Copy
Zobrazit e-mail v prohlížeči
Vítáme vás u Dnešního Respektu.

Mzdy rostou, ale... 

Mzdy v Česku rostou. Ale pořád o dost pomaleji než inflace. Průměrný výdělek v prvním čtvrtletí činil 41265 korun hrubého, což je o 8,6 procenta víc než loni. Ceny mezitím stouply o 16,4 procenta, takže reálná mzda ve výsledku klesla o 6,7 procenta. Data zveřejnil Český statistický úřad.

Kupní síla mezd klesá už šest kvartálů v řadě. Stojí za tím právě vysoká inflace, výdělky s ní v poslední době ani zdaleka nestačí držet krok. V Česku je tento jev abnormálně silný, v porovnání s předcovidovým rokem 2019 je zdejší pokles reálných mezd největší v EU. „Roli zřejmě hraje nevalný výkon české ekonomiky, jejíž HDP se ještě nevrátil na úroveň konce 2019. Dalším faktorem je značné posílení kursu koruny, které omezuje prostor pro zvýšení odměňování hlavně u exportérů. A za třetí se zřejmě kompenzuje rychlý růst mezd z období 2017-2020, jemuž neodpovídal vývoj produktivity,“ odhaduje ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.

Inflace vrací životní úroveň zhruba o šest let zpět – reálná průměrná mzda je nyní jen těsně nad úrovní prvního kvartálu roku 2017. 



Pokud se letos ve zbývajících měsících potvrdí předpoklad, že inflace klesne, měl by ji mzdový růst dohnat a kupní síla průměrné domácnosti by měla přestat padat. Ministerstvo financí v poslední prognóze z března počítá s tím, že průměrná mzda v nominálním vyjádření letos stoupne o osm procent a koncem roku už její růst inflaci předežene. 

V evropském srovnání Česko zůstává zhruba uprostřed pelotonu. Mzdové náklady (což je v případě Eurostatu čerstvější statistika než mzdy) byly loni patnácté nejvyšší v EU. Mezi postkomunistickými zeměmi si Česko drží druhou příčku za Slovinskem, ale jen s minimálním náskokem na Estonsko, Slovensko nebo Polsko. V Německu jsou mzdové náklady stále víc než dvojnásobné. Jiří Nádoba

Přijde konec pokušení?

Prezident dnes jmenoval tři nové ústavní soudce, konkrétně Josefa Baxu, Danielu Zemanovou a Jana Wintra, kteří minulý týden prošli hlasováním v Senátu (https://www.respekt.cz/kontext/nekteri-z-nas-udelali-vetsi-chyby-nez-jini-ale-komplot-to-nebyl). Volba sama byla médii poměrně pozorně sledována. V tomto newsletteru bych se i proto ráda věnovala tématu, které s debatou o Ústavním soudu souvisí, ale nedostává se do aktuálního zpravodajství. 

Řeč je o možnosti opakovat mandát ústavního soudce, pokud vás prezident znovu navrhne. Tuzemský zákon o Ústavním soudu ani Ústava ČR to nezakazuje, pokud by tím pádem měl někdo zájem, může se ucházet o místo ústavního soudce víckrát. A někteří tak v minulosti vážně učinili – úspěšně třeba současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, neúspěšný byl ve své snaze například Miloslav Výborný, který se později přesunul na Nejvyšší správní soud. 

Možnost opakovat mandát vychází z československé tradice za první republiky, i když tehdy bylo desetileté funkční období stanoveno pro Ústavní soud jako celek, ne soudcům individuálně. Socialističtí federální ústavní soudci měli mít kratší funkční období (sedm let) a bylo ze zákona „jen“ jednou obnovitelné. A stejně na tom byli soudci Ústavního soudu ČSFR s tím rozdílem, že jejich případná opětovná nominace nebyla nijak omezena. Nynější ústavní úprava tak kombinuje prvky modelu prvorepublikového a federálního.

Ačkoliv se v minulosti mohly některé renominace zdát oprávněné například vzhledem k tomu, že dotyční byli dobrými ústavními soudci, v akademických kruzích je tato možnost oprávněně kritizována ze dvou důvodů. Soudci Ústavního soudu mohou na konci svého prvního mandátu přizpůsobovat rozhodnutí či jejich odůvodnění. Vědí, před jakého prezidenta a senátní většinu budou předstupovat. Logicky se tak mohou snažit, aby jim senátoři jejich rozhodnutí na výborech či na plénu nepředhazovali. Druhým důvodem je dopad na fungování Ústavního soudu a tamní atmosféru. „Opakovat“ by pravděpodobně chtěli všichni nebo minimálně většina soudu, v určitém smyslu jde přece jenom o vyvrcholení dlouholeté právní kariéry s velmi slušným platem. Ale nikdy nebude možné vyhovět všem.

A jelikož ani právníci (nebo možná právě oni?) nejsou anděly, jak píše James Madison v Listech federalistů, bylo by dobré do Ústavy ČR nebo do zákona o Ústavním soudu zakotvit zákaz mandát opakovat. Nejenže deset let je poměrně dlouhá doba na to se ukázat, ale především proto, že limit zbaví pokušení i ty, které by to jinak ani nenapadlo. V rukou to mají poslanci a senátoři. 

Pokud byste měli jakékoliv připomínky, dotazy nebo nápady o čem psát, dejte mi vědět na prochazkova@respekt.cz. Tady v newsletteru se budu těšit opět za tři týdny. Andrea Procházková

Před 140 lety – 5. června 1883 – vyjel na svoji první jízdu Orient Expres. Ikonický vlak se stal synonymem pro luxus na evropských železnicích, dovolené elit i dějištěm detektivky Agathy Christie. Dlouholetý europoslanec Jan Zahradil nebude příští rok obhajovat mandát. Politickou dráhu chce ukončit na domácí scéně. Kvůli statice narušené dřevomorkou zboural majitel krkonošskou boudu Dvoračky na úpatí Lysé hory. Na místě by měla do dvou let vyrůst nová bouda, zvenčí téměř identická kopie té původní. Slovenský exministr spravedlnosti a někdejší šéf slovenského nejvyššího soudu Štefan Harabin je obžalovaný za příspěvek na sociální síti, kterým schvaloval ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu. Super Mario Bros. ve filmu nečekaně vítězí v globálních kinech. Snímek utržil 1,3 miliardy dolarů a stal se druhým komerčně nejúspěšnějším animovaným filmem, za sebou nechal Zimní království. Desítky umělců protestovaly před budovou ministerstva kultury kvůli chybějící legislativě, pracovním podmínkám a nízkým příjmům. Chtějí, aby česká vláda přijala statut umělce, jenž by z kultury udělal oblast, v níž se dá v Česku důstojně uživit. V Chorvatsku budou během nadcházející letní sezony opět hlídkovat čeští policisté: působit budou v okolí měst Omiš, Šibenik a Vodice. Lidé pracující v potravinářství už nebudou potřebovat potravinářský průkaz a zahřívané tabákové výrobky nebudou smět obsahovat příchutě. Změny přinese novela o ochraně veřejného zdraví, kterou podepsal prezident Petr Pavel. Jennifer Lopez a Ben Affleck si koupili za 60 milionů dolarů dům v Beverly Hills. V éteru Rostovské, Belgorodské a Voroněžské oblasti zazněl falešný projev prezidenta Vladimira Putina vybízející místní obyvatele k evakuaci do hloubi Ruska kvůli „vpádu ukrajinských ozbrojených sil“. Podle Kremlu jde o dílo hackerů. Žádný trailer, žádná propagace. Snímek japonského režiséra Hayao Miyazakiho, fantasy How Do You Live? půjde v polovině července do japonských kin s nulovou kampaní. Diváci si mají prý vůbec poslední dílo slavného autora užít bez jakýchkoliv očekávání a představ. Švédský fotbalista, útočník AC Milán Zlatan Ibrahimovic ukončil ve 41 letech kariéru.


 
„POHYBUJEME SE JAKO V MINOVÉM POLI.“ Mezi zamčenými trezory bez klíčů a srážkou s politiky. Prvních sto dní Petra Pavla na Hradě.
Téma nového Respektu od Ondřeje Kundra a Františka Trojana. 
 
Respekt je na světě jen díky vám, čtenářům. Pokud chcete naše reportáže a analýzy číst dál, předplaťte si nás.
Sdílejte tento
e-mail s přáteli.
Přihlaste se k tomuto newsletteru.
Bude vám chodit každý den.
Facebook
Twitter
Instagram
Copyright © 2023 Respekt (Economia, a.s.)
Tento e-mail jste dostali na základě svého přihlášení na 
www.respekt.cz/newslettery/ provozovaném Economia, a.s.

Odhlásit se z newsletteru / aktualizovat nastavení • Odhlásit se ze všech newsletterů Respektu