticky. Počet rodinných kanceláří, které totiž podle něho v současné době už do kryptoměn investují, se oproti 16 procentům v roce 2021 naopak zvýšil, a to rovnou na 26 procent. Možná se tak ve finále trh pouze nasytil. Průzkum pracoval se vzorkem 166 rodinných kanceláří z celého světa, více než 70 procent z nich má čisté jmění větší než 1 miliarda dolarů.
– Společnost PayPal ve svém reportu 10-Q pro americký SEC přiznala, že má ve své rozvaze téměř 1 miliardu dolarů v kryptoměnách. Nepatří ale jí samotné. Společnost uvedla, že ve své rozvaze drží zákaznická aktiva v bitcoinech, etheru, bitcoin cash a litecoinu v hodnotě 943 milionů dolarů. Podání 10Q představuje čtvrtletní zprávu o finančních výsledcích. Zajímavé jsou zde dvě skutečnosti – zaprvé je to rychle stoupající trend.
Od konce loňského roku společnost vykázala nárůst zákaznických kryptoaktiv o 339 milionů dolarů. Druhým zajímavým faktem je pak vědomí, že PayPal monitoruje kryptoaktiva držená svými zákazníky. „Vedeme interní evidenci kryptoaktiv našich zákazníků, včetně množství a typu kryptoaktiv vlastněných každým z našich zákazníků,“ přiznala společnost PayPal v v reportu pro SEC.
– Další týden, další transatlantické drama. Americký prezident Joe Biden v úterý na Twitteru obvinil republikány kvůli jejich rozpočtovým prioritám a prohlásil, že kdyby se Kongres zbavil daňových mezer, které pomáhají bohatým investorům do kryptoměn, vláda by mohla získat 18 miliard dolarů.
Biden naráží na problém wash tradingu. Na kryptoaktiva se totiž nevztahují stejná pravidla, která platí pro akcie a dluhopisy. Výjimka v případě kryptoaktiv umožňuje obchodníkům prodávat aktiva se ztrátou a rychle je nakupovat zpět, čímž mohou získat daňovou výhodu.
Účastníci krypto trhu ale nad Bidenovým tweetem kroutí hlavami a dohadují se, odkud se osmnáctimiliardový odhad vůbec vzal, číslo totiž nekoresponduje s žádnými předchozími odhady. Část účastníků trhu prezidentovo tvrzení rovnou odsoudila a existenci daňové mezery zpochybnila.
Například Adam Cochran, řídící partner společnosti Cinneamhain Ventures zaměřené na digitální aktiva, připomněl, že krypto má spíš opačný problém, než daňové mezery. Zdaněno je naopak často až příliš, protože dani podléhají i zisky z převodu mezi jednotlivými typy krypto aktiv. Tento problém se ostatně netýká jen USA, stejná situace v současné chvíli platí také v České republice.
Tak či tak je to v relativně krátké době již podruhé, co současný americký prezident píchnul v souvislosti s kryptoměnami do vosího hnízda. Začátkem měsíce přišel s návrhem zdanit 30 % náklady na elektřinu používanou při těžbě bitcoinu, což vyvolalo masivní kritiku ze strany minerů.
– Správce digitálních aktiv Grayscale Investments stojící za investičními fondy Grayscale Bitcoin Trust a Grayscale Ethereum Trust, které jsou největší svého druhu, má strach, aby jej americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) nedonutila přestat využívat americkou burzu Coinbase jako depozitář. Tvrdí to alespoň jeho ředitel Michael Sonnenshein. Grayscale má na burze pro své kryptoměnové fondy uložená investiční aktiva za 5,4 miliard amerických dolarů.
V dopise adresovaném SEC z 8. května si Sonnenshein stěžuje, že navrhovaná nová pravidla SEC, která se týkají zabezpečení úschovy prostředků klientů, by společnosti znemožnila pokračovat v ukládání bitcoinu a etheru u třetí strany, jako je Coinbase.
Komise totiž nově požaduje, aby investiční poradci byli odpovědní za zabezpečení úschovy aktiv, která kontrolují pro klienty. Problém burz jako Coinbase je, že obvykle drží prostředky zákazníků na společných účtech a připisují zákazníkům jejich hodnotu, místo aby každému zákazníkovi poskytly individuální peněženku, což je cesta mnohem náročnější na zdroje i čas.
Pokud by návrh SEC prošel, stala by se podobná praxe nezákonnou. Návrh by také mohl institucionálním investorům přímo zakázat, aby k ukládání prostředků svých klientů využívali třetí stranu. Coinbase ale není jediná, kdo se proti návrhu SEC ohrazuje, stejnou obavu s ní sdílí také Andreessen Horowitz či Blockchain Association.
– Burza Binance spustila něco jako seznamku pro velmi bohaté krypto obchodníky, typicky kryptoměnové fondy. Na nové platformě spojuje své VIP uživatele se správci investičních fondů. Nová Platforma nese název Capital Connect a má zprostředkovávat spojení mezi oprávněnými uživateli a správci aktiv.
Binance má ke dnešku devět úrovní VIP uživatelů, přístup ke službě Capital Connect by měly získat všechny. Burza tak prý reaguje na rychle rostoucí poptávku ze strany institucionálního kapitálu, který sám kryptoměny obchodovat nechce nebo nemůže, ale rád by se zapojil do spolupráce s aktivními správci fondů a zaparkovat u nich svůj kapitál. Služba je zatím nabízena zdarma, Binance tak bude zřejmě profitovat pouze ze zvýšené likvidity.
– Má Enterprise Ethereum Alliance problém? Zdá se, že Enterprise Ethereum Alliance opustilo za minulý rok neuvěřitelných 52 institucí a společností. Nalezneme mezi nimi i zvučná jména jako AMD, The Bank of New York Mellon, Simpson Thacher & Bartlett LLP, SIX Digital Exchange, Standard Chartered Bank nebo ruskou Sberbank. Z původních 135 jich stále zbývá 94 a ani mezi nimi nechybí zvučná jména jako EY, JP Morgan Chase, přesto je to přinejmenším k zamyšlení.
A co nového na české scéně?
– České firmy podnikající v oblasti krypto byznysu se k osmému květnu ocitly bez bankovních účtů. Poslední z tradičních bank, u které nebyl problém takový účet vést, tedy Equa bank, jim po své akvizici ze strany Raiffeisenbank vypověděla účty právě k tomuto datu.
To by ale pro pravidelného čtenáře Cryptoshotu nemělo být až zase tak překvapivé, kauze jsme se zde opakovaně věnovali. Většina českých krypto společností tento problém vyřešila využitím služeb od nebankovních finančních institucí, jako jsou například spořitelní družstva. Problém je, že tím se platební styk s klienty českým krypto firmám výrazně prodraží i zpomalí, čím ztrácejí konkurenceschopnost.
„Každý podnikatel si dnes může v Česku otevřít bankovní účet, ale lidem z krypto oboru to není umožněno. Přitom Evropský orgán pro bankovnictví ve svých pokynech týkajících se zákonu proti praní špinavých peněz říká, že banky nesmějí paušálně odmítat uzavření vztahů s konkrétními kategoriemi klientů z důvodu jejich vyšší rizikovosti. Přesně to se zde ale děje,“ okomentoval současnou situaci předseda České kryptoměnové asociace František Vinopal.
Zajímavý v kontextu vypovídání účtů u Equa bank je také fakt, že vídeňská část Raiffeisenbank nedávno oznámila spolupráci s rakouskou kryptoměnovou burzou Bitpanda. Že by byla Bitpanda méně riziková, než české krypto směnárny a burzy?
Tip Forbes Cryptoshotu
Graf týdne
Transakční poplatky v bitcoinové síti momentálně stoupají tak rychle a jsou již tak vysoké, že bitcoin, alespoň na své první vrstvě, přestává být funkčním a užitečným platebním řešením pro některé scénáře. S průměrnou výší transakčního poplatku 20 dolarů (v pondělí to bylo dokonce přes 30 dolarů) totiž přestává dávat smysl použití například v El Salvadoru, kde je údajný průměrný plat 300 až 350 dolarů.
Něco podobného ale platí pro většinu rozvojového světa, kde bitcoin – teď nemyslíme ten schovaný na burze – do nedávna plnil funkci například protiinflační pojistky. Mineři se naopak ze současné situace mohou radovat, bitcoinové transakční poplatky, tedy pohyblivá část odměny za vytěžený blok totiž dosáhla svého dvouletého vrcholu.
Technokrat by mohl namítnout, že neplatíme za transakci, ale její velikost v mempoolu, který je kapacitně omezený, jenže to není podstatné, protože naše možnosti transakci zmenšit jsou také limitované a pokud chceme, aby v dohledné době prošla, nemůžeme si dovolit se od doporučené velikosti poplatku příliš odchýlit.
Odměna z poplatků v bloku 788695 dokonce převýšila částku tvořenou čerstvě vytěženými bitcoiny, tedy hlavní odměnou za blok. Mineři během ní získali 6,7 bitcoinu z transakčních poplatků a 6,25 z odměny za vytěžení bloku.
Hlavního viníka současné poplatkové krize můžeme hledat v protokolu Ordinals a jeho nejnovější evoluci – BRC-20 tokenům, o těch ale za chvíli./ Zdroj: Bitinfocharts
Story týdne
Zaměnitelné tokeny, které ucpaly bitcoinový blockchain
Bitcoinový blockchain v současné době bez diskuze trpí zahlcením, platit za on-chain transakci v průměru 20 dolarů či více není nejen příjemné, ale pro řadu scénářů ani použitelné řešení.
O tom, že nejde jen o problém, který by se týkal pouze třetího světa – příklad z dnešního grafu – svědčí i fakt, že největší centralizovaná kryptoměnová burza současnosti, Binance, kvůli vysokým poplatkům již dvakrát pozastavila bitcoinové výběry s odvoláním na přetížení sítě. Firma mimo jiné uvedla, že řeší integraci Lightning Network, která aby mohla pomoci usnadnit drobnější výběry.
Pro nás ale bude zajímavější sledovat, jak se s tímto problémem vypořádá samotná bitcoinová síť. Jak vlastně k zahlcení sítě vůbec došlo?
Na vině je obvyklý podezřelý – protokol Ordinals, který vznikl proto, aby umožnil na bitcoinový blockchain vkládat unikátní záznamy reprezentované jediným satoshi, takzvané digitální artefakty (inskripce). Ty bývají často ne zcela správně označovány za bitcoinová „NFT“. Označení je trochu zavádějící, protože Ordinals neodkazují k externím souborům a nedovedou vytvářet kolekce.
Opravdu ale nedovedou? Poslední bod totiž s příchodem standardu BRC-20 tak trochu přestává platit. Jako by samotná „bitcoinová NFT“ nepředstavovala pro síť dostatečnou výzvu, vývojář říkající si Domo přišel na to, jak využít vlastností Ordinals k tomu, že začal nad bitcoinovým blockchainem vytvářet tokeny zaměnitelné, které pojmenoval BRC-20 tokeny. Z bitcoinu se tak s trochou nadsázky (minimálně na čas) stalo takové druhé Ethereum.
Zkratka BRC-20 znamená Bitcoin Request for Comment a je inspirována ERC-20 tokeny na ethereové síti, technicky ale spolu toho oba standardy příliš mnoho společného nemají. BRC-20 ani nebyly míněny příliš vážně, jde od počátku o experiment, zatím to ale spíše vypadá na Pandořinu skřínku.
První BRC-20 token se na bitcoinové síti objevil 8. března, tehdy Domo uvedl na trh pokusný token ORDI. Co ale čert nechtěl, s prvním bitcoinovým tokenem se začalo obchodovat a ten od té doby stihl zvednout svoji hodnotu z pouhých 11 centů na zhruba 18,5 amerického dolaru a získat tržní kapitalizaci přesahující 400 milionů dolarů.
Nová příležitost rychle zbohatnou inspirovala následovníky a bitcoinový blockchain byl za chvíli doslova zaplaven tokeny jako PEPE (neplést se stejnojmenným meme coinem na Ethereu), MEME, PIZA, DOMO a více než 14 tisíc dalších. Celková tržní kapitalizace těchto tokenů již dokonce překročila miliardu dolarů.
Od té doby počet tokenů vytvořených pomocí Ordinals dramaticky vzrostl a obchodní aktivita kolem nich přispěla k výraznému nárůstu denních transakcí v bitcoinové síti, byl dokonce prolomen historický denní rekord 534 tisíc transakcí. Právě ten poslední týdny vede k prudkému nárůstu síťových poplatků, což nemalá část komunity nenese zrovna dobře.
Data Bitinfocharts ukazují, že současná průměrná cena transakce v síti bitcoin se pohybuje okolo 20 dolarů, což je pokles oproti více než 30 dolarům ze začátku týdne. Podobné situace jsme byli svědky naposledy v dubnu 2021. Zatím nepřekonaný historický rekord z té doby činí 63 dolarů za transakci.
V bitcoinovém blockchainu se ve skutečnosti platí za datovou velikost neutracených transakčních výstupů (UTXO), ne za transakci samotnou. V zásadě se dá říci, že čím je transakce jednodušší, tím méně uživatel platí. To je ale pro koncového uživatele jedno, protože konečný výsledek je stejný – zaplatíte desítky dolarů.
Uživatel, který na průchod transakce nespěchá, může teoreticky (a pokud mu to peněženka dovolí) zvolit výrazně nižší poplatek, než je pro danou velikost v dané době doporučené. Riskuje tím ale, že transakce nebude vytěžena, nebo až za velmi dlouho.
Hlavní otázkou nyní je, jak se k problému komunita postaví (nebo nepostaví).
Řešení, které se nabízí, je přechod na druhou vrstvu, tedy Lightning Network. Problém je ale v tom, že ani otevírání nových kanálů není za současné situace úplně levná záležitost, a tak jediné skutečně funkční řešení je velmi „nebitcoinové“ – spoléhání se na kustodiální Lightning peněženky a infrastrukturu někoho třetího.
Luke Dashjr, bitcoinový OG a přední přispěvatel do bitcoinového kódu na Githubu například vyzval ostatní vývojáře a také těžaře k tomu, aby začali nestandardní Taproot transakce, jinými slovy Ordinals a BRC-20 tokeny, blokovat jako regulérní spam. Příliš nadšení ale pro svůj nápad zatím nezískal.
V samostatné diskusi na veřejném bitcoinovém fóru bitcointalk.org se objevuje čím dál větší míra znepokojení nad používáním bitcoinu k jiným účelům než k převodu hodnoty. To je ale na druhé straně diskuze, která se v souvislosti s bitcoinem vede již léta, takže není moc pravděpodobné, že by došlo k jejímu rozetnutí zrovna dnes. Ordinals jen přilily olej do ohně.
Je to diskuze o transakčním purismu a malých blocích, které sice uměle omezují počet transakcí, ale také zajišťují, že si bude moci kompletní kopii blockchainu stáhnout a ověřovat na svém vlastním node kdokoli. Je to ale zároveň ideál, který se dnes s každým dalším Jpegem v síti nenávratně vzdaluje.
Současná velikost bitcoinového blockchainu je asi 479 GB a rychle roste. Není daleko doba, kdy mít peněženku s vlastní plnohodnotnou kopií blockchainu bude pro většinu lidí stejně trochu nepochopitelný luxus. Možná tak nastal čas přehodnotit pohled na malé a velké bloky v bitcoinové síti.
To je pro dnešek vše a budu se těšit na další shledání ve vašich mailboxech zase za týden.
— Karel Wolf, Forbes
Cryptoshot nesupluje funkci investičního poradce. Máte-li přesto jakýkoliv dotaz, obraťte se přímo na autora newsletteru.
