Dobrý den, vážení čtenáři

Chtěli byste zadarmo 55" televizi se soundbarem, kdyby pod ním byla menší obrazovka, na které by se neustále zobrazovaly užitečné informace doplněné reklamou?  Zapomeňte na to, že byste durhou obrazovku překryli dekou. Součástí systému je kamera, kterou lze použít k videokonferenčním hovorům, ale nejspíš i ke hlídání vykuků. Možná je vykuk Ilya Pozin, zakladatel startupu Telly, který 4K televizi zdarma slibuje a do konce letošního roku jich chce k uživatelům dostat půl milionu.

Nebude to úplně zadarmo – kromě elektřiny na provoz neustále zapnuté druhé obrazovky budou muset uživatelé odevzdat detailní demografické údaje, adresu, popsat svoje nákupní zvyklosti a souhlasit s využitím těchto dat k cílenému marketingu. 

Za necelé dva dny se firmě přihlásilo přes sto tisíc zájemců, což je vlastně skoro málo, i když je nabídka dostupná jen pro Američany. Zakladatel startupu Pozin má za sebou úspěšný exit ze služby Pluto TV, která nabízí bezplatné streamování televizního obsahu – firmu koupil Paramount. V jeho nové firmě pracuje Matt Katrosar se zkušenostmi ze CBS nebo Sascha Prueter, bývalý produktový šéf pro Android TV v Googlu, takže podle všeho nejde o podvod.

Řeči o hodnotě televize tisíc dolarů budou ale trochu přehnané. Zajímavé by bylo znát kalkulace, podle nichž se na rozdávání televizí zdarma dá postavit fungující byznys, když pár stovek dolarů budou televize s přidaným displejem stát ve výrobních cenách. My ovšem můžeme tenhle experiment sledovat jen z povzdálí.

Krátce ze světa

Pokud máte u Googlu účet, který jste dlouho nepoužili, nastal čas se přihlásit. Google plánuje čistku, při které vymaže data uložená na opuštěných uživatelských účtech, a proti dřívějším zvyklostem může smazat i celý účet. Uvolněné e-mailové adresy ale Google nenabídne k novému použití, alespoň prozatím. Pokud chcete dlouho nepoužívané účty zachovat, tak se stačí přihlásit a ideálně nahrát na YouTube nějaké veřejné video – takové účty Google zatím mazat neplánuje.

Sony a HTC to ještě nevzdávají s telefony. Sony představilo telefony Xperia 1 V a 10 V. Xperia 1 páté generace míří na úplný high-end se 4K OLED obrazovkou, procesorem Snapdragon 8 Gen2, cenou 35 tisíc korun a příslibem skvělého fotoaparátu díky novému snímacímu senzoru a optickému zoomu s rozsahem 85–125 mm. Kromě toho Sony nabídne Xperii 10 V za 10 990 korun. V ceně je FullHD AMOLED displej, nechybí 3,5mm audio jack se slušným zesilovačem a záruka vodotěsnosti. Výkon s čipem Snapdragon 695 5G ale bude trochu slabší.

HTC sází na střední třídu s modelem HTC U23 Pro, u kterého láká na 120Hz obnovovací frekvenci OLED displeje, 108Mpx hlavní fotoaparát a odolnost vůči vodě. Proti střední třídě od Sony nabídne i lepší procesor Snapdragon 7 Gen 1, cena je ale vyšší – asi 13 500 korun při objednání z evropského online obchodu HTC. 

Samsung údajně nakoupí velké OLED panely pro své televize od konkurenčního LG. Vypadá to, že snaha zvětšit televize s technologií QD OLED, která sklízí špičkové recenze, zatím naráží na fyzikální zákony, a Samsung chce nabízet OLED televize ve větších úhlopříčkách. Rámcová smlouva se podle zdrojů agentury Reuters týká 10 milionů panelů během následujících let – příští rok půjde o dva miliony kusů v úhlopříčkách 77“ a 83“.

Z domova máme jednu skvělou herní zprávu – retro střílečka HROT vyšla ve finální verzi. Atmosférická hra inspirovaná legendárním Quakem je zasazená do prostředí normalizace. Najdete v ní spoustu zbraní, vtípků i srp a kladivo.

Za zmínku rozhodně stojí i zpráva, že česká společnost STRV vytvořila posilovací aplikaci The Pump, kterou zaštítil Arnold Schwarzenegger. To je vlastně taky trochu retro, které je ovšem stále aktuální. Šéf vývojářského studia se s Arnoldem nad aplikací několikrát setkal, takže gratulujeme a lehce závidíme.  
 
Revoluce, která se nekoná

Umělá inteligence je stále obrovské téma, které už nyní ovlivňuje ekonomiku a slibuje revoluci v tom, jak pracujeme s počítači a informacemi. Tento technologický přelom s velkým potenciálem a nulovými výdaji na marketing odsunuje do pozadí jiné technologie, které slibovaly zásadně změnit svět.

A potom tu jsou sítě 5G, jež měly přinést uživatelům gigabitové rychlosti stahování dat do mobilních telefonů a mobilním operátorům miliardové zisky a nové zdroje příjmů. Místo toho přináší větší účty za energie.

Po čtyřech letech od spuštění prvních sítí 5G, včetně veřejných testů v Česku, je ale zřejmé, že revoluce nedorazila, i když operátoři už nabízí rychlejší mobilní síť pro více než polovinu populace. Spotřebitelům i firmám chybí důvody, proč za 5G platit ještě více, když má Česko ve srovnání se zbytkem Evropy stále předražená data.

Hlavní rozčarování spojené se sítěmi 5G ovšem vychází z toho, že je nikdo nepotřebuje a už skoro dekádu se v této souvislosti hovoří jen o lepší spolupráci na dálku, virtuální realitě a internetu věcí. Nejsmysluplnější využití rychlého mobilního internetu přes 5G přitom stále představuje použití pro připojení k sítím v domácnostech mimo dosah optiky. A i doma si zákazníci vystačí s „pomalým“ internetem s rychlostí v desítkách megabitů za sekundu.

Zatím to nevypadá ani na masové rozšíření privátních 5G sítí, které podle dodavatelů infrastruktury a mobilních operátorů nabízí firmám ohromné možnosti řízení výroby, spolehlivost a vysokou míru zabezpečení a podporu průmyslu 4.0. Český mobilní oligopol chce privátní sítě pro podniky nabízet, přičemž věří, že půjde o miliardový trh. Zatím však operátoři oznámili jen nízké jednotky testovacích projektů.

Vodafone loni v červenci spustil testovací 5G síť pro mladoboleslavskou Škodovku. T-Mobile má pilotní projekt ve společnosti Kvados, která 5G síť nasadila ve svém robotizovaném skladu. Jako poslední získal zákazníka pro svou první privátní 5G síť operátor O2, který ji dodal společnosti BD Sensors. Na konci loňského roku pak T-Mobile oznámil druhého zákazníka v testovacím provozu, továrnu Toyoty v Kolíně.

Skoro by se chtělo mluvit o falešných slibech a klamu. Rozdíl mezi marketingem a realitou sítí 5G je vidět u rychlosti či výhodnosti pro firmy. Velký rozpor panuje i mezi prezentovanou „zelenou“ povahou 5G sítí a růstem reálné spotřeby elektřiny nutné pro jejich provoz. „5G je o 90 procent efektivnější při přenosu dat než LTE,“ říkali marketéři. A teoreticky je to pravda: v 5G síti se na přenos jednoho kilobitu dat spotřebuje desetina energie ve srovnání s LTE. Zároveň ale platí, že spotřeba základnových stanic je ve srovnání s LTE dvoj- až čtyřnásobná.

Takové údaje zveřejnil čínský Huawei a vychází z toho, že základnové stanice podporující 5G sítě musí pracovat s větším množstvím frekvencí a napájet vysílače s vyšším příkonem. A to není všechno – pro pokrytí opravdu rychlým mobilním internetem je potřeba v sítích 5G výrazně větší počet základnových stanic.

I čeští operátoři přiznávají, že to se spotřebou elektřiny u 5G sítí není růžové. Podle provozovatele sítí Cetin nelze o snížení energetické náročnosti ve spojení s 5G hovořit. To, že spotřeba energie u 5G neklesá, potvrdily pro HN také Vodafone a T-Mobile. Francouzský regulátor ale ve své studii tvrdí, že v hustě obydlených městských oblastech se mohou přínosy energetické efektivity sítí 5G začít projevovat už letos a citelné mají být do roku 2028 – tedy devět let od spuštění.  

Krocení té špatné AI

Zvláštní je také situace kolem umělé inteligence. Šéf OpenAI Sam Altman před kongresem v podstatě vyzýval k regulaci oboru, ve kterém podniká. To je samo o sobě podezřelé. K pozastavení vývoje v oblasti umělé inteligence vyzýval rovněž Elon Musk. Ten stál u zrodu OpenAI, firmu také vedl, ale opustil ji před pěti lety po nepovedeném pokusu o její ovládnutí. Musk argumentoval tím, že umělá inteligence představuje pro lidstvo hrozbu. Nyní zakladatel Tesly a majitel Twitteru chystá vlastní velký jazykový model, který nemá obsahovat liberální předpojatost.

Důvodů, proč Altman chce, aby činnost OpenAI omezovaly úřady, může být více. Třeba jde o zastírací manévr a snahu získat díky vstřícnosti mírnější podmínky od amerických úřadů. Také ale může jít o snahu omezit konkurenci. V jeho návrhu totiž zazněla myšlenka, že by stát měl prostřednictvím licencí určovat, jaké firmy mohou pracovat na pokročilých velkých jazykových modelech. To by z práce na takových systémech umělé inteligence mohlo vyřadit open source projekty.

OpenAI nebo Google se údajně obávají právě toho, že by je rychle mohli dohnat noví vyzývatelé v podobě menších firem nebo open source projektů. Starosti kvůli rychlému vývoji umělé inteligence mimo korporátní prostředí mají podle uniklých materiálů i v Googlu. Komunita kolem vývoje otevřených projektů začala expandovat po úniku open source modelu LLaMA, který vytvořil pro výzkumné projekty holding Meta, majitel Facebooku. Dobrovolníkům se na jeho základě podařilo vyvinout funkční (a i necenzurované) systémy umělé inteligence, které lze spustit také na osobním počítači.